aturn
Obecně Je pojmenován po římském bohu Saturnovi, který byl obdobou řeckého Krona Při pozorování ze Země je žlutý – to je způsobeno různobarevnými pásy po obvodu planety, rovnoběžnými s rovníkem. Při bližším pozorování je ale modrý. Saturn patří mezi velké plynné obry - nemají pevný povrch, ale pouze hustou atmosféru, která postupně přechází do pláště. Atmosféra je tvořena převážně lehkými plyny, a to hlavně vodíkem, který tvoří přes 96 % jejího objemu.
Jupiter, Saturn, Uran, Neptun Pohled na Saturn ze sondy Cassini
Prstence Planeta s nejvýraznějšími planetárními prstenci – ty jsou, krom nejvzdálenějšího prstence, jehož prachové částice jsou příliš malé, pozorovatelné dalekohledem. Odhaduje se, že celková hmotnost prstenců dosahuje pouze 1 % hmotnosti pozemského Měsíce. Jsou tvořeny prachem, horninami a ledem. Nejrychleji rotují ty, které jsou nejblíže Saturnu.
Prstence Nakloněná středová osa Saturnu
Vlastnosti Objem planety je 764krát větší než objem Země Nejmenší hustota v Sluneční soustavě (pouze 0,6873 g/cm 3 ) Saturn je od Slunce desetkrát dále než Země, a proto je jeho teplota velmi nízká (-150 °C). Kolem Slunce se otáčí téměř 30 let, ale kolem vlastní osy pouze 10h 32min – díky rychlosti této rotace je nejzploštělejší planetou Sluneční soustavy. Má 62 objevených měsíců (k roku 2009) – největší je Titan.
Zploštění Saturnu
Phoebe Hyperion
Možnosti života: Život by mohl teoreticky vznikat pouze v atmosféře v oblastech, kde se nacházejí kapičky vody a dostatek slunečního záření. Na Zemi ale neexistují organismy, které by byly schopny žít výhradně v mracích, dokonce ani na místech, kde jsou mraky přítomny téměř neustále. V Saturnově atmosféře vanou větry dosahující rychlosti až 400 m/s v oblasti pólů, v rovníkové oblasti až km/h, což pro život také není příznivé.
Vítr na severním pólu Saturnu
Život na měsících? Naopak za možné kandidáty na mimozemský život v Saturnově rodině se považují měsíce Titan a Enceladus. Složení atmosféry Titanu připomíná složení atmosféry Země v raném stádiu vzniku. Na Titanu se ale neobjevuje voda, a tak je život nepravděpodobný. Měsíc Enceladus vědce překvapil přítomností vody v kapalném skupenství, kterou chrlí gejzíry na jeho povrchu. Tyto podmínky by mohly dovolovat existenci primitivního života.
Trocha historie Už od starověku patřila planeta Saturn mezi sedm těles pozorovaných na noční obloze. Galileo Galilei si po pozorování v roce 1610 zapsal: „Pozoroval jsem, že největší planeta je trojitá.“ - Prstence tedy považoval za planety. V polovině 17.stol. se zkoumání věnoval Christiaan Huygens Zjišťuje, že Saturn „je obklopen tenkým rovinným prstencem, který nikde s ním nesouvisí a je nakloněn k ekliptice.“ Že prstenec není jednolité těleso bylo dokázáno až později – vnitřní prstence se totiž pohybují rychleji než ty vnější, a proto musí být tvořeny nesouvislými částmi (prach, horniny…)
Průzkum Současná astronomie čerpá většinu detailních znalostí o Saturnu ze snímků pořízených kosmickými sondami. Pioneer 11 proletěl v blízkosti Saturnu přiblížil se i k prstencům, kde hrozilo riziko srážky s hmotou prstenců
Voyager 1, Voyager a 1981 Snímky planety (přes ) a měsíců – Mimas, Tethys, Enclaudus, Rhea, Dione, Titan Zkoumání atmosféry pomocí radaru – vlastnosti atmosféry, hustota, tlak, teplota… Raketa Titan a sonda Cassini Huygens Pojmenována podle vědců zabývajících se Saturnem 2005 přistál modul Huygens na Titanu Sonda Cassini se oddělila a pokračuje ve zkoumání ve vzdálenějším vesmíru
Zdroje: