DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu Číslo materiálu VY_32_INOVACE_DE12 VY_32_INOVACE_DE12 Název školy Název školy Církevní střední odborná škola Bojkovice Církevní střední odborná škola Bojkovice Husova 537, Bojkovice Husova 537, Bojkovice Autor Autor Mgr. Zuzana Jančová Mgr. Zuzana Jančová Vzdělávací oblast Vzdělávací oblast Společenskovědní vzdělávání Společenskovědní vzdělávání Vzdělávací obor Vzdělávací obor Dějepis Dějepis Tematický okruh Tematický okruh Raný středověk Raný středověk Téma Téma Velká Morava Velká Morava Ročník Ročník I.M I.M Datum tvorby Datum tvorby Anotace Anotace Materiál motivuje studenty k zájmu o moravské dějiny. Prezentace usnadňuje orientaci v dějinách Velkomoravské říše s důrazem na hmotnou kulturu v našem regionu, která se dochovala z dob Velké Moravy. Materiál motivuje studenty k zájmu o moravské dějiny. Prezentace usnadňuje orientaci v dějinách Velkomoravské říše s důrazem na hmotnou kulturu v našem regionu, která se dochovala z dob Velké Moravy. Metodický pokyn Metodický pokyn Prezentace je určena jako výkladový materiál. Prezentace je určena jako výkladový materiál. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora.

VELKÁ MORAVA VELKÁ MORAVA Obr. č. 1: Rozsah Velké Moravy

 „Ta říše byla takřka zjevením. Vynořila se z temnot náhle, jako meteor na nebi. Nakrátko oslnila leskem bohatství, moci, podivuhodně rychlého kulturního rozkvětu. Avšak meteor zase zakrátko zmizel stejně neočekávaně, jako se objevil. Zhasl. A následoval pád. Hradby nádherných sídlišť – Valy u Mikulčic, Starého Města, Pohanska – byly překonány náporem nájezdníků. Vzplály střechy křesťanských kostelů. Byl konec… Vepsala do našich dějin první významnou kapitolu.“ (Petr Hora – Toulky českou minulostí) (Petr Hora – Toulky českou minulostí)

Vznik Velké Moravy ( )  Deváté století, temný raný středověk.  Na západě se co nevidět rozpadne Franská říše (843).  Východu dominuje velkolepá Byzantská říše a jak vypadá "naše" střední Evropa?  Zní to až neuvěřitelně, ale od smrti Sáma ( ) až do roku 788, kdy Karel Veliký nechal zřídit tzv. českou marku, tj. pohraniční území na hranicích své říše, nemáme o dění v našich končinách ani potuchy.  Ve 2. polovině 9. století se v Čechách prosadil rod Přemyslovců z kmene Čechů a na Moravě se o něco dříve chopili moci Mojmírovci z kmene Moravanů.

Vznik Velké Moravy  Prameny: Fuldské anály, Reginonova kronika a Letopisy království Franků.  Označení Velká Morava užil jako první byzantský císař Konstantinos Porfyrogennetos (ve významu „vzdálená Morava“).  Kolem roku 800 vznikla na našem území dvě knížectví: - Moravské knížectví v čele s knížetem Mojmírem I., zakladatel rodu Mojmírovců. - Nitranské knížectví v čele s Pribinou.

 Velkomoravská říše byla prvním útvarem na našem území, který je možno označit jako ranou formu státu.  Z původního jihomoravského jádra se postupně rozšířila a zahrnula oblasti v Čechách, Slezsku na dnešním Slovensku a v Podunajské nížině.  K významným událostem patřil Mojmírův útok na nitranského knížete Pribinu a tím připojení Nitry k Velké Moravě kolem roku 830  Pribina založil křesťanský kostel sv. Emerama v Nitře (830)

Panovníci Velké Moravy  Mojmír I. ( )  Rastislav ( )  Svatopluk ( )  Mojmír II. ( )

