Základní škola Frýdlant nad Ostravicí, Komenského 420, příspěvková organizace Název projektu:Učíme obrazem Šablona:III/2 Název výstupu:Literatura – Jaroslav Seifert (EUPŠČj10), Čj 7.r. Zpracoval:Mgr. Martina Veličková

Anotace: DUM je zaměřen na osobnost básníka Jaroslava Seiferta. Žáci se seznámí se základními údaji z jeho života a díla. DUM vytvořen:

Prezentace – život a dílo Jaroslava Seiferta Jaroslav Seifert (23. září 1901, Praha – 10. ledna 1986, Praha)

Jaroslav SEIFERT byl nejvýznamnější český lyrický básník; svůj literární talent uplatnil také jako spisovatel, novinář a překladatel. Jeho verše se vyznačují prostotou a citovostí. Seifert se k lidskému životu staví s velkou dávkou pokory a vděčnosti za dary života. Ústředním bodem jeho poezie se stává vzpomínka – radostná i smutná, která určuje hodnotu života i člověka samotného a kterou básník považuje za to nejcennější na světě. ŽIVOT JAROSLAVA SEIFERTA Jaroslav Seifert se narodil v dělnické rodině na pražském Žižkově a ovlivněn tímto prostředím tíhl k proletářskému (dělnickému)postoji. Studoval na několika gymnáziích, ale studia nedokončil pro množství neomluvených hodin.

Začal přispívat do levicového tisku, působil v redakci Rudého práva. Byl zakládajícím členem uměleckého sdružení Devětsil, které výrazně ovlivňovalo tehdejší generaci mladých umělců. V roce 1921 vydal první básnickou sbírku a vstoupil do Komunistické strany Československa. V březnu 1929 byl z KSČ vyloučen, protože nesouhlasil s novým programem tehdejšího vedení.

Od roku 1949 se Seifert přestal věnovat žurnalismu a zaměřil se výhradně na literaturu. V letech 1936, 1955 a 1968 byla jeho poezie poctěna významnými státními cenami; byl jmenován národním umělcem (1967); stal se předsedou Československého svazu spisovatelů (1968 – 1970). V prosinci 1976 podpořil Chartu 77, aktivně vystupoval proti politice KSČ, proto byl nucen odejít do ústraní. Satisfakcí se pak pro Jaroslava Seiferta stal rok 1984, kdy mu byla udělena Nobelova cena za literaturu. Ačkoli to byla významná událost, ve sdělovacích prostředcích tehdejšího režimu o tom padla jen krátká zmínka.

Počátek roku 1986 znamenal pro naši kulturu velkou ztrátu. Desátý den nového roku Jaroslav Seifert zemřel. Státní pohřeb v Rudolfinu téměř přerostl v protikomunistickou demonstraci, a proto tehdejší ministerstvo vnitra vyloučilo básníkovu rodinu z příprav jeho pohřbu. Církevní rozloučení se pak konalo pod dohledem státní bezpečnosti. Jaroslav Seifert je pohřben v Kralupech nad Vltavou, odkud pocházeli jeho prarodiče z matčiny strany. V září 2010 byla v ulici U Ladronky v Praze 6 na Břevnově, kde Jaroslav Seifert od června 1938 žil, odhalena pamětní deska.

DÍLO JAROSLAVA SEIFERTA (nejvýznamnější sbírky) Město v slzách (1921) – prvotina (proletářská poezie). Svět bez bídy, nenávisti. Samá láska (1923) – sbírka ještě patří k proletářské poezii, ale objevují se náznaky poetismu. Ten se pak plně projevil ve sbírce Na vlnách TSF (1925) – myšlen rozhlas bez drátu. Verše jsou jednoduché, mají blízko k písni. Poštovní holub (1929) – motiv lásky k matce, domovu; objevuje se nosné téma vzpomínka. Jaro sbohem (1938) – obavy z nastupujícího fašismu. Zhasněte světla (1938) – reakce na mnichovskou zradu, obavy o republiku. Vějíř Boženy Němcové (1940) – básník se zde obrací k naší minulosti, spisovatelka se stala symbolem naší vlasti.

Přilba hlíny (1945) – vzdává dík osvoboditelům, radost z osvobození. Šel malíř chudě do světa (1949) – verše k obrázkům Mikoláše Alše. Maminka (1954) – vyznání lásky k matce jako ochránkyni života a domova. Koncert na ostrově (1965) – vzpomínky na dětství, mládí, okupaci. Morový sloup (1981) – zakázaná sbírka,která nejprve vyšla v zahraničí. Býti básníkem (1983) – poslední sbírka, básník rekapituluje svůj život; došel k závěru, že měl smysl, protože rozdával radost.

V roce 1982 vyšla Seifertova kniha pamětí Všecky krásy světa, která je moudrým úsměvným nahlédnutím do básníkova života. Citát „Všecky krásy světa si uvědomujeme tehdy teprve, když nám již dávno nepatří.“

Použité zdroje a literatura 2Uxjdw0LLx6M:&imgrefurl= M&imgurl= duQjuPTL_fc/TZ_olm7h2eI/AAAAAAAAAjM/f0pgAfDiH58/s1600/ jpg&w=250&h=319&ei=wgTJTpzxBIXRsgbt1vSeBw&zoom=1&biw=1152 &bih=667&iact=rc&dur=125&sig= &page=1&tbnh=137&tbnw=118&start=0&ndsp=20&ved=1t:429,r:14,s:0&tx=81&ty=44m kant.cz/katal/seifert.html&docid=A7ThCpVqwf-3KM&imgurl= kant.cz/katal/pict/seifert_jaroslav.jpg&w=192&h=300&ei=wgTJTpzxBIXRsgbt1vSeBw&zoom=1&iact=hc&vpx=106&vpy=199&dur=1922&hovh=240&ho vw=153&tx=80&ty=110&sig= &page=1&tbnh=150&tbnw=96&start=0&ndsp=20&ved=1t:429,r:7,s:0&biw=1152&bih=667 papyrus.cz/maminka/d /&docid=YZhkbessRsKpGM&imgurl= l--sortimg--l l--2--l--6--l jpg&w=246&h=354&ei=wgTJTpzxBIXRsgbt1vSeBw&zoom=1&biw=1152&bih=667&iact=rc&dur=46&sig= &page=3&tbnh= 146&tbnw=101&start=40&ndsp=21&ved=1t:429,r:0,s:40&tx=24&ty=102 (Jaroslav Seifert)