Švýcarsko Martin Dlask Znalostní ekonomika úterý, 27. září 2016

Část 1: Politicko-ekonomická analýza

Charakteristika země  Politické uspořádání  oficiální název: Švýcarská konfederace (26 kantonů)  kantony – autonomní (zákony, rozpočet, parlament)  není členem EU, patří do OSN, Schengenského prostoru  významné organizace (CERN, Mezinárodní červený kříž)  Obyvatelstvo  8 milionů obyvatel, 4 jazyky (NJ, FJ, IT, rétorománština)  více než 20% tvoří cizinci – muslimové, Arabové, občané EU, kteří přijeli za prací  80% obyvatelstva věřících (katolíci, protestanti, islám)

Kvůli čemu je Švýcarsko známé?  Export tradičních značek  produkty přesného strojírenství – hodinky (Rolex, Swatch, Tissot), měřící přístroje  potravinářský průmysl – švýcarský Ementál, čokoláda (Lindt), sýrové fondue, firma Nestlé  švýcarské nože (Wenger, Victorinox)  Finanční a bankovní instituce  Příroda Obrázek 3 : Hodinky Rolex Obrázek 2 : Nůž Victorinox Obrázek 1 : Matterhorn

Human development index  v současné době hodnota 0,903  hodnota kategorizována jako „velmi vysoká“  vysoká kvalita zdravotnictví i vzdělání Průměrná délka života82.3 let Podpora zdravotnictví6,7% HDP Průměrná doba vzdělávání11,0 let Gramotnost99,5% Očekávaná průměrná doba vzdělávání nynějších studentů 15,6 let Tabulka 1: Faktory ovlivňující HDI Obrázek 4: Švýcarská vlajka

Hrubý domácí produkt  584 miliard dolarů (ve stálých cenách, z roku 2012)  na jednoho obyvatele připadá $ Graf 1: Vývoj HDP mezi roky Graf 2: Současný podíl složek na průmyslu Tabulka 2: Změna produktivity práce

Měnová báze a kurz Franku  2010 – krize Eurozóny (Řecko), také USA  enormní posilování švýcarského Franku  2011 – opatření SNB (emitace měny, cenné papíry)  zafixování kurzu CHF/EUR: 1 Euro = 1,2 Franku  2012 – náklady na intervenci přesáhly 20 mld. CHF Graf 2.1: Vývoj měnové báze ve Švýcarsku (nárůst 400%) Obrázek 5: Švýcarský Frank

Nezaměstnanost  přibližně 2,5% (nejvíce absolventi škol mezi lety)  podíl cizinců a rodilých Švýcarů je přibližně stejný  průměrná doba bez práce jsou přibližně 2 měsíce  jen 0,2% tvoří trvale nezaměstnaní Graf 3: Vývoj nezaměstnanosti

Průměrný hrubý měsíční plat  5979 CHF (průměr, 2012)( Kč !)  muži 6319 CHF  ženy 5421 CHF  Kolik průměrně bere softwarový inženýr ve Švýcarsku? 8985 CHF (~ Kč)  Kolik je minimální mzda (která je shodná s životním minimem? V každém kantonu to může být jiné (dokonce hlasování), ale minimální částka je 3550 CHF (~ Kč). Graf 4: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo

Daňová soustava  složitý systém daní (nezávislost kantonů)  jednotná sazba DPH  jednotná sazba daně z příjmu

Daňová soustava  složitý systém daní (nezávislost kantonů)  kantony si mohou zvolit v určitých druzích daní svoji vlastní míru zdanění (daň z kapitálu, daň z výhry) daň z výhry: daň z kapitálu: kanton Geneve10 % kanton Schwyz2,8 % Tabulka 6: rozdílná daň z výhry kanton Basel5,25 % kanton Uri0 % Tabulka 7: rozdílná daň z kapitálu Obrázek 6: Švýcarská národní banka

Část 2: Vzdělávací systém ve Švýcarsku

Výdaje na vzdělávání  každoročně se průměrně zvyšují o 1 mld. Franků  pohybují se okolo 5,2 % HDP Graf 5: Státní výdaje na vzdělávání (v mld. CHF)

