F RANCOUZSKÁ REVOLUCE Mgr. Vladimír Velešík

Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy ANOTACE 1.Kód DUMu: VY_32_INOVACE_5.DE.09 2.Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Vytvořeno: březen Ročník: Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium (RVP-G) 5.Anotace: Vzdělávací oblastČlověk a společnost Vzdělávací oborDějepis Tematický okruhOsvícenství, revoluce a idea svobody, modernizace společnosti Materiál slouží ke všeobecnému seznámení žáků s problematikou vývoje revoluční Francie po roce Všímá si obecně příčin revoluce, dále i základních hybných sil revoluce. Seznamuje i s institucionálním zázemím nového francouzského státu, dále s vývojem právních otázek. Zabývá se i dalším směřováním Francie po roce 1794 a osudům Napoleona Bonaparta a jeho formám vlády, včetně mezinárodních souvislostí. Pomůcky: interaktivní tabule, učebnice.

Francouzská revoluce

Francie kulturní metropole Evropy (filosofie, literatura, malířství) absolutismus hospodářské problémy:  válečné výdaje (Amerika)  nákladný dvůr  hrozba státního bankrotu  osvícenské hospodářské názory  bez vlivu  nutnost provést daňovou reformu – tj. zdanit šlechtu, byrokracii, církev (odmítnuto dvorem)

Ludvík XVI. musel řešit napjatou hospodářskou situaci rozhodl svolat generální stavy (naposledy svolány r. 1614)  doufal, že šlechta vysloví souhlas s novým zdaněním  tím budou vyřešeny hospodářské problémy již při volbách zástupců se projevila silná nespokojenost ve všech vrstvách společnosti  soupisy („sešity“) stížností

Generální stavy sešly se v květnu 1789 ve Versailles  3 stavy:  šlechta  duchovenstvo  třetí stav (advokáti, úředníci, podnikatelé, obchodníci) otázka hlasování  zda podle stavů (2 : 1), nebo podle hlasů iniciativu převzal třetí stav  v červnu se generální stavy přeměnily na Národní shromáždění  výzva, aby se ostatní stavy přidaly nesouhlas krále  pouliční bouře  nakonec ano, ale tajně plánoval rozbití v červenci přejmenování na Ústavodárné shromáždění  příprava Ústavy dobytí Bastily ( )  symbol vznik Národní gardy (generál La Fayette) trikolóra  bílá symbol krále, červená a modrá symbolem Paříže

Pevnost Bastila

Situace ve Francii iniciativa třetího stavu  zástupci celého národa na venkově řada živelných povstání (přepadávání šlechtických sídel, ničení písemností)  tzv. velký strach urychleně zasedalo Národní shromáždění  v srpnu zrušena privilegia aristokratů, zrušena osobní závislost rolníků, zrušena soudní pravomoc vrchnosti a církevní desátky

Deklarace práv člověka a občana 28. srpna 1789 vydána Ústavodárným shromážděním (ovlivněna americkou deklarací nezávislosti) společnost se skládá z občanů rovných před zákonem svoboda názoru právo podílet se na veřejném životě právo vlastnit a podnikat

Ústava Příprava ústavy: jako základ vzata Deklarace různé názory  různé kluby (kordeliéři, jakobíni  Georges Jacques Danton, Jean Paul Marat – „Přítel lidu“) nutnost různých reforem  reforma daňového systému, církevní reforma (vyvlastněn majetek), administrativní reforma (departament  okres  kanton  obec) Ústava (září 1791): Francie se stala konstituční monarchií král musel přísahat na Ústavu, může být sesazen král má právo vetovat zákony král jmenuje ministry, ti se zodpovídají Národnímu shromáždění majetní občané právo volit a být volen (nemajetní tzv. pasivní občané)

Druhá polovina roku 1791 nemajetní občané  tzv. pasivní občané (neměli právo volit, ani být voleni) v Národních gardách – jen majetní občané sansculoti  drobní řemeslníci, živnostníci (tj. neodívají se po způsobu boháčů)  největší odpor vůči ústavě  vznikl tzv. čtvrtý stav v srpnu 1791  král se pokusil o útěk  přinucen k návratu a přísahat na ústavu – otázka závaznosti přísahy v říjnu 1791 se konaly nové volby  zvoleno Zákonodárné národní shromáždění (pravice, střed, levice – jakobíni (radikální), girondisté (umírnění), kordeliéři (radikální))

Zahraniční intervence řada příslušníků šlechty a církve do emigrace odmítnutí revolučních změn v zahraničí prohlášení panovníků – pillnická deklarace  výzva Leopolda II. a Bedřicha Viléma k intervenci zahraniční intervence  vojsko složené především z emigrantů (ochrana německých knížat) ze strany Francie  preventivní válka  vyhlášena Františkovi II. jako českému králi na počátku války fiasko revolučních oddílů  Národní shromáždění výzvu „Vlast je v nebezpečí“  dobrovolníci z oblastí mimo Paříže – Marseillaisa v srpnu 1792 vypuklo v Paříži povstání  král zajat a sesazen 20. září 1792 bitva u Valmy – porážka interventů

Francie republikou vyhlášena na základě nových voleb zvolen Konvent (září 1792) – pravice (stoupenci konstituční monarchie), girondisté, jakobíni a kordeliéři (tzv. Hora), nevyhranění poslanci – bahno otázka krále  soud s „občanem Ludvíkem Kapetem“  popraven na náměstí Republiky těžké mezinárodní důsledky  vedly k neúspěchům na válečných frontách

