ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚSTÍ NAD LABEM, HLAVNÍ 193, Tel.: , Tel.řeď./fax: ,

Číslo klíčové aktivity: III/2 Název klíčové aktivity: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT  1) Autor: Mgr. Veronika KolompárováB3 VY_32_INOVACE_01  2) Vytvořeno: 15. srpen 2012  3) Ročník: 7., 8. a 9.  4) Vzdělávací oblast: multikulturní výchova, volitelný předmět Svět Romů  5) Anotace: Cílem výukového materiálu je objasnit žákům význam slova Rom a informovat je o některých subetnických skupinách Romů. K teoretickým informacím je zařazena aktivita pro žáky, která objasní jejich názor na užívání výrazu Rom a cikán.

 Exonymum = Cikán  Exonymum - název, kterým příslušníky skupiny nazvali nebo nazývají ostatní.  Etnikum – ???  Pokus se vlastními slovy vymezit tento pojem! Pojem, který označuje skupinu lidí vzniklou v historii, která má společný původ, rasový typ, jazyk, kulturu, mentalitu, tradice apod., ale nemá společnou zemi! Synonymum = kmen.

 Rok 1971 Londýn – konal se sjezd Romů  Usnesení ze sjezdu: „Název Romové by se měl užívat pro všechny skupiny Romů.“ Reakce: „Řešení je nejednotné, neboť pojem Romové nerespektuje existenci jiných skupin cikánského národa.“

 Příklady: ambreľara (pocestní/podomní opraváři deštníků.) Název označuje jednotlivé rodiny, rody nebo pouze jednotlivce ze subetnické skupiny slovenských Romů – východňárů. Chodili po kraji a namístě opravovali deštníky. asurara ( výrobci a prodejci šperků: prsteny, náramky, náušnice. ) Přijížděli na Slovensko s vozy, tábořili poblíž „cikánských osad“, šperky prodávali hlavně gádžům. Se slovenskými Romy se domlouvali romsky, ale měli odlišný dialekt. Představovali se jako Roma asurara. bohémiens (hist. regionym, Bohéme fr. - Čech) Historické apelativum pro "cikány" založené ve Francii na představě, že pocházejí z Čech.

manuš (antroponymum: manuš ind.-rom. "člověk") Subetnická skupina blízce příbuzná německým Sinti. Francie. olašští Romové/olaši (hist. regionymum - Valachie, jedna z historických rumunských principalit) Význam názvu: 1. funguje jako hypernymum pro různé (rodově i profesně rozdílné) skupiny Romů hovořících podobnými dialekty. 2. v ČR a SR se užívá pro donedávna kočovné Romy, jejichž tradiční profesí bylo koňské handlířství (jinde ve světě jsou zvaní lovari). Hyperonymum = nadřazený pojem

 V ČR žije 5 skupin Romů – čeští, moravští, slovenští, maďarští a olašští.  Označení Rom nepoužívají pouze Sinti. Kdo jsou to Sinti? Název pro romské populace v Evropě. Sinti mluví verzí romštiny zvanou Sinti- Manouche, na kterou měla silný vliv němčina. (mužské jednotné číslo Sinto; ženské jednotné číslo Sintisa)

 „Vadí mi, když říkají ‚cikáni‘. Když tak říkají mně, záleží na tom, kdo to říká a jakým způsobem. Ale je to hanlivé, nelíbí se mi to a někdy mě to uráží. Romka je oslovení, kterým by mně měli říkat, já taky říkám Češi.“ „Od představitelů institucí je pro mě přijatelnější oslovení Rom-Romka. Ve slově cikán cítím odpor, nesnášenlivost.“ „Od Roma mi výraz ‚cikán‘ nevadí. V případě, že mi řekne Nerom ‚cikánko‘, a slušně se zeptá, jestli mi to nevadí, a známe se dlouho, dokážu to někdy přijmout. Název Rom je určitě lepší, protože i v romštině používáme Rom, ne cikán. Cikán mi připadá hanlivé.“

„Od malička jsem byl nazýván ‚cikánem‘ a nikdy to nebylo myšleno jako označení etnicky nebo kulturně odlišné skupiny. Vždy jen jako nadávka. Začal jsem přemýšlet, kdo vlastně jsem – Rom nebo cikán? V romštině je slovo Rom hrdým označením. Proč mi lidé říkají pro mě pohrdlivým názvem? Jsem hrdý Rom a pokud se mnou někdo chce komunikovat, tak jako se sebou rovnou osobou, jako rovný člověk s rovným člověkem.“ „Osobně mi označení cikán nevadí, záleží ale, kdy a kým je použit a v jaké tónině.“ „Mám pocit urážky, když mě nazývají cikáne. Dávají mi tím najevo, že jsem špatný, kradu a jsem špinavec. Kdyby mě oslovovali ‚Rome‘, cítil bych se tak, že si mě váží a respektují mě.“ „Jsem Romka, cikánka mě uráží. Když se mezi Romy bavíme o někom nebo když mě Rom řekne cikánko, tak to beru. Všimla jsem si, že gádžo, který není proti Romům moc zaujatý, užívá slovo Rom, ten, kdo má předsudky, říká cikán.“ 1.

 Hübschmannová, M.: K počátkům romských dějin, In: Černobílý život, Praha 2000, str. 9–13  Kolektiv autorů: Původ názvů Rom-cikán, in: Interkulturní vzdělávání I., projekt Varianty, Člověk v tísni, společnost při ČT, o.p.s., 2002 – 2005, str. 191 – 198, CD-ROM, ISBN