NO k vyvrcholení procesu NO došlo v letech romantismus literatura se sbližuje s životem - postupně převládá romantismus rozkvět poezie, venkovské prózy, satiry, publicistiky, divadla SATIRA SATIRA - označení pro umělecký, zejména literární žánr, využívající komičnosti, výsměchu, karikatury a ironie ke kritice nedostatků a záporných jevů. PUBLICISTIKA PUBLICISTIKA - (lat. publicus = veřejný, obecní) je označení typu žurnalistické tvorby a výsledku takovéto tvorby, která je zaměřena na veřejnost a určena k publikování. obsahuje kromě informací také autorův subjektivní názor na některé aktuální téma užívá analýzy, hodnocení, subjektivních postojů i přesvědčovacích prostředků (prvky emotivní) ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ III. etapa léta 19. století léta 19. století

JOSEF KAJETÁN TYL ( 4. února 1808, Kutná Hora – 11. července 1856, Plzeň ) český dramatik a spisovatel studoval gymnázium v Praze (od r. 1822) 1827 odešel studovat do Hradce Králové tady se seznámil V. K. Klicperou 1828 odešel studovat filozofickou fakultu do Prahy studia nedokončil stal se členem Hilmerovy kočovné společnosti, seznámil se Magdalenou Forchheimovou s Magdalenou Forchheimovou, se kterou se oženil po dvou letech u společnosti se vrátil do Prahy účetní ve vojenské kanceláři 28. pěšího pluku - do vydává poprvé Květy, redigoval je do r společně se skupinou literátů (K. H. Máchou) založil Kajetánské divadlo Kajetánské divadlo - zkrachovalo

1846 odchází do Stavovského divadla, působí jako dramatik je pověřen řízením českých představení - do r v této době se dostal na vrchol kariéry vychází všechny jeho spisy dostal cenu Matice české a zlatý prsten za literaturu byl nazýván miláčkem českého národa působí jako organizátor českého kulturního života - organizuje plesy atp se také angažoval politicky, zvolen poslancem do říšského sněmu udělal spoustu nepřátel, jakmile se situace změnila je propuštěn z divadla odchod k Zollnerově kočovné společnosti těžce onemocněl a nakonec zemřel v Plzni v bídě ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ III. etapa léta 19. století léta 19. století

DÍLO: Poslední Čech neúspěšný román obrací se k odnárodněné šlechtě; hrabě Velenský se považuje za posledního Čecha a chce pro národ získat svého syna, který se národu vzdálil; nakonec se mu to podaří převažují romantické prvky nad realistickými terčem kritiky K. Havlíčka Borovského - odmítá T. sentimentální pojetí vlastenectví Rozina Ruthardova, Dekret kutnohorský historické povídky z české minulosti romantické schéma - historie vytváří kulisu pro napínavý a dobrodružný děj

ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ III. etapa léta 19. století léta 19. století DÍLO - dramatické: Paličova dcera Rozárka je dcera venkovského paliče Valenty ten se ze zoufalství a zlosti dopustí žhářství Rozárka bere vinu na sebe, nechce, aby její sourozenci měli otce paliče Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka (1834) hra se zpěvy z venkovského prostředí zcela zapadla, ale poprvé zde zazněla česká hymna hudbu složil František Škroup

DÍLO - dramatické: Strakonický dudák aneb Hody divých žen dudák Švanda odchází do ciziny za vyšším výdělkem postava Vocílky, Dorotky, Kalafuny uvědomuje si však, co pro něj domov znamená a vrací se zpět Tyl chtěl odsoudit lidi, kteří odešli do ciziny pokouší se agitovat pro myšlenku, aby lidé pracovali doma – pro národ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ III. etapa léta 19. století léta 19. století

