Vypracoval: Jaroslav Sýkora Obor: Technické lyceum Třída: 2L Předmět: Biologie Školní rok: 2015/16 Vyučující: Mgr. Ludvík Kašpar Datum vypracování:

1. Možná příčina Část vědců vidí za přímou příčinu globálního oteplování zvyšování koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Jako skleníkový plyn je označován oxid uhličitý,(který vzniká např. spalováním ropy nebo uhlí) metan, vodní pára, ozón nebo oxid dusný. Funkcí skleníkových plynů je udržování stálé teploty v atmosféře. Lidskou činností se ale množství skleníkových plynů v atmosféře zvětšuje, což vede k ohřívání povrchu planety – tzv. skleníkovému efektu.

2. Možná příčina Někteří vědci vidí v globálním oteplování přirozený proces, jimž v současnosti Země prochází a lidská činnost na něj nemá žádný vliv. Příčinou v tomto případě může být např. změna sluneční aktivity nebo drobné odchylky v rotaci zemské osy.

Můj pohled na věc Osobně si myslím, že je tento proces ovlivněný člověkem, ale děje se i bez jeho pomoci. Každá ze zde zmiňovaných hypotéz má, dle mého názoru, pravdu. Ke globálnímu oteplování přispívá, jak zvyšování skleníkových plynů, tak i drobné odchylky v rotaci zemské osy a změna sluneční aktivity.

Důsledky Asi největším problémem globálního oteplování je tání ledovců. Ledovce pro nás hrají velkou roli, jsou pro nás totiž největším zdrojem pitné vody. Jejich táním se zvyšuje hladina a ředí se slaná voda v oceánech. Někteří vědci také v souvislosti s globálním oteplováním varují před rozšířením některých nemocí jako je malárie a další.

Změny klimatu Změny klimatu ovlivňují:Skleníkové plyny Vodní pára Příjem Sluneční energie Vodní pára: 65% tepla, které zadrží nad zemí skleníkové plyny, je totiž zachyceno právě vodní párou. Vyskytuje se většinou ve formě mraků. Momentálně panují dohady o tom, jestli vodní pára Zemi otepluje či nikoliv. Příjem Sluneční energie: Změna množství sluneční energie, která dopadá na Zemi, může být zapříčiněna různou excentricitou oběžné dráhy Země, změnou sklonu zemské osy, či samotným snížením či zvýšením slunečního výkonu.

Dopady na pobřeží Tání ledovců uvolní obrovské množství dříve zmrazené vody do oceánů. Za posledních 100 roků se hladina oceánů zvyšovala asi o 1,0-2,5 mm za rok a nejpravděpodobněji stoupne hladina do roku 2100 o 80 cm, až 1 m. To klade pobřežní oblasti pod značné riziko, nízko položené ostrovy, jako jsou Maledivy, budou ztraceny pod stoupající hladinou moře. Největší kontinentální ledovcové štíty, Antarktický a Grónský, obsahují tolik ledu, že v případě jejich roztátí by se zvýšila hladina oceánů o 70 metrů.

Zdroje Nalezeno.cz Blackstonegv.com