Globální ekologické = ekonomické problémy Jiří Šafránek

? Myslíme na budoucnost, případně jak vzdálenou? Dovedeme seriozně vyhodnotit klíčové informace o budoucích globálních problémech? Uvědomujeme si důsledky znečištění prostředí ve kterém žijeme? Jak cítíme klimatickou změnu a čemu ji přičítáme? Energie a suroviny ?????????????????? Kapacita Země pro homo ekonomikus a homo ekologikus? – ekologická stopa

Co je to udržitelný rozvoj Odpověď na otázku, co to je (trvale) udržitelný rozvoj, není jednoduchá. Existuje mnoho definic a na mezinárodní úrovni se k udržitelnému rozvoji vede mnoho diskusí a jednání. Základní aspekt udržitelného rozvoje asi nejlépe vystihuje definice ze Zprávy pro Světovou komisi OSN pro životní prostředí a rozvoj (WCED) nazvané "Naše společná budoucnost„ kterou v roce 1987 předložila její tehdejší předsedkyně Gro Harlem Brundtlandová. Trvale udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby

Čtyři scénáře možného vývoje Svět Davosu – silný ekonomický růst spíše s nezápadními rysy vedený Čínou a Indií a změněnou politickou scénou Pax Americana – kroky USA k tomu, aby si udrželi globální dominanci s podílem na utvoření nového globálního světového řádu Nový Kalifát - Zvažuje možnosti globálního řádu postaveného na radikální náboženské identitě postaveného proti hodnotám západní civilizace Koloběh strachu – situace vyplývající ze strachu ze zbraní hromadného ničení a terorismu vedoucí k drastickým preventivním bezpečnostním opatřením

Podmínkou rozvoje je zachování možností rozvoje základní možností je přitom zachování přírodních podmínek v místním měřítku i v celé biosféře. Dostát naplnění principu TUR znamená udržet rovnováhu mezi třemi základními oblastmi našeho života ekonomikou, sociálními aspekty a životním prostředím (Trvale) udržitelný rozvoj je komplexní soubor strategií, které umožňují pomocí ekonomických prostředků a technologií uspokojovat lidské potřeby, materiální, kulturní i duchovní, při plném respektování environmentálních limitů; aby to bylo v globálním měřítku současného světa možné, je nutné redefinovat na lokální, regionální i globální úrovni jejich sociálně-politické instituce a procesy. (Ivan Rynda). (Trvale) udržitelný rozvoj je komplexní soubor strategií, které umožňují pomocí ekonomických prostředků a technologií uspokojovat lidské potřeby, materiální, kulturní i duchovní, při plném respektování environmentálních limitů; aby to bylo v globálním měřítku současného světa možné, je nutné redefinovat na lokální, regionální i globální úrovni jejich sociálně-politické instituce a procesy. (Ivan Rynda). Cesta k udržitelnému rozvoji je podle výše uvedené definice podmíněna kvalitou veřejné správy, kterou se na lokální a regionální úrovni zabývá místní Agenda 21. Řešení problémů i tvorba rozvojových plánů, které mají směrovat k udržitelnosti, vyžaduje respektování určitých principů. Základní principy udržitelného rozvoje obsahuje dokument Agenda 21. Agenda 21Agenda 21

Evropa Změna klimatu podle předpovědí zvýší regionální rozdíly v přírodních zdrojích a aktivech Evropy. Negativní dopady budou zahrnovat zvýšené riziko náhlých povodní ve vnitrozemí a častější záplavy na pobřeží a zvýšenou erozi (z důvodu bouřlivého počasí a vzestupu mořské hladiny). Horské oblasti se budou potýkat s ústupem ledovců, úbytkem sněhové pokrývky a snížením zimního cestovního ruchu a rozsáhlým úbytkem druhů (v některých oblastech až 60 % do roku 2080 v případě scénářů předpokládajících vysoké emise). Předpokládá se, že v jižní Evropě změna klimatu zhorší podmínky (vysoké teploty a sucha) v regionu již nyní zranitelném klimatickou variabilitou a sníží dostupnost vody, možnosti výroby elektřiny z vodních zdrojů, letní cestovní ruch a produktivitu plodin obecně. Očekává se, že změna klimatu také zvýší zdravotní rizika plynoucí z vln veder a výskyt požárů.

