Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/ Ekonomie I Úvod do ekonomie. Základní elementy trhu.

Vzdělávací cíl: Cílem přednášky je vymezit ekonomii jako vědní disciplínu, definovat mikroekonomii a makroekonomii, jejich předmět zkoumání, metody ekonomické vědy, vymezit výrobní faktory a základní ekonomickou triádu, vysvětlit základní vztahy ekonomického systému, objasnit možné principy koordinace ekonomických aktivit, vysvětlit podstatu tržního systému, který je dnes považován za nejdokonalejší ze způsobů usměrnění výrobních zdrojů vzhledem k potřebám společnosti. Cílem je také objasnit podstatu trhu a tržního mechanismu, způsobu utváření ceny na trhu a objasnění jednotlivých forem konkurence.

Obsah Úvod 1. Předmět zkoumání ekonomie, ekonomie a ekonomika, mikro a makroekonomie, pozitivní a normativní ekonomie. 2. Metody zkoumání ekonomie. Nástrahy ekonomie a metodologická úskalí. 3. Základní pojmy a souvislosti ekonomie. 4. Vznik a charakteristika trhu. Typy trhu, tržní subjekty. 5. Základní elementy trhu. 6. Konkurence. Závěr

Literatura: Základní: MACÁKOVÁ, L. aj. Mikroekonomie – základní kurs. 10. vyd. Praha: Melandrium Slaný, ISBN s SIRŮČEK, P., NEČADOVÁ, M. Mikroekonomická teorie 1 – cvičebnice. 1. vyd. Praha: Melandrium Slaný, ISBN s Doporučená: BRADLEY, R. SCHILLER. Mikroekonomie. Brno: Computer Press, ISBN HOLMAN, R. Mikroekonomie – středně pokročilý kurz. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, ISBN HOLMAN, R. Ekonomie. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, ISBN TULEJA, P., NEZVAL, P., MAJEROVÁ, I. Základy mikroekonomie (Učebnice pro ekonomické a obchodně podnikatelské fakulty). 1. vyd. Brno: Nakladatelství CP Books, a. s., ISBN

1. PŘEDMĚT ZKOUMÁNÍ EKONOMIE, EKONOMIE A EKONOMIKA, MIKRO A MAKROEKONOMIE, POZITIVNÍ A NORMATIVNÍ EKONOMIE.

Předmětem ekonomie je analýza uspokojování lidských potřeb, motivů uspokojování potřeb, motivů výroby a reprodukčního procesu, makroekonomických veličin, řešení problému vzácnosti. Vysvětluje ochotu lidí něco vyrábět, nesoulad mezi potřebami a zdroji. Ekonomie jako věda je systém poznatků a názorů o zkoumání způsobů jak uspokojovat lidské potřeby.

Ekonomie - Ekonomika Ekonomie: oikos – dům, nomos – zákon, je vědou, která studuje způsob, jakým lidé používají vzácné, omezené zdroje k výrobě užitečných statků a služeb a jak si tyto statky a služby rozdělují a vzájemně směňují, jedna ze společenských vědeckých disciplín zabývající se řešením základního problému vzácnosti ekonomických statků a omezenosti zdrojů, Ekonomika: souhrn výrobních a hospodářských vztahů ve vývoji společnosti, v určitém státě, odvětví výroby, reálný systém, který má své prvky a vazby.

Mikroekonomie - Makroekonomie Mikroekonomie (z řeckého slova „mikros“ = malý) se soustřeďuje na analýzu chování jednotlivých prvků ekonomiky (jednotlivců, firem, domácností); např. se zabývá určením ceny výrobku, chováním spotřebitele, chováním firmy atd. Makroekonomie (z řeckého slova „makros“ = velký) zkoumá faktory, které determinují úroveň agregátních veličin (HDP, NI, nezaměstnanost, inflace), a vzájemné vztahy ve vývoji těchto veličin

Pozitivní – Normativní ekonomie Pozitivní – popisuje fakta a chování v ekonomice. Přijímá ekonomickou realitu takovou jaká je, cílem je realitu popisovat a hledat v ní zákonitosti. Normativní –zahrnuje etiku a hodnotové soudy. Vychází tedy z hodnotících a morálních úsudků, proto se odpovědi na řešené otázky nedají řešit odvoláním se na fakty.

2. METODY ZKOUMÁNÍ EKONOMIE. NÁSTRAHY EKONOMIE A METODOLOGICKÁ ÚSKALÍ.

Metody zkoumání ekonomie analýza x syntéza, indukce x dedukce, pozorování, srovnávání, analogie, komparativní metody, matematické a statistické metody, modelování, experiment.