Kníže Mojmír I. ( )  V roce 830 proběhlo sjednocení Moravy s Nitranským knížectvím - vládl zde kníže Pribina - Velká Morava se stala nejmocnějším státem ve střední Evropě.  Pribina sám přijal křest až ve vyhnanství.  Mojmír I. přijal křest z bavorského Pasova (Východofranská říše) v roce 831.  Rozsah Velké Moravy v době rozmachu: Čechy, Morava, Slovensko, Panonie, Halič, území u horní Visly a Odry, území Lužických Srbů, území mezi Karpatami a Dunajem.  Ve Velké Moravě se střetly zájmy Východofranské říše a Byzantské říše - obojí chtěli dát křesťanství a získat tak vliv na tomto území. Obr. č. 2: Kníže Mojmír I.

Vláda knížete Rastislava ( )  Dosazen za pomoci Ludvíka II. Němce, jemuž složil slib věrnosti. Avšak později odmítl odvádět každoroční tribut (=poplatek).  Budoval obranný systém hradišť.  Ve snaze o co největší samostatnost se Rastislav rozhodl zřídit na Moravě vlastní církevní organizaci, v jehož čele měl stát arcibiskup.  Nejprve se s touto prosbou obrátil na papeže, avšak vstřícněji se zachoval byzantský císař – ten vyslal na Moravu roku 863 dva učené bratry Konstantina Filozofa a Metoděje.  V roce 870 byl Rastislav zajat svým synovcem Svatoplukem a vydán do franských rukou, ve franském zajetí oslepen. franském zajetí oslepen.

Cyril a Metoděj  Rastislav požádal o pomoc byzantského císaře Michala III., aby k nám vyslal misii, která by mluvila jazykem, kterému bychom rozuměli.  Ten vybral do čela poselstva Konstantina Filozofa a Metoděje, kteří přišli 5. července 863 ze Soluně.  Konstantin a Metoděj zavedli liturgii ve staroslověnštině, zároveň sloužila jako bohoslužebný jazyk při mši.  Sestavili první slovanské písmo - hlaholici, později se z ní vyvinula cyrilice (a později azbuka).

Konstantin a Metoděj byli za zásluhy o šíření křesťanství prohlášeni církví za svaté. 5. červenec – státní svátek – Den slovanských věrozvěstů Obr. č. 3: Cyril a Metoděj

Hlaholice Obr. č. 4

 Učili číst a psát - vznikali první písemné památky.  Vše vedlo ke sporům s pasovským biskupem, v roce 867 se chtěli vrátit do Konstantinopole, avšak byli pozváni papežem do Říma, kde Konstantin onemocněl, vstoupil do kláštera, přijal jméno Cyril a roku 869 zde zemřel.  Bratři přinesli na Moravu kromě víry i liturgii v jazyce, kterému lidé rozuměli a vytvořili také písmo.  Hlavním problémem bylo užívání staroslověnštiny jako liturgického jazyka. K tomu překvapivě získala misie souhlas od papeže, který jmenoval Cyrila biskupem.  Metoděj byl jmenován arcibiskupem v Panonii a Sirmii, biskupem pro Slovany na východ od Salzburgu.  Z Metodějových rukou přijal před rokem 885 křest český kníže Bořivoj, který měl za manželku Ludmilu.

Rozmach říše knížete Svatopluka ( )  Za jeho panování největší územní rozmach Velké Moravy: Morava, Slovensko, Čechy, Lužice, Slezsko, Krakovsko a Panonie.  Na Velké Moravě působí Metoděj, sídlo Veligrad=Staré Město u Uherského Hradiště.  Po Metodějově smrti propukly spory mezi přívrženci latinské a slovanské bohoslužby.  Svatopluk podpořil latinskou liturgii a Metodějovy spolupracovníky a žáky dal ze země vyhnat nitranským biskupem Wichingem.  Slovanští kněží byli z Moravy vyhnáni, část se uchýlila do Bulharska, část do Čech a za Dunaj.  Svatopluk v Čechách podporoval Bořivoje.

