Norimberský a tokijský procesy s válečnými zločinci

na to, jak se vypořádat s válečnými zločinci existovaly různé názory (např. popravit bez soudu – zastřelit) nakonec zvítězila varianta soudních procesů také se řešila otázka, kde by se měly konat návrhy : * tam, kde dotyční páchali své zločiny * SSSR navrhoval Berlín * dále ve hře Lipsko, Mnichov, Lucemburk nakonec vybrán Norimberk

Norimberský proces - ? = Mezinárodní vojenský tribunál (= proces s hlavními válečnými zločinci) = série vojenských soudních procesů vedených před Mezinárodním soudním tribunálem vítěznými mocnostmi druhé světové války proti hlavním vojenským, politickým a ekonomickým špičkám nacistického Německa prvním a nejznámějším – proces proti 24 (21) hlavním představitelům Německa soud řešil pouze válečné zločiny, nezabýval se zločiny spáchanými před 1.zářím 1939

Norimberský proces - kdy procesy probíhaly v letech 1945 – 1949 hlavní – Norimberský proces : * zahájen 20.11.1945 * ukončen 1.10.1946 následovalo dalších 12 amerických vojenských tribunálů ( 9.12.1946 – 13.4.1949 ) v Norimberku souzeno celkem v tomto období asi 200 obviněných

Norimberský proces - kde proces probíhal v Justičním paláci v Norimberku * Justiční palác byl prostorný a z větší části nepoškozený * součástí bylo také rozsáhlé vězení * Norimberk považován za místo vzniku nacistické strany a místo nacistických přehlídek, proto považován za vhodné místo symbolického konce nacismu - dnes zde expozice věnovaná soudnímu procesu

Norimberský proces - kdo = byl veden zástupci SSSR, USA, V.B. a Fr proti hlavním představitelům nacistického Německa 8 soudců ( z každého státu 1 hlavní + 1 zastupující ) 4 žalobci své zástupce zde měly i státy, kterých se proces týkal obhájci byli většinou němečtí právníci, každý obviněný si mohl vybrat, zda se bude hájit sám nebo využije právníka 24 obžalovaných ( před tribunálem stanulo 21 ) v roce 1947 vytvořen 4dílný seznam zločinců a podezřelých ze spáchání válečných zločinů rozdělený podle národností – více než 60 000 jmen

Norimberský proces - zločiny 4 kategorie zločinů : 1) příprava plánu či spiknutí vykonávat níže zmíněné body (zločin agrese) 2) zločiny proti míru, příprava a provádění agresivní války, porušení mezinárodního práva 3) válečné zločiny 4) zločiny proti lidskosti

Norimberský proces - obvinění předvoláno 24 hlavních válečných zločinců, nakonec jich před soud předstoupilo 21 ( Martin Bormann souzen v nepřítomnosti, Robert Ley spáchal sebevraždu před procesem, předvolání Gustava Kruppa zastaveno kvůli zdravotnímu stavu ) souzeno též 6 zločineckých organizací : * Říšská vláda * vedení NSDAP * SS * gestapo * SA * Generální štáb německé armády

Hlavní obžalovaní Hermann Wilhelm Göring - zakladatel gestapa, ministr letectví, vrchní velitel Luftwaffe, říšský maršál, zástupce Hitlera po většinu druhé světové války Rudolf Hess - Hitlerův zástupce a vůdce NSDAP Joachim von Ribbentrop - ministr zahraničí Wilhelm Keitel - polní maršál a náčelník štábu vrchního velitelství Albert Speer - přední německý architekt a později i jeden z Hitlerových ministrů Konstantin von Neurath - první protektor Čech a Moravy Wilhelm Frick – čtvrtý říšský protektor v Čechách a na Moravě a další…

Hermann Göring Konstantin von Neurath Wilhelm Keitel Wilhelm Frick Joachim von Ribbentrop Albert Speer

Norimberský proces - obvinění hlavní zločinci se před soud nedostali : * Adolf Hitler – spáchal sebevraždu v berlínském bunkru * Joseph Goebbels - spáchal sebevraždu v berlínském bunkru * Heinrich Himmler – při zatčení rozkousl ampulku s cyankáli

Norimberský proces - obvinění každého obžalovaného hlídala stráž, po sebevraždě Leye hlídky zesíleny obvinění působili během procesu sebevědomě, neočekávali, že by mohli být odsouzeni; prezentovali se jako mučedníci Hess předstíral ztrátu paměti, Ribbentrop studoval říšské zákony, Keitel a Jodl se obhajovali tím, že jako vojáci plnili pouze rozkazy někteří svalovali vinu na jiné Göring, hlavní obviněný, vystupoval sebevědomě až povýšeně, terorizoval ostatní obžalované; před vykonáním rozsudku spáchal sebevraždu

Norimberský proces 218 dní procesu Justiční palác měl 530 kanceláří, 80 soudních místností 403 zasedání předvoláno téměř 300 svědků předneseno 38 000 svědectví ( v soudní síni minimum ) prostudováno 300 000 písemných výpovědí stenografický zápis procesu měl 16 000 stránek popsalo se 5 milionu listů papíru obžaloba předložila 2 630 dokumentů obhajoba předložila 2 700 dokumentů shlédnuto 27 000 m zvukového filmu, 7 000 fotografických filmů při procesu poprvé použito simultánní tlumočení do 4 jazyků – angličtiny, němčiny, ruštiny a francouzštiny

