MARTIN MATĚJEC Základy evropského práva Zima 2015

Soudní dvůr Evropské unie Soudní dvůr Tribunál Soud pro veřejnou službu Dbá na jednotný výklad unijního práva a rozhoduje spory ve vymezených oblastech Činnost je upravena třemi základními prameny: - Smlouvou o fungování EU - Statutem Soudního dvora - Jednacími řády jednotlivých soudů

ESLP Zřízen v roce 1959, sídlo má ve Štrasburku Evropský soudní dvůr pro lidská práva nepatří k institucím EU Zajišťuje dodržování závazků vyplývajících z Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod Úmluva sjednána v rámci Rady Evropy – mezivládní organizace sdružující 47 zemí

Soudní dvůr Zřízen v roce 1952, sídlí v Lucemburku Jeden soudce z každého členského státu + 11 generálních advokátů V ČR kandidáty vybírá odborná komise složená z členů Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a ze zástupců MS a MZV Schválený návrh je předložen výboru k vydání stanoviska, výbor se skládá z uznávaných právníků (bývalý členové SDEU, soudci nejvyšších soudů...) Soudci a GA jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států (jednomyslně) a to na dobu 6 let s možností opakovaného jmenování Generální advokát Předkládá Soudnímu dvoru nestranná a nezávislá stanoviska Nereprezentuje žádnou ze stran 6 stálých GA (SRN, FR, IT, ŠP, UK a Polsko), zbylých 5 „rotuje“

Tribunál Existuje od roku 1989, neformálně nazýván „Soud prvního stupně“ Jeden soudce z každého státu Nejsou zde generální advokáti Způsob jmenování soudců stejný jako u Soudního dvora Předmětem rozhodování zejména spory týkající se hospodářské soutěže, duševního vlastnictví a státních podpor Řeší především spory tzv. neprivilegovaných žalobců (FO a PO)

Soud pro veřejnou službu Skládá se ze sedmi soudců Soudci nejsou jmenováni dohodou vlád, ale Radou Funkční období i zde 6 let s možností opakovaného jmenování Soud je příslušný k rozhodování sporů mezi EU a jejími zaměstnanci, zejména otázky služebního nebo pracovního poměru (odměňování, služební postup, disciplinární opatření) a sociálního zabezpečení (nemoc, stáří, pracovní úrazy...) Proti rozhodnutím lze podat k Tribunálu ve lhůtě dvou měsíců opravný prostředek omezený na právní otázky

Kancelář vládního zmocněnce Zastupuje ČR a hájí její zájmy před Soudním dvorem EU, působí při MZV Největší část agendy zahrnuje řízení o předběžné otázce a řízení o porušení povinnosti Žaloby podává po předchozím souhlasu vlády Vstupuje do řízení jako vedlejší účastník a spolupracuje se zástupci ostatních ČS při případných intervencí do řízení Koordinuje činnost ČR v jednotlivých řízeních V činnosti je mu nápomocen Výbor vládního zmocněnce (složen ze zástupců ústředních orgánů státní správy + další orgánů např. ČNB nebo ÚOHS)

Průběh řízení Jazykový režim – zpravidla volí žalobce, pracovní jazyk soudu francouzština Řízení ovládáno zásadou koncentrace řízení (rozhodné skutečnosti, důkazy, žalobní důvody) Účastníci řízení povinně zastoupení (s výjimkou řízení o předběžné otázce) Část písemná (žaloba, žalobní odpověď, replika a duplika) a ústní (ne vždy) Žaloba má 4 základní části:  Vyložení skutkového a právního rámce sporu  Právní argumentace žalobce  Označení důkazů  Petit (výrok, který žalobce od soudu žádá) Soud rozhoduje buď rozsudkem nebo usnesením

Soudní dvůr - druhy řízení 1) Řízení o předběžné otázce 2) Řízení o opravných prostředcích 3) Přímé žaloby:  Žaloba o porušení povinnosti  Žaloba na neplatnost  Žaloba na nečinnost  Žaloba o náhradu škody

Předběžná otázka Soudy ČS se na základě čl. 267 SFEU mohou obracet na Soudní dvůr s otázkami ohledně výkladu či platnosti unijního práva Cílem je zajištění jednoty výkladu unijního práva v celé EU Soudní dvůr nesmí vykládat vnitrostátní předpisy Třífázový proces: 1) řízení před soudem ČS > nejasnost ohledně unijní normy – řízení přerušeno 2) Soudní dvůr unijní normu vyloží, příp. posoudí platnost a zašle soudu ČS 3) soud ČS rozhodne ve věci samé V určitých případech povinnost předběžnou otázku položit – pokud nelze napadnout opravnými prostředky Vynutitelnost této povinnosti?

