Z BEROUNA PŘES STRADONICE DO NIŽBORU BEROUN NIŽBO R STRADONICE

Naše první zastavení v Berouně a také první výlet již třetího ročníku Historie a místopis o.s. Totem Plzeň pod vedením pana Jiřího Oudese.

Další zastavení před místní sokolovnou, které bývaly součástí každé větší obce.

POVODEŇ Voda v roce 2002 zaplavila také Berounské náměstí.

Beroun je historické město na soutoku, Berounky s Litavkou prvně doloženo r.1008 jako osady Brod a Podolí, trhová ves, od r královským městem.

Zachována je velká část městských hradeb s dvěma branami Dolní neboli Pražskou a Horní čili Plzeňskou z počátku 14. století.

Dolní – Pražská brána.

V roce 2010 byl Berounu udělen titul za nejlepší regeneraci městských rezervací a památkových zón a tak se může honosit označením Historické město r

Nová lávka přes Berounku, postavena r. 2003, původní lávku zničila povodeň

Historické domy na berounském náměstí.

Horní – Plzeňská brána.

Původní gotický kostel sv. Jakuba byl založen s městem koncem 13. století.

Dům vestavěný v hradbách.

Na cestě z Berouna do Stradonic.

Nádherný pohled na Beroun.

Berounka, Stradonice a Nižbor.

Obec Hýskov, rodiště spisovatele Františka Nepila ( ) a vrch Plešivec-459m.

Hýskov podle Hájka z Libočan nese jméno po svém zakladateli Hesovi, synu Slavoše a Tety, dcery Kroka. První dochovaná zpráva o vzniku obce je v listinách kapituly Vyšehradské z roku 1088.

Opět se kocháme nádherným výhledem a vstřebáváme informace pana Oudese o tomto nádherném kraji.

Vrch Hradiště (380m n.m.) kde se nachází Keltské oppidium.

Střední Čechy jsou jediným krajem, kde je možné navštívit během jednoho dne hned tři keltská oppidia. Jsou to Hrazany, Závist a Stradonice.

Při svačině nás vyrušil nerudný domorodec s motorovou pilou, dala jsem se na útěk, zastavila se až na Keltském oppidiu a zmeškala hrob Fr. Nepila na místním hřbitově.

Ves Stradonice byla prvně doložena r.1227, nyní je částí obce Nižbor. Fr. Nepil zde prožil mnoho svých „dobrých a ještě lepších jiter“ ve své chalupě.

Nádherný rodný kraj Františka Nepila velmi ovlivnil, hodnotil jej jako zásadní zdroj a inspiraci své tvorby:“Řekl bych, že kdybych se nenarodil v rodném kraji, tak bych neměl vůbec o čem psát.“ Náhrobek na hřbitově ve Stradonicích vyfotila kamarádka Bohunka.

Na cestě za Kelty.

Stradonické oppidium bylo pravděpodobně hlavním obchodním a výrobním centrem Keltů v celé střední Evropě. I přesto, že nedosahovalo takové rozlohy jako Závist.

Keltové jsou vůbec první pojmenovaní obyvatelé české kotliny. Objevili se zde přibližně kolem r. 500 př.n.l. z oblasti západní Evropy a žili tu pět století.

Představovali obrovský civilizační skok vpřed. Stavěli první sídlištní centra (oppidia), první mosty a silnice, byli velmi zručnými řemeslníky a obchodníky, začali na našem území vyrábět keramiku na hrnčířském kruhu, razili první mince, znali sklo, a platili za vynikající umělce. Keltští kněží (druidové) měli poměrně obsáhlé znalosti z astronomie, lékařství i písma. Podle kmene Bójů dostaly Čechy i svůj název Bohemia. Zhruba v období přelomu letopočtu byli Keltové vytlačeni a podrobeni Germány, národem mnohem méně vyspělým, za to ale bojovným.

Byl zde nalezen zlatý poklad , ten odhalil keltské oppidium a odstartoval zlatou horečku. Bylo zde nalezeno na předmětů, mince ze severní Afriky, Galie(Francie-keltské pravlasti), již. Německa a z Římské říše.

K vrcholu nazývaným též Prachovým, se váže pověst o uhlíři Františku Prachovi, který si na tomto místě postavil chalupu a hledal poklad.

Byl však potrestán duchem křivoklátských lesů, strašným Dymou, který mu zapálil chalupu. Po ní zbyl pouze kříž, jehož svislý kůl se neustále propadá do země.

Opět pohled na Hýskov a vrch Plešivec.

Vpravo Hudlická skála a Hudlice, rodiště Josefa Jungmanna ( ). Buližníková Hudlická skála patří ke zvláštnostem berounského kraje.

Nižboru dominuje zámek který býval mohutným gotickým hradem založeným českým králem Přemyslem Otakarem II. okolo první poloviny 13. století

Do Nižboru jsme sešli po sjezdovce, výhled byl opravdu nádherný.

Hvězdárna Ladislava Pračky postavená r ale z finančních důvodů fungovala jen do r Údajně stojí na průsečíku 14 poledníku a 50 rovnoběžky.

Původní královský hrad se nazýval Miesenburg neboli hrad nade Mží. Později zkomolením názvu vznikl Nižbor. Z královského držení byl vyjmut až r

První šlechtičtí majitelé Šanovci jej přestavěli na renezanční zámecké sídlo. V letech jej Valdštejnové přestavěli v barokním stylu.

Pohled na nižborskou sklárnu.

V zámku bylo r otevřeno Informační centrum keltské kultury. Zajímavá výstava o vývoji a putování Keltů Evropou. Letecký snímek Stradonického oppidia z výstavy.

JIB