DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu Zlepšení podmínek pro vzdělávání na MGO Název školy Matiční gymnázium Ostrava, Dr. Šmerala 25/2565, , Ostrava Název materiálu Bosna a Hercegovina Autor Mgr. Nikolas Manolcis Tematický okruh Zeměpis – Regionální geografie Evropy Ročník Druhý ročník vyššího gymnázia a tercie víceletého gymnázia Vytvořeno Anotace Digitální učební materiál obsahuje polohu Bosny a Hercegoviny, dějiny Bosny a Hercegoviny, úvod, geografii, podnebí, obyvatelstvo, hospodářství (průmysl, zemědělství, cestovní ruch) a opakování ve formě křížovky. Cílem je poskytnout a přiblížit žákům základní informace o Bosně a Hercegovině. Metodický pokyn Digitální učební materiál je zpracován v programu Microsoft PowerPoint. Prezentace obsahuje učební materiál, graf, obrázky a křížovku s tajenkou. K výuce je potřeba dataprojektor a notebook. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora.
BOSNA A HERCEGOVINA (Republika Bosna a Hercegovina) (2) (1)
Poloha Bosna a Hercegovina je přímořská republika na Balkánském poloostrově v jihovýchodní Evropě Bosna a Hercegovina je přímořská republika na Balkánském poloostrově v jihovýchodní Evropě Sousedí s Chorvatskem (932 km), Srbskem (357 km) a Černou Horou (249 km) Sousedí s Chorvatskem (932 km), Srbskem (357 km) a Černou Horou (249 km) (4) (3)
Dějiny Území Bosny bylo nejdříve součástí Byzantské říše, později Chorvatského království a Srbského království Území Bosny bylo nejdříve součástí Byzantské říše, později Chorvatského království a Srbského království Ve 12. století se Bosna de facto osamostatnila Ve 12. století se Bosna de facto osamostatnila V roce 1463 byla Bosna dobyta Turky stejně jako roku 1482 hornatější Hercegovina V roce 1463 byla Bosna dobyta Turky stejně jako roku 1482 hornatější Hercegovina Roku 1875 se Bosňáci úspěšně vzbouřili proti osmanské nadvládě a v roce 1878 se Bosna stala protektorátem Rakouska-Uherska Roku 1875 se Bosňáci úspěšně vzbouřili proti osmanské nadvládě a v roce 1878 se Bosna stala protektorátem Rakouska-Uherska V Království Srbů, Chorvatů a Slovinců vzniklém v r (1929 Jugoslávie) byly bosenské národnosti zahrnuty do sjednoceného státu V Království Srbů, Chorvatů a Slovinců vzniklém v r (1929 Jugoslávie) byly bosenské národnosti zahrnuty do sjednoceného státu V jugoslávské federaci se stala Bosna a Hercegovina jednou ze 6 svazových republik V jugoslávské federaci se stala Bosna a Hercegovina jednou ze 6 svazových republik Bosňáci a Chorvati vyhlásili 1992 nezávislost Bosny a Hercegoviny Bosňáci a Chorvati vyhlásili 1992 nezávislost Bosny a Hercegoviny Nejvyšším správním orgánem země je Předsednictvo Bosny a Hercegoviny, neboli Prezídium Nejvyšším správním orgánem země je Předsednictvo Bosny a Hercegoviny, neboli Prezídium Má tři členy (jednoho Bosňáka, jednoho Srba a jednoho Chorvata) Má tři členy (jednoho Bosňáka, jednoho Srba a jednoho Chorvata) (7) (6) (5)
Úvod Bosensky: Босна и Херцеговина Bosensky: Босна и Херцеговина Rozloha činí km² (129. na světě) Rozloha činí km² (129. na světě) Počet obyvatel je (128. na světě) Počet obyvatel je (128. na světě) Státním zřízením je republika Státním zřízením je republika Úředním jazykem je bosenština, chorvatština a srbština Úředním jazykem je bosenština, chorvatština a srbština Hlavním městem země je Sarajevo Hlavním městem země je Sarajevo Další významná města jsou Banja Luka, Zenica, Tuzla, Mostar Další významná města jsou Banja Luka, Zenica, Tuzla, Mostar Měnou je konvertibilní marka (BAM) Měnou je konvertibilní marka (BAM) (8)
Geografie Země má přístup k Jaderskému moři a rozděluje tak Chorvatsko na dvě části Země má přístup k Jaderskému moři a rozděluje tak Chorvatsko na dvě části S mořem je spojena úzkým koridorem k přístavu Neum S mořem je spojena úzkým koridorem k přístavu Neum Hranice tvoří řeky (hlavně na severu a na východě), na jihozápadní straně je přirozenou hranicí soustava horských pásem Hranice tvoří řeky (hlavně na severu a na východě), na jihozápadní straně je přirozenou hranicí soustava horských pásem Skládá se ze dvou geografických a historických oblastí: větší Bosny a menší Hercegoviny na jihu Skládá se ze dvou geografických a historických oblastí: větší Bosny a menší Hercegoviny na jihu Bosna je velice hornatá země, totéž platí i o Hercegovině Bosna je velice hornatá země, totéž platí i o Hercegovině Rozprostírá se zde Panonská nížina a Dinárské hory Rozprostírá se zde Panonská nížina a Dinárské hory Nejvyšším vrcholem je Maglić (2 386 m) Nejvyšším vrcholem je Maglić (2 386 m) Významné řeky jsou např. Drina, Sáva a Neretva Významné řeky jsou např. Drina, Sáva a Neretva (9) (10)
Podnebí Klima je mírné kontinentální Klima je mírné kontinentální Léta jsou teplá a zimy naopak chladné Léta jsou teplá a zimy naopak chladné Země se člení dle klimatických charakteristik na tři části: Panonská nížina, horské a polohorské oblasti a Jaderské moře Země se člení dle klimatických charakteristik na tři části: Panonská nížina, horské a polohorské oblasti a Jaderské moře (11) (12)
Obyvatelstvo Počet obyvatel je (128. na světě) Počet obyvatel je (128. na světě) Etnického složení obyvatelstva: Bosňáci 48 %, Srbové 37 %, Chorvati 14 %, ostatní 1 % Etnického složení obyvatelstva: Bosňáci 48 %, Srbové 37 %, Chorvati 14 %, ostatní 1 % Náboženské složení: muslimové 40 %, pravoslavní 31 %, římsko-katolické 15 %, další 14 % Náboženské složení: muslimové 40 %, pravoslavní 31 %, římsko-katolické 15 %, další 14 % Úředním jazykem je bosenština, chorvatština a srbština Úředním jazykem je bosenština, chorvatština a srbština (13)
