ŠkolaKatolické gymnázium Třebíč, Otmarova 22, Třebíč Název projektu Moderní škola Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor DUM Mgr. Helena Průžová Název DUM Jak vznikají zprávy Kód DUM VY_32_INOVACE_7.1.7 Datum vytvoření Předmět Český jazyk a literatura Tematická oblast Mediální výchova Výstup ŠVP Mediální produkty a jejich významy Anotace DUM Prezentace přináší rozšiřující informace o zpravodajství, výčet zpravodajských kritérií, poskytuje přehled dalších žánrů a praktické informace o jejich výstavbě. Metodický popis Prezentace slouží jako podpůrný materiál pro výklad učitele, ale je vhodná také k samostudiu pro žáky. Některé informace (např. zpravodajská kritéria) nejsou určeny k pamětnímu osvojení, ale k tomu, aby žákům pomohla kritičtěji vnímat mediální sdělení. Hodnocení Materiál se osvědčil, přispěl ke zkvalitnění výuky. Autor prohlašuje, že řádně uvedl všechny použité zdroje. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora.

 informuje o událostech  složitější vztah k realitě: pouhé zobrazování reality, nebo její vytváření?  vztah k publiku: je ovlivňováno preferencemi publika, nebo je přímo vytváří? (např. zvyšující se zájem o bulvární zprávy)

UDÁLOST ZPRAVODAJSKÁ KRITÉRIA ZPRÁVA ZÁJEM PUBLIKA ZPRAVODAJSKÁ KRITÉRIA UDÁLOSTI ZPRÁVA

= soubor kritérií, jimiž média poměřují zpravodajskou přijatelnost událostí a vhodnost jejich zpracování (z události se stane zpráva)  význačnost – hodnotnější pro média jsou události, kde jsou zastoupeny známé osobnosti  personalizace – významnější jsou zprávy o konkrétní osobě (příp. o události jako důsledku jednání určité osoby) než zprávy velmi obecné, abstraktní  vztah k elitě – mocné státy nebo celebrity

 novost – často pouze zdánlivá, „sólokapr“  kontinuita, průběžnost – návrat k událostem, o nichž média již informovala  možnost dalšího vývoje – atraktivnější jsou zprávy, u kterých lze čekat další vývoj  variace – atraktivní mohou být informace, které souvisí s nějakou hlavní událostí (variace na událost)

 souznění – událost musí splňovat očekávání publika (viz předchozí schéma o vzniku zpráv)  překvapení – atraktivní jsou události, které jsou nějakým způsobem originální, nečekané  možnost dalšího vývoje – atraktivnější jsou zprávy, u kterých lze čekat další vývoj  jasnost, jednoznačnost – události jasně uchopitelné mají vyšší šanci dostat se do vysílání (TV Nova, Prima – průměrný záběr 5 s.)

 blízkost – snáze se do zpravodajství dostane událost, která se odehrála v blízkém prostředí a má větší důsledky na diváky (vytopené sklepy v Třebíči – autonehoda/vražda v ČR – nehoda autobusu nebo letadla v Evropě – teroristický útok v Afghánistánu)  negativita – negativní, smutné či tragické události jsou zajímavější než pozitivní zprávy – čím větší materiálové škody, zranění, ztráty na životech, tím atraktivnější; vztah mezi blízkostí a negativitou „špatná zpráva je dobrá zpráva a dobrá zpráva není žádná zpráva“

 agenda setting = média nastolují témata, o kterých se bude na veřejnosti hovořit  rozhodují také o důležitosti jednotlivých témat (pořadím zpráv a pozorností, jakou jim věnují)  vytvářejí tzv. mediální realitu, mohou také „odstartovat“ určité události před jejich vznikem  gatekeeping = třídění a způsob selekce zpráv  průzkumy ukázaly shodu mezi veřejným míněním a tím, jak o událostech informují média

 vzrůstá úloha nových médií – jejich šíření prostřednictvím internetu částečně ruší tradiční rozdíly (masová x individuální komunikace, tištěná x audiovizuální)  tvrdá konkurence na mediálním trhu (snižování nákladu části deníků či časopisů, nutnost snižování nákladů v redakcích – platí i pro knižní nakladatelství)  posiluje se tendence k infotainmentu a bulvarizaci i tzv. seriózního tisku

 základní novinářský žánr odpovídající na otázky kdo, co, kde, kdy, příp. jak a proč  měla by být objektivní, věcná, aktuální a vyvážená (dát prostor protikladným stanoviskům)  důležitá je práce se zdroji, jejich ověřování  měla by čtenáře aktivizovat, vzbudit zájem  lze členit na zprávu seriózní, bulvární a fíčrovou (angl. feature = texty založené většinou na příběhu, zajímavé a zábavné, v současnosti nejsledovanější)