Titulní strana hry FIDLOVAČKA

ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ III. etapa léta 19. století léta 19. století KAREL JAROMÍR ERBEN ( 7. listopadu 1811, Miletín – 21. listopadu 1870, Praha ) český historik, archivář, spisovatel, básník překladatel a sběratel českých lidových písní a pohádek v Hradci Králové studoval gymnázium 1831 začal studovat filosofii a později práva v Praze praktikantem u hrdelního soudu při pražském magistrátu se stal spolupracovníkem F. Palackého v Národním muzeu měl za úkol prozkoumávat a třídit mimopražské archívy (Tábor, Domažlice…) Pražských novin 1848 se stal redaktorem Pražských novin; této funkce se vzdal po vydání ústavy (březen 1849)

sekretář a archivář Národního muzea; na tuto funkci po roce rezignoval 1851 archivář města Prahy hrdinové jeho literárních prací se nebouří proti trestu a nestojí proti společnosti neuznával vzpoury proti osudu, uctíval daný řád v jeho básních se opakují témata viny a trestu ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ III. etapa léta 19. století léta 19. století DÍLO: Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Tři zlaté vlasy děda Vševěda, Pták Ohnivák a liška Ryška, Zlatovláska - zlidovělé tyto pohádky jsou inspirovány folklorem

ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ III. etapa léta 19. století léta 19. století DÍLO: Prostonárodní české písně a říkadla (1864) pětidílná sbírka folklóru z Čech dílo je velmi ovlivněno romantismem, ten předpokládal, že lidová slovesnost je projevem nedochovaného prastarého mýtu, který vyjadřuje jakousi národní povahu (charakter) tento mýtus měl vyjadřovat ucelený soubor představ o vztazích mezi lidmi navzájem a mezi lidmi a přírodou Kytice Kytice původně Kytice z pověstí národních (1853) jediná sbírka básní, kterou vydal poprvé vydána v časopisech obrovský úspěch, ovlivnila mnoho umělců sbírku tvoří balady vychází z lidové (slovanské) tradice Kytice je typickou sbírkou ohlasovou

ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ III. etapa léta 19. století léta 19. století Kytice Poklad Poklad – chamtivá matka nechává kvůli mamonu Lilie Vodník své dítě uvnitř kouzelné skály a za trest ho celý rok nevidí Lilie – květina se každou noc měnila v dívku, která byla milenkou mladého muže. Jeho matka ji však zničila a syn matku proklíná. Vodník – dcera neposlechne matku, která jí zakázala chodit k jezeru. To se jí stane osudným. Provdá se za vodníka a je matkou jeho dítěte, které se stane nástrojem vodníkovi pomsty. (Antonín Dvořák napsal jako symfonickou báseň.) Zlatý kolovrat Polednice Zlatý kolovrat – dívka je zavražděna svou matkou a sestrou. Spravedlnost si najde cestu a obě vražedkyně zemřou násilnou smrtí. Polednice – mladá žena unavená starostí o dítě zavolá na něj v afektu Polednici a ze strachu před ní ho pak nechtěně zabije. (Antonín Dvořák napsal jako symfonickou báseň.)

ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ III. etapa léta 19. století léta 19. století Kytice Svatební košile Vrba Štědrý den Záhořovo lože Svatební košile – zde můžeme pozorovat dva druhy bájí – pohanskou a křesťanskou. Žena prosí Pannu Marii o navrácení jejího zemřelého muže. Prosba je vyslyšena a muž se k ní vrací v podobě ducha. Nese ji směrem ke hřbitovu, kde je ji snaží zabít. Vrba – žena žije dvojím životem, ve dne jako žena, v noci jako vrba. Její muž se s tím nemůže smířit, proto vrbu pokácí. Žena mu v tu chvíli umírá. Štědrý den – jedna dívka je šťastná, druhá, ač se nikdy ničím neprovinila, zemře. Lidský úděl je neodvolatelně určen. Záhořovo lože – Záhoř je loupežníkem, který se snaží napravit poté, co se doslechne, že se má dostat do pekla. Nakonec je mu ale odpuštěno.

ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ III. etapa léta 19. století léta 19. století V Miletíně se narodil básník a spisovatel Karel Jaromír Erben - kousek od náměstí najdeme jeho domek s pamětní deskou, v němž byl zřízen jeho památník.

ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ III. etapa léta 19. století léta 19. století KAREL HYNEK MÁCHA ( 16. listopadu 1810, Praha – 6. listopadu 1836, Litoměřice ) básník, největší představitel českého romantismu matka pocházela z hudební rodiny otec byl mlynářský pomocník, do Prahy z venkova městské gymnázium (německé) 1836 dokončil studia - vystudoval práva koníčkem bylo cestování po hradech do osobního deníku si zapisoval své zážitky z cest - Itálie zamiloval se do Márinky Štichové, ta však zemřela v Kajetánském divadle seznámil s Eleonorou Šomkovou velmi intimní poznámky v jeho deníku (šifrované) zachycují vztah s Lori se mu narodil syn (Ludvík), chystá svatbu jde pěšky z Litoměřic, cestou hasí požár - umírá na zápal plic pohřeb má v den, kdy se měla konat svatba

DÍLO: Obrazy ze života mého (1834) soubor povídek s autobiografickými prvkyMárinka námětem je nešťastná láska k nemocné, umírající dívce romantickým stylem napsaná lyrická povídka zobrazuje život a vzhled v té době jedné z nejchudších čtvrtí Prahy na Františku povídka je rozdělena, podobně jako třeba opera, na pět částí Overtura, Dějství první, Intermezzo, Dějství druhé, Finale Cikáni (1834) próza, nemá samostatný děj chtěl vyjádřit smutek a rozčarování ze života vybírá si postavy, které trpí ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ III. etapa léta 19. století léta 19. století Jan Zrzavý

ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ III. etapa léta 19. století léta 19. století Máchovo nejznámější dílo bylo přeloženo do mnoha jazyků zpočátku Máj nebyl přijat, dílo bylo považováno KAREL HYNEK MÁCHA: MÁJ Jan Zrzavý za málo vlastenecké, avšak Mácha zařadil k básni předzpěv oslavující Čechy, takže báseň alespoň trochu vlasteneckého charakteru nabyla báseň byla pochopena teprve při dalších vydáních jedná se o lyrickoepickou báseň s nerozvinutým dějem, obsahuje 4 zpěvy a 2 intermezza

První zpěv líčí májovou přírodu a lásku. Jarmila čeká na břehu jezera na milého Viléma. Tam se však dozvídá, že je odsouzený k smrti, protože zabil Jarmilina svůdce, který byl zároveň jeho otcem, to však nevěděl. Nešťastná Jarmila se vrhá do jezera a páchá sebevraždu. KAREL HYNEK MÁCHA: MÁJ Druhý zpěv líčí Vilémovy úvahy o životě ve vězení. Vzpomíná na své dětství a na Jarmilu, i jak se dostal k loupežníkům. Přemýšlí o kráse světa, kterou nechce opustit a o tom, kdo vlastně nese vinu za čin, který spáchal. Podle jeho myšlení nečeká člověka po smrti nic, jen prázdno a nicota. 1. intermezzo - rozprava duchů na popravišti, kteří očekávají příchod Vilémův. Třetí zpěv líčí druhý květen - den Vilémovy popravy. Vilém se loučí se světem a dává mu sbohem. 2. intermezzo - loupežníci oplakávají smrt svého pána Viléma Čtvrtý zpěv se odehrává o sedm let později, posledního dne v roce. Hynek (Mácha) navštěvuje Vilémův kraj a dozvídá se jeho příběh. Vrací se sem na 1. máje, ztotožňuje se s Vilémovou osobností, přemýšlí o stejných věcech. V básni použity dvě formy lyriky - REFLEXIVNÍ (úvahy o životě) a PŘÍRODNÍ (opěvování májové přírody). autoportrét ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ III. etapa léta 19. století léta 19. století

Máchův deník (ukázka) 26.září 1835 Odpoledne próba na divadle, viděl jsem poprvé p. prof. Klicperu. Trvala ode 2 hodin až do 5 1/2. Potom jsem chodil po mostě, až byl čas jíti dolů. (Pozadu.) Potom jsme dováděli na dvoře. 27.září 1835 Ráno v 8 hodin próba na divadle. Šel jsem s p. Štěpánkem pro dva lístky. Pak jeden lístek do lóže pro p. prof. Klicperu. Pak s Lori do kostela do Tejna. Odpoledne jsem se převlékl, šel jsem do divadla, potom pro Lori, a vystoupil jsem jako pastýř v Loupeži. Po divadle byl venku p. Šabas s jeho mladou paní. Uvečer jsem (ji pical dvakrát po sobě. Podruhé na stolicích u okna.) Potom jsem hrál v karty s p. Šomkem a informátorem až přes deset hodin.