1 Anti-mýty o euru Oldřich Dědek Česká spořitelna Corporate Chair přednáška pro E-klub Institut ekonomických studií FSV UK Leden 2008

2 No. 1: Zastaralost konvergenčních kritérií Pramen: Gros and Thygesen: European Monetary Integration (1998).

3 No. 1: Zastaralost kritérií – příklady  Kritika inflačního kritéria  Odpichová hodnota z inflací zemí EU a nikoli zemí eurozóny  Tři nejnižší inflace bez ohledu na průběh cyklu (deflace naštěstí vyloučena)  Tlak na uměle nízkou inflaci poškozuje reálnou konvergenci dohánějících ekonomik  Kritika kurzového kritéria  Staré země: kontinuita s režimem ERM (5 let žádné přestavení parit, kolektivní obrana pásem ± 2¼ %, automatické a neomezené intervence na okrajích pásma, EMCF)  Nové země: rozšíření pásem na ± 15 % (intervenční povinnost ECB na okrajích širokého pásma (nikoli automatická !), plnění kritéria posuzováno v logice úzkého pásma (pozvánka pro spekulanty?)

4 1: Zastaralost kritérií – analogie s FEDem Pramen: Wikipedia, the free encyclopedia.

5 No. 1: Zastaralost kritérií – zvládnutelný problém !  Politická ekonomie monetární integrace  Maastrichtská kritéria byla a vždy budou produktem politických kompromisů  Odlišné zájmy členských zemí  Nejasný výsledek znovuotevření Maastrichtské smlouvy Nové země EU: zájem na změkčení inflačního kritéria Německo a další: Nepřípustná debata o změkčení  ČR = praktický příklad schopnosti dostát maastrichtským požadavkům  Vysoký hospodářský růst & nízká inflace  Využití asymetrické povahy kurzového kritéria  Jediný problém rozpočtový deficit  Důležitý slovenský test  Reálný problém pro pobaltské republiky (nejen vysoká inflace ale i vysoký obchodní deficit)  Sporné argumenty: 3 země EU, ECB + 1,5 p.b.

6 No. 2: Exportéři si nepomohou Pramen: Gros and Thygesen: European Monetary Integration (1998).

7 No. 2: Exportéři si nepomohou – popis problému  Současný stav  Zhodnocování měnového kurzu  ztráta cenové konkurenceschopnosti  nářky exportérů  Po zavedení eura  Pevný kurz  nemožnost apreciace  vyšší inflace  vyšší mzdy  ztráta cenové konkurenceschopnosti  nářky exportérů

8 No. 2: Exportéři si nepomohou – výhody měnové unie  Mzdová vyjednávání náročná ale vesměs respektují vazbu na růst produktivity práce  Hrozba přenesení výroby do jiných zemí  Ztráta pracovních příležitostí  Využití mechanismů kolektivního vyjednávání (minimálně roční kontrakty, provázanost odměňování s hospodářskými výsledky, aj.)  Kurzová volatilita zcela mimo vliv podniků  Odraz zahraničních událostí  Silné regionální vnímání finančních trhů  Přestřelování, stádové chování, aj.  Z pohledu stabilních podmínek podnikání se jako výhodnější jednoznačně jeví měnová unie

9 No. 3: Inflace po zavedení eura – reálná hrozba nebo strašák?  Současný stav  4 % nominální zhodnocení + 3 % domácí inflace – 2 % zahraniční inflace = 5 % reálná apreciace  Po zavedení eura  0 % nominální zhodnocení + X % domácí inflace – 2 % zahraniční inflace = 5 % reálná apreciace  X = 7 % !  Podpůrná zahraniční srovnání  Problém vysokých inflací v zemích EU s pevnými kurzy (Bulharsko, Finsko, Litva, Lotyšsko)  Předobraz budoucí vysoké inflace po trvalém zafixování koruny?

10 No. 3: Inflace po zavedení eura – nekorektní argumentace  Nekorektní počty  Problém nespočívá v obětování dnešní silné apreciace výměnou za euro, ale v obětování hypotetické apreciace nejdříve v r výměnou za euro  Problematická extrapolace současných trendů do budoucnosti (analytické studie, teorie životního cyklu FDI, pojistka proti turbulencím finančních trhů, aj.)  Obtížné odhady budoucí apreciace  Táborová hra o ztracené peněžence  Nekorektní srovnávání  Výstižnější je srovnávaní s přibližně stejně rozvinutými zeměmi (Portugalsko, Řecko, Malta)  Tito členové eurozóny nevykazují vysokou inflaci (cca 3 % = inflační cíl ČNB)  Po vstupu do eurozóny zůstává expozice vůči dolaru  lze využívat zhodnocování € vůči $ (také levnější zajišťování vzhledem k vyšší likviditě trhů €/$)

11 No. 4: V eurozóně nás nechtějí

12 No. 4: V eurozóně nás nechtějí – uváděné důvody  Domnělé důvody  Formální zdůrazňování povinnosti zavést společnou měnu  Faktický nezájem o země z východní Evropy Větší sklon k inflaci nových členských zemí Riziko zvýšené heterogenity eurozóny Komplikovaný hlasovací systém v radě guvernérů  Projevy  Bazírování na striktní (= byrokratické) interpretaci maastrichtských kritérií  LITVA = odmítnutí vstupu kvůli překročení inflace o desetinu procentního bodu

13 No. 4: V eurozóně nás nechtějí – mezní a průměrné náklady Křivka průměrných nákladů Křivka mezních nákladů

14 No. 4: V eurozóně nás nechtějí - litevská inflace Termín hodnocení: květen 2006 Pramen: Eurostat

15 No 5: ČR má eurostragegii a chce euro  Rozdíly firemní a vládní strategie  Manažerské rozhodnutí versus politický kompromis vládnoucích koaličních stran  Neveřejný (= veřejností nekontrolovaný) versus veřejný (= mediálně propíraný) dokument  Datum zavedení eura jako typické politikum  Debata o termínu zavedení eura  Stanovení data samo o sobě nezaručí splnění nutných požadavků  Co jsou nutné požadavky? Pružný trh (není výrazně horší než ve starých zemích eurozóny) Nutné reformy penzijního a zdravotního sytému (dává logiku pouze v případě potřeby vyšších než 3 % deficitů) Neostatečná sladěnost (ČR by nebylo nejméně vyspělou zemí eurozóny: Portugalsko, Malta < ČR < Řecko)

16 Další anti-mýty  Zavedením eura zchudneme (po přepočtu mezd a důchodů z korun na eura)  Euro způsobilo hospodářskou stagnaci v zemích eurozóny  Euro je výsostně politický projekt a nerespektuje doporučení teorie optimálních měnových oblastí  Milton Friedman dal euru 15 let Euru již táhne na desátý rok, jeho kolaps však nevidět !!!