Archibaldova práce s názvem "Solar Cycle 24 Solar Cycle 24Solar Cycle 24 Součástí práce jsou následující, pro mnohé šokující, až kacířské závěry: 1. Země se bude ochlazovat a to čím dál rychleji 2. Oxid uhličitý (CO2) má zanedbatelný vliv na oteplování planety 3. Nárůst množství oxidu uhličitého v atmosféře je prospěšný, neboť se díky němu zvyšuje produkce zemědělství (rostliny oxid uhličitý milují). 4. Ideální množství oxidu uhličitého v atmosféře je ppm (molekul CO2 na mil. částic). Současné množství CO2 v atmosféře = 390 ppm.

Země se od vrcholu Malé doby ledové (1675) až do roku 2000 oteplila podle nejrůznějších údajů o 0,7 až 1,0 °C. Jak jsme si ukázali, podíl Slunce na tomto oteplení činí minimálně 0,6 až 0,7 °C, zbylých až zanedbatelných 0,0 až 0,3 °C připadá na jiné vlivy. Jedním z "jiných vlivů" je zvýšená produkce oxidu uhličitého (CO2, nárůst za posledních 200 let o 35 % - pálení fosilních paliv, dýchání), metanu (CH4, nárůst za posledních 200 let o 150 % - tání mokřad, zemědělství, chov dobytka) a oxidu dusného (N2O, nárůst za posledních 200 let o 10 % - hnojiva).jiné vlivy

Graf 2. Změny podnebí v uplynulých letech podle ledového jádra GISP2 z Grónska. Červená = ohřívání, modrá = ochlazování.

Teplota se zvyšuje. Vypařuje se více vody. Více prší. Hladiny moří stoupají, ledovce roztávají, extrémní počasí je stále častější... Rostliny a živočichové se přizpůsobují nebo mizí. Lidé a jejich společenství se přizpůsobují.

Efektivnější využívání energie Obnovitelná energie Zachycování oxidu uhličitého z biologických i fosilních paliv

1. Pozorované změny klimatu a jejich vlivy Jedenáct z posledních dvanácti let (1995 – 2006) se řadí mezi dvanáct nejteplejších let v záznamech o přístrojových pozorováních globální teploty povrchu (od roku 1850) K nárůstu teplot dochází na celé planetě, ve vyšších severních zeměpisných šířkách je tento nárůst větší. Pevninské oblasti se oteplují rychleji než oceány.

Prostorové rozložení nárůstu přízemních teplot vzduchu

Společnost funguje jako součást biosféry Země Společensko – ekonomický systém lidského rodu funguje v interakci s životním prostředím lokálním až globálním Hospodářská činnost jako hlavní motor ekonomického rozvoje člověka je přímo závislá na přírodních zdrojích a planetárních životodárných systémech Jejich funkce je člověkem stále intenzivněji narušována a může se obrátit proti němu Globální ekologické problémy a jejich reflexe v České republice Bedřich Moldan

Globální oteplování je termín popisující nárůst průměrné teploty zemské atmosféry a oceánů, byl v roce 2005 explicitně potvrzen národními akademiemi věd zemí G8 konstatuje, že průměrná globální teplota od konce 19. století vzrostla o 0,6 ± 0,2 °C a že je pravděpodobné, že „většinu oteplování pozorovaného během posledních 50 let lze připsat lidským aktivitám“ Lidstvo přispívá k oteplování zvětšováním množství oxidu uhličitého (CO2) a jiných skleníkových plynů, uvolňovaných při spalování fosilních paliv, mýcením lesů a dalšími aktivitami. Lidstvo přispívá k oteplování zvětšováním množství oxidu uhličitého (CO2) a jiných skleníkových plynů, uvolňovaných při spalování fosilních paliv, mýcením lesů a dalšími aktivitami. Přirozený skleníkový efekt udržuje atmosféru asi o 33 °C teplejší, než by byla bez přítomnosti uvedených plynů v atmosféře. Přirozený skleníkový efekt udržuje atmosféru asi o 33 °C teplejší, než by byla bez přítomnosti uvedených plynů v atmosféře. Studie, předpovídají, že globální teplota v roce 2100 by mohla být o 1,4 až 5,8 °C vyšší než v roce Nejistota výsledků je z velké části dána tím, že neznáme objem budoucích emisí oxidu uhličitého. K tomu se navíc přidává nepřesnost klimatických modelů.

Alternativní teorie Pro vysvětlení pozorovaného nárůstu globálních teplot Velikost pozorovaného oteplování leží doposud v rozmezí přirozeného dlouhodobého kolísání teplot. Oteplování je důsledkem odeznění předcházejícího chladného období — malé doby ledové. Oteplování je důsledkem dlouhodobého kolísání intenzity slunečního záření. Trend oteplování je z předkládaných dat prozatím neprůkazný a jedná se pouze o statistické kolísání hodnot.