Obr. č. 5: Rozsah VM

Mojmír II. ( ) a zánik Velké Moravy  Mojmírova říše se začala záhy rozpadat. Kvůli vnitřním konfliktům, o kterých se nic bližšího neví.  Odpadají okrajové oblasti (Panonie, Čechy, Srbsko).  Hrozbou jsou maďarské nájezdy - Morava nájezdům Maďarů podlehla někdy v letech  Reginonova kronika z r. 908 už mluví o zpustošení Velké Moravy.

Zánik Velkomoravské říše  Politicky Velká Morava k roku 907 zanikla, existují archeologické důkazy, že sídelní, hospodářské a společenské struktury nebyly rozbity a přežívaly dál během 10. století.  Toto dokazují výsledky výzkumů ve Starém Městě, Mikulčicích, Bratislavě, Nitře nebo Děvíně.  Rod Mojmírovců pravděpodobně také pokračoval dál.

Příčiny zániku Velké Moravy  Maďaři, kteří pustošili hradiště  Vnitřní rozbroje  Poslední zpráva o Velké Moravě je z roku 906.

Význam Velkomoravské říše  první státní útvar na našem území  rozšíření křesťanství  založení slovanského písemnictví  přeložení části Bible a liturgických textů (do staroslověnštiny)  vznikly tzv. panonské legendy (o životě Konstantina a Metoděje)  sepsání veršované knihy k evangeliu Proglas  hmotná kultura - vznik kostelíků, bazilik, rotund  šperkařství  Centra: Mikulčice, Staré Město, Znojmo, Děvín, Nitra, Olomouc

Kultura Velké Moravy  Písemnictví -dochovalo se velmi málo, díla známe až z pozdějších opisů -nejstarším prokazatelným dokladem velkomoravské vzdělanosti jsou stily -Tzv. Panónské legendy (Životopis sv. Konstantina a Život sv. Metoděje) -Proglas – 1. veršovaná slovanská skladba, jde o předmluvu k překladu evangelia

Kultura Velké Moravy  Architektura a umění - mísily se vlivy byzantské a západní – italské -stavby byly dřevěné, kamenné a cihlové -na hradištích pozoruhodné kamenné kostelíky -v Nitře byl kolem roku 830 postaven knížetem Pribinou nejstarší křesťanský kostelík sv. Emerama -největší církevní stavbou z dob Velké Moravy je trojlodní bazilika ve Valech u Mikulčic -na území dnešní České republiky je nejstarší církevní stavbou kostel v Modré u Uherského Hradiště

 Hradiště (též hradiska) -většina obyvatel Velké Moravy žila na vesnicích, zámožnější velmoži v opevněných dvorcích a ti nejvýznamnější a nejbohatší šlechtici obývali se svou družinou a svými poddanými hradiště -dobře opevněna příkopem a hradbami -známe minimálně 12 velkých moravských hradišť -většina vznikla na místech, kde sídlili Slované odpradávna -mezi nejznámější lokality patří Olomouc, Znojmo, Nitra, Bratislava, Děvín, Mikulčice, Staré Město, Pohansko u Břeclavi, Rajhrad u Brna…. -nevíme, ve kterém sídle pobývala velkomoravská knížata. Jako největší hradiště se dosud jeví Staré Město. Ačkoli velká část starobylého obchodního střediska Velké Moravy leží pod dnešní městskou zástavbou, z archeologických nálezů vyplývá, že Staré Město bylo s obyvateli centrem Velké Moravy

Aglomerace Staré Město- Uherské Hradiště-Sady Obr. č. 6

 Obr. č. 7: Uherské Hradiště – Sady (Špitálky)

 Obr. č. 8: Rekonstrukce mikulčické trojlodní baziliky (řez jejím modelem)