Zvláštní druhy řízení o předběžné otázce 1) Naléhavé řízení Soudní dvůr rozhoduje ve velmi krátké době, tj. v řádu týdnů Omezeno jen na otázky v oblasti prostoru svobody, bezpečnosti a práva (např. terorismus, azylové otázky, věci týkající se zadržených osob apod.) Předkládající soud musí o tento typ řízení požádat a žádost odůvodnit K projednávání určen specializovaný senát 2) Zrychlené řízení Používáno v řízeních, jež se netýkají výše uvedené oblasti, ale i zde musí být rozhodnutí vydáno bez zbytečného odkladu Řízení umožňuje vydat rozhodnutí ve lhůtě 4 až 6 měsíců

Žaloba o porušení povinnosti Cílem je řádné uplatňování unijního práva a předmětem řízení je posouzení, zda ČS porušil své povinnosti K rozhodování příslušný pouze Soudní dvůr Řízení vůči ČS je zahájeno Komisí nebo jiným ČS (zcela výjimečně) Způsoby porušení: 1) ČS neprovede unijní směrnici do svého právního řádu 2) ČS unijní předpis provede, ale chybně nebo nedostatečně (příp. nezajistí praktické provedení požadavků z předpisu vyplývajících nebo právní řád ČS obsahuje normy neslučitelné s unijní normou Pouze zlomek porušení unijního práva dospěje k žalobě EU Pilot – flexibilní neformální řízení (od roku 2008), v roce 2014 proti ČR zahájeno 31 řízení v tomto režimu

Průběh řízení pro porušení Komise zahajuje řízení z vlastní iniciativy nebo na základě stížnosti Předsoudní fáze  1. Formální upozornění – 2 měsíce k vyjádření  2. Odůvodněné stanovisko – opět 2 měsíce na odpověď Soudní fáze  Žaloba – následuje řízení před Soudním dvorem  Odsuzující rozsudek např. „ČR tím, že ve stanovené lhůtě nepřijala právní předpisy…nesplnila povinnosti vyplývající ze směrnice“  Formální upozornění – lhůta k vyjádření 2 měsíce  Žaloba – paušální částka nebo penále (lze i obojí)  Nejvyšší sankce v 2014 uložena Itálii za tzv. černé skládky (40 mil EUR paušál a 42,8 mil EUR pololetní penále)

Žaloba na neplatnost Žaloba na neplatnost spočívá v kontrole zákonnosti evropských aktů (legislativních a jiných závazných aktů) Lhůta pro podání žaloby činí 2 měsíce od vyhlášení v Úředním věstníku nebo oznámení žalobci Soud prohlásí napadený akt za neplatný od počátku, tj. zruší jej Aktivní legitimace - privilegovaní žalobci (ČS, Rada, Komise a EP) - poloprivilegovaní žalobci (Účetní dvůr, ECB a Výbor regionů) - neprivilegovaní žalobci (FO a PO) Neplatnost ze 4 důvodů:  nepříslušnost,  porušení podstatných formálních náležitostí,  porušení Smluv nebo právního předpisu,  zneužití pravomoci

Žaloba na nečinnost Unijní orgán jedná protiprávně, pokud nepřijme určitý akt (pokud má povinnost akt přijmout) Žalobu může vždy podat každý ČS nebo unijní orgán FO a PO musí prokázat právní zájem a akt se jich musí bezprostředně dotýkat Fáze Povinnost žalobce vyzvat daný subjekt k tomu, aby konal – lhůta 2 měsíce k přijmutí aktu Pokud nepřijme, následuje žaloba Pokud přijme po uplynutí lhůty, ale před vydáním rozsudku, je řízení zastaveno Soud vydá rozsudek, v němž konstatuje protiprávní nečinnost subjektu Žalovaný subjekt má povinnost přijmout požadovaný akt

Žaloba na náhradu škody Unie odpovídá za škodu způsobenou jejími orgány nebo zaměstnanci při výkonu funkce (pětiletá promlčecí lhůta) Jedná se o mimosmluvní odpovědnost (např. vydáním nezákonného správního aktu, zásah do dobré pověsti, porušení práv duševního vlastnictví apod.) Smluvní odpovědnost se řídí právem rozhodným pro danou smlouvu Mimosmluvní odpovědnost se neřídí konkrétním právním řádem, ale obecnými zásadami Podmínky: 1) Porušení právní normy 2) Porušení je dostatečně závažné 3) Vznik škody 4) Příčinná souvislost mezi porušením a škodou

Řízení o opravných prostředcích Soudní dvůr > přezkoumává rozhodnutí Tribunálu Tribunál > přezkoumává rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu Kasační opravný prostředek – nesprávné právní posouzení věci, nelze zpochybňovat skutková zjištění Podává se ve lhůtě 2 měsíců Nutné označit napadané části rozsudku a uvést kasační důvody zakládající protiprávnost rozhodnutí Není možné rozšiřovat spor oproti tomu, jak byl vymezen u Tribunálu Soudní dvůr rozhodnutí zruší a sám rozhodne nebo zruší a vrátí Tribunálu k novému rozhodnutí

Statistika