Vliv na ekosystémy Druhotné příznaky globálního oteplování některé živočišné nebo rostlinné druhy mohou být vytlačeny ze svého přirozeného prostředí posuny areálu různých organizmů změny početnosti jednotlivých druhů Změny chování stěhovavého ptactva

Tání ledu Globální oteplení vedlo na celém světě k ústupu ledovců. Podle záznamů od roku 1900 do roku 1980 jednoznačný ústup 142 ze 144 horských ledovců. Od roku 1980 se ústup ledovců značně zrychlil. Některé ledovce již zmizely zcela a očekává se, že rostoucí teploty způsobí neustálý ústup i většiny ostatních horských ledovců na světě. U více než 90 % ledovců zaznamenala Světová služba pro sledování ledovců World Glacier Monitoring Service od roku 1995 jejich ústup.

Potopa II. Do 1m nad hladinou oceánu žije 100 mil. lidí Ti budou vyhnáni do roku 2100 z pobřeží Vietnamu, Bangladéše, Číny, Indie, Thajska, Filipín, Indonésie Pokud by vzrostla hladina moře přes 4 metry, bylo by těžce zasaženo téměř každé pobřežní město na světě s velkými potenciálními důsledky na světový obchod a ekonomiku. Globální oteplení může vést k nevratným změnám ve světových ledovcích a nakonec rozpustit dostatek ledu, aby hladiny moří vzrostly proti minulému miléniu o mnoho metrů. Konečně pro pochopení souvislostí – hladina světového oceánu byla na konci poslední doby ledové cca let př. n. l. o 130 m níž než je nyní

Narušení termohalinní cirkulace Existují také teorie o tom, že globální oteplování by mohlo ovlivnit termocirkulaci oceánů mořskými proudy a nastartovat tak například v Severním Atlantiku lokální ochlazení změnou intenzity a směru mořských proudů. To by ovlivnilo určité oblasti jako Skandinávii nebo Velkou Británii, které jsou v současné době oteplovány Golfským proudem.

Globální změny - voda Člověk mění hydrologický systém a hydrologický cyklus. Pevninské vody prakticky na všech kontinentech jsou do značné míry znečištěny výrazně roste znečištění oceánů. Život v oceánech je ohrožen, což se týká redukce biologické rozmanitosti i zdrojů ryb Více než 60 % světových rybolovných oblastí je na hranici nadměrného využívání a nebo již do větší či menší míry znehodnoceno. Více než 60 % světových rybolovných oblastí je na hranici nadměrného využívání a nebo již do větší či menší míry znehodnoceno. Nedostatek zdrojů sladké vody, který se v budoucnu ještě prohloubí, je už dnes limitou rozvoje řady regionů a v blízké budoucnosti se stane problémem obrovského rozsahu.

Globální změny - půda Zemský pokryv byl podstatně změněn. Celkový podíl plně transformovaných nebo degradovaných ploch je % Neustále ubývá přirozených lesů, zejména tropických pralesů. Zemědělská půda, na které závisí tři čtvrtiny výživy lidstva, je poškozována a její průměrná výměra na obyvatele neustále klesá (0,43 ha/os. v roce 1961, 0,26 ha/os. v současné době). Eroze orné půdy na Zemi je mld. tun za rok.

Zásadní kroky ke změně spotřeby zaměření se na jednotlivé lidi a na jejich životní styl – opuštění konzumního způsobu života a schopnost omezit potřeby, které by byly jinak v našich možnostech – nutná potřeba vyšších vzorů Zaměření se na institucionální uspořádání zejména v mezinárodním měřítku. Ekologické problémy mají výrazně globální charakter, avšak zdroje vlivu mají rozsah nepřesahující jednotlivé státy nebo jejich skupiny. Síla partikulárních zájmů v národním měřítku překračuje vliv demokratických institucí. Vůle občanů nemá příliš možnosti se uplatnit. Bylo by třeba zásadně změnit celý systém řízení společnosti. Třetí směr vychází z koncepce udržitelného rozvoje, tak jak byla vytýčena ve známé práci ”Naše společná budoucnost” (1987), rozpracována Agendou 21 (1992) a mnoha dalšími dokumenty. Zdůrazňuje potřebu harmonizace rozvoje ve třech základních dimenzích: ekonomickém, sociálním (včetně institucionálního) a ekologickém. Globální ekologické problémy a jejich reflexe v České republice Bedřich Moldan m

Děkuji za pozornost