Tradice a zvyky na Slovácku
Hody
Hody patří k tradičním svátkům snad každé moravské vesnice. Hody se na vesnici slaví jako křesťanský svátek i jako den hojnosti, veselí a blahobytu. U bohatě prostřených stolů se setkává rodina a přátelé. Hodová tradice nemá stanovený jednotný termín konání. Samotná slavnost začíná nejčastěji odpoledne
Jízda králů
Tento prastarý zvyk se dodnes udržuje na Slovácku. Jízda králů má také celou řadu paralel v sousedních evropských zemích. Podle současné nejrozšířenější legendy se měl Matyáš Korvín na útěku po prohrané bitvě převléci za ženu, ozdobit se pentlemi a do úst vložit růži, aby se hlasem neprozradil. Pravděpodobně dnes nejznámější jízda králů se odehrává poslední týden v měsíci květnu ve Vlčnově.
Pálení čarodějnic
Upalování nebo také pálení čarodějnic se dodnes řadí k velice živým zvykům, které se odehrávají v noci z 30. dubna na 1. května na počest vítání jara. Lidé dříve věřili, že této noci v povětří poletují čarodějnice, které se slétají na sabat a mají škodit lidem. Na ochranu před nimi se na vyvýšených místech pálily ohně, které měli obyvatele vesnic před zlou mocí čarodějnic ochránit. Pálení ohňů zůstalo dodnes, k této příležitosti se na mnoha místech konají zábavy, koncerty a posezení.
Stavění máje
Zvyk stavění máje (ozdobené smrky, borovice nebo jedle) pochází pravděpodobně ze 16. století a na mnoha vesnicích i městech se zachoval dodnes. Májka se obyčejně staví první květnový den, v oblasti jihovýchodní Moravy bývá zvykem stavět májku v termínu místních tradičních krojovaných hodů. Májky symbolizují definitivní vládu jara a ohlašují měsíc lásky. Principem stavění májky je uhlídat ji a nenechat si ji ukrást od hochů z okolních vesnic. Poražená nebo odnesená májka je totiž pro danou vesnici velkou ostudou.
Konec Zpracoval: René Dostál Zdroje: