STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ MĚSTEC KRÁLOVÉ T.G. MASARYKA 4 Úvod do práva

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název školy Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Městec Králové, T.G. Masaryka 4 Kód dumu VY_32_INOVACE_PR_71 Autor Bc. Ludmila Kubálková Vzdělávací oblast dle RVP: Ekonomika a právo Téma: 11. Právní vztah Ročník 1. ročník Datum tvorby září 2012 Anotace Materiál slouží k výkladu a procvičování jmenované látky Metodický pokyn Určeno k výkladu v hodině a samostudiu

11. Právní vztah Klíčová slova: právní vztah,právní skutečnost, právní událost,protiprávní jednání a stav

Právní vztah - je to vztah mezi dvěma či více subjekty – vznikl na základě právní normy (její existence je předpokladem pro vznik právního vztahu) - Subjekty v něm vystupují jako nositelé práva Při rozboru právního vztahu zkoumáme tři prvky.

3 prvky právního vztahu 1. účastníci ( subjekty) – osoby fyzické a právnické – mají způsobilost k právům a povinnostem – právní subjektivitu 2. obsah právního vztahu – to jsou práva a povinnosti účastníků 3. předmět právního vztahu – cíl, účel – k němu práva a povinnosti účastníků směřují

Příklad Prodej staršího automobilu - účastníci kupní smlouvy – kupující a prodávající Obsah kupní smlouvy – povinnost kupujícího zaplatit cenu, prodávajícího předat automobil Předmět smlouvy – převedení vlastnického práva k automobilu (věci, která je prodávána) a převedení peněz (které jsou za věc požadovány) prodávajícímu

Právní skutečnost - je to životní situace, se kterou právní norma spojuje to, že vznikne, změní se či zanikne právní vztah. Může se jednat o právní událost nebo o právní úkon

Právní událost (objektivní) - pokud není životní situace ovlivnitelná naší vůlí, označujeme ji jako právní událost /úmrtí, živelná pohroma, narození, uplynutí času,/

Právní úkon – subjektivní - je právně přijatelný a má za následek vznik, změnu či zánik právního vztahu Právní úkony uskutečňujeme buď osobně, nebo v zastoupení /zákonné zastoupení nebo na základě plné moci/

Při právních úkonech člověk jedná buď výslovně /ústně nebo písemně/, případně svou vůli projeví jinak. Typickým příkladem je KONKLUDENTNÍ čin - aktivní jednání, z něhož je znát úmysl jednajícího

Příklad – konkludentní čin Výběrem z boží v samoobsluze do košíku a jeho zaplacením jsme uzavřeli kupní smlouvu - ani ústní ani písemná kupní smlouva – jednání

Rozlišujeme právní úkony 1. jednostranné /unilaterální/ právní úkon /akt/ - např. zaměstnavatel dá zaměstnanci výpověď 2. dvoustranné /bilaterální/ právní úkon /akt/ - podpis kupní smlouvy 3. mnohostranné /multilaterální/ právní úkon – např. založení družstva

Protiprávní stav - vzniká v důsledku události /živelná pohroma/ - je to nezaviněné chování Právní norma řeší následky povinností – napravit, zlepšit, odstranit

Protiprávní jednání - zaviněné porušení právní normy - právní norma za něj ukládá sankce Podle stupně závažnosti rozlišujeme: trestné činy a přečiny, správní přestupky, disciplinární (kárné )přestupky, občanskoprávní delikty

Např.: Trestný čin – prodej padělaného zboží Disciplinární přestupek – fotbalista napadl rozhodčího – následuje disciplinární řízení

Otázky na závěr Závěť je úkon: a) jednostranný b) dvoustranný c) mnohostranný Založení bytového družstva je úkon: a) jednostranný b) dvoustranný c) mnohostranný

Řešení: Závěť je úkon: a) jednostranný b) dvoustranný c) mnohostranný Založení bytového družstva je úkon: a) jednostranný b) dvoustranný c) mnohostranný

Zdroje JAROSLAVA, Tomancová a kol. Základy práva. Boskovice: ALBERT, 2007, ISBN RYSKA, Radovan; PUŠKINOVÁ, Monika. Právo pro střední školy. Praha: EDUKO, 2012, ISBN ZLÁMAL, Jaroslav; BELLOVÁ, Jana; HALUZA, Jakub. Občanský a společenskovědní základ PRÁVO. Kralice na Hané: Computer Media s.r.o., 2011, ISBN Microsoft Word – klipart