Vysoká škola Střední škola Základní škola Mateřská škola

Známkování  opět závislé na kantonu  známky 1 (nejhorší) – 6 (nejlepší)  postupové jsou pouze známky 6, 5, 4  možné dávat i poloviční známky (5.5 ; 3.5 apod.) 6: ausgezeichnet 5.5: sehr gut 5: gut 4.5: befriedigend 4: genügend 3: ungenügend 2: schlecht 1: sehr schlecht 0: Abgeschrieben! 6,00 = 100 % 5,50 = 90 % 5,00 = 80 % 4,50 = 70 % 4,00 = 60 % 3,50 = 50 % 3,00 = 40 % 2,50 = 30 % 2,00 = 20 % 1,50 = 10 % 1,00 = 0 %

Kantonální odlišnosti  odlišnost ve známkování, výuce i typech škol  pouze vysoké školy jsou jednotné  nárok na mateřskou školu Kanton Nejdelší možná doba chození do školky Garantovaný počet let na právo chození do školky Povinná docházka do školky (v letech) Povinná školní docházka na Sekundarstufe I Povinná školní docházka na Sekundarstufe II Basel-Stadt22245 Basel- Landschaft Valais10063 Tabulka 8: Povinné doby školní docházky na jednotlivých stupních vzdělání Obrázek 8: Basel

Výhody a nevýhody systému  výhody  menší počet žáků ve třídě již od základní školy  na odborných školách vzdělání více zaměřeno na budoucí práci (mnoho praxe, práce v reálných podmínkách, specializace)  nevýhody  žák se musí rozhodnout po ukončení základní školy, jestli půjde na univerzitu nebo ne  kvůli vysoké specializaci v odborných školách je v nějakých oborech obtížné najít pracovní místo

Boom vysokoškolských titulů  trend naznačuje snižující se oblibu středních odborných škol a neustále zvyšujícího se počtu studentů s dokončenou vysokou školou  očekává se, že v roce 2030 bude mít vysokou školu 50% obyvatel mezi lety  podíl lidí s ukončenou pouze základní školou zůstává na stabilní úrovni Graf 6: Procentní podíl na druhu vzdělání

Výdělek a nezaměstnanost  nezaměstnanost a průměrný výdělek na základě nejvyššího dosaženého vzdělání Graf 7: nezaměstnanost podle nejvyššího dosaženého vzdělání, v tis. Graf 8: Průměrný plat (v relativních jednotkách) na základě nejvyššího dosaženého vzdělání

Nejvyšší dosažené vzdělání  rozložení nejvyššího dokončeného vzdělání mezi studenty, kteří studium ukončili mezi roky  celkový počet vysokoškolsky vzdělaných se zvyšuje Graf 5: Státní výdaje na vzdělávání (v mld. CHF) Ženy % Muži % Pouze základní vzdělání Střední odborná škola Sekundarstufe II: Berufsbildung Gymnázium, lyceum Sekund.stufe II: Allgemeinbildung VOŠ Höhere Berufsbildung Vysoká škola Hochschule Tabulka 9: Nejvyšší dosažená úroveň vzdělání současných studentů

Školné  na státních univerzitách a univerzitách aplikovaných věd se školné pohybuje v průměru okolo 700 Franků za semestr  státní střední školy (Sekundarstufe) jsou bezplatné Klasse pro Schuljahr 5. VorbereitungsklasseFr VorbereitungsklasseFr SextaFr QuintaFr QuartaFr TertiaFr SekundaFr PrimaFr Tabulka 10: Školné na Freiesprivatsgymnasium Bern (roční) Obrázek 9: Bern

Zdroje, reference 1.Bundesamt für Statistik: Sweizerische Eidgenossenschaft [online] [cit ]. Dostupné z: 2.Löhne in der Schweiz: lohnrechner [online] [cit ]. Dostupné z: 3.OECD Statistics: Complete database [online] [cit ]. Dostupné z: 4.Finanzen allgemein: Vergrößerung der Geldmengen [online] [cit ]. Der größte Sünder ist die Schweiz. Dostupné z: der-groesste-suender-ist-die-schweiz html 5.Freies Gymnasium Bern [online] [cit ]. Dostupné z: