Inovace & Železnice Ing. Pavel Surý Generální ředitel 19. 4. 2017 Praha
Koncept RS v ČR Potřeba posílit naši konkurenceschopnost a zajistit do budoucna kvalitní dopravní spojení občanům ČR vedla Ministerstvo dopravy k definici konceptu Rychlých spojení RS. Rychlá spojení jsou tvořena novými tratěmi a modernizacemi stávajících tratí, smyslem je vytvořit provázaný systém, který propojí hlavní sídla v ČR, na rozdíl od původního projektu VRT, který byl určen primárně pro mezinárodní spojení, zahrnují i maximální míru využití pro vnitrostátní vlaky včetně meziregionálního spojení, cílem je spojení Prahy a všech významných regionálních center ČR do 2 hodin, tratě budou otevřeny i pro stávající typy expresních vlaků (např. Railjet nebo Pendolino).
Evropská spolupráce Rozsah vysokorychlostní sítě definuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě. Příprava jednotlivých tras RS probíhá ve spolupráci s DB Netz AG a ÖBB Infrastruktur AG. Spolupráce byla navázána i se zástupci High Speed Two Limited. Bundesverkehrswegeplan 2030 obsahuje jako projekty „potenciální potřeby“ k pověření i modernizované železniční spojení na Mnichov a Drážďany.
Rozvoj a modernizace železniční sítě VRT jsou příspěvek nejen v rámci evropské mobility obyvatelstva, přinesou také zvýšení kapacity hlavních konvenčních tratí vstupujících do velkých aglomerací v ČR. Nové tratě umožní segregaci dálkové, nákladní a příměstské dopravy. Nastane možnost využít uvolněnou kapacitu dálkové dopravy na konvenčních tratích pro zahuštění regionální obsluhy sídel a pro nákladní dopravu. Akcent na využitelnost VRT pro rozvoj regionů ČR je v souznění s požadavkem vytvářet podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti obcí, které jsou přirozenými regionálními centry v území. Modernizované a nově budované stanice budou standardně přístupné pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace (včetně osob s těžkými zavazadly, kočárky, jízdními koly či malými dětmi) a budou vybaveny jednotným a přehledným informační a orientační systémem.
Interoperabilita Záměr EU je iniciovat integraci železničního průmyslu za pomoci interoperability, jakožto nástroje pro zvýšení konkurenceschopnosti železnice – silniční, letecká a vodní doprava jsou v současné době plně interoperabilní. Cíl: Zajistit bezpečný a nepřerušovaný provoz vlaků dosahujících stanovených úrovní výkonnosti. Nástroje: Tato schopnost je založena na všech předpisových, technických a provozních podmínkách, které musí být dodrženy v zájmu splnění základních požadavků. Jednotlivé body budou dále rozebrány podrobněji.
Bezpečná železnice Vysokorychlostní tratě se budují jako rychlá spojení mezi významnými aglomeracemi v rámci daného státu, ale zejména jako rychlá mezinárodní spojení. Je tedy nutné zajistit vzájemnou kompatibilitu řízení a zabezpečení jízdy vlaku mezi jednotlivými státy. Nově budované či rekonstruované tratě zařazené to systému vybrané železniční sítě TEN-T musí být vybavovány systémy třídy A., tzn. systémem jednotného systému řízení a zabezpečení. V současnosti splňuje parametry kladené na systém třídy A pouze systém ERTMS/ETCS. Evropský vlakový zabezpečovací systém ERTMS/ETCS má umožnit bezproblémovou přechodnost vlaků mezi jednotlivými státy bez výměny hnacích vozidel na hranicích. S nasazováním systému se počítá zejména na vysokorychlostních tratích, tranzitních koridorech a dalších vybraných tratích.
Možné využití družicových systémů na železnici Poloha vlaku – základní informace Informační systémy (bez zaručení bezpečnosti) hlášení pro cestující ve vozidle Kontrolní činnost (bez zaručení bezpečnosti) sledování polohy vozidel na síti logistika – sledování polohy nákladu kontrola dodržování grafikonu vlakové dopravy Automatizační systémy pro podporu řízení vozidel například systém automatického vedení vlaku Údržba dopravní cesty Diagnostické systémy Jednotlivé body budou dále rozebrány podrobněji.
RADIOBLOK pro vedlejší tratě Radioblok je soubor technických prostředků a administrativních opatření tvořící systém řízení a zabezpečení vedlejších tratí, určený pro nasazení na dirigovaných tratích. Informace o poloze vlaku zadává strojvedoucí po příjezdu do stanice formou odhlášky a GPS kontroluje práci strojvedoucího. Družicový polohový systém kontroluje pohyb vozidla (doplňková funkce) – pokud je vyhodnocen pohyb vozidla mimo dovolenou oblast, je strojvedoucí varován a následně dojde k nouzovému zastavení vlaku Pro přenos informací se využívá mobilní síť veřejného operátora s využitím přenosu dat GPRS. Určeno pro jednokolejné tratě s nejvyšší traťovou rychlostí 100 km/h Jednotlivé body budou dále rozebrány podrobněji.
Ekologizace železnice Příspěvek ke snížení ekologické zátěže způsobené železniční dopravou je elektrizace tratí. V ČR elektrizováno pouze 34 % tratí (1774 km 3 kV DC a 1305 km 25 kV AC) => v elektrické trakci zaostáváme za mnoha státy EU. Rozvoj železniční sítě je významným počinem v ochraně životní prostředí a podpoře udržitelného rozvoje. Kapacitní a spolehlivý systém umožní převést část přeprav ze silnice na ekologicky příznivější druh dopravy v souladu se záměry evropské i národní dopravní strategie. Přesun dopravy na železnici také sníží hlukovou zátěž území.
Jednotná trakční soustava Jednou z překážek interoperability je zatím elektrická trakce – značná fragmentace různorodých systémů napříč Evropou. Na některých úsecích stejnosměrném systému máme již dnes problémy s výkonem, které jsou umocněny provozem vysokovýkonných lokomotiv okolo 6 MW. Při rozvoji vysokorychlostní železniční dopravy se také narazilo na strop možností stejnosměrné trakce. VRT jsou dnes převážně elektrifikovány střídavým napětím. Tento systém napájení je dobře využitelný pro dnešní výkonné lokomotivy i pro vysokorychlostní jednotky dosahující rychlostí 300 km/h. Zpracována studie „Koncepce přechodu na jednotnou napájecí soustavu ve vazbě na priority programového období 2014 – 2020 a naplnění požadavků TSI ENE“ pořizovatelem koncepční studie Ministerstvem dopravy, řeší přechod v rámci celé České republiky na jednotnou trakční soustavu 25 kV, 50 Hz, Studie byla schválena Centrální komisí Ministerstva dopravy dne 20. prosince 2016.
Děkuji za pozornost!