TEORIE PRÁVA Interpretace práva JUDr. Petr Čechák, Ph.D.

Pojem interpretace práva (právních norem) Proces nalézání obsahu práva - snaha o jeho poznání a) kognitivní funkce - poznání obsahu (hledání odpovědi na otázku quid iuris) b) explikativní funkce – odstranění nejasností Právní norma vzniká až jako výsledek procesu interpretace Funkce interpretace (či souvislosti použití interpretace) 1) Praktická funkce – sjednocení výkladu z důvodu právní jistoty 2) Mocensko-organizační funkce – spojení s aplikací práva (mocí) 3) Argumentační funkce – přesvědčení jiného subjektu Předmět interpretace a) Primární – text právní normy b) Sekundární – principy, hodnoty, doktrína atd. § 140 Trestního zákoníku Vražda „Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na deset až osmnáct let.“

Dělení interpretace práva z hlediska osoby interpretátora a závaznosti jí prováděné interpretace I) formálně závazný výklad (vyplývá ze zákona či jiného pramene práva) 1) kompetenční závaznost a) legální výklad aj. typy autentického výkladu b) výklad interně závazný (závazný pro podřízené osoby a orgány) 2) procesně závazný výklad – závazný jen pro účastníky daného procesu a) výklad Ústavního soudu b) soudní výklad Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu jako nástroje sjednocování judikatury c) soudní výklad v ostatních případech II) formálně nezávazný a) doktrinární b) laický

Interpretační metody (typy výkladu podle metody) 1)Jazykový (gramaticko sémantický) výklad 2) Logický výklad argumentum a contrario (důkaz opaku) argumentum per eliminationem (důkaz vyloučení) argumentum per analogiam (a simili) per analogiam legis (analogie zákona) per analogiam juris (analogie práva) a fortiori - do češtiny lze přeložit „tím spíše“ (důkaz ze silnějšího důdodu) a minori ad maius (od menšího k většímu) a maiori ad minus (od většího k menšímu) argumentum ad absurdum (pouze pomocný argument) argumentum e silentio legis (vychází ze zásady legální l icence)

3) Systematický výklad argumentum a rubrica – soudí se, že daná právní norma se týká pouze té části předpisu, v níž pod rubrikou uvedena a) výklad doslovný (adekvátní) b) výklad rozšiřující (extenzivní) c) výklad zužující (restriktivní) Příklady rozšiřujícího a zužujícího výkladu § 304 Trestního zákoníku Pytláctví „Kdo neoprávněně loví zvěř nebo ryby v hodnotě nikoli nepatrné nebo ukryje, na sebe nebo jiného převede …“ § 302 Trestního zákoníku Týrání zvířat „Kdo týrá zvíře a) zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, nebo b) surovým nebo trýznivým způsobem veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném, … b) způsobí-li týranému zvířeti takovým činem trvalé následky na zdraví nebo smrt.“

Metody výkladu e ratione legis („rozumem“ zákona – smyslem, účelem apod.) 4) Historický výklad zkoumá se úmysl zákonodárce – co bylo cílem právní úpravy, tj. proč byla přijata (zdroje tohoto poznání – preambule, důvodová zpráva, zprávy z tisku vztahující se k zákonu, dobové souvislosti) 5) Teleologický výklad z řeckého teleos – účel; ptá se po účelu právní úpravy účel zkoumá ze současného pohledu (nikoli účelu zákonodárce) zohledňuje hodnoty či principy právního řádu jako celku nebo příslušného právního odvětví 6) Komparativní (srovnávací) výklad srovnání s obdobnou právní úpravou v zahraničí (význam zejména, kde právní úprava byla inspirována úpravou zahraniční)

Problematika mezer v právu 1) technické mezery 2) teleologické mezery Fikce