Anotace: Materiál je určen pro žáky 6. ročníku, slouží k výkladu nového učiva Datum: Ročník: 6. Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk) Název školy: ZŠ Štětí, Ostrovní 300 Autor: Mgr. Nikola Grbavčicová Název materiálu: VY_32_INOVACE_CJ.6.A.8_podmet Název: Podmět Číslo operačního programu: CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu: PRIMA ŠKOLA Název školy: ZŠ Štětí, Ostrovní 300 Autor: Mgr. Nikola Grbavčicová Název materiálu: VY_32_INOVACE_CJ.6.A.8_podmet Název: Podmět Číslo operačního programu: CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu: PRIMA ŠKOLA VY_32_INOVACE_CJ.6.A.8

Základní větné členy Podmět Přísudek

Rozvíjející větné členy Přívlastek Doplněk Předmět Příslovečné určení

PODMĚT vyjadřuje původce, činitele děje vyjadřuje původce, činitele děje ptáme se otázkami: kdo? + přísudek ptáme se otázkami: kdo? + přísudek co? + přísudek co? + přísudek př. Žák píše. otázka: Kdo píše? bývá zpravidla v 1. pádě bývá zpravidla v 1. pádě může být vyjádřen různými slovními druhy může být vyjádřen různými slovními druhy podtrháváme ho vodorovnou čarou podtrháváme ho vodorovnou čarou

PODSTATNÉ JMÉNO PODSTATNÉ JMÉNO př.: Zemědělci sklízejí úrodu. př.: Zemědělci sklízejí úrodu. ot.: Kdo sklízí? ot.: Kdo sklízí? od.: Zemědělci. od.: Zemědělci.

PŘÍDAVNÉ JMÉNO př.: Zkoušený se třásl. ot.: Kdo se třásl? od.: Zkoušený.

ZÁJMENO ZÁJMENO př.: To jsem udělal já. př.: To jsem udělal já. ot.: Kdo to udělal? ot.: Kdo to udělal? od.: Já. od.: Já. př.: Někdo tu přece byl. př.: Někdo tu přece byl. ot.: Kdo tu byl? ot.: Kdo tu byl? od.: Někdo. od.: Někdo.

ČÍSLOVKA ČÍSLOVKA př.: Oba se vrátili. př.: Oba se vrátili. ot.: Kdo se vrátil? ot.: Kdo se vrátil? od.: Oba. od.: Oba.

INFINITIV INFINITIV př.: Dříve bývalo snadné ulovit velrybu. př.: Dříve bývalo snadné ulovit velrybu. ot.: Co bývalo snadné? ot.: Co bývalo snadné? od.: Ulovit velrybu. od.: Ulovit velrybu.

PODMĚT NEVYJÁDŘENÝ PODMĚT NEVYJÁDŘENÝ (Není ve větě vyjádřen, pokud je zřejmý z tvaru určitého slovesa nebo z předešlé věty.) př.: Té zprávě jsem neuvěřil. př.: Té zprávě jsem neuvěřil. ot.: Kdo neuvěřil. ot.: Kdo neuvěřil. od.: Já. od.: Já. př.: Šel do kina. př.: Šel do kina. ot.: Kdo šel do kina? ot.: Kdo šel do kina? od.: On. od.: On.

PODMĚT VŠEOBECNÝ PODMĚT VŠEOBECNÝ (Máme na mysli – lidé, někdo, všichni.) př.: Hlásili to v televizi. př.: Hlásili to v televizi. ot.: Kdo to hlásil? ot.: Kdo to hlásil? od.: Někdo. od.: Někdo. př.: Říkali mu Paleček. př.: Říkali mu Paleček. ot.: Kdo mu tak říkal? ot.: Kdo mu tak říkal? od.: Někdo, lidé. od.: Někdo, lidé.

CVIČENÍ 1 Já s tím nikdy nebudu souhlasit. Já s tím nikdy nebudu souhlasit. Rodiče mu to určitě dovolí. Rodiče mu to určitě dovolí. A proč se právě ty na mě zlobíš? A proč se právě ty na mě zlobíš? Do zatáčky se najednou vřítili dva závodníci. Do zatáčky se najednou vřítili dva závodníci. Jsou dnes ve škole všichni? Jsou dnes ve škole všichni? Karlovi se ten nápad velice zalíbil. Karlovi se ten nápad velice zalíbil. Tomu ty vůbec nerozumíš. Tomu ty vůbec nerozumíš. Na oslavu mých narozenin pozvala maminka všechny mé kamarádky. Na oslavu mých narozenin pozvala maminka všechny mé kamarádky. Měsíc zakryl veliký mrak. Měsíc zakryl veliký mrak. Nic se nemohlo stát. Nic se nemohlo stát.

CVIČENÍ 2 Univerzita v Olomouci nese jméno Františka Palackého. Univerzita v Olomouci nese jméno Františka Palackého. Nová nádražní budova v Bílině slouží již veřejnosti. Nová nádražní budova v Bílině slouží již veřejnosti. Na fakultní nemocnici v Hradci Králové otevřeli středisko pro léčení umělou ledvinou. Na fakultní nemocnici v Hradci Králové otevřeli středisko pro léčení umělou ledvinou. Mnohokrát vám děkuji. Mnohokrát vám děkuji. Bolí mě zuby. Bolí mě zuby. Raněný sténal. Raněný sténal. Jistě mi pomůže. Jistě mi pomůže. Tři zůstali. Tři zůstali. Naši o tom nic nevěděli. Naši o tom nic nevěděli. Bylo nemožné vydržet takový nápor. Bylo nemožné vydržet takový nápor.

PODMĚT HOLÝ ROZVITÝ NĚKOLIKANÁSOBNÝ

PODMĚT HOLÝ PODMĚT HOLÝ PODMĚT ROZVITÝ PODMĚT ROZVITÝ (rozvíjí ho jiný větný člen) PODMĚT PODMĚTNĚKOLIKANÁSOBNÝ (skládá se z několika členů) př.: Maminka šla nakoupit. př.: Maminka šla nakoupit. př.: Moje maminka šla nakoupit. př.: Moje maminka šla nakoupit. př.: Maminka a tatínek šli nakoupit. př.: Maminka a tatínek šli nakoupit.

POUŽITÉ ZDROJE Hošnová, E. a kol. Český jazyk pro ZŠ 6 – Pracovní sešit. Praha: SPN, ISBN Hošnová, E. a kol. Český jazyk pro ZŠ 6 – Pracovní sešit. Praha: SPN, ISBN Vloženy obrázky z kolekce Klipart. Vloženy obrázky z kolekce Klipart.

METODIKA Nejprve zadáme dětem samostatně pravopisné cvičení na úvod hodiny. Necháme je cvičení vyměnit se spolužákem, opravují si navzájem. Nejprve zadáme dětem samostatně pravopisné cvičení na úvod hodiny. Necháme je cvičení vyměnit se spolužákem, opravují si navzájem. Pak vyložíme podmět se všemi možnostmi. Pak vyložíme podmět se všemi možnostmi. U obou cvičení necháme děti podtrhat podmět a přísudek a určit, jakým je podmět slovním druhem. U obou cvičení necháme děti podtrhat podmět a přísudek a určit, jakým je podmět slovním druhem.