Manažerské účetnictví 2. přednáška Zimní semestr 2015/16 Přednášející: Ing. Dana Kubíčková, CSc.

Manažerské účetnictví – osnova přednášek a cvičení 1.Manažerské účetnictví – vymezení, vývoj, pojetí; základní kategorie ekonomického řízení podniku, účetnictví finanční a manažerské. 2.Členění nákladů a výnosů podniku s důrazem na rozhodování 3.Systémové pojetí podniku, vnitropodniková střediska a jejich vymezení 4.Jednookruhové a dvouokruhové účetnictví, odpovědnostní a výkonové účetnictví, řízení odpovědnostních středisek 5.Vnitropodnikové ceny – význam, využití, druhy, důsledky pro řízení středisek 6.Kalkulace nákladů – úkoly, obsah, význam, kalkulační vzorce, druhy kalkulací, vztah mezi kalkulací, plánem a rozpočtem 7.Kalkulační systém a metody kalkulace 8.Kalkulace pro potřeby strategického řízení – kalkulace cílových nákladů a životního cyklu 9.Rozpočtování nákladů podle jednotlivých středisek, měření výkonnosti středisek 10.Kalkulace dílčích aktivit a analýza ziskovosti zákazníků 11.Postavení manažerského účetnictví v ekonomickém informačním systému. Shrnutí poznatků

Manažerské x finanční účetnictví Manažerské účetnictví Finanční účetnictví Určeni:InterniExterni Zájem, zaměření:maximalizace ziskuCelkový obraz o fin. situaci a výkonu firmy, Obsah:vnitropodnikove a analyticke učty synteticke a analyticke učty Pravdivost :maximalnivliv zásad účetního záznamu (princip opatrnosti, historických cen) Časová orientace:do budoucnado minulosti Uprava:dle podmínek každé firmy (techn.,org.), individuální regulované státem, standardizované Charakter:Důvěrné, neveřejnéVeřejné Jednotky:hodnotové i naturalníHodnotové (finančni) Metody:Individuální postupy, kalkulace, statistika,, operativní evidence, rozpočetnictví Bilanční princip, podvojný zápis,

Postavení manažerského účetnictví Manažerské účetnictví je zdrojem informací pro bezprostřední řízení procesů uvnitř firmy Je kombinací různým metod, technik, zdrojů dat, které mají především poskytnou aktuální informace pro bezprostřední řízení firemních procesů s ohledem na jejich efektivnost. Je napojeno na finanční účetnictví, ale přesahuje jej a plní v řízení firmy své vlastní samostatné funkce. Základním kritériem pro fungování manažerského účetnictví je zajistit dosahování zisku či jiných výkonnostních kategorií Hlavní náplní manažerského účetnictví je sledování nákladů, zjišťování informací o nákladech z různých úhlů pohledu, jejich klasifikace a co nepřesnější přiřazení k příčinám, které je vyvolaly Hospodářský výsledek je součástí finančního účetnictví. Je cílem i kritériem hodnocení podniku jako celku, manažerské účetnictví využívá při řízení hospodárnosti i další veličiny, techniky a ukazatele.

Základní kategorie ekonomického řízení podniku, Cíl podnikání (řízení podniku): Zisk – základní kritérium a cíl podnikové činnosti a řešení jednotlivých rozhodovacích situací V různých fázích života firmy může být cíl i neziskový: - zvýšení hodnoty firmy - zvýšení konkurenceschopnosti - zvýšení podílu firmy na trhu - využití kapacity, aj. Podstata zisku : nově vytvořený vlastní kapitál v průběhu činnosti podniku za jedno časové/účetní období (časová dimenze) Způsob zjištění: výnosy-náklady Výnosy ≠ příjmy, náklady ≠ výdaje ↔ akruální princip

Výsledek hospodaření (1) Finanční účetnictví zjišťuje zisk/ztrátu prostřednictvím dvou kategorií: náklady a výnosy: Náklady – v penězích vyjádřené úbytky majetku/prostředků: 2 podmínky pro uznání za náklady: 1. věcná souvislost s činností podniku a 2. časová shoda s činností v období, za které budou použity pro zjištění výsledku hospodaření Výnosy – v penězích vyjádřené přírůstky majetku/prostředků: 2 podmínky pro uznání za výnosy: 1. věcná souvislost s činností podniku a 2. časová shoda s činností – výsledek činnosti v období, za které budou použity pro zjištění výsledku hospodaření -pouze takto zjištěný výsledek hospodaření = = účetní výsledek hospodaření

Výsledek hospodaření (2) – aplikace podmínek pro uznání nákladů a výnosů ??? Náklad: -Úbytek peněžních prostředků v souvislosti s odchodem společníka. -Úbytek peněžních prostředků při úhradě nájemného za budovu na příští rok. ??? Výnos: - Zvýšení peněžních prostředků v důsledku přijetí nového společníka a jeho vkladu do společnosti. - Zvýšení peněžních prostředků přijetím úhrady nájemného za pronájem garáží na příští rok.

Ekonomické řízení podniku Zisk x efektivnost Zisk = snaha o maximalizaci V reálné praxi se uplatňuje prostřednictvím hospodárnosti, tj. takový průběh nákladů firmy, při kterém se dosahuje výstupů s co nejmenším vynaložením ekon. zdrojů. Nabývá dvou forem: -Výtěžnost – s daným objemem zdrojů dosáhnout maximalizaci výkonů (fixní náklady) -Úspornost – požadovaný výkon dosáhnout s minimální spotřebou zdrojů (minimalizace nákladů) (variabilní náklady) event. kombinace obou přístupů

Ekonomické řízení podniku Kvantitativně lze efektivnost vyjádřit/měřit jako poměr vstupy / výstupy Vstupy: objem aktiv, objem vl. kapitálu, prac. sil Výstupy: zisk, tržby, přidaná hodnota, přírůstkové veličiny Na úrovni podniku: nejčastěji jako poměr čistého zisku a průměrné výše vlastního kapitálu či aktiv využívaných v podnikové činnosti (ROE, ROA, ROCE) ale existuje i řada dalších měřítek a ukazatelů výkonnosti (mj. EVA, CFROI atd. ) Na úrovni vnitropodnikových procesů: specifické nástroje: kalkulace (plánová, operativní, cílových nákladů, aj.), bod zvratu, kapacitní propočty, rozpočty středisek, měření výkonů dílčích složek (středisek, výkonů, procesů, zákazníků, aj.).

Náklady v manažerském účetnictví Charakteristika nákladů: -man.účetnictví vychází z pojetí nákladů jako hodnotově vyjádřeného, účelného vynaložení ekonomických zdrojů společnosti účelově souvisejícího s podnikatelskou činností. → nutnost jejich racionálního hospodárného vynakládání: Účelná spotřeba=takové vynaložení, které je racionální a přiměřené výsledku činnosti (naturálně-technický rozměr) Účelový charakter=cílem vynaložení zdrojů je jejich zhodnocení prostřednictvím vytvoření takové složky majetku, která přinese větší ekonomický prospěch než jaký byl původní náklad (ve vazbě na předmět podnikání) (podmínkou je společenské uznání výkonu - společenský rozměr)

Náklady v manažerském a finančním účetnictví -v manažerském a finančním účetnictví se náklady obsahově liší - v řadě jazyků to odráží jiné pojmy: -Costs – účelná a účelová spotřeba ekon. zdrojů (technologický rozměr) -Expenses – spotřeba kapitálových zdrojů, jejichž cílem je zhodnocení (zvýšení) kapitálu prostřednictvím společenského uznání tohoto vynaložení (společenský rozměr)

Pojetí nákladů (1) -je různé - z hlediska podnikatelského procesu je rozlišováno: Finanční pojetí nákladů Hodnotové pojetí nákladů Ekonomické pojetí nákladů Toto rozlišování je základem pro diferencované zobrazení účelně a účelově vynaložených ekonomických zdrojů. Jeho podstatou je rozdílný způsob ocenění této spotřeby, který se následně promítá do rozdílného způsobu jejich zachycování.

Finanční pojetí nákladů -je historicky nejstarší pojetí, základ účetního zobrazení -je založeno na aplikaci peněžní formy koloběhu prostředků v podniku -vychází z předpokladu, že projevem nákladů je tržně ověřené vynaložení peněz a konečným smyslem odpovídající, trhem ověřená/stanovená peněžní náhrada těchto výdajů. -náklady jsou chápány jako peníze „investované“ do výkonů, které zajišťují jejich náhradu v původní výši, resp. vyšší (tj. zisk) -je základem myšlenky zachování peněžního kapitálu v jeho původní, nominální výši. -Omezením je ocenění spotřebovaných či využitých ekon. zdrojů – v historických cenách

Hodnotové pojetí nákladů -vztahuje se k rozvoji nákladového účetnictví, -vyjadřuje spotřebu nebo využití ekon.zdrojů za podmínek, jež existují v čase uskutečňování procesů (nikoli v čase pořízení těchto zdrojů) -nejde jen o peněžně zajištěné ekonomické zdroje, ale i takové faktory, které nemají vyjádření ve výdaji peněz, ale svými důsledky ovlivňují ekon. racionalitu dané činnosti (kalk. odpisy, kalkulační nájemné), -oceňují se na úrovni cen, zajišťujících jejich současnou věcnou reprodukci (aktuální, reálné hodnoty), -odpovídá kritériu zachování věcného kapitálu.

Ekonomické pojetí nákladů Vyplývá z požadavku zajistit informace nejen pro řízení procesů, ale také pro potřeby rozhodování a výběru budoucích alternativ (maximum hodnoty, kterou lze při zvolené alternativě vyprodukovat či získat) Využívá pojem „oportunitní náklady“, tj. ušlý efekt, obětovaný v důsledku volby dané varianty (nejde tedy o reálně spotřebované zdroje, ale dodatečně vložená veličina, která umožňuje měřit účelnost realizované volby: Náklady = úbytek zdrojů + prospěch, který nebyl získán v důsledku realizované volby Náklady = Náklady explicitní + náklady implicitní (náklady ušlé příležitosti)

Členění nákladů = informační odraz nákladového procesu jako součást podnikatelského procesu, kdy jsou náklady klasifikovány do stejnorodých skupin, -každé členění je předpokladem jejich účinného řízení a vyžadováno informačními potřebami tohoto řízení -Jednotlivé klasifikace jsou prováděny ve dvou fázích: V první fázi se náklady sledují pro účely řízení podnikatelského procesu, o jehož parametrech bylo rozhodnuto (druh výkonu, technologie, podmínky) Ve druhé fázi se náklady klasifikují podle hledisek, která jsou významná pro rozhodování strategická, o budoucích variantách podnikání

Členění nákladů podle druhů Zachycuje vstup ekonomických zdrojů z tržního prostředí do podnikatelského procesu, o jehož parametrech již bylo rozhodnuto, jsou základem hodnotového vyjádření spotřebovaných zdrojů Základem klasifikace je rozlišení výrobních faktorů, které na úrovni podniku nabývají podobu: - spotřeby materiálu, - mzdové a osobní náklady, - opotřebení dlouhodobých prostředků, - spotřeba externě nakupovaných služeb, - finanční náklady, = náklady prvotní (při vstupu do účetní jednotky), = náklady externí (vznikají spotřebou výkonů jiných subjektů), = není možné je analyzovat podrobněji (jednoduché). - Zajišťuje stabilitu mezi potřebou zdrojů a vnějšího prostředí, které je schopno je poskytnout. Pro řízení na nižších úrovních je použití omezené.

Účelové členění nákladů má zásadní význam pro řízení hospodárnosti (cílem je zjistit, zda jsou náklady spořeny či překračovány, stanovit optimální výši - standardizovat), Vyjadřují vztah vynaložených prostředků k příčině jejich vynaložení, umožňují analyzovat tuto příčinu, Příčina (vztažná veličina, věcný nositel) může být mít různou úroveň podrobnosti: výr. fáze, činnost, útvar, výkon, proces, aktivita, → různá členění: - náklady technologické x náklady na obsluhu a řízení - náklady jednicové x náklady režijní (variátory, rozvrhové základy režijních nákladů) - náklady útvarů (hospodářských středisek) - náklady na jednotku výkonu (přímé x nepřímé) a d.

Členění nákladů dle závislosti na objemu výkonů Je považováno za základ přeměny nákladového účetnictví na účetnictví manažerské. Podstatně zkvalitňuje proces řízení nákladů. Dává odpověď na otázku: „Jak se změní výše nákladů, výnosů a zisku, jestliže se zvýší objem výroby, konkrétního výrobku?“ Rozlišuje: náklady fixní - zůstávají v určitém rozpětí výkonů stejné: - utopené, - vyhnutelné, ovlivnitelné náklady variabilní – mění se změnou objemu výkonů - proporcionální - nadproporcionální, - podproporcionální). Používá se pro sestavování variantních rozpočtů a dalších rozhodovacích úloh

Fixní náklady – efekt z degrese Celkový objem nákladů se při zvyšujícím počtu výkonů (využití kapacity) nemění, zůstává stejný, Podíl na jednotku výkonu klesá (tento způsob snižování nákladů = výtěžnost nákladů x úspornost) Při vyčerpání kapacity se skokově navyšují (neměnné pouze v určitém intervalu objemu výkonů-kapacitě) Způsob stanovení objemu fixních nákladů

Metody odhadu /stanovení/ fixních nákladů V praxi je rozlišení nákladů na fixní a variabilní velice obtížné. Používají se různé postupy, které své podstatě vycházejí z matematické formulace závislosti nákladů na objemu produkce: N = F + b. q N= náklady, F= fixní část, b = variabilní náklady 1 kusu, q = počet kusů. V praxi jsou obvykle k dispozici údaje o celkovém objemu nákladů (N) a o objemu produkce (q). Fixní složka nákladů (F) a variabilní složka nákladů (b) jsou hledanými veličinami – pro jejich odhad jsou používány různé metody: a/ klasifikační analýza b/ metoda dvou období c/ grafická metoda - bodový diagram d/ metoda regresní a korelační analýzy

Grafické vyjádření vztahu a využití fixních a variabilních nákladů

Členění nákladů podle místa vzniku a odpovědnosti Útvarový průřez účelového členění. Podmínkou pro přiřazení nákladů útvarům je jejich rozčlenění dle místa vzniku: Na toto členění navazuje členění dle odpovědnosti za vznik. Př. náklad spotřeba materiálu – nákladem střed. Výroba (při jeho činnosti došlo k úbytku zdrojů), odpovědnost za jejich výši či odchylku od plánované výše má středisko Zásobování (nakoupilo za určitou cenu) Hodnotovým vyjádřením druhotných nákladů je vnitropodniková cena.

Shrnutí Náklady = základem manažerského účetnictví Různá hlediska členění – různé účely, různě využitelné pro řízení Užití – viz praktické příklady na cvičení