Lidská práva a bezpečnost, Mezinárodní trestní soud (ICC) Hana Konířová, DEMAS

Osnova přednášky I. Lidská práva - mezinárodní pohled, pohled ČR, pohled DEMAS II. Lidská práva a bezpečnost - Počátky a východiska směřující k ICC III. Mezinárodní trestní soud, ICC - zaměření a struktura - případy

I. Univerzalita LP Všeobecná deklarace lidských práv Univerzalita LP „Všichni lidé rodí se svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. … Každý má všechna práva a všechny svobody, stanovené touto deklarací, bez jakéhokoli rozlišování, zejména podle rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení. Žádný rozdíl nebude dále činěn z důvodu politického, právního nebo mezinárodního postavení země nebo území, k nimž určitá osoba přísluší, ať jde o zemi nebo území nezávislé nebo pod poručenstvím, nesamosprávné nebo podrobené jakémukoli jinému omezení suverenity.“

Univerzalita LP I. Listina základních práv a svobod (1992) -Součást Ústavy ČR -„Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.“

Univerzalita LP -Generace LP: -Občanská -Politická -Sociální -Ekologická

Univerzalita LP -Svobody: -Osobní, pohybu, pobytu, myšlení, svědomí, náboženského vyznání, vědeckého bádání, umělecké tvorby, projevu, shromažďovací, spolčovací, koaliční

Univerzalita LP a úzké propojení s demokracií Koncepce transformační politiky ČR „Základem transformační politiky je pojetí, že v zahraničněpolitické praxi nemá smysl oddělovat od sebe problematiku lidských práv a demokracie…“ „ Důsledné uplatňování lidských práv a základních svobod je mimo demokratické společenské uspořádání nemožné.“ „Cílem transformační politiky je podpora demokracie ve světě, rozvoj a stabilizace politických systémů založených na demokratických principech a respektu k lidským právům.“

Univerzalita LP a úzké propojení s demokracií Zásady práce a společné cíle DEMAS „Demokracie je univerzálně platný koncept. Fungující demokratický systém je ten, kde jsou respektována lidská práva, funguje právní stát a otevřený politický proces včetně svobodných a spravedlivých voleb, existuje dělba mocí ve státě, svobodně působí a rozvíjí se média i občanská společnost, funguje svobodná tržní ekonomika. Takový systém nejlépe garantuje základní práva a svobody občanů.“ Odmítání zpochybňování univerzality LP

II. Počátky lidské bezpečnosti na mezinárodní agendě jednotlivec a mezinárodní právo 19. století po 1. světové válce zvěrstva 2. světové války studená válka poválečné období

jednotlivec a mezinárodní právo 19. století 1860 – Mezinárodní výbor Čereného kříže 1872 – the Peace Society v USA – Mezinárodní trestní zákoník zač – „Systém Haagské konference“ a Haagský arbitrážní soud

Po první světové válce Spojenci ustavily Komisi – Odpovědnost strůjců války na Mírové konferenci v Paříži, 1919 – články Ale politická stabilita byla více kýžená Společnost národů – pouze základ, na kterém se zčásti stavělo po 2. světové válce

2. světová válka 1943 – the United Nations War Crimes Commission International Military Tribunal (IMT) International Military Tribunal for the Far East (IMTFE) tribunals po druhé světové válce – tribunály ex post facto – retroaktivita + do velké míry „spravedlnost vítězů“

Studená válka 1948 konvence o genocidě Komise pro mezinárodní právo (International Law Committee, ILC)– Valné shromáždění OSN (VS OSN) v roce 1947 dalo ILC mandát ke kodifikaci mezinárodních trestných činů X nedostatek konsensu celkový nedostatek pokroku (SSSR X USA)

Po konci studené války nové bezpečnostní hrozby VS OSN požádalo ILC aby připravilo ICC 1993 – Světová konference o lidských právech ve Vídni Rada Bezpečnosti OSN (RB OSN) – vytvoření Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTFY) a Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu (ICTR) hlasy po vytvoření stálého mezinárodního trestního soudu

Lidská bezpečnost OSN Human Development Report 1994 Ochrana před (nemocemi, konflikty, represemi) 4 základní charakteristiky: 1)univerzalita 2)její součásti jsou vzájemně propojeny 3)zajištění včasnou prevencí než pozdější intervencí 4)zaměřená na lidi 2 aspekty: -bezpečí před stálými hrozbami (hlad, nemoci,..) -ochrana narušení každodenního života (source: Nik Hynek lectures on Human Security 2008, FSV UK)

Lidská bezpečnost a lidský rozvoj Odlišné – lidský rozvoj je širší koncept Lidský rozvoj – rozšiřuje možnosti volby lidí Lidská bezpečnost – lidé mohou vykonávat své volby bezpečně a svobodně a příležitosti, které mají dnes budou mít i zítra -lidé nesou odpovědnost za své konání a mají příležitost nakládat se svým životem jak chtějí (source: Nik Hynek lectures on Human Security 2008, FSV UK)

Pojetí lidské bezpečnosti podle OSN I. OSN Human Development Report 1994 Vše zahrnující koncept – 7 hl. kategorií bezpečnosti 1)ekonomická 2)potravinová (food) 3)zdravotní 4)environmentální 5)osobní 6)společenská 7)politická -Koncept není dokonalý ale je důležitý (source: Nik Hynek lectures on Human Security 2008, FSV UK)

Pojetí lidské bezpečnosti podle OSN II. OSN Human Development Report 1994 Důležitost konceptu: -nová agenda – propojení původně samostatných jevů a přiřazení jim legitimity -inspirace pro tvůrce politik -revize pojmu státní suverenity a národní bezpečnosti -hranice pro akademický výzkum (source: Nik Hynek lectures on Human Security 2008, FSV UK)

III. Římská vyjednávání a ustavení ICC ad hoc Komise na založení Mezinárodního trestního soudu Římská vyjednávání Kofi Annan k ICC Římský statut Mezinárodního trestního soudu (ICC) Vládnutí a lidé v ICC „ICC’s people“

Ad Hoc Komise pro založení ICC 1994 – konzultace návrhu statutu ILC Přípravný výbor (PrepCom) nevládní uskupení – Koalice pro Mezinárodní trestní soud (CICC) prosinec 1997 – PrepCom – oprávnil Diplomatickou konferenci v Plenipotentiaries k ustavení ICC – začátek v červnu 1998

Římská vyjednávání 3 aktivní koalice států 1)konzervativní státy - suverenita  Indie, Nigerie, Mexiko 2) omezující státy – stálí členové RB OSN  USA, Rusko, Čína 3) podobně smýšlející státy (like-minded states, LMS) – silný soud  většina států EU, státy Commonwealth, velký podíl afrických a karibských zemí Občanská společnost - CICC

Římská vyjednávání 4 hlavní nevyřešené body finanční mechanismus pro ICC informace týkající se národní bezpečnosti předmět jurisdikce spouštěcí mechanismus

Porovnání Římského statusu a pozice USA and LMS Source: Hampson, Fen O. et all Human Security and World Disorder. Oxford and New York: Oxford University Press (Chapter 4: “Promoting Human Rights and the Rule of Law: the International Criminal Court,” pp. 72)

Římská vyjednávání nezbytné, aby „na klíč“ úřední oficiální dokument zásadní role občanské společnosti a médií překážky normativní a mocenské politiky suverenita X práva lidí

Římský status ICC přijatý v Římě 17. července 1998, 120 zeměmi – v platnost vstoupil po ratifikaci 60 členy Statusu – 1.červenvce 2002, sovu činnost začal de facto v roce 2003 ČR ratifikovala jako poslední stát EU (v pořadí 110. smluvní stát, ratifikace , v platnost ) Založení České koalice pro Mezinárodní trestní soud K 1.únoru zemí tvoří smluvní stranu Statusu ICC – stálý mezinárodní soud, vznáší obvinění proti jednotlivcům z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, pokud není jiného zdroje spravedlnosti Zásada včasného stíhání narušitele práva

Kofi Annan k ICC “There can be no global justice unless the worst of crimes - crime against humanity - are subject to the law. In this age more than ever we recognize that the crime of genocide against one people truly is an assault on us all - a crime against humanity. The establishment of an International Criminal Court will ensure that humanitys response will be swift and will be just” 17 July 1998

Ustavení ICC Článek 1 - Soud – stálá instituce s mocí vykonávat jurisdikci nad osobami za nejzávažnější zločiny, kterými je dotčeno mezinárodní společenství jako celek Článek 2 - Vztah s OSN – dohoda schválená shromážděním smluvních států tohoto Statusu Článek 3 - Sídlo - Haag v Nizozemí, dále kdekoliv kde bude uznáno za vhodné Článek 4 - Právní postavení – mezinárodní právní subjektivita, výkon funkcí a pravomocí jak je uvedeno v tomto Statusu, na území kterékoliv smluvní strany, a na základě zvláštní dohody na území kteréhokoliv státu

