Uvedení autoři, není-li uvedeno jinak, jsou autory tohoto výukového materiálu a všech jeho částí. Tento projekt je spolufinancován ESF a státním rozpočtem ČR. Název SŠ:SOU Uherský Brod Autoři:Ing. Radim Bublík Název prezentace: (DUMu) Tvorba software Tematická oblast:Úvod do předmětu Ročník: 1. ročník oboru Mechanik opravář motorových vozidel Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Datum vzniku:
Záměrem této sady výukových materiálů s názvem Úvod do předmětu je poskytnout žákům potřebné informace pro lepší orientaci ve významu informačních a komunikačních technologií (zejména počítačů) pro jejich život a nastínit jim rovněž jejich historii a vývoj. Jednotlivé DUMy (prezentace a pracovní listy) v této sadě pokryjí postupně tematické oblasti, které jsou probírány v předmětu Informační a komunikační technologie na naší SŠ. Tato prezentace je konkrétně zaměřena na tematický celek Software.
K řešení jakéhokoliv úkolu je možné přistoupit intuitivně (vycítit jeho řešení), nebo racionálně, pomocí nějakého algoritmu. Lidské myšlení kombinuje oba dva tyto prvky a to často podvědomě. Algoritmický přístup je racionální, není v něm prostor na pocity a náhodné stavy. [1]
Uplatní se při řešení mnoha tříd úloh a nejsou to zdaleka pouze matematické úlohy. Ujasnit si jednotlivé kroky (operace), možnost využití různých alternativ dalšího postupu (podmínky) a důsledky jednotlivých variant se v životě často hodí. [1]
Algoritmus je posloupnost operací, která řeší daný úkol. Algoritmus vykonává nějaký procesor (může jím být ale i člověk). Operace použité v algoritmu musí použitý procesor umět vykonat a řešení úkolu je nutné zapsat pomocí základních operací (tj. v drobných krůčcích), které je určitý procesor schopen realizovat. [1]
S tvorbou algoritmu souvisí výběr vhodného programovacího nástroje, tzv. programovacího jazyka. Na něm závisí, jaké příkazy a operace (funkce, objekty) máte k dispozici pro realizaci svého algoritmu. Aby postup řešení byl opravdu algoritmem, musí mít dále uvedené vlastnosti. [1]
Hromadnost. Algoritmus musí řešit danou úlohu pro různé vstupní hodnoty (nevypočítá tedy jen = 3, ale obecně X + Y = Z, kde lze zadat libovolná čísla X a Y). Determinovanost (podmíněnost). Všechny operace i jejich návaznosti jsou jednoznačně určeny (definovány), nic nesmí být náhodné. [1]
Opakovatelnost. Je důsledkem determinovanosti, při stejných vstupních hodnotách dostanete vždy stejný výsledek (při prvním běhu algoritmu i při sto padesátém). Rezultativnost (konečnost). Algoritmus musí celý proběhnout v konečném počtu kroků. [1]
S algoritmy se setkáváme běžně ve svém životě. Většinou nejsou zapsány žádným programovacím jazykem, ale přirozeným jazykem, ať již formou slovní nebo písemnou. Procesorem těchto algoritmů jsme pak my sami, lidé. Jakýkoliv návod, postup nebo předpis je vlastně algoritmus k vykonání požadované činnosti, např. kuchařské předpisy (recepty). [1]
Je zřejmé, že tento algoritmus zvládne i lidský „procesor“, který neumí vykonat příliš mnoho základních příkazů z oblasti vaření, např. nezná pojmy jíška, marinujeme nebo podusíme do poloměkka. Recept: Obsah sáčku nasypte do 1 litru studené vody a vařte 10 minut. Polévku můžete vylepšit přidáním mražené zeleniny a jejím povařením do měkka. [1]
Recept: Obsah sáčku nasypte do 1 litru studené vody a vařte 10 minut. Polévku můžete vylepšit přidáním mražené zeleniny a jejím povařením do měkka. Zápis algoritmu v přirozeném jazyce je pro člověka pochopitelný. Z hlediska počítače však obsahuje naprosto zmatený postup, který by žádný technický procesor nebyl schopen provést. Jako první příkaz se sype obsah sáčku do vody, která se kdesi vzala, vaří se polévka bez pokynu k jejímu zahřátí k varu apod. [1]
1. Mezi hrnci vyberte ten, do kterého se vejde alespoň 150% požadovaného objemu pokrmu, tj. 1,5 litru vody. 2. Do hrnce nalijte 1 litr studené vody. 3. Odstřihněte horní okraj sáčku s polévkou a obsah sáčku vsypte do hrnce s vodou. 4. Hrnec umístěte na plotnu sporáku a zapněte přívod energie. 5. Zahřívejte polévku, dokud se nezačne vařit. 6. Od okamžiku, kdy se polévka začne vařit, udržujte var 10 minut. 7. Pokud chcete lepší polévku, vložte do ní mraženou zeleninu. 8. Vařte tak dlouho, dokud zelenina nebude měkká. [2]
Příkazy k nějaké činnosti, operaci, akci, výpočtu a jejich posloupnost (body 2, 3, 4). Podmíněný příkaz výběru (rozhodování) ze dvou možností (bod 7). Podmíněný příkaz výběru z více možností (bod 1). Příkaz cyklu s testováním podmínky (body 5, 8). Příkaz cyklu s pevným počtem opakování (bod 6). [2]
[1] ROUBAL, Pavel. Informatika a výpočetní technika pro střední školy: praktická učebnice. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, s. 94. ISBN [2] ROUBAL, Pavel. Informatika a výpočetní technika pro střední školy: praktická učebnice. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, s. 95. ISBN