Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiáluVY_32_INOVACE_CH05 Název školy Církevní střední odborná škola Bojkovice Husova 537, Bojkovice AutorRNDr. Anna Priessnitzová Vzdělávací oblastPřírodovědné vzdělávání Vzdělávací oborZáklady přírodních věd - chemie Tématický okruhVybrané kapitoly z anorganické chemie TémaHalogeny Ročník2. M Datum tvorby Anotace Prezentace se týká halogenů, jejich vlastností a využití. Zahrnuje také důsledky působení halogenů na životní prostředí. Motivuje žáky k zájmu o to, jak mohou být chemické látky zneužity k válečným účelům. Metodický pokyn Prezentace je určena jako výkladový materiál, lze ji rovněž využít k zopakování a procvičení učiva. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora. DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

VII. A skupina PSP Halogeny F 2 – Fluor (nažloutlý jedovatý plyn) Cl 2 - Chlor (žlutozelený jedovatý plyn) Br 2 – Brom (červenohnědá kapalina) I 2 - Jod (tmavě fialová pevná látka) At – astat (radioaktivní) Halogeny = solitvorné prvky (hals=sůl,genao=tvořím) Jsou velmi reaktivní, v přírodě se vyskytují pouze ve sloučeninách

Fluor V přírodě se vyskytuje jako minerál fluorit (kazivec) - CaF 2, kryolit Na 3 AlF 6 a fluoroapatit. Fluor je důležitý pro zdravý vývoj zubů, vyskytuje se v zubní sklovině a v kostech. Fluor se přidává se do zubních past.

Sloučeniny fluoru HF - Kyselina fluorovodíková - leptá sklo, využívá se ve sklářském průmyslu (leptání a matování skla). HF se využívá rovněž k výrobě freonů a fluoroplastů (teflon). Teflon je mimořádně chemicky a tepelně odolný, využívá se pokrývání povrchu kuchyňského nádobí, k výrobě odolných těsnění, voděodolných textilií (ubrusy), v elektrotechnickém průmyslu.

Freony Freony jsou organické sloučeniny, obsahují atomy fluoru, nejznámější je dichlordifluormethan CCl 2 F 2. Využití : chladírenství – ledničky, klimatizace, výroba pěnových hmot – polystyren. Freony byly využívány jako hnací náplň do sprejů, pro svoji zdravotní a ekologickou nezávadnost a nehořlavost. V současné době se však z ekologických důvodů produkce freonů celosvětově snižuje. CCL 2 F 2

Vliv freonů na životní prostředí V 80. letech bylo prokázáno, že molekuly freonů, které se postupně dostávají do horních vrstev atmosféry, reagují s ozonem O 3 za vzniku molekuly kyslíku O 2 a kyslíkových radikálů : O 3 → O 2 + O Jedna molekula freonu může zlikvidovat až několik tisíc molekul ozonu. Důsledkem je úbytek ozonové vrstvy a zvýšené pronikání UV záření na povrch Země. Následně dochází k poškození očí, zánětům spojivek, rakovině kůže, k blokování fotosyntézy.

Chlor Biologický význam : Cl - je v žaludeční šťávě, v krevní plazmě. V přírodě se vyskytuje jako sůl kamenná - halit Chlor je žlutozelený jedovatý plyn NaCl v mořské vodě (salinita kolem 3%), nejvyšší je v Mrtvém moři (33%).

Cl 2 – výroba, využití Chlor - vyrábí se elektrolýzou roztoku NaCl (solanky). Chlor se používá k desinfekci pitné vody. Stačí i malá koncentrace a hubí bakterie, cestou ke spotřebiteli chlor z vody uniká probubláním vzduchem. Další využití chloru - v papírenském a textilním průmyslu - bělení surovin. Tlakové kovové lahve s plynným chlorem jsou označeny žlutým pruhem. Při práci s plynným chlorem je nezbytné zachovávat přísná bezpečnostní opatření, protože je velmi silně toxický a z průmyslových provozů je známa řada havárií se smrtelnými následky.

Sloučeniny chloru HCl – chlorovodík, kyselina chlorovodíková (solná) Chlornan sodný NaClO, chlorové vápno – bělící a dezinfekční účinky. Chlorečnany – výroba střeliva, třaskavin, zápalek, pesticidů a herbicidů (Travex). Chloristany – využití v pyrotechnice Organické sloučeniny chloru jsou v přírodě výjimečné a naprostá většina organických molekul obsahujících atom chloru, s nimiž se kolem sebe setkáváme, vznikla uměle - chemickou syntézou. Patří sem chloroform CHCl 3, tetrachlormethan CCl 4, freony, plasty - PVC (polyvinylchlorid), DDT (insekticid k hubení komárů přenášejících malárii, dnes zakázaný), PCB = polychlorované bifenyly, využívané jako rozpouštědla, v barvách, nátěrových hmotách, tmelech, mají negativní účinky na lidský organismus.

NaCl Velká ložiska chloridu sodného se nacházejí např. v Polsku (Wieliczka u Krakova) a v USA. Vznikla jako pozůstatek po odpaření slaných vnitrozemských jezer. Chlorid sodný NaCl je nezbytnou složkou potravy, je obsažen v krvi i krevní plasmě. NaCl je využíván v podobě fyziologického roztoku k infuzím (např. při dehydrataci), k uložení kontaktních čoček apod. Příjem soli v potravě je nutné udržovat v rozumných mezích, protože její nadbytek působí nepříznivě na kardiovaskulární systém a zvyšuje riziko infarktu myokardu.

Solení komunikací v zimě : využívá se chlorid sodný a chlorid vápenatý CaCl 2 Roztoky těchto látek mrznou při nižší teplotě, led na vozovce taje. Sůl ale způsobuje korozi kovových částí automobilů. Dochází také k zasolení půdy v okolí komunikací vysokými koncentracemi solí, což má negativní dopad na životní prostředí.

Brom - Br 2 Červenohnědá toxická kapalina. Jeho páry ve vyšších koncentracích mohou způsobit smrt zadušením, v nižších koncentracích však poškozují pokožku a především oči.

Využití bromu Bromid stříbrný AgBr – při výrobě klasických fotografií – fotografická emulze. Br 2 je obsažen v uklidňujících lécích (působí na mužskou potenci).

Jód Tmavě fialové krystalky jódu sublimují = změna skupenství pevného na plynné (páry jódu). Jodová tinktura = dezinfekční přípravek, je to jód a jodid draselný nebo sodný rozpuštěné v ethanolu

Biologický význam jódu I 2 je nutný pro správnou funkci štítné žlázy, proto se do kuchyňské soli přidává KI. Při nedostatku jódu v potravě dochází k zvětšením štítné žlázy, vytvoří se struma (vole). Dříve k tomu docházelo ve vnitrozemských státech (Rakousko), kde chyběl přirozený zdroj jódu v potravě (mořské ryby).

Zneužití chemických látek na bázi halogenů Fosgen COCl 2 - prudce jedovatý, dusivý bezbarvý plyn. Za první světové války byl použit jako bojový plyn. Yperit – hořčičný plyn (podle zápachu), obsahuje chlor, je to zpuchýřující látka. Zneužita Němci během 1. světové války, naposledy v Iráku proti Kurdům v r Jako bojová chemická látka byl zneužit v 1. světové válce i chlor.

ZDROJE: _Yperit.jpg BANÝR, Jiří a kolektiv: Chemie pro střední školy. Praha: SPN, 1995.