Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Ústeckém kraji a jeho návaznost na plány komunitní plány na místní úrovni setkání k zahájení tvorby Komunitního plánu města Žatec 4. října 2007,

Harmonogram tvorby plánu Stanovení pracovních skupin pro jednotlivé oblasti (výběr členů skupin za pomoci návrhů obcí, střešních organizací a současných spolupracujících subjektů (červen – září), realizátor: krajský úřad Analýza poskytovaných služeb - typologie, využívanost služeb, financování (červenec – září) realizátor: Rozvojové centrum při Sociální agentuře v Ústí nad Labem, financováno v rámci projektu BROUK Příprava návrhů v pracovních skupinách (říjen 2006 – květen 2007) Připomínkování plánu a zpracování finální verze (červen – září 2007) Předložení plánu orgánům kraje IV. čtvrtletí 2007

Metoda tvorby plánu Výchozí metodou je komunitního plánování. Tu lze beze zbytku použít pouze pro plánování na místní úrovni. (velikost a různorodost územního celku, působnost místních samospráv, …) S plánováním rozvoje služeb na úrovni kraje jsou zkušenosti pouze v dílčích oblastech (protidrogová politika). Obecná metodika tvorby a implementace plánů rozvoje služeb na krajské úrovni neexistuje – je postupně vytvářena a ověřována v praxi.

Projekt „Vzdělávání klíčových účastníků procesu plánování rozvoje sociálních služeb v Ústeckém kraji“ Hlavní cíle: –zajištění kvalitního průběh procesu tvorby a naplňování střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v kraji –zvýšení odborných schopností pracovníků zabývajících se plánováním rozvoje sociálních služeb na místní a krajské úrovni –sjednocení postupů plánování rozvoje sociálních služeb v kraji (na místní a krajské úrovni)

Stručná informace o struktuře plánu

Oblasti poskytování sociálních služeb: –služby pro seniory –služby pro rodinu, děti a mládež –služby sociální prevence –služby osoby se zdravotním postižením (včetně služeb pro o zdravotně postižené děti, jejich rodiny a pečovatele) –služby pro osoby ohrožené drogou –služby pro příslušníky etnických menšin –služby pro osoby s mentálním postižením nebo duševním onemocněním –služby pro osoby v přechodné sociální krizi (včetně služeb pro oběti domácího násilí a týrané osoby) –aktivity společné pro všechny oblasti poskytování sociálních služeb

Popis současného stavu Pro jednotlivé oblasti byl v pracovních skupinách vytvořen popis aktuálního stavu problematiky. Zdroje: Analýza poskytovatelů sociálních služeb, komunitní plány, již zpracované koncepční dokumenty (Akční plán protidrogové politiky, Zdravý kraj, Koncepce rozvoje sociálních služeb), vlastní zkušenost členů pracovní skupiny, aktuální údaje z registru poskytovatelů sociálních služeb

SWOT analýza Identifikace silných a slabých stránek, příležitostí a rizik pro poskytování služeb v dané oblasti Pro další práci se SWOT analýzou při návrhu cílů a opatření plánu byl zvolen přístup eliminace slabých stránek za využití příležitostí.

Cíle Pro každou oblast bylo navrženo zpravidla 2 -5 cílů. Pravidlo: Definice cílů jsou výsledkem konsensu všech členů pracovní skupiny. Zdroje pro návrh cílů: SWOT analýza, údaje popisu aktuálního stavu, stávající komunitní plány, zkušenosti a znalosti členů pracovní skupiny. Podmínky pro návrh cíle: zdůvodnění, konkrétnost, reálnost, měřitelnost, vazba na konkrétní finanční zdroje Vedle udržení sítě stávajících kvalitních a potřebných služeb se nejčastěji objevoval cíl zvýšení dostupnosti služeb v malých obcích a zvýšení informovanosti o poskytovaných službách

Opatření (dílčí kroky k naplňování cíle) Ke každému cíli byl navržen potřebný počet opatření v následující struktuře:  popis opatření a jeho dílčích aktivit  předpokládané dopady  cílová skupina  časový horizont realizace  odhad finanční náročnosti  hlavní finanční zdroje  předpokládaní realizátoři  hodnotící indikátory

Společné cíle a opatření Na závěr byly z návrhu speciálních částí plánu vyčleněny cíle a opatření společné pro všechny oblasti poskytování sociálních služeb. Ty byly doplněny o některé další cíle a opatření. Jedná se o:  zvýšení informovanosti o možnostech pomoci a poskytovaných službách  provedení analýzy potřeb  vytvoření struktury pro implementaci a aktualizaci plánu  podporu plánování rozvoje soc. služeb na místní úrovni  zavádění standardů kvality poskytování soc. služeb  rozvoj dobrovolnictví

Některé zkušenosti a problémy spojené s tvorbou plánu Problematika práce s daty o cílových skupinách uživatelů a o poskytovaných službách (různá úroveň sběru dat, někdy chybí data o poskytovaných službách, neexistují definice výkonů) Kompatibilita s komunitními plány na místní úrovni (metodika a úroveň zpracování plánů na místní úrovni) Co zařadit do plánu? – (budou zařazeny aktivity provázané nebo úzce související s poskytováním sociálních služeb, ale budou finančně odděleny – např. substituční léčba v oblasti péče o uživatele drog) Otázka formulace opatření v rámci plánu (možnosti formulace opatření vůči obcím, nelze stavět plán na konkrétních subjektech) Analýza finanční náročnosti opatření Absence analýzy potřeb

Vazby krajského plánu a plánů na místní úrovni

Oblast plánování místní plány → krajský plán –základní zdroj údajů o místní síti služeb a potřebách uživatelů pro tvorbu a aktualizace krajského plánu –prvotní podklady pro plánování (např. místní zjišťování potřeb) krajský plán → místní plány –doporučená linie rozvoje sociálních služeb v kraji –využitelnost společných zdrojů dat pro plánování

Oblast realizace aktivit (financování) krajský plán → místní plány –V souladu s § 101 zákona o sociálních službách je krajský plán zásadním podkladem pro rozhodování o dotaci ze státního rozpočtu na podporu poskytování sociálních služeb. –Potřebnost rozvojové aktivity definovaná ve strategickém dokumentu kraje zvyšuje pravděpodobnost získání finančních prostředků z fondů EU. místní plány → krajský plán –Potřebnost služby definovaná v plánech na místní úrovni je jedním z rozhodujících kritérií pro podporu ze státního rozpočtu a z rozpočtu kraje

DĚKUJI ZA POZORNOST Mgr. Jiří Mach vedoucí oddělení humanitních činností Krajský úřad Ústeckého kraje tel.: ,