Norimberský proces - rozsudky 1. října 1946 vyneseny rozsudky : 12 x trest smrti ( vykonáno 10 ) oběšením 3 x doživotí 4 x vězení od 10 do 20 let 3 x zproštěni viny jako den popravy určen 16. říjen 1946 provazy objednány v londýnském provaznictví v srpnu 1946 popravy provedl seržant americké armády John Woods poprav se zúčastnilo 45 lidí těla odvezena do Dachau, kde spálena v krematoriu a popel vysypán do řeky Isar

Norimberský proces - rozsudky odsouzení k uvěznění převezeni do věznice ve Spandau v roce 1966 zůstal ve vězení už jen Rudolf Hess zemřel v roce 1987 v 93 letech prý se oběsil ve vězení, jeho syn tvrdí, že byl zavražděn britskými vojáky jeho hrob se stal místem, kde se každoročně scházeli neonacisté v roce 2011 byl exhumován, zpopelněn a popel vhozen do moře

Názory na Norimberský proces od skončení procesu rozdílné názory na jeho objektivnost, pravomoci a některé verdikty významně ovlivnil mezinárodní trestní právo sloužil jako vzor pro stovky dalších procesů i v jiných zemích (např. v Tokiu) do budoucna podnítil vznik Mezinárodního trestního soudu ( v Haagu od roku 2002 ) VIDEO

Vojenská policie střežila justiční palác velmi pečlivě, aby zabránila jakémukoli rušení norimberského procesu zvenčí.

Kontrola osobních průkazů u přísně střežené budovy. Většina Němců, a to i v Bavorsku, se o proces téměř nezajímala. Měli jiné starosti.  Německo dodnes považuje tribunál IMT za protiprávní.

Ze soudní síně

vrchní americký žalobce Robert H. Jackson

Americký žalobce Robert Jackson zakončil svou řeč slovy : „Stojí před tímto soudem, jako stál krví potřísněný Gloster nad tělem krále, kterého zabil. Úpěnlivě prosil vdovu, tak jako prosí oni vás : Řekni, že jsem je nezabil. A královna odvětila : Pak tedy řekni ty, že nejsou mrtvi. A zabils je ty, ďáblův pohůnku!“ (z Richarda III.) Budou-li tito lidé uznáni nevinnými, pak bude možno stejným právem říct, že nebylo války, nebylo vraždění a nebyly páchány zločiny…“

Lavice obžalovaných – Přední řada: Göring, Hess, von Ribbentrop a Keitel. Druhá řada: Dönitz, Raeder, Schirach a Sauckel

Göring a Hess

Vojáci nepřetržitě hlídali vězně v celách

Ze všech koutů Německa se do Norimberku svážely tuny důkazních materiálů, na vystoupení před tribunálem v hlavním procesu se připravovalo 240 svědků a soud postupně shromažďoval 300 tisíc místopřísežných prohlášení.

Na fotografii plány koncentračních táborů Na fotografii plány koncentračních táborů. Málo okamžiků bylo hrůznějších než hodiny, během nichž mluvil Rudolf Höss, komandant koncentračního tábora Osvětim. Přesně, střízlivě a klidně líčil mechaniku likvidace lidí, jako by šlo o samozřejmost.

Sekretářky připravují podklady o rozsudcích pro novináře. Na rozmnožování dokumentů bylo při procesu v Norimberku spotřebováno přes pět milionů listů papíru.

Čekající fotografové před vstupem do hlavního sálu. Přímo na vynesení rozsudků vpuštěni nebyli. Na proces se akreditovalo 250 novinářů.

Tokijský proces = Mezinárodní vojenský tribunál pro Dálný Východ zřízen k souzení a potrestání vůdců Japonska po druhé světové válce Kdy : od 3. května 1946 do 12. listopadu 1948 Obvinění : 28 vojenských a politických představitelů válečné zločiny méně významných osob byly souzeny zvlášť v jiných městech japonský císař Hirohito nebyl soudně stíhán za účast na jakýchkoli zločinech tribunál se měl zabývat třemi typy zločinů spáchaných během druhé světové války: * Zločiny proti míru * Válečné zločiny * Zločiny proti lidskosti

více než 300 000 japonských občanů bylo obviněno z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, většinou z týrání a zneužívání vězňů zločiny spáchané japonskými jednotkami během okupace Koreje a Číny (zvláště pak Mandžuska) nebyly součástí procesu Čína sama vedla 13 tribunálů, které vedly k 504 odsouzením a 149 popravám porota složená z 11 soudců - každý jmenován jednou z vítězných spojeneckých mocností (USA, SSSR, Velká Británie, Čína, Nizozemí, Prozatímní vláda Francouzské republiky, Austrálie, Nový Zéland, Kanada, Britská Indie a Filipíny) souzeno bylo 28 obžalovaných 2 zemřeli přirozenou smrtí před vynesením rozsudku 1 se během soudního řízení nervově zhroutil a nakonec souzen nebyl

7x trest smrti oběšením 16x doživotní vězení 3 zemřeli ve vězení 13 v roce 1955 podmínečně propuštěno 2-ma obžalovaným vyměřeny časově omezené tresty - - jeden odsouzen na dvacet let, druhý na sedm Tomuto soudu je vytýkáno, že byl pod přímým vlivem Američanů. Dále je vytýkáno, že Američané usilovali o očištění císařské rodiny, i za cenu zkreslování výpovědí.