Orgány ICC 4: 1) Předsednictvo (1p, 2mp na 3 roky, možnost znovuzvolení) 2) Senáty: Odvolací úsek, projednací úsek a přípravný úsek (18 soudců na 9 let – nemožnost znovuzvolení) 3) Úřad žalobce (oznámení a info o zločinech) - Soudci a žalobce voleni Shromážděním smluvních stran statusu 4) Kancelář (správa a služby, v čele tajemník)

jurisdikce - Soud je soudem posledním možnosti - soudní pravomoc v případech kdy jsou systémy národních soudů neochotné nebo neschopné rozhodovat - jurisdikce nad fyzickými osobami (nad 18 let) - individuální trestní odpovědnost pachatele - zločiny pod touto jurisdikcí jsou nepromlčitelné

Zločiny v jurisdikci soudu Jurisdikce soudu – omezena na nejzávažnější zločiny, kterými je dotčeno mezinárodní společenství jako celek: (a) zločiny genocidy (b) zločiny proti lidskosti (c) válečné zločiny (d) zločiny agrese (Article 5 of Rome Statute)  jako definice agrese byla na Revizní konferenci v květnu 2010 v Kampale schválena definice z rezoluce č VS OSN ze 14.prosince 1974

Revizní konference v Ugandě -Přelom května a června 2010 v Kambale -Některé válečné zločiny měly být stíhány nově i ve vnitrostátních ozbrojených konfliktech -Definice agrese byla schválena a přidána do Statusu -„Je jím jednání osoby směřující k rozpoutání války, která je v rozporu s normami mezinárodního práva (útočný čin).“. -O výkonu jurisdikce nad tímto zločinem se bude moci Shromáždění smluvních stran usnést až po

Teritoriální jurisdikce ICC může vyšetřovat a stíhat jednotlivce pokud: Obviněný je občanem Domnělý zločin se stal na území smluvního státu ICC RB OSN požádala ICC o zahájení vyšetřování Země dobrovolně přijme jurisdikci ICC RB může hlasováním zablokovat vyšetřování a stíhání.

Temporální jurisdikce Ne princip retroaktivity – pouze zločiny spáchané po 1. červenci 2002 mohou být stíhány. Datem přistoupení státu k Římskému statusu Jurisdikce soudu může být uplatňována automaticky na zločiny spáchané po vstupu statutu pro tu danou zemi v platnost.

Soudní případy 14 případů – 7 situací 3 státy upozornily na situaci na vlastním území: Uganda, DRK, Středoafrická rep. na 2 upozornila RB OSN: Darfur (Sudan), Libye (nejsou členy statutu) 2 případy – vlastní iniciativa soudu: Keňa a Pobřeží slonoviny

Soudní případy Situation in UgandaSituation in Uganda 7e005d21f4c6&lan=en-GB Situation in the Democratic Republic of the CongoSituation in the Democratic Republic of the Congo cpi.int/Menus/Go?id=6df75a40-bbe f-fe9a &lan=en-GB Situation in Darfur, SudanSituation in Darfur, Sudan 5c1417a86521&lan=en-GB Situation in the Central African RepublicSituation in the Central African Republic cpi.int/Menus/Go?id=60b15a27-82b3-488f-87c6-bdbe4c039266&lan=en-GB Situation in the Republic of KenyaSituation in the Republic of Kenya 47cb-bd5c-7d8b694428d1&lan=en-GB Situation in LibyaSituation in Libya 2a211fb49e72&lan=en-GB Situation in Côte d’Ivoire Situation in Côte d’Ivoire ca4b9e834247&lan=en-GB

Aktuality – zvolen členem ICC český soudce JUDr. Robert Fremr český odborník na trestní a mezinárodní trestní právo Květen 2011 – ČR zvolena do Rady OSN pro lidská práva Listopad 2011 – Čech prof. Šturma zvolen do Komise OSN pro mezinárodní právo

Zdroje: lidskych-prav.pdf udr_robert_fremr_zvolen_do.html obvinil-kenske-politiky-z-rizeni-masakru Nik Hynek lectures on Human Security 2008, FSV UK

KONEC Děkuji za pozornost! Přeji hezký den! Hana Konířová DEMAS – Asociace pro podporu demokracie a lidských práv