SLUNEČNÍ SOUSTAVA Karel Jahodík 14.11.2017.

Prezentace na téma: "SLUNEČNÍ SOUSTAVA Karel Jahodík 14.11.2017."— Transkript prezentace:

1 SLUNEČNÍ SOUSTAVA Karel Jahodík

2 SLUNEČNÍ SOUSTAVA – definice
Je planetárním systémem hvězdy Slunce. Je součástí Galaxie nazývané Mléčná dráha. Zhruba 99% celkové hmotnosti sluneční soustavy tvoří samo Slunce, které svou gravitační silou udržuje soustavu pohromadě. Zbytek hmotnosti připadá na planety a jiná tělesa.

3 MLÉČNÁ DRÁHA

4 SLOŽENÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY
Slunce. 8 planet, které obíhají po eliptických drahách kolem Slunce. Více než 3 trpasličí planety. Přes 170 měsíců. A další komety, planetky a meteoroidy.

5 Planeta Astronomický symbol Význam
Merkur ☿ Merkurova okřídlená helma a žezlo. Venuše ♀ Venušina ruka se zrcadlem. Země ⊕ Glóbus s rovníkem a nultým poledníkem. ♁ Královské jablko. Mars ♂ Marsův oštěp a štít. Jupiter ♃ Jupiterův blesk nebo orel. Saturn ♄ Saturnův srp, nebo kosa. Uran ♅ "H" podle iniciály příjmení jeho objevitele Wiliama Herschela. Neptun ♆ Neptunův trojzubec.

6 Zobrazení vzdálenosti od slunce a hmotnostní srovnání

7 Vznik sluneční soustavy
Vědecká teorie jejího vzniku předpokládá, že před více než 4 miliardami let se v galaxii začali shlukovat částečky prachu a plynu až vznikl prachoplyný mrak. Částečky se zformovaly do prstenců, které obíhaly kolem hustého a hmotného středu mraku. Jádro mračna se velmi ohřálo a začala v něm probíhat termonukleární reakce (samovolné srážky atomů vodíků, při kterých se uvolní velké množství energie). První vzniklo SLUNCE, dalším slučováním částic prachu a plynů vznikaly další planety.

8 Zobrazení Vzniku sluneční soustavy

9 Budoucnost sluneční soustavy
Podle současných znalostí se sluneční soustava nebude nijak dramaticky měnit až do doby, kdy Slunce přemění všechny své zásoby vodíku v jádře na helium, a následně se začne ve svém vývoji posouvat směrem k fázi RUDÉHO OBRA. Po vyčerpání zásob He se z jádra Slunce stane velmi hustá hvězda – BÍLÝ TRPASLÍK.

10 Porovnání rozměru Slunce po jeho přeměně na červeného obra se současným rozměrem

11 Slunce Centrální bod sluneční soustavy. Pojmenované podle boha Slunce.
Sluneční jádro nám dává světlo a teplo. Světlo dosáhne povrchu Země za 8 minut a 19 sekund.

12 Merkur Planeta nejbližší Slunci. Pojmenována po římském bohu
Merkurovi, posel bohů. Je nejmenší planetou. 1 oběh kolem Slunce trvá 88 dnů. Velký rozdíl teplot mezi osvětlenou (430°C) a neosvětlenou polokoulí (mráz -180°C).

13 Venuše – druhá planeta Pojmenovaná po římské bohyni
lásky a krásy Venuši. Podobná Zemi. 1 oběh kolem Slunce 225 dnů. Povrchová teplota 480°C. Pozorovatelná okem: Jitřenka - ráno Večernice - večer

14 Země - třetí planeta, mateřská planeta
Má 1 přirozený satelit Měsíc. Je jedinou planetou lidského života – díky vodě a vzduchu. 1 oběh kolem Slunce za 365 dnů. Povrchová teplota 22°C. Na povrchu Země se vyskytuje oceán kapalné vody, který zabírá 71% zemského povrchu.

15 Mars – 4. Planeta 2. nejmenší planeta po Merkuru.
Pojmenována po římském bohu války Martovi. 1 oběh kolem Slunce za 687dnů. Povrchová teplota je -23°C. Má načervenalou barvu. Mars má dva měsíce – Phobos a Deimos.

16 Jupiter – 5. planeta Největší planeta sluneční soustavy. Plynný obr.
Pojmenován po římském bohu blesku. 1 oběh kolem Slunce 12 let. Povrchová teplota je -150°C. Má 63 měsíců, největší je Europe.

17 Saturn - 6. planeta 2. největší planeta po Jupiteru.
Pojmenovaná po římském bohu zemědělství, sklizně a času Saturnovi. Je to světle žlutý plynný obr se soustavou prstenců. 1 oběh kolem Slunce za 30 let. Povrchová teplota je -182°C. Má 60 měsíců, největší je Titan.

18 Uran - 7. Planeta 3. největší planeta. Pojmenovaná po řeckém bohu
nebes Úranovi. 1 oběh kolem Slunce 84 let. Povrchová teplota -210°C. Patří mezi plynné ledové obry. Má i planetární prstenec a obíhá ho řada měsíců.

19 Neptun - 8. planeta Nejvzdálenější planeta Sluneční soustavy.
Je to plynný ledový obr modré barvy. Pojmenovaný po starořímském bohu moří Neptunovi. 1 oběh kolem Slunce trvá 165 let. Povrchová teplota -220°C.

20 trpasličí planety Ceres Pluto Eris + Haumea Makemake

21 Trpasličí planeta Pluto
Objevena v roce1930 astronomem Clydem Tombaughem. Původně zařazena mezi planety, v roce 2006 vyřazena a začleněna do trpasličích planet. Složení: kámen, led. 1 oběh kolem Slunce trvá 247 let. Povrchová teplota je -240°C. Má 5 měsíců.

22 Trpasličí planeta haumea
Nachází se také v Kuiperově pásu. Má extrémně protáhlý tvar. 1 oběh kolem Slunce za 284 let.

23 Trpasličí planeta MAKEMAKE
Obíhá v Kuiperově pásu. 1 oběh kolem Slunce trvá 310 let.

24 meteority Menší kosmická tělesa, která dopadla na povrch Země.
Při padání meteoriodů vidíme na obloze světelný jev. Meteority zvané perseidy, nejvíce padají 11. – 13. srpna.

25 Otisk PO DOPADU meteoRITu

26 KOMETY – MALÁ TĚLESA obíhající kolem slunce
SLOŽENÍ: led a prach. Jsou známé svými nápadnými ohony. Většina komet je za oběžnou dráhou Pluta. Nejznámější kometa Halleyova.

27 Děkuji vám za pozornost a zase příště …

28 Kvíz Co je to? Jaká je největší planeta ve sluneční soustavě?
Jaká je nejvzdálenější planeta? Která je nejznámější kometa? Co se stane se sluncem, když vyčerpá všechny zásoby vodíku? Která planeta je nejblíže ke Slunci? Která planeta byla v roce 2006 přeřazena na trpasličí? Na jaké planetě je největší rozdíl teplot? Co je to?