Číslo projektuCZ.1.07/ / Název školySOU a ZŠ Planá, Kostelní 129, Planá Vzdělávací oblast Sociální vztahy a dovednosti Předmět Zdravotnická psychologie Tematický okruhKomunikace Název materiáluNeverbální komunikace Číslo materiáluVY_32_INOVACE_6.B_ZPSY_15(20) AutorAndrea Ječmenová Datum tvorby Všechna neocitovaná díla jsou dílem autora.

Anotace Prezentace Microsoft PowerPoint studentům přibližuje formy a druhy komunikace. Prezentace je určena jako podpůrný materiál k výkladu učitele, lze použít i k opakování učiva. Cílem prezentace je studentům vštípit, jak správně a vhodně komunikovat v celé sociální sféře a především ve vztahu k pacientům a klientům.

Neverbální komunikace Andrea Ječmenová 2012

Když spolu dva či více lidí hovoří, mnoho informací se dá přečíst z gest, držení těla, mimiky, vzájemných pohledů a jejich četnosti, ze vzdálenosti, kterou udržují mezi sebou a celé řady dalších mimoslovních projevů. Komunikace verbální a neverbální mohou, ale nemusí být vždy v souladu. Sdělujeme-li někomu, že jsme rádi, že jsme ho potkali a máme na rtech ztuhlý úsměv, jasně neverbálně signalizujeme, že tomu tak není. Nejsme v té chvíli autentičtí. O autenticitě projevu hovoříme tehdy, je-li komunikace verbální a neverbální v souladu, harmonii. Porozumět řeči těla je pro zdravotníky nezbytné.

Složky neverbální komunikace

Pohledy do očí V okamžiku setkání oči vnímají obličej druhého člověka symetricky v sérii trojúhelníkových pohybů. Nejvíce zaujmou oči a ústa. Doba prvního kontaktu je asi tři vteřiny, běžně se po této době oční kontakt přeruší a opět naváže. To vše má svůj význam – délka očního kontaktu, četnost očních kontaktů. Pokud se do očí během rozhovoru vůbec nedíváme, máme skloněnou hlavu a vyhýbáme se pohledu, můžeme vyvolávat pocity nejistoty, rozpačitosti, nezájmu. Pohled mnoho sděluje.

Mimika výraz obličeje Mimické výrazy se utváří kontrakcemi v našem obličeji. V obličeji se objevují dvě základní dimenze libost a nelibost. Přečíst a porozumět mimice je těžké. Nejmenší problém nám způsobuje přečíst štěstí, překvapení, zlost, strach,zděšení. Pro pracovníky pečující o nemohoucí je důležité, aby uměli rozpoznat výraz bolesti.

 V mimice dokáží být velmi výmluvná i ústa a to především úsměv. Prostý úsměv – vyjadřuje důvěru, srdečnost, je to úsměv přirozený, říká se mu přátelský. Rty jsou malinko pootevřeny, horní zuby jsou vidět jen mírně. Horní úsměv – rty jsou více pootevřeny a odhalují horní zuby. Objevuje se při vytváření silnějších přátelských vazeb, v důvěrnějším prostředí. Pokud se na nás takto usmívá poprvé, je možné, že zapochybujeme o jeho upřímnosti. Široký úsměv – rty jsou pootevřeny tak, že jsou vidět horní a dolní zuby, oči se zužují. Vyjadřuje silnější emoce.

Gestika – pohyby těla a jeho částí, posturologie – řeč postojů těla

Posturologie a gestika pasivního člověka Pokleslá iniciativa, ztráta zájmu provázená afektivní lhostejností. Tělo je v poloze prosebníka- Mírně předkloněné, hlava sklopená, ramena svěšená. Gestikulace může být přehnaně nápadná.

Posturologi a gestika agresivního člověka Tendence k útočnému jednání vůči druhé osobě či okolí. Agrese patří mezi nejzákladnější projevy neadaptivního chování. Postava je napjatá až mírně výhružně zakloněná, hlava vzpřímená, pohled míří se shora dolů. Tělo je v tenzi, jakoby připravené k útoku, trhavé a zlostné pohyby vyjadřující nesouhlas.

Posturologie a gestika rušitele Rušitel je člověk, který se při komunikaci neustále neklidně pohybuje, mění pozice nohou i rukou, přerušuje oční kontakt. Rozhovor s takovým člověkem nás vyvádí z rovnováhy, může nás urážet takto vyjadřovaný nezájem.