Nástrahy ekonomie a metodologická úskalí předpoklad „ceteris paribus“ nedodržování principu „za jinak stejných podmínek“, zásada správného usuzování o příčinách a následcích „post hoc klam“, „klam kompozice“ – omyl usuzování z části na celek, subjektivita, nejistota v ekonomickém životě.

3. ZÁKLADNÍ POJMY A SOUVISLOSTI EKONOMIE.

Ekonomická triáda (tři základní ekonomické problémy) CO? JAK? PRO KOHO?

Vzácnost omezené zdroje x neomezené potřeby. Ekonomická vzácnost: omezenost, užitečnost, nutnost vyvíjet činnost k opatření. Efektivnost nejvýhodnější možné využití společenských zdrojů.

Potřeba pocit, že se něčeho nedostává, různé druhy a formy potřeb, intenzita, význam. Služba užitečný výkon neprojevující se ve své věcné podobě, uspokojuje svým průběhem. Statek uspokojuje potřeby svou hotovou formou, ekonomický statek x volný statek.

Hranice výrobních možností (PPF) představuje maximální množství dvojice statků nebo služeb, která mohou být vyrobena s danými zdroji, definuje základní charakteristiku ekonomie, základní ekonomická souvislost užívání výrobních zdrojů, definice vzácnosti, hranice mezi dosažitelnými a nedosažitelnými výrobami. Předpoklady: - konstantní množství všech výrobních faktorů, - výroba dvou statků, - VF jsou specializované.

Hranice výrobních možností (PPF) statek X: potraviny statek Y: oděvy PPF A B C D E O P Náklady obětované příležitosti

Výrobní faktory Půda: - produkt přírody, není volný statek, - důchod plynoucí z půdy – pozemková renta. Práce: - lidská činnost, která přeměňuje přírodní zdroje v užitečné statky, - důchod plynoucí z práce – mzda. Kapitál: - výsledek předchozí výroby, - důchod plynoucí z kapitálu je zisk nebo úrok.

Výnosy z výrobního faktoru použití výrobních faktorů za účelem získání něčeho (zisku, výhod, atd.), zákon klesajících výnosů (Law of Diminishing Returns) – výnosnost jednoho faktoru, jehož objem roste, se bude snižovat. platí pouze za předpokladu, že výstup roste vlivem růstu objemu jediného výrobního faktoru a objem dalších používaných výrobních faktorů se nemění. výnosy z výrobního faktoru = výstup / vstup

Výnosy z rozsahu rostoucí výnosy z rozsahu (Increasing Returns to Scale) – růst objemu používaných výrobních faktorů vede k vyššímu tempu růstu výnosů z nich, konstantní výnosy z rozsahu (Constant Returns to Scale) – výnos z výrobních faktorů roste proporcionálně s růstem rozsahu jejich zapojení do výroby, klesající výnosy z rozsahu (Diminishing Returns of Scale) – růst výnosů z výrobních faktorů je nižší než růst těchto faktorů.

4.VZNIK A CHARAKTERISTIKA TRHU. TYPY TRHU, TRŽNÍ SUBJEKTY.

Vznik a charakteristika trhu Trh – uspořádání, při kterém na sebe vzájemně působí prodávající a kupující, což vede ke stanovení cen a množství komodity. Hlavním faktorem vzniku trhu je dělba práce: přirozená dělba práce společenská dělba práce dělba práce v pracovních operacích mezinárodní dělba práce

Typy trhů Podle územního hlediska: místní, národní, světový. Podle počtu zboží, které na trhu sledujeme: dílčí, agregátní. Podle předmětu koupě a prodeje: trh výrobních faktorů, trh peněz, trh výrobků a služeb. Podle stupně organizovanosti (organizovaný, neorganizovaný)

Tržní subjekty Domácnosti Firmy Stát Zahraničí

Model ekonomického koloběhu DOMÁCNOSTI FIRMY důchody za služby VF platby za statky a služby Finanční (peněžní) rozměr toku produkce a důchodů za služby VF. produkt Tok výstupů směřujících na trh finální produkce. Tok důchodů domácností za služby VF. důchod Produkt = důchod, pokud se celý příjem firem rozkládá na důchody vlastníků VF.

Mechanismus hospodářské koordinace Koordinace -uvedení jednotlivých částí do souladu mechanismus usměrňující fungování hospodářství; není lhostejno, jakým způsobem jsou využívány omezené zdroje za účelem uspokojování potřeb, které jsou neustále rostoucí a neomezené, konflikt výrobce x spotřebitel usměrnění zdrojů vzhledem k potřebám odpověď na otázku: co, jak a pro koho vyrábět.

Formy ekonomické organizace: 1. zvykový systém 2. příkazová ekonomika 3. cenový (tržní) systém 4. smíšená ekonomika Dva způsoby koordinace hospodářství: (rozvoj v průběhu 20. století): 1. princip příkazu (vertikální struktura) 2. cenový systém (horizontální struktura) CPE x tržní hospodářství

Tržní mechanismus je proces vzájemného ovlivňování tvorby nabídky (S), tvorby poptávky (D) a tvorby ceny (P). Základní funkcí trhu je optimalizovat alokaci zdrojů.

5. ZÁKLADNÍ ELEMENTY TRHU.

Nabídka nabídka X nabízené množství zákon rostoucí nabídky posun křivky X posun po křivce agregátní, dílčí, individuální nabídka faktory ovlivňující nabídku

Poptávka poptávka X poptávané množství zákon klesající poptávky posun křivky X posun po křivce agregátní, dílčí, individuální poptávka faktory ovlivňující poptávku

D S P Q PEPE QEQE E Tržní rovnováha – dílčí trh E = rovnováha na trhu (Equilibrium) P E = rovnovážná cena Q E = rovnovážné množství 33

D S P Q PEPE QEQE E Změna na trhu – růst nabídky růst rovnovážného množství, pokles ceny Růst nabídky – posun celé nabídkové křivky doprava dolů S´ E´ QE´QE´ PE´PE´ např. velká úroda banánů, nižší náklady… 34

D S P Q PEPE QEQE E Změna na trhu – pokles nabídky pokles rovnovážného množství, růst ceny Pokles nabídky – posun celé nabídkové křivky doleva nahoru S´ E´ QE´QE´ PE´PE´ např. neúroda banánů, vyšší náklady… 35

D S P Q PEPE QEQE E Změna na trhu – růst poptávky růst rovnovážného množství, růst ceny Růst poptávky – posun celé poptávkové křivky doprava nahoru E´ QE´QE´ PE´PE´ např. vánoční období, růst příjmů spotřebitelů… D´ 36

D S P Q PEPE QEQE E Změna na trhu – pokles poptávky pokles rovnovážného množství, pokles ceny Pokles poptávky – posun celé poptávkové křivky doleva dolů E´ QE´QE´ PE´PE´ např. pokles cen substitutů, pokles příjmů spotřebitelů… D´ 37

Posuny nabídky a poptávky vyvolají je jiné změny (příčiny), než je cena daného druhu zboží posun nabídky (základní faktory tržní nabídky): náklady VF (výrobních faktorů) úroveň technologie množství prodávajících další statky daně a dotace očekávání výrobců posun poptávky (základní faktory tržní poptávky): množství kupujících preference spotřebitelů (chutě, přání) disponibilní důchod existence substitutů očekávání spotřebitelů

Převis nabídky nad poptávkou – tržní přebytek P Q D S P1P1 AB q1q1 q2q2 E při ceně P 1 jsou výrobci ochotni nabízet množství q 2, spotřebitelé jsou však ochotni nakoupit pouze množství q 1,…tlak na pokles ceny, ustanovení rovnováhy v bodě E |AB| = |q 2 - q 1 | = převis nabídky nad poptávkou při ceně P 1 Banány za 50 Kč/kg 39

Převis poptávky nad nabídkou – tržní nedostatek P Q D S P2P2 CD q1q1 q2q2 E při ceně P 2 je ochota firem produkovat pouze množství q 1, spotřebitelé poptávají q 2, tlak na růst P, …ustanovení rovnováhy v bodě E |CD| = |q 2 – q 1 | = převis poptávky nad nabídkou při ceně P 2 Banány za 10 Kč/kg 40

6. KONKURENCE.

Konkurence - střet zájmů tržních subjektů Konkurence napříč trhem (mezi nabídkou a poptávkou) Konkurence na straně poptávky Konkurence na straně nabídky: konkurence cenová x necenová dle charakteru tržního prostředí rozlišujeme: dokonalou konkurenci monopol oligopol monopolistickou konkurenci nedokonalá konkurence

počet výrobců charakter produkce bariéry vstupu tržní podíl dokonalá konkurence MNOHO HOMOGENNÍ (STEJNORODÁ) NEVELMIMALÝ monopolJEDEN PRODUKT BEZ SUBSTITUTŮ ANO CELÝ/ VELKÝ oligopolNĚKOLIK HOMOGENNÍ/ HETEROGENNÍ ANOZNAČNÝ monopolistic- ká konkurence MNOHO JEMNĚ HETEROGENNÍ MALÉ/ŽÁDNÉMALÝ 43 Tabulka – popis tržních struktur podle 4 základních charakteristik

Dotazy? Děkuji za pozornost