Globální problémy – – ozonová díra, skleníkový efekt a znehodnocení půdy

Projekt: CZ.1.07/1.5.00/ OAJL - inovace výuky Příjemce: Obchodní akademie, odborná škola a praktická škola pro tělesně postižené, Janské Lázně, Obchodní 282 Tento projekt je financován Evropskou unií – Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Autor:Mgr. Václava Talábová Předmět:Základy biologie a ekologie - ekologie

Obsah Skleníkový efekt1 Vznik ozonové díry2 Ozonová díra - obrázek3 Funkce vrstvy ozónu4 Možnost řešení5 Skleníkový efekt - princip6 Skleníkový efekt - schéma7 Skleníkový efekt - princip8 Důsledky zvyšování sklen.efektu9 Možnost řešení10

Obsah Význam půdy11 Zásahy člověka12 Možnosti řešení13

je to jev, při kterém dochází k úbytku ozónu v horních částech atmosféry v současnosti je porušení ozónové vrstvy nejrozsáhlejší nad jižní polokoulí, zejména nad Antarktidou a Austrálií avšak i nad Evropou se koncentrace ozónu snižuje Ozonová díra 1

za hlavní příčinu se považují úniky látek (freony, halony aj.) používaných zvláště v chladírenských zařízeních a jako nosné plyny v kosmetice bylo zjištěno, že stále sílící skleníkový efekt je v určité souvislosti s poškozováním ozónové vrstvy Vznik ozonové díry 2

3

vrstva ozónu zabraňuje pronikání většiny biologicky škodlivého ultrafialového záření k povrchu Země zeslabení nebo dokonce vymizení části této vrstvy, tzv. ozónová díra má za následek zvýšené pronikání UV záření ozonová díra působí nepříznivě zvláště na život mořských řas a suchozemských rostlin (zemědělských plodin) zvýšené množství dopadajícího UV záření způsobuje u člověka vznik rakoviny kůže, zákal oční čočky, záněty spojivek a rohovky Funkce vrstvy ozónu 4

spočívá zejména v omezení nebo úplném vyloučení z výroby látek, které blokují tvorbu ozónu obranou proti důsledkům oslabení ozónové vrstvy je používání ochranných prostředků (brýle s UV filtrem, krémy s UV filtrem) Možnost řešení 5

vznikl současně se vznikem atmosféry Země skleníkové plyny (voda, oxid uhličitý, methan, oxid dusný, ozón) vytváří v ovzduší nad Zemí vrstvu většina krátkovlnného (ultrafialového záření) touto vrstvou prochází bez omezení dlouhovlnné (IČ, tepelné) záření vyzařované ze Země do vesmíru touto vrstvou neprojde zcela a část se odráží zpět k zemskému povrchu nadměrné množství skleníkových plynů způsobuje, že se k Zemi odráží větší část dlouhovlnného záření, a tak postupně dochází ke globálnímu oteplování Země Skleníkový efekt - princip 6

7

umožňuje život na Zemi v té podobě, kterou známe nyní bez tohoto principu by průměrná teplota na Zemi byla asi kolem -18°C v době, kdy se ještě člověk svými ekonomickými aktivitami v přírodě neprosazoval, byl skleníkový jev pouze výsledkem vzájemného působení přírodních činitelů v současné době však patří hlavní role oxidu uhličitému uvolňovanému lidstvem při spalování paliv organického původu jeho množství v ovzduší stále roste a při zdvojnásobení koncentrace může globální teplota vzrůst až o 4,5°C Skleníkový efekt - princip 8

globální oteplení planety tání ledovců a vzestup hladiny světového oceánu (zaplavení rozsáhlých oblastí) přibývání výrazných výkyvů počasí s mimořádně silnými meteorologickými jevy (bouře, sucho, povodně apod.) zhoršení zdravotního stavu obyvatelstva Důsledky zvyšování sklen.efektu 9

koncentrace skleníkových plynů od roku 1750 vzrostla (oxid uhličitý o 31%,methan o 151%, oxid dusný je cca o 17% vyšší) Možnost řešení = omezení emisí skleníkových plynů (provoz vozidel s účinnějším spalováním paliva, výroba energie z ekologických zdrojů, omezení kácení lesů) Možnost řešení 10 Kjótský protokol (určuje průmyslovým zemím, o kolik musí snížit emise skleníkových plynů v období ), Světová klimatická konference IPCC – Intergovernmental panel on climate change Rámcová úmluva OSN o změně klimatu

půda patří k nejvýznamnějším zdrojům na Zemi je základním výrobním prostředkem zemědělství a lesnictví a má tedy hlavní úlohu ve výživě lidstva je nezbytná pro život většiny rostlinných druhů znehodnocování půdy má na svědomí především člověk Význam půdy 11

změna původní vegetace, odlesnění, spásání vegetace (zrychlená vodní a větrná eroze) vysazování monokultur – podpora podzolizace a jednostranného vyčerpání půdy odvodňování chemizace (hnojení, pesticidy) zhutňování půd těžkou technikou zábor půdy pro sídla, komunikace, těžbu nerostných surovin apod. nevhodná agrotechnika (orba po svahu, špatné osevní postupy atd.) kontaminace půdy nebezpečnými látkami Zásahy člověka 12

aplikace ekologického zemědělství zachování původních porostů a zabránění tak vodní a větrné erozi zvyšování půdního fondu rekultivací vyškolení odborníků na obdělávání půdy do rozvojových zemí Možnosti řešení 13

A4dcaN8ZkI/preview?pli=1 pudy-pug-/firmy-trhy.aspx?c=A100826_171246_firmy-trhy_kim svet.aspx?r=ln_zahranici&c=A100225_133327_ln_zahranici_mtr Materiály získané při specializačním studiu pro Koordinátory EVVO organizované organizací SEVER – Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory Použité zdroje