Posturologie a gestika asertivního člověka Člověk je schopen bez zjevné agresivity i pasivity, chování je založeno na dostatečném, ale ne přehnaném sebevědomí. Pohyby jsou uvolněné, přátelský postoj, koukáme komunikujícímu zpříma do očí.

Pohyby rukou – gestika Popisujeme čtyři formy komunikace rukou

Symboly – jsou pohyby rukou, kterým druzí dobře rozumí, symboly používají hodně děti, zejména ty, které ještě nemluví. Každá kultura si vytváří své vlastní symboly. Ilustrátory – ruce vytváří ilustrativní gestikulaci, která doprovází verbální projev. Jsou lidé, kteří výrazně doprovází svá vyprávění, své prožitky. Souvisí to i s temperamentovým vybavením.

Regulátory – sem patří podání ruky, Podle toho, jaký je stisk, je-li ruka teplá, studená, vlhká či suchá a řady dalších informací, které z podání ruky vyčteme, můžeme regulovat svůj kontakt. Přátelský stisk je takový, když mají ruce při podání stejnou sílu a jsou obráceny rovnoběžně k sobě. Ruka studená a zpocená je u člověka, který má strach, je nervózní, toto není pro kontakt zrovna příjemné. Adaptéry – jsou pohyby rukou a gesta, která signalizují náš stres, tenzi, pocit nejistoty. Člověk, který právě adaptéry používá, může být aktuálně na vážkách, zda zaútočí či ustoupí. Patří sem např. kroucení vlasů, tření ušního lalůčku, popotahování částí oblečení apod.

Proxemika – vzdálenost v prostoru Hraje významnou roli při setkání dvou či více lidí, při setkání chtěném i bezděčném. Každý člověk si nevědomky udržuje jistou vzdálenost kolem sebe, jinak řečeno jisté teritorium – zónu. Toto teritorium si různě rozšiřuje či zužuje, podle toho, jak blízká či vzdálená mu druhá osoba je. Jak- mile někdo cizí vám vstoupí do intimní zóny, začnete být nervózní a tvořit si nějakou bariérru.

Intimní zóna – vzdálenost dvou lidí 15 cm a méně, již podle označení je vyhrazena jasně pro doteky, kontakt s osobou, kterou považujeme za velmi blízkou. Pečující se však této zóně běžně pohybují, a proto je nutné klienta informovat o činnosti, která mu bude prováděna. Je nutné počítat i s negativní reakcí. Osobní – společenská zóna – v této zóně si udržujeme od druhého člověka vzdálenost 75 – 120 cm. Cítíme se zde klidnější a nerušenější, pokud s někým komunikujeme, udržujeme si nevědomě tuto vzdálenost.

K udržování vzdálenosti v prostoru, aby nebyly rušeny intimní a osobní zóny, člověk často používá předmětů, které si rozkládá kolem sebe, rovněž používá gesta, kterými si nevědomě udržuje svoje teritorium.

Doteky – haptika Na lidském těle je údajně asi milion dotykových tělísek. Pomocí dotyků se dostáváme do různých rolí. Můžeme být aktivní, nebo jen pasivní příjemce, může k nim docházet v intimním i veřejném prostředí. Nejběžnější veřejný dotyk je podání ruky. Tělesný dotyk je základní inventář všech savců. Schopnost dotýkat se vytváří mezi lidmi pouta, stimuluje klienty k lepší spolupráci a důvěře.

Kontrolní otázky a cvičení 1.Co je neverbální komunikace? 2.Proč je neverbální komunikace důležitá? 3.Vyjmenujte složky neverbální komunikace. 4.Vysvětlete význam očních kontaktů. 5.Co můžeme rozpoznat v komunikaci podle pohybů těla? 6.Vysvětlete význam proxemiky v neverbální komunikaci? 7.Co je nejběžnějším dotykem v neverbální komunikaci?  Úkol Vyhledejte, co to jsou piktogramy, k čemu slouží. Vyhledejte druhy znakové řeči a nacvičte si ve dvojicích krátký rozhovor ve znakové řeči.  Pracujte s internetovými zdroji.  Písemně zpracujte.

Použité zdroje Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky Mgr. Ivanka Bartošíková, Mgr. Vladimír Jičinský, Ph.Dr. Marta Jobánková, Ph.Dr. Jarmila Kvapilová ISBN , Vydal- IDV PZ 2000 Brno Psychologie a Pedagogika II pro SZŠ Ph.Dr. Věra Čechová, Ph.Dr. Alena Mellanova,Csc. Mgr. Hana Kučerová ISBN , Informatorium Praha 2004 Fotografie: Fotoarchiv autorky