Hospodářství Ekonomika Bosny a Hercegoviny patří k pěti nejslabším evropským ekonomikám Ekonomika Bosny a Hercegoviny patří k pěti nejslabším evropským ekonomikám Bosna a Hercegovina byla vedle Makedonie nejzaostalejší republikou v bývalé socialistické Jugoslávii Bosna a Hercegovina byla vedle Makedonie nejzaostalejší republikou v bývalé socialistické Jugoslávii Tři roky války zničily většinu bosenského hospodářství a infrastruktury Tři roky války zničily většinu bosenského hospodářství a infrastruktury (14) (15)
Průmysl Mezi nejvýznamnější sektory bosenského průmyslu patří průmysl těžební, hutnický Mezi nejvýznamnější sektory bosenského průmyslu patří průmysl těžební, hutnický Z nerostných surovin se těží hlavně hnědé uhlí, bauxit, zlato, azbest, železná ruda, měď Z nerostných surovin se těží hlavně hnědé uhlí, bauxit, zlato, azbest, železná ruda, měď (16) (17)
Zemědělství Zemědělství je zaměřeno na pěstování pšenice, kukuřice, brambor, cukrové řepy, ovoce - zejména švestky a zeleniny Zemědělství je zaměřeno na pěstování pšenice, kukuřice, brambor, cukrové řepy, ovoce - zejména švestky a zeleniny Chov skotu a ovcí Chov skotu a ovcí (18) (19)
Cestovní ruch Hlavní město Sarajevo Hlavní město Sarajevo Další významná města Banja Luka, Zenica, Tuzla, Mostar Další významná města Banja Luka, Zenica, Tuzla, Mostar Poutní místo Međugorje Poutní místo Međugorje Nedotčená příroda Nedotčená příroda Dinárské hory Dinárské hory Pobřežní město Neum Pobřežní město Neum Památky UNESCO Památky UNESCO (20) (21)
Opakování Úřední jazyk v Bosně a Hercegovině? Stát, který má nejdelší hranici s BaH? Které moře omývá BaH? Na kterém poloostrově leží BaH? Hlavní město BaH? Město v BaH? Pohoří v BaH? Nejvyšším správním orgánem země je? Měna v BaH? Zvíře, které se chová v BaH? Přístav, kterým je BaH spojena s mořem? Nejvyšší vrchol BaH? Město v BaH? Stát, který má nejkratší hranici se BaH? Ovoce, které se pěstuje v BaH? Státní zřízení v BaH? Město v BaH?
Použité zdroje BATEMAN, Graham. Zeměpis světa. 1. vyd. Praha : Columbus, ISBN s. 355 BATEMAN, Graham. Zeměpis světa. 1. vyd. Praha : Columbus, ISBN s. 355 (1) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: (1) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: (2) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: (2) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: (3) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: (3) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: (4) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: (4) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: (5) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: (5) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: (6) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: (6) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: (7) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: _EPP_Summit_December_2010_%2892%29.jpg (7) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: _EPP_Summit_December_2010_%2892%29.jpg _EPP_Summit_December_2010_%2892%29.jpg _EPP_Summit_December_2010_%2892%29.jpg (8) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: (8) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: (9) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: (9) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW:
Použité zdroje (10) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: (10) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: (11) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: (11) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: (12) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: (12) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: (13) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: (13) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: (14) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: (14) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: (15) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: amp= & (15) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: amp= & amp= & amp= & (16) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: (16) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: (17) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: (17) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: (18) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: (18) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW:
Použité zdroje (19) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: (19) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: (20) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: _Stari_Most_03.jpg (20) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: _Stari_Most_03.jpg _Stari_Most_03.jpg _Stari_Most_03.jpg (21) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: (21) Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: The World Factbook [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: The World Factbook [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: Otevřená encyklopedie Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: FAOSTAT [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: FAOSTAT [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: