Radek Čech Odbor koncepce a strategie

Prezentace na téma: "Radek Čech Odbor koncepce a strategie"— Transkript prezentace:

1 Radek Čech Odbor koncepce a strategie
Dopad interoperability železniční infrastruktury na intermodální dopravu Radek Čech Odbor koncepce a strategie

2 Osnova Definice interoperability Evropská legislativa ERTMS
Prioritní interoperabilní koridory Důsledky pro intermodální dopravu

3 Definice interoperability
„Schopnost železničního systému umožnit bezpečný a nepřerušovaný provoz vlaků dosahujících stanovených úrovní výkonnosti. Tato schopnost je založena na všech předpisových, technických a provozních podmínkách, které musí být dodrženy v zájmu splnění základních požadavků.“

4 Směrnice o interoperabilitě (1)
směrnice 96/48/ES, 2001/16/ES byly nahrazeny směrnicí 2008/57/ES, která sjednocuje základní právní rámec pro vysokorychlostní i konvenční železniční systém a současně deklaruje záměr vytvoření technicky jednotného evropského železničního systému definují strukturální a provozní subsystémy stanovují základní požadavky pro každý subsystém předpokládají přijetí technických specifikací pro interoperabilitu (TSI) pro každý subsystém nebo jeho části stanovují povinnost splňovat TSI pro nové stavby, modernizované tratě i schvalovaná vozidla stanovují možnost výjimky z povinnosti aplikace TSI – rozpracovanost projektu, ohrožení ekonomické životnosti projektu, obnova po nehodě nebo přírodní katastrofě

5 Směrnice o interoperabilitě (2)
Stanoví členským státům, aby v případě nově budovaných nebo modernizovaných drah byly v zájmu jejich technické, konstrukční a bezpečnostní propojenosti dodržovány jednotné technické specifikace pro interoperabilitu (propojenosti – dále jen TSI) Povinnosti se dotýkají především vlastníků a provozovatelů drah a dopravců U nařízení určených všem subjektům, (např. telematické aplikace v nákladní dopravě) jsou za naplnění TSI (implementační plány a následné vybudování nebo přizpůsobení informačního systému) odpovědné dotčené subjekty (dopravci, vlastník a provozovatel dráhy) Rozhodnutí (ostatní TSI) jsou určená členským státům, který je povinen zajistit jejich naplnění (např. u schvalování vozidel, uvádění modernizované infrastruktury do provozu), je to však přímo platný právní předpis závazný pro všechny subjekty

6 Směrnice o interoperabilitě (3)
Rozdělují železniční systém do řady subsystémů (strukturální a provozní) zahrnujících infrastrukturu i dopravu Pro každý subsystém se stanovují základní požadavky na konstrukční a provozní podmínky Pro jednotlivé subsystémy resp. součásti subsystémů jsou zpracovány TSI V TSI jsou podrobně definovány vzájemné vazby s dalšími subsystémy a vazby na evropské normy Pro zabezpečení interoperability železnic jsou členské státy Unie povinny na vybraném okruhu sítě železniční dopravní cesty garantovat dodržení stanovených konstrukčních, výkonových a bezpečnostních parametrů (v novele rozšířeno na celou evropskou železniční síť)

7 Nová směrnice o interoperabilitě 2008/57/ES
Sjednocuje vysokorychlostní a konvenční systém z hlediska vyšší právní normy Nemá přímý dopad na geografickou působnost stávajících TSI před jejich revizí Předpokládá rozšíření interoperability mimo TEN-T Zvýší se počet kategorií tratí v TSI infrastruktura i počet národních systémů řízení a zabezpečení tzv. třídy B

8 Interoperabilní síť

9 Hlavní požadavky na subsystémy
bezpečnost provozu spolehlivost a dostupnost ochrana zdraví ochrana životního prostředí technická kompatibilita E K O N O M I C K Á E F E K T I V I T A

10 TSI V TSI je uvedeno, kdy a na co bude použito
Jsou přímo platné právní předpisy Společenství Lze je nalézt v Úředním věstníku EU a to i česky, i na webu MD ČR Platí po přijetí Komisí a následné notifikaci členským státům, účinné jsou po dalších šesti měsících Revize TSI jsou účinné i platné obvykle od přijetí Komisí a následné notifikaci – je uvedeno na konci každého dokumentu V TSI je uvedeno, kdy a na co bude použito

11 Kdy musí být systém nebo výrobek v souladu s TSI
Nový výrobek nebo nově zaváděný systém v případě, že jsou již schváleny relevantní TSI a jsou platné i účinné Modernizovaný systém, rekonstruovaný výrobek pokud se mění parametry definované v relevantních TSI – musím mít nové schválení DÚ

12 Podmínky interoperability v oblasti řízení a zabezpečení
Technické podmínky a pravidla pro implementaci jsou stanoveny v: TSI subsystému řízení a zabezpečení (TSI CCS) Implementačním plánu TSI CCS Hlavní rozhraní k ostatním subsystémům: Vozidla konvenční i vysokorychlostní Provoz a řízení dopravy

13 Třídy subsystémů CCS z hlediska interoperability
Třída A – jednotný systém řízení a zabezpečení (jen interoperabilní zařízení – ERTMS) Třída B – systémy existující před uvedením směrnice 2001/16/ES v platnost, národní systémy uvedené v příloze B TSI CCS pro ČR rádiový systém TRS a vlakový zabezpečovač LS. TSI obsahuje i základní technické specifikace systémů, které ale není možné měnit.

14 Úrovně ERTMS

15 Prioritní koridory z hlediska implementace interoperability

16 Koridor E

17 Tradiční železniční tepna střední Evropy

18 Tradiční železniční tepna střední Evropy

19 Tradiční železniční tepna střední Evropy
tratě vybudované v trase koridoru E byly jedny z prvních ve střední Evropě (např. úseky mezi Drážďany a Budapeští hotovy do roku 1851) i v dalších letech byl o budování tratí v tomto směru velký zájem po roce 1918 se v západní části koridoru posílila vazba Českých zemí na německý přístav Hamburk také po 2. světové válce je tato trasa jednou z nejvytíženějších v mezinárodní nákladní i osobní dopravě v 90. letech se stává součástí IV. panevropského multimodálního koridoru v rozhodnutí č. 884/2004/ES označena jako součást prioritního evropského projektu č. 22 jeden ze 6 prioritních koridorů nákladní dopravy – koridor E

20 Porovnání výkonů na koridorech
koridory tvoří 20 % objemu nákladní dopravy v EU

21 Nový pokrok V červnu 2009 byl Evropskou komisí přijat Evropský zaváděcí plán ERTMS, který mění hlavu 7 TSI CCS Hlavní úspěch: propojení koridoru E a F u Drážďan díky aktivitě ČR. Termín propojení nejdéle Díky tomu přímé spojení po koridoru ERTMS do nizozemských přístavů a Porýní, ale i do Polska (Wroclaw) napojení ČR na ostatní koridory ERTMS v roce 2020 Součástí TSI je seznam terminálů, které budou napojeny na síť ERTMS – přístavy, překladiště silnice – železnice (v ČR Praha a Lovosice)

22 Interoperabilita a intermodální doprava
Největší přínos interoperability evropských koridorů bude pro intermodální dopravu Bude umožněno vedení přímých kontejnerových vlaků mezi terminály bez výměn lokomotiv i personálu Dojde ke zvýšení kapacity železniční dopravní cesty – odstranění úzkých hrdel – další zrychlení Dojde ke zkrácení jízdních dob díky lepšímu využití infrastruktury Díky aplikaci ERTMS dojde ke zvýšení bezpečnosti Telematické aplikace umožní přesnou predikci dojezdu vlaku i sledování zásilek po celou dobu přepravy Lze očekávat pozitivní dopad standardizace na cenu nákladní dopravy Přínosy pro dopravce efektivnější využití hnacích vozidel, snížení provozních nákladů, posílení konkurenceschopnosti železniční dopravy Zjednodušení schvalování vozidel určených pro více zemí

23 Podmínky pro interoperabilitu intermodální dopravy
Napojení terminálů na interoperabilní síť Umožnění jízdy interoperabilních vozidel na tratích vedoucích do terminálů bez dalších schvalovacích procedur Umožnění jízdy ETCS vozidel do terminálů Napojení na telematický systém železnice Respektování výměny hlášení dle TSI provoz a řízení dopravy Včasné vybudování ERTMS v rámci koridorového přístupu Sjednocení a standardizace průjezdného průřezu a nápravového tlaku

24 Železniční nákladní koridor ČR – Nizozemí
Akční plán schválen v říjnu 2008 spolupráce provozovatelů infrastruktury,bezpečnostních a regulačních orgánů z cílem usnadnění mezinárodní dopravy důraz na krátkodobá opatření realizovatelná v horizontu let

25 Význam budování interoperability na koridoru E nejen pro intermodální dopravu
snížení doby přepravy – nákladní vlak Dresden – Budapest: æ 4 hodiny efektivnější využití lokomotiv nižší náklady na vybavení lokomotiv snížení nákladů na přepravu – vyšší konkurenceschopnost železnice v osobní dopravě – vyšší traťová rychlost (v ČR jedna z podmínek zavedení rychlosti 200 km/h) Možnost zvýšení délky vlaku

26 Interoperabilita – aktuální informace
ES: ERA: www. era.europa.eu   MD: CEN: CENELEC: Literatura: Čech, Březina: Interoperabilita, Univerzita Pardubice, 2007 Čech, Březina: Interoperabilita z pohledu železničního dopravce, Univerzita Pardubice, 2008

27 Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
Railway Infrastructure Administration, State organization Address: Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Dlážděná 1003/7 Praha 8 - Karlín http: