Kultura a věda v první republice 1. část

ZPRACOVAL Mgr. Alena Jakubcová ŠKOLA ZŠ Bor, Školní 440, , příspěvková organizace TÉMA Člověk a společnost – Kultura a věda v první republice – 1. část. NÁZEV MATERIÁLUVY_32_INOVACE_5B_D9_17_Kultura a věda v první republice – 1.část. ČÍSLO PROJEKTU CZ.1.07/1.4.00/ PŘEDMĚTDějepis ROČNÍK9. KLÍČOVÁ SLOVA Kultura, věda, Josef Hlávka, Nobelova cena, Univerzita Karlova. DATUM

Anotace Tato prezentace je určena pro žáky 9. tříd základní školy, pro vzdělávací obor Člověk a společnost – dějepis. Žáci se seznámí s osobnostmi české architektury, malířství a sochařství.

Všeobecný kulturní vzestup Od počátku své existence patřilo Československo mezi kulturně vyspělé státy. Demokratický režim první republiky vytvořil dobré podmínky pro další rozvoj kultury české, ale i slovenské. Německá kultura v českých zemích se stala jen kulturou národní menšiny. Podkarpatská Rus – prožívala své opravdové národní obrození. Nový stát kulturu podporoval a umožňoval, aby se kultura a věda vyvíjely svobodně. Základem kulturního rozmachu byla poměrně vysoká úroveň vzdělání nejširších vrstev obyvatelstva. České školství patřilo svým pojetím výuky a výchovy k nejlepším na světě.

Kultura na Slovensku Pro slovenský kulturní život byl vznik ČSR snad ještě větším přínosem než pro kulturní život český, který se už v podmínkách monarchie rozvíjel mnohem svobodněji. Za pomoci českých učitelů se budovalo slovenské základní a střední školství. V Bratislavě vznikla v roce 1919 Univerzita Komenského umožňující výchovu vlastní slovenské inteligence. Velký význam mělo založení Slovenské národní divadlo. S podporou se setkalo i obnovení činnosti Matice slovenské jako centra kulturně – osvětové a vědecké práce. Mezi mladou slovenskou inteligencí sílilo přesvědčení, že je třeba čelit tzv. kulturnímu čechoslovakismu, tedy snaze vytvářet pomyslnou „jednotnou národní československou kulturu“.

Rozvoj vědy Česká kultura a umělecká tvorba i nadále přijímaly vlivy zvenčí, především z Francie. Oslabil se vliv německé kultury, vědy a vzdělanosti. Důležitější bylo, že česká kultura dokázala vycházet z vlastních zdrojů a přijímat podněty, které souvisely a vývojem české národní společnosti v samostatném státě. Česká věda – po vytvoření ČSR se muselo v některých oblastech vědeckého bádání začít od základů. Vedle pražské Univerzity Karlovy, a roku 1919 založené Masarykovy univerzity v Brně tu sice fungovaly i dvě vědecké společnosti – Karlova česká společnost nauk a česká akademie věd o umění, ale to byly instituce, které vědeckou činnost mohly pouze podporovat nebo reprezentovat. Často tak činily jen díky finančním prostředkům od takových mecenášů, jakým byl např. bohatý český stavitel a architekt Josef Hlávka, zakladatel významné nadace.

Josef Hlávka

Osobnosti vědy té doby Jaroslav Heyrovský – profesor, vynálezce polarografu, získal za svůj objev z roku 1924 a za rozpracování metody jeho využití v chemické analýze mezinárodní uznání a později byl jako první Čechoslovák vyznamenán Nobelovou cenou. František Běhounek – profesor, za své zkušenosti polárníka a za badatele výsledky v radiologie a kosmickém záření vysloužil pozvání na mezinárodní expedici generála Nobileho se vzducholodí Italia k severnímu pólu

Jaroslav Heyrovský

Architektura Vznikla řada nových staveb, které reprezentovaly československou státnost. V architektuře postupně převládl moderní směr, který kladl důraz jak na technicko- konstrukční stránkou staveb, tak na jejich účelnost, funkci. Mezi typické stavby tohoto druhu řadíme Veletržní palác, budovu Elektrických podniků, Penzijní palác a Radiopalác v Praze, tovární a obytné objekty Baťova Zlína či řadu staveb v Hradci Králové a v dalších českých městech. Vedle novostaveb se uskutečňovaly náročné přestavby a dostavby historických objektů. Slovinský architekt Josif Plečník prováděl úpravu areálu Pražského hradu a podle projektu Kamila Hilberta proběhla dostavba chrámu sv. Víta.

Sochařství Typickým dílem pro toto období je monumentální socha Jana Žižky na pražském Vítkově od Bohumila Kafky, je to největší jezdecká socha na světě. Jan Štursa – zakladatel českého moderního sochařství. Otakar Španiel – tvůrce návrhů na většinu československých mincí.

Jan Štursa

Malířství Malíři a ostatní výtvarníci se sdružovali v Umělecké besedě, spolku výtvarných umělců Mánes, ale i v dalších uměleckých spolcích – Devětsil, Osma, Tvrdošíjní. Max Švabinský – grafik, tvůrce mnoha portrétů. Alfons Mucha – jeden z nejvýznamnějších představitelů nyní už doznívající secese. Čeští krajináři – Otakar Nejedlý, Václav Rabas, Vlastimil Rada, Josef Lada. Malíř české vesnice – Vojtěch Sedláček. Malíři modernistických směrů – Emil Filla, Bohumil Kubišta, Václav Špála, Josef Čapek, Jan Zrzavý

Alfons Mucha

Slovníček Manifest – významný ústní nebo písemný projev. Mecenáš – podporovatel věd a umění.

Opakovací otázky 1. Co určovalo vysokou úroveň vzdělání a kultury v ČSR? 2. Jak se rozvíjel kulturní život na Slovensku? 3. Znáte nějaké moderní veřejné stavby, které byly vybudovány v letech existence první republiky? 4. Které významné malíře a sochaře tohoto období znáte?

Zdroje k textu KUKLÍK, Jan; KOCIAN, Jiří. Dějepis pro 9. ročník základní školy a 4. ročník osmiletého gymnázia - nejnovější dějiny. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, akciová společnost, 2002, ISBN

Zdroje k obrázkům Obr.č. 1 NEUVEDEN, Neuveden. cs.wikipedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Obr.č. 2 NEUVEDEN, Neuveden. vlast.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Obr.č. 3 NEUVEDEN, Neuveden. cs.wikipedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Obr.č. 4 NEUVEDEN, Neuveden. muchaplockova.com [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: history/