 fleš – velmi krátká agenturní zpráva o velmi důležité události, v dalším zpravodajství je uvedena podrobněji  denička – stručná informace bez titulku a domicilu vypovídající o aktuální události  headline – nejrychlejší zprávy České tiskové kanceláře o rozsahu 144 znaků (i jako SMS); online podoba deničky, slouží jako upoutávka  otvírák – označení pro text v 1. polovině horní strany denního tisku; téma dne – přitahuje pozornost

 lokálka – drobná zpráva s omezeným rozsahem (regionální denička), přináší základní informace (např. změna personálního obsazení)  jednosloupek – nejběžnější podoba rozšířené zprávy, je zalomená do jednoho sloupku (existují i dvojsloupky a trojsloupky)  dialogizovaná zpráva (mikrointerview) – krátký útvar, který se skládá z cca 1–3 otázek novináře a odpovědí, ukazuje průběh získávání informace (pokud by se s ním dále pracovalo, vznikne zpráva)

 tisková zpráva = prostředník mezi organizací a novináři, důležitý zdroj informací pro tisk  obsahuje údaje o firmě (píše se na šablonu v text. editoru – v záhlaví a zápatí údaje o firmě, logo, …)  dodržuje formát zprávy (poutavý titulek, domicil, shrnující první odstavec odpovídající na otázky, možnost krácení odzadu – rozsah nejlépe A4, řádkování 1,5)  vhodná přímá řeč (vyjádření osoby, která představuje, vysvětluje, potvrzuje či neguje určitou skutečnost)

 v současnosti vzrůstá úloha cílené propagace  PR = public relations – komunikace s veřejností  zahrnuje aktivity vedoucí k utváření pozitivního obrazu organizací směrem k veřejnosti  přímé nástroje PR: přímé oslovení cílové skupiny  nepřímé nástroje PR (zprostředkované médii): např. tiskové konference, briefingy, výroční zprávy, tiskové zprávy, inzeráty, sponzoring, PR články, internetová kampaň, FB profil, soutěže

 nástroj pro zajištění publicity organizace, akce, výrobku, služeb, e-shopu apod.  předpokladem úspěchu je oslovení čtenáře (odhadnout jeho zájmy, přání – jako v reklamě)  Jaký produkt / službu / akci apod. nabízím?  Jaký přínos může mít uživatel z tohoto produktu, jaké řešení nabízí?  Co se pro uživatele změní koupí produktu / účastí na akci?  Co bude dál? / Proč jsou podobné akce důležité?

„Nejméně o každé druhé události, která se do zpravodajství deníků, rádií a televizí dostane, novináři vědí předem díky tiskovým zprávám a anoncím.“ 1 1 MIČIENKA, M. – JIRÁK, J. Základy mediální výchovy. 1. vyd. Praha : Portál, 2007, s. 51. ISBN

 BARTOŠEK, J. – DAŇKOVÁ, H. Žurnalistika a škola: příručka pro učitele mediální výchovy. 2. vyd. Frýdek-Místek : Václav Daněk, 2010, 207 s. ISBN  BURTON, G. – JIRÁK, J. Úvod do studia médií. 1. vyd. Brno : Barrister & Principal, 2003, 392 s. ISBN  ČECHOVÁ, M. Současná česká stylistika. 1. vyd. Praha : ISV, 2003, 342 s. ISBN  KOL. AUTORŮ Metodická příručka mediální výchovy. 1. vyd. Vydalo Centrum Vysočina v rámci projektu Centrum mediální výchovy, tisk Pross reklama, 2012, 149 s.  KOSTEČKA, J. Český jazyk pro 2. ročník gymnázií. 1. vyd. Praha : SPN - pedagogické nakladatelství, 2001, 243 s. ISBN  KUNCZIK, M. Základy masové komunikace. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1995, 307 s. ISBN x.  MIČIENKA, M. – JIRÁK, J. Základy mediální výchovy. 1. vyd. Praha : Portál, 2007, 295 s. ISBN  MINÁŘOVÁ, E. Informativní a persvazivní funkce jako konstituující faktor projevu. Funkční styl publicistický. In ČECHOVÁ, M. - KRČMOVÁ, M. - MINÁŘOVÁ, E. Současná stylistika. 1. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, s , 40 s. Jazykověda a literární věda. ISBN  NIKLESOVÁ, E. Teorie a východiska současné mediální výchovy. 1. vyd. České Budějovice : Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, 2007, 140 s. ISBN  NIKLESOVÁ, E. – BÍNA, D. Mediální gramotnost a mediální výchova: studijní texty. 1. vyd. České Budějovice : Vlastimil Johanus, 2010, 86 s. ISBN  MCQUAIL, D. Úvod do teorie masové komunikace. 2. vyd. Praha : Portál, 2002, 447 s. ISBN