Výbor veřejného blaha atmosféra nedůvěry  výbor Konventu – Výbor veřejného blaha (duben 1793)  dohled nad vládou; v čele Georges Jacques Danton vláda dala zatknout některé své kritiky  povstání Pařížanů v červnu 1793  v Konventu se dostali k moci jakobíni Několik opatření:  zákon o možnosti rozprodat konfiskovanou půdu rolníkům  stanovení cenového maxima pro základní potraviny  připravena nová ústava  měla vstoupit v platnost po skončení války (  zakotveny občanské svobody, právo na práci, na sociální podporu, bezplatné vzdělání; volby na základě přímého a všeobecného hlasovacího práva)

Revoluční teror složité vnitrostátní podmínky + venkovní ohrožení Francie  nemožnost vládnout demokraticky a tolerantně; mimořádné pravomoci při pronásledování vnitřního nepřítele  politiky teroru (září 1793) – tzv. zběsilí (radikální agitátoři) oběti:  Marie Antoinetta  církev (konfiskace majetku; vyhánění duchovních z far; místo bohoslužeb lidové slavnosti svobody; zaváděn kult Nejvyšší bytosti; zrušen církevní kalendář  zaveden revoluční kalendář – počítal se od roku vyhlášení republiky, nově pojmenovány měsíce  do vlastních řad  vnitřní nepřítel (odlišně smýšlející spolubojovníci) – politické procesy vyřizování osobních účtů, obohacování  „strážci čistoty“ nové zákony  soudy bez obhájců

Thermidor snaha, aby se Maxmilienem Robespierre stal diktátorem  odmítl  neúplatný 26. července 1794 svržen – zatčen – popraven (poprava bez soudu) konec revoluce

Období Thermidoriáni  nepřátelé jakobínských myšlenek; snaha vytlačit jakobíny z veřejného života; řada správních a hospodářských reforem – cílem uvolnit jakobínský centralismus (zrušena státní kontrola cen, schválena inflace) výrazná nespokojenost  řada povstání (podněcována jakobíny)  utopena v krvi (Gracchus Babeuf – Spiknutí rovných) v roce 1795 nová ústava – zachována republika, ale omezena občanská práva; výkonnou moc reprezentovalo pětičlenné direktorium

Napoleon Bonaparte narodil se na Korsice po vstupu do armády následoval rychlý vzestup (krvavě potlačil royalistické povstání) bojoval s Rakouskem v Itálii (úspěšně) velel expedici do Egypta (unikl lodím admirála Nelsona) po návratu z Egypta se zapletl do státního převratu  jmenován prvním ze tří konzulů dokázal si vybrat vhodné spolupracovníky

Napoleon Bonaparte roku 1802 byl v referendu zvolen doživotním konzulem roku 1804 – občanský zákoník „Code civil“ roku 1804 jmenován císařem a korunován papežem v katedrále Notre-Dame v Paříži (reakce císaře Svaté říše Františka II.  prohlásil se rakouským císařem) kontinentální blokáda  zákaz dovozu anglického zboží na evropský kontinent roku 1814 do vyhnanství na ostrově Elba (1. března 1815 se vylodil na jihu Francie  vstoupil do Paříže; bez jediného výstřelu) roku 1815 do vyhnanství na ostrově sv. Helena  zde r zemřel

Jacques-Louis David: Napoleonova korunovace

Napoleon – válečné události r – porazil Rakušany r válka s Anglií – bitva u Trafalgaru (francouzské loďstvo zničeno) prosinec 1805 bitva u Slavkova (Austerlitz) – „bitva tří císařů“  Napoleon x Alexandrovi I. a Františkovi II. r porazil Prusko  vytvořen tzv. rýnský spolek r vpadl do Španělska (jmenován Josef Bonaparte) r tažení do Ruska (Borodino) x maršál Kutuzov r bitva „národů“ u Lipska r bitva u Waterloo

Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízeních. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. Zdroje a použitá literatura 1.ROBERT, Hubert. Soubor:Hubert - La Bastille.jpg [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: (Pevnost Bastilla) 2.LE BARBIER, Jean Jacques François. Soubor:Le Barbier Dichiarazione dei diritti dell'uomo.jpg [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: g 3.DAVID, J. L.. Soubor:Georges-Jacques Danton.jpg [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: (G. J. Danton) 4.BEZ AUTORA. Soubor:Robespierre.jpg [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: (Robespierre) 5.DAVID, J. L.. Soubor:Jacques-Louis David 017.jpg [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: (Napoleon Bonaparte) 6.DAVID, J. L.; ROUGET, G.. Soubor:Jacques-Louis David 006.jpg [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: (Napoleonova korunovace) 7.PUDELEK. Soubor:Mohyla míru - Prace.jpg [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: (Mohyla míru) 8.SCHOMBURG, J. M.. Soubor:Place vendome jms.jpg [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: (Slavkovský sloup) 9.GROSJEAN, Isabelle. Soubor:Belgium-Waterloo-Butte-du-Lion-statue.jpg [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Butte-du-Lion-statue.jpg (Waterloo) 10.ŠTĚPÁNKOVÁ, Alena a Pavel SLEPIČKA. Odmaturuj! z dějepisu. Vyd. 1. Brno: Didaktis, c2006, 256 s. ISBN