 Jejich charakteristickým rysem jsou zuby. Přední řezáky jsou přeměněny v HLODÁKY, které si udržují stále ostrou hranu a neustále přirůstají. Hlodavec, který nemá delší dobu možnost zuby obrušovat, zemře hlady, protože zuby přerostou natolik, že s nimi již žádnou potravu neukousne.  Většina hlodavců tvoří velké rodiny, které drží pevně při sobě.  Mnozí hlodavci jsou mimořádně plodní. Krátká doba březosti, velké vrhy a časté rozmnožování jim umožňují přežít i v nepříznivých podmínkách.

Velmi dobře plave a obratně se i potápí pod vodní hladinu, kde pátrá po potravě, kterou nejčastěji tvoří vodní rostliny, malé ryby, nebo měkkýši.

Plovací blány nemá, ale pohyb ve vodě ondatře usnadňují tuhé brvy na zadních chodidlech a ocas, který používá jako kormidlo. Převážně rostlinnou potravu tvoří hlavně orobinec a rákos - v létě se zaměřuje na listy a stébla, v zimě na oddenky, které vyhryzává i pod ledem. Občas si jídelníček doplňuje vodními živočichy, zejména škeblemi.

Žije obvykle v párech obývajících až 10 m dlouhé nory s hnízdní dutinou a chodbami, z nichž alespoň jeden východ směřuje pod vodní hladinu, anebo navrší v mělké vodě velké kupy rákosu, ostřic a jiného rostlinstva. Kupky dosahují v průměru až l m.

 Bobr evropský je společensky žijící velký hlodavec s hustou srstí a dlouhým plochým ocasem.  Výborně plave a potápí se; aktivní je v noci.  Obývá břehy stojatých a pomalu tekoucích vod, kde si hrabe nory se šachtou vedoucí pod hladinu a s hrází.  Na vodě také staví tzv. "bobří hrady" vysoké 2 až 3 m.  Jeho potravu tvoří kromě bylin i větvičky a lýko.  Bobr evropský je největším evropským hlodavcem, měří 75 – 100 cm.

 Plochý ocas používá při plavání a také pomocí daleko slyšitelného úderu o vodní hladinu oznamuje členům kolonie blížící se nebezpečí.  Na zadních končetinách má plovací blány. Jeho srst je velmi hustá a díky mastnému výměšku řitních žláz i voděodolná.  Pod vodou je schopen setrvat 15 až 20 minut. Zimní srst má až 300 chlupů na 1 mm 2 ! Pro srovnání – člověk má na hlavě na 1 mm 2 cca 2-3 vlasy.

Jeho hlodáky jsou nápadně oranžové.

o Na podzim se začínají bobři živit kůrou stromů. o Nejšťavnatější kůra je v korunách stromů. Kmen a hlavní větve jsou pokryté hrubou, nestravitelnou kůrou, vzhledem k velikosti bobrů je však pro ně velmi obtížné, aby do koruny vyšplhali. o Jedinou možností, jak se dostat ke kůře v koruně stromů, je strom pokácet. CO???

o Kmen rovnoměrně okusují ze všech stran, až vlastní vahou strom padne. o Snaží se, aby spadl větvemi do vody. Mohou si budovat i vlastní kanály pro plavení dřeva. o Poražení jedné vrby s průměrem kmenu 20cm trvá bobrovi necelou noc.

Typická šelma je  rychlá a hbitá s ostrými zuby a drápy  má vynikající sluch, zrak a čich  všechny šelmy jsou inteligentní  živí se lovem.

Vydra se živí hlavně rybami. Nepohrdne ani rakem, žábou či vodním ptákem. Ve vodě dokáže kořist vytrvale pronásledovat. Kořist si poté odnese někam na suché místečko v houští, zde ji usmrtí a sní. Její denní příděl potravy může dosáhnout i 1 kg. Vydra často loví staré a nemocné jedince a tím eliminuje šíření různých nemocí.

Savci HLODAVCI hryzec vodní (18cm) – žije skrytě v rozsáhlých norách v březích; výborně plave; býložravec; při přemnožení škodí v zahradách ondatra pižmová (30cm) – výborně plave a potápí se ; všežravec; buduje rozsáhlé nory v březích nebo hrady z rákosí; loví se pro kožešinu; původem ze S. Ameriky bobr evropský (85cm) – vynikající plavec s nápadným plochým ocasem; buduje přehrady z kmenů stromů, které sám pokácí; býložravec; v ČR chráněný ŠELMY vydra říční (70cm) – vynikající plavec; masožravec - loví hlavně ryby, ale i hryzce a ondatry; v březích – noru s doupětem; v ČR kriticky ohrožená (lov pro kožešinu)