Úskalí korekce sluchové vady u nejmenších dětí XX.celostátní foniatrické dny E.Sedláčkové a 7. česko-slovenský foniatrický kongres Liberec, R.Havlík, M.Lejska, P.Weberová, E.Bártková AUDIO-Fon centr Brno

Úkoly ošetřujícího foniatra  Diagnostika stavu sluchu  Kompenzace sluchové vady sluchadly  Centrální koordinační role

Úkoly ošetřujícího foniatra  Diagnostika stavu sluchu  Kompenzace sluchové vady sluchadly  Centrální koordinační role

Rozvaha před aplikací sluchadel  Některé skutečnosti víme jistě  Některé skutečnosti nevíme jistě  Některé skutečnosti nevíme prakticky vůbec

Rozvaha před aplikací sluchadel  Některé skutečnosti víme jistě  Některé skutečnosti nevíme jistě  Některé skutečnosti nevíme prakticky vůbec

Rozvaha před aplikací sluchadel  Některé skutečnosti víme jistě  Některé skutečnosti nevíme jistě  Některé skutečnosti nevíme prakticky vůbec

Co víme jistě ?  1. Centrální část sluchového orgánu se funkčně vyvíjí a uzrává pouze při aferentní aktivitě přicházející z kochley  2. S postupujícím časem se při chybějící stimulaci schopnost využít zvukové podněty sluchovými centry výrazně snižuje => korekci je nutno aplikovat co nejdříve, pokud možno nejpozději do 6 měsíců věku dítěte

Co víme jistě ?  3. Dítě poznává svět zvuků jeho soustavným monitorováním  4. Sluch je základním zpětnovazebným systémem řeči jedince => sluchadlo by mělo zajistit slyšitelnost všech významných zvuků a výstupní signál udržovat v zachovaném dynamickém rozsahu sluchu

Co víme jistě ?  5. Schopnost percepce řeči a následně její motorické realizace je pozvolný a časově náročný proces  6. Sluchově postižené dítě potřebuje zdůraznit vjem řeči oproti akustickému pozadí => krom adekvátního frekvenčně-specifického zesílení je žádoucí poskytnout co nejvyšší poměr signál-šum (SNR)

Co víme jistě ?  7. Neexistuje žádná objektivní metoda prokazující, jak dítě zesílený zvuk skutečně slyší  8. Je velmi důležitá spolupráce detailně poučených rodičů a speciálních pedagogů => v hodnocení efektu korekce jsme odkázání na pozorování a behaviorální metody

Co víme jistě ?  9. K dispozici je celá řada moderních sluchadel i software k nastavení parametrů zesílení  10. I do malého dětského ouška je možno vyrobit kvalitní a dobře těsnící ušní vložku => z technického hlediska máme k dispozici vše, co potřebujeme

Co nevíme jistě ?  1. Jaký je skutečný frekvenčně specifický práh sluchu dítěte  2. Kde leží práh jeho nepříjemného poslechu => matematicky spočítaný cílový zisk a výstup jsou pouze aproximativní, jejich optimální hodnoty se od nich mohou v mnoha případech značně lišit

Co nevíme jistě ?  3. V mnoha případech je měření akustického tlaku před bubínkem u nejmenších dětí velmi obtížně realizovatelné  4. Měření výstupního signálu frekvenčními stimuly nemá u multikanálových sluchadel in situ smysl => bez speciálního vybavení neznáme reálný vložný zisk sluchadla

Co nevíme prakticky vůbec ?  1. Jak je malfunkčním sluchovým orgánem vnímán nadprahově aplikovaný zvuk  2. Zda je či není přítomna diplakuze => o kvalitě percepce zvuků a binaurálním vyvážení poslechu nemůžeme získat žádnou informaci

Co nevíme prakticky vůbec ?  3. Jaká je schopnost centrálního nervového systému konkrétního dítěte zpracovat komplexní akustický signál a identifikovat v něm řeč  4. Jaké má dítě řečové nadání => vývoj komunikačních schopností těžce sluchově postiženého dítěte lze dopředu jen velmi těžko odhadnout

Závěry – aplikace korekce  I v době velkého technického pokroku zůstává korekce sluchové vady u nejmenších dětí mnohdy velmi komplikovaným procesem  I v době velkého technického pokroku zůstává korekce sluchové vady u nejmenších dětí mnohdy velmi komplikovaným procesem  Vyžaduje bohaté teoretické znalosti a praktické zkušenosti foniatra a sluchadlového specialisty v jedné osobě  Nalezení optimálních hodnot parametrů zesílení sluchadel může být zdlouhavým dějem, na němž se velmi aktivně podílejí též detailně poučení rodiče a speciální pedagogové

Závěry – hodnocení efektu korekce  Pohled krátkodobý - pozorování reakcí dítěte na aplikované zvukové podněty  Pohled krátkodobý - pozorování reakcí dítěte na aplikované zvukové podněty  Pohled dlouhodobý – hodnocení postupného vývoje řečové percepce a následně její motorické realizace  Pohled dlouhodobý – hodnocení postupného vývoje řečové percepce a následně její motorické realizace  Některé skutečnosti nelze dopředu s dostatečnou validitou odhadnout.

Děkuji za pozornost