Cíle, funkce a nezávislost centrální banky Pavel Seknička

Obsah Definiční znaky centrální banky, Důvody vzniku centrální banky, Cíle centrální banky, Funkce centrální banky, Nezávislost centrální banky.

Základní definiční znaky centrální banky Emisní monopol, jako jediná banka emituje hotovostní peníze, Provádí měnovou politiku, navrhuje základní úrokové sazby a další nástroje měnové politiky zpravidla cenové a měnové stability, Regulace bankovního systému, spočívá v nastavení, aplikaci a kontrole dodržování pravidel daných všem ostatním bankám.

Role centrální banky v ekonomice Nízká inflace Důvěra v měnu Stabilní finanční systém

Důvody vzniku centrálních bank Centralizace emise peněz Provádění měnové politiky Regulace bankovního systému Finanční zájmy vlády mít vlastní banku Zájmy vlády soustředit veškeré pohyby finančních prostředků týkajících se státní pokladny do jedné instituce

Cíle centrální banky Cenová stabilita Měnová stabilita

Cíl – cenová stabilita Cenovou stabilitou se rozumí stabilní cenová hladina, resp. mírný růst cen v ekonomice. Proč je dobrá cenová stabilita? Rozpoznání změny relativních cen, Eliminace prémie za inflační riziko, Zajištění produktivního využití zdrojů, Zajištění sociální stability, Předpoklady pro kvalitní investiční rozhodování.

Funkce centrální banky makroekonomické Emisní monopol Provádění měnové politiky Devizová činnost

Funkce centrální banky mikroekonomické Bankovní regulace a dohled, Banka bank, Banka státu, Reprezentant státu v měnové oblasti.

Nezávislost centrální banky Nezbytnou podmínkou kvalitního provádění a fungování měnové (monetární) politiky centrální banky je její nezávislost na politické moci. Nezávislost je sledována ve čtyřech rovinách: Personální, institucionální, funkční, Finanční.

Personální nezávislost Kdo jmenuje a odvolává členy bankovní rady, tj. nejvyššího orgánu CB, orgánu, který rozhoduje o nastavení měnově politických nástrojů.

Institucionální nezávislost Vyjadřuje vztah CB k dalším institucím ve státě – prezidentovi, vládě, parlamentu apod.

Finanční nezávislost Znamená míru autonomie CB při stanovování svých cílů a způsobů, jak těchto cílů dosáhnout.

Finanční nezávislost Zákaz přímého financování od vlády a institucí veřejného sektoru, Samostatnost CB při stanovování svého rozpočtu.

Cíl měnová stabilita Měnová stabilita v sobě zahrnuje dvě dimenze: Vnitřní, jedná se o vnitřní stabilitu měny, která je závislá na stabilitě cen, Vnější stabilita je stabilní hodnota měny vyjádřená v jiné měně, tj. stabilní devizový kurz.

Měnová (monetární) politika Pavel Seknička

Obsah Měnová politika – základní vymezení Transmisní mechanismus centrální banky Nástroje měnové politiky Měnové politické režimy Cílování inflace

Měnová (monetární) politika Měnová politika je součástí hospodářské politiky. Měnovou politiku můžeme definovat jako používání měnově politických nástrojů (především úrokové míry) k ovlivnění konečných cílů měnové politiky. Měnová politika dlouhodobě podporuje ekonomický růst, zaměstnanost a měnovou a cenovou stabilitu. Měnovou politiku realizuje v ČR centrální banka - ČNB a sleduje dva konečné, tj. konkrétní měnové, cíle: 1.Cenovou stabilitu 2.Měnovou stabilitu

Transmisní mechanismus centrální banky Způsob, jakým centrální banka působí na konečné cíle se nazývá transmisní mechanismus centrální banky, který obsahuje: Nástroje měnové politiky, Operační cíle, Zprostředkující cíle, Konečné cíle.

Transmisní mechanismus CB - nástroje měnové politiky Operace na volném trhu Určování úrokových sazeb Stanovování povinných minimálních rezerv (nařízení)

Transmisní mechanismus CB - operační cíle Tržní krátkodobá úroková míra (peněžní báze) (limity na objem úvěrů) (limity na úrokové míry klientských úvěrů a vkladů)

Transmisní mechanismus CB - zprostředkující cíle Určitý peněžní agregát (měnový kurz) (tržní dlouhodobá úroková míra) (objem úvěrů) (ceny aktiv) Určitý peněžní agregát se nepoužívá při cílování inflace.

Transmisní mechanismus CB - konečné cíle Cenová stabilita (Dlouhodobý růst) (Zaměstnanost) (Vyrovnaná platební bilance) Pozice, které jsou v rámci transmisního mechanismu centrální banky uvedeny v závorkách se v současnosti v tržních ekonomikách takřka nevyužívají.

Transmisní mechanismus CB - působení více kanály Kurzový kanál Úrokový kanál Úvěrový kanál Kanál cen aktiv

Nástroje měnové politiky Nástroje měnové politiky rozdělujeme do dvou skupin: Administrativní nástroje Tržní nástroje

Nástroje měnové politiky - administrativní nástroje Regulace úvěrů, Limity na objem úvěrů, Limity na útokové sazby klientských vkladů a úvěrů, Nařízení.

Nástroje měnové politiky - tržní nástroje Operace na volném trhu, Určování úrokových sazeb v rámci automatických nástrojů, Určování povinných minimálních rezerv.

Operace na volném trhu repo operace – stahování likvidity Operace na volném trhu jsou činnosti prováděné z iniciativy centrální banky na finančním trhu s domácí měnou. V praxi tento nástroj funguje tak, že centrální banka vypíše tzv. repotedr, v němž bankám nabízí uložení peněz (přebytečné likvidity) u centrální banky na dobu max. 14 dnů a bankám za to předá státní cenné papíry – zpravidla dluhopisy nebo pokladniční poukázky. Po uplynutí dohodnuté doby (max. 14 dnů) dojde k reverzní operaci. Tato repo operace se nazývá stahování likvidity.

Operace na volném trhu repo operace – dodávání likvidity Druhou možností fungování tzv. repotendrů, je že banka půjčuje komerční bance peněžní prostředky max. na 14 dnů a dostává za to kolaterál. Po uplynutí dohodnuté doby dojde opět k reverzní operaci. Tato repo operace je dodáním likvidity.

Operace na volném trhu - nástroj kurzové politiky Operace na volném trhu mohou sloužit jako nástroj kurzové politiky, tj. k ovlivnění devizového kurzu. Centrální banka má možnost: Oslabovat měnu, v tomto případě prodává (nabízí) domácí měnu za měnu zahraniční, Posilovat měnu, v tomto případě prodává měnu zahraniční a poptává měnu domácí.

Automatické nástroje (automatické facility) Automatické nástroje jsou na rozdíl od operací na volném trhu prováděny z iniciativy komerčních bank. Cílem tohoto nástroje je zvýšení likvidity dané komerční banky či její snížení. Centrální banka má k dispozici dva nástroje: Vkladový nástroj, komerční banka si u CB ukládá přebytečnou likviditu, k úročení se používá diskontní sazba. Úvěrový nástroj, komerční banka má možnost si přes noc vypůjčit likviditu. Úvěr se úročí lombardní sazbou.

Sazby ČNB Repo sazba 0,05% Lombardní sazba0,25% Diskontní sazba0,05% Uvedené sazby byly stanoveny dne

Povinné minimální rezervy Jedná se o určení povinné míry (procenta) rezerv z klientských vkladů. Určování povinných minimálních rezev má dva významy: Slouží jako rezerva při nadměrném výběru klientů, Působí jako měnový nástroj.

Měnové politické režimy Režim s implicitní nominální kotvou Cílování peněžní zásoby Cílování peněžního kurzu Cílování inflace

Měnově politický režim, který využívá ČNB od roku 1998, Jedná se o střednědobou strategii využívání prognózy inflace – jedná se o veřejné explicitní vyhlášení inflačního cíle či posloupnosti cílů, Bankovní rady ČNB při svém měnově politickém rozhodování posuzuje nejnovější prognózu inflace ČNB a vyhodnocuje rizika nenaplnění této prognózy, V rámci cílování inflace se využívá především repo sazba a transmisní mechanismus, kdy cílem je oslabení agregátní poptávky, což oslabuje cenový růst.

Stanovení inflačních cílů ,5 – 6% – 5% ,5 -5,5% – 4% – 3% % % 2010 hodnota inflace (+,- 1%)

Inflace prognóza 7/150,7% 8/150,7% 9/150,6%