  Obr. č. 9: Rekonstrukce kostelíku v Modré u Uherského Hradiště

Kultura Velké Moravy  Výroba -šperky: 1. granulované – malé tečky 2. filigránové – drobné drátečky 2. filigránové – drobné drátečky -Náušnice -gombíky – kulaté knoflíky na spínání pláště -skleněné korálky -pozlacené ostruhy – dávány do hrobů -nákončí – ozdoba na konci pásku

 Obr. č. 10: Nákončí s orantem (=kněz)

 Obr. č. 11: Gombíky

 Obrázek č. 12: Granulované náušnice

 Obr. č. 13: Stříbrný medailon se sokolníkem, nalezený ve Starém Městě u Uherského Hradiště

 Obr. č. 14: Skleněný gombík (Staré Město Na Valách)

 Obr. č. 15: Antická gema z Modré zasazená do Velkomoravského šperku Antická gema z Modré zasazená do Velkomoravského šperku

 Obr. č. 16: Sadský křížek s řeckým nápisem (vpředu je orant, vzadu nápis: Ježíš Kristus světlo vítězí) Sadský křížek s řeckým nápisem (vpředu je orant, vzadu nápis: Ježíš Kristus světlo vítězí)

 Hrnčířství -používali hrnčířský kruh -přidávali tuhu (kvůli propustnosti) -znak keramiky – vlnovka -keramika i pro stavební účely (dlaždice)

 Obr. č. 17:  Velkomoravská keramika (Modrá)

Samostatná práce: 1.Jak a kdy vznikla Velkomoravská říše? 2.Jaké byly příčiny zániku říše? 3.Vyjmenujte Velkomoravské panovníky. 4.Jaký význam má působení Cyrila a Metoděje? 5.Kdy slaví svátek slovanští věrozvěstové? 6.Jaká velkomoravská hradiště znáš?

Obrázky Obr. č. 1: Rozsah Velké Moravy. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: Obr. č. 2: Kníže Mojmír I. ČORNEJ, P: Panovníci českých zemí. Praha: Fragment, [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: Obr. č. 3: Cyril a Metoděj. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: Obr. č. 4: Hlaholice. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: Obr. č. 5: Rozsah VM SEMOTANOVÁ, Eva: Atlas českých dějin - 1.díl / do roku Praha: Kartografie Praha, a. s., Obr. č. 6, 7 a 8. Archiv autora. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: Obr. č. 9: Rekonstrukce Velkomoravského kostela v Modré. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: Obr. č. 10: Nákončí s orantem. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW:

Obr. č. 11: Gombíky. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: Obr. č. 12: Naušnice zdobené granulací. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: Obr. č. 13: Rekonstrukce plakety se sokolníkem na holi. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: Obr. č. 14: Skleněný gombík ze Starého Města na Valách. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: Obr. č. 15: Antická gema zasazená do velkomoravského šperku. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: Obr. č. 16: Kříž s orantem ze Sadů. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: Obr. č. 17: Velkomoravské hrnce z Modré. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW:

Literatura ČORNEJ, Petr, ČORNEJOVÁ, Ivana, PARKAN, František: Dějepis 2 pro gymnázia a střední školy. Praha: SPN, ČORNEJ, Petr, ČORNEJOVÁ, Ivana, PARKAN, František: Dějepis 2 pro gymnázia a střední školy. Praha: SPN, HORA-HOŘEJŠ, Petr: Toulky českou minulostí 1. Praha:Via Facti, HORA-HOŘEJŠ, Petr: Toulky českou minulostí 1. Praha:Via Facti, ČORNEJ, P: Panovníci českých zemí. Praha: Fragment, ČORNEJ, P: Panovníci českých zemí. Praha: Fragment, GALUŠKA, Luděk: Slované, doteky předků, Brno: Moravské zemské muzeum, GALUŠKA, Luděk: Slované, doteky předků, Brno: Moravské zemské muzeum, 2004.