Úhradová data, nákladová efektivita a sledování výkonnosti nemocnic Milan Prášil Medicínské datové centrum 1.LF UK & Odbor strategického rozvoje Univerzita Karlova v Praze

Obsah Proč vedeme současné debaty – KONTEXT Transparentnost a její limity co zveřejnit? jak to interpretovat? jak dosáhnout (udržitelného) efektu? Příklady

Proč jsou se zdravotnictvím problémy….všude Novinky (léky, přístroje, postupy) jsou drahé a je jich hodně a lékaři je většinou velmi rádi používají; Lékařská loby je extrémně vlivná; Pacient není (a hned tak nebude) lékaři partnerem – informační asymetrie; Platbu zprostředkovává 3.strana – komplikované motivace Extrémně senzitivní téma – vysoká medializace

..a co nám to komplikuje v Česku navíc Pojišťovny nenakupují péči, pouze rozdělují prostředky (i to se dá dělat dobře, nebo špatně); Sentiment – v ČR jsme rekordmani v nízké úrovni soukromých plateb; Střet zájmů institucionalizovaný MZ ČR (úhradová vyhláška x řízení nemocnic)

Zveřejnění dat – zveřejnění informací? Zpracování, interpretace a dosažení efektu – Úhradová data – smlouvy mezi ZZ a ZP Společenský význam – získání veřejné kontroly Složitější porovnatelnost, krátkodobý efekt Pokud významně nezměníte systém, diskrepance jsou zpět – Výkonová data – vykázanou péči, resp. její ukazatele Produkční benchmarking Existují různé postupy a nástroje Nefunguje bez motivací Pokud zafunguje tak přináší dlouhodobý efekt

Zveřejnění dat – kdy přijde efekt? První a nezbytný krok, ALE nebude fungovat per se: – politické Státní správa (MZ) Regionální samospráva (významný zřizovatel) VZP ČR (udává trend, bez jejích dat to nepůjde) – exekutivní – manažeři ZZ/ZP a primáři Samotné zveřejnění bez dalších kroků je kontraproduktivní.

POLITICKÁ ROVINA 1.Systémově zakotvit zveřejňování dat 2.Najít sílu a následně omezit nevysvětlitelné disproporce v úhradách 3.Nastavit prostředí pro dlouhodobé motivace k efektivitě: – Nestigmatizovat vedení nemocnice se signály o nižší efektivitě – Podpořit následky změn (např. snížení počtu lůžek) – Nastavit pozitivní motivace pro manažery i lékaře – Pohlídat si kultivaci DRG a kvalitu vykazování

EXEKUTIVNÍ ROVINA Dostupnost informací uvnitř zařízení; Schopnost interpretovat signály o ekonomické a klinické výkonnosti; Změna vnímání role účetnictví – od daňového k manažerskému (nárok na kvalitu ekonomického vedení); Znalost kroků, které převedou signál o neefektivitě do praxe; Odvaha ty kroky udělat (souvisí s motivacemi a zárukami ze strany zřizovatelů);

Dokážeme dát manažerům informace o systému? Existuje dostatek benchmarkových nástrojů – aktuálně využívaných, které sledují efektivitu poskytované (akutní lůžkové péče) péče. Pracují s dávkami vykázané péče, s bodovými tarify, s modelovými ceníky, s mezinárodními ukazateli prahových počtů kritických výkonů.. Vytvářejí klinicko-ekonomické sestavy, které lze využít k porovnávání a signálům o snížené efektivitě i ke kontrole správnosti vykazování v systému DRG Na UK se problematice věnuje několik týmů (1.LF, 3.LF a FSV)

Příklady Nemocnice stř. velikosti: zjištění neefektivity na úrovni oddělení, výměna primáře a zhodnocení situace po 1 roce; Další příklady využití zveřejněných dat – ochrana poskytovatelů před zbytečnými chybami ve vykazování (a před sankcemi)

Primární detekce upcodingu – benchmarking KEP Zařízení typu A – rok 2010 Zdroj: VZP ČR – dávky vykázané akutní lůžkové péče

bDRG 1460 – porod císařským řezem Porovnání s národními průměry distribuce splitů: Splitzařízení "X"NRCAB náklady ZS Náklady na léčbu neodpovídají vykázaným komplikacím ! Zdroj: VZP ČR – dávky vykázané akutní lůžkové péče

Primární detekce upcodingu – benchmarking KEP Zařízení typu B – rok 2010 Zdroj: VZP ČR – dávky vykázané akutní lůžkové péče

bDRG 1460 – porod císařským řezem Dodatečné porovnání s národními ukazateli: Náklady na léčbu neodpovídají vykázaným komplikacím ! Zdroj: VZP ČR – dávky vykázané akutní lůžkové péče

Rezervy plynoucí ze zvýšené efektivity Nemocnice stř. velikosti: jednotky - desítka milionů; Odhady na úrovni kraje: řádově stovka mil. Kč; Další rezervy: zlepšení vykazování a zlepšení distribuce peněz za péči - cca 1-2% celk. objemu akutní hospitalizační péče; (1-2 mld. Kč)

závěr Zveřejnění dat není cíl, je to start, který musí spustit další systémové kroky. Inventura procesů v českém zdravotnictví má potenciál vystopovat značné rezervy (v řádech jednotek miliard určitě) Cílem úspor není peníze odsát ze systému, ale efektivněji je využít v rámci systému.