VODA ČISTÁ – VODA MÁ VŠE – VŠECHNY PROCESY, POCHODY I ČINY 71% povrchu Země 97,6% mořská 2,4% sladká spolu souvisí, vše se vzájemně ovliňuje co udělám dnes doma význam vody – životně důležitá pro vše a pro všechny projeví se zítra jinde

74% ledovce 97,6% mořská 2,4% sladká 25% podzemní + půdní vláha v atmosféře, na povrchu souše, podpovrchová 1% dostupná pro člověka jezera řeky nádrže močály

Oceán – zásobárna vody, vznik života – nejvíce živočišných i rostlinných druhů - „plíce planety“ - mořské proudy Golfský proud – vzniká v Mexickém zálivu - ovlivňuje ho proudění v atmosféře - součást termohalinního výměníku -> způsobuje, že počasí v Británii je mírnější než v jiných oblastech se stejnou zeměpisnou šířkou rychlost 97 km - za den přenese stokrát více vody než všechny řeky na Zemi

srážky Výpar = evapotranspirace Výpar + CO 2 – „skleníkový efekt“ – udržení stabilní teploty povrchu Země - v globálním měřítku - množství vypařené vody = objemu vody vracející se na Zemi ve formě srážek - pouze asi 10 % vypařené vody z oceánu - přeneseno nad pevninu - molekula vodní páry zůstává ve vzduchu zhruba 10 dní Kdyby veškerá voda v atmosféře spadla naráz ve formě deště, pokryla by zemský povrch do výšky asi 2,5 centimetru Srážky – sníh - déšť - kroupy

Povrchová voda na Zemi: přírodní útvary -potok y řek y jezer a umělé (vytvořené člověkem) -rybník - chov ryb přehrada – pitná voda, závlahy, vodní elektrárny protipovodňová ochrana regulace toků drobné vodní nádrže – trvalé nebo přechodné (louže, tůně) močály, rašeniliště

materiál dna – velikost kamenů bahno, písek VODNÍ TOKY – dělení a klasifikace fyzikálně – chemicko – biologické parametry se v podélném profilu mění množství rozpuštěného kyslíku obsah různých chemických látek a sloučenin teplota tvar, hloubka, šířka koryta typická společenstva organismů nazvané typy toků = klasifikace organismy na dně ‏ nebo plovoucí volně ve vodě ryby (Frič) – rybí pásma pstruhové, lipanové, parmové, cejnové

Podzemní voda - začíná jako srážky pitná voda + závlahy intersticiální prostory – oživené Voda, která se z povrchu dostane do podzemí, se prodírá skulinami hornin a mezerami písčitých, štěrkových sedimentů. spousta drobných vodních živočichů a bakterií. V nich čistí vodu spousta drobných vodních živočichů a bakterií. Voda rozpouští minerální látky a stopové prvky z horninového prostředí.

Potoky, řeky povrchová voda - udržuje život příklad Nil - závlaha, naplavení úrodných půd (černé říční náplavy (sedimenty) ‏ -> černý Nil – delta Nilu je nejúrodnější část Afriky (bahno 15-23m) i pro moře je důležitá sladká voda – jinak přesolení (odpařování bez dotace nové vody) (sladká voda – jen 3%) ‏ povodí toku povodí toku – celá oblast, odkud teče voda do konkrétní řeky - průtok v řece a kvalita vody jsou ovlivněny lidskou či jinou činností odehrávající se v povodí Příklad: teď zrovna stojíme/sedíme v povodí Svratky

Pramen - místo, kde se stýká hladina podzemní vody se zemským povrchem výron podzemní vody na zemský povrch - mají různou velikost (vydatnost) -> malé prameny mohou třeba vzniknout a existovat pouze po vydatném dešti, zatímco prameny tekoucí z velkých zásobáren podzemní vody mohou dávat až stovky miliónů litrů vody denně po velmi dlouhou dobu Typy pramenů - pramenná stružka - studánka - mokřina

životní podmínky nízká teplota – poměrně stálá obsah minerálů – závisí na hornině, podloží nižší obsah kyslíku ploštěnka horská blešivec studniční migrují sem zvířata z podzemních vod i z toku níže oživení závisí na – velikosti - dostupnosti světla - vodnatosti - nadmořské výšce rozsivky, ruduchy, sinice mechy, zelené řasy

Potoky, říčky velký spád - poměr klidné a proudivé části 1:4 eroze – odnos materiálu kamenité dno dostatek kyslíku oligotrofní voda – nízký obsah živin vranka pstruhové pásmo – pstruh, vranka, mihule mihule – tř. kruhoústí, larvy – potřebují bahnité+písčité náplavy pošvatka

Větší říčky vznikají spojením několika potoků (říček) - poměr klidné a proudivé části 1:2 vytváří se více větší tišiny a hlubší tůňky kamenité dno – menší kameny dostatek kyslíku vyšší obsah živin, ale voda stále čistá rostou vodní rostliny, řasy, sinice lipanové pásmo – lipan, pstruh, mřenka chrostík

Řeky -parmové pásmo – parma, jelec, ostroretka - široké, mělké koryto - eroze i sedimentace - dno – kameny a písek - koncentrace kyslíku kolísá během dne a noci jepice parma ostroretka

- cejnové pásmo – cejn, kapr - v nížinách a široce otevřených údolích - větší hloubky – klidné úseky (sedimentace) - vytváří se slepá ramena, tůně škeble, plovatka, okružák vodouch jepice pijavka

JEZERA v ČR – 5 jezer na Šumavě - ledovcového původu perloočky buchanky

obecně vysvětlení procesů v řekách na plakátku zábavná aktivita, týmová spolupráce

přirozený charakter toku neustálý vývoj přirozený charakter toku - typickou strukturu přírodě blízké nivní krajiny tvoří mozaika ekosystémů meandrujících vodních toků, ramen, poříčních jezer, periodických tůní a periodicky průtočných ramen, různých typů lužního lesa s vlhkými loukami - neustálý vývoj samočisticí schopnost řek samočisticí schopnost řek zlepšují: členité břehy, štěrkopískové náplavy, ostrovy v řece, stromy napadané do koryta břehové porosty břehové porosty – zachycují znečištění z okolí nárůsty bakterií a řas – na kmenech a na větvích stromů - filtrují a čistí vodu jako velká biologická čistírna Pod kameny na dně žije mnoho drobných vodních živočichů - čistících vodu Ti se v době sucha stahují do tůní a v době větších průtoků se opět rozptylují v celé ploše dna.

ZNEČIŠTĚNÍ VOD ZNEČIŠTĚNÍ VOD - rozdělení I. Jednorázové – havárie - často okamžitý, i katastrofální následky, ale většinou rychleji odezní (únik oleje, rozpouštědla, chemikálie, …) ‏ Dlouhodobé znečišťování - někdy se tok může vyrovnat samočištěním, ale často negativní ovlivnění vodního prostředí (dlohodobé vypouštění odpadních vod) ‏ II. Podle charakteru zdroje - plošné - splach z polí - bodové – přítok splaškových vod, z rybníka, apod. III. Druh znečištění Chemické Chemické – ropa, detergenty (prostředky do praček, myček), hnojiva, vypouštění odpadních vod, průsaky (skládky, zemědělské + průmyslové areály), splachy z polí Fyzikální Fyzikální – vypouštění oteplených vod – elektrárny Biologickésaprobita Biologické (organické) – hnijící organická hmota, bakterie saprobita Živinamieutrofizace Živinami - dusík, fosfor eutrofizace

pesticidy - chemická ochrana rostlin, skladování, přeprava a likvidace nepoužitých pesticidů, havárie při výrobě odpadní vody z chemiček - kadmium, rtuť, arzen, chrom, stříbro (konec 90. let u Spolany Neratovice) ‏ Další: Příklady ze světa Chuang – Che (Čína), Ganga (Indie), Amu Darja, Syr Darja (Střední Asie) nejvíce znečištěné řeky světa ASIE domovní splašky, odpad z průmyslu, chemikálie, pevné odpady kontaminace podzemní vody arsenem - v některých krajích západního Bengálska, Indie, v některých vesnicích v Bangladéši 70x převyšuje národní standardy pro pitnou vodu (0,05 mg/l) ‏ čištění odpadních vod - pouze pro 48% obyvatelstva Asie = nejméně ze všech světových regionů

AFRIKA umírá ročně kolem 3 miliónů lidí v důsledku chorob souvisejících s vodou např.: paraziti, cholera, průjmová onemocnění ohrožení jezer - eutrofizace + invaze rostlin, např. tokozelka nadmutá – invazní rostlina (vodní hyacint) ‏ nedostatek O2 umělé vysazování nepůvodních druhů ryb Viktoriino jezero

Evropa ničí životní prostředí Arktidy – cirkulace, mořské proudy čistý („panenský“) ekosystém – nezvládá odbourávání - kumulace těžkých kovů EVROPA eutrofizace + splašky z měst, odpad z průmyslu ovlivnění moří – problematika lodní dopravy havárie odpadní vody Baltské moře – silně znečištěné

Eutrofizace řek Obohacování vod o živiny, zejména dusík (N) a fosfor (P) ‏ -Přirozená eutrofizace – přírodními procesy - způsobena vyluhováním dusíku a fosforu z půdy - rozkladem odumřelých organismů -Kulturní eutrofizace –– činností člověka – narušuje koloběh N+P - splachem dusíkatých a fosforečných hnojiv z polí (intenzivní zemědělství – nadbytečné živiny) ‏ - splaškovými vodami se zvýšeným obsahem fosforečnanů /ze saponátů/, z fekálií apod. - odstraňování vegetace, odvodňování, dokrmování ryb v chovných rybnících Vlivem eutrofizace vod dochází k přemnožení sinic a řas uvolňují ze svého těla jedovaté toxiny - kvetení rybníků (eutrofní nádrže) vegetační zákal

Jak sinice škodí -zabraňují průniku světla do nižších částí nádrže -toxiny (cyanotoxiny) – různá poškození i smrt organismů v nádrži -spotřebovávají kyslík – noční dýchání (mohou se i udusit ryby) ‏ - na podzim se rozkládají – velká spotřeba O 2 -alergické reakce, ekzémy, poruchy imunitního systému, průjmy, záněty spojivek (při dlouhodobém kontaktu – mohou ovlivnit funkci jater, nervový systém, vývoj plodu -problémy s pitnou vodou – při úpravách vody uvolňují toxiny – k odstranění jsou zapotřebí speciální technologie -zdravotní riziko při konzumaci ryb (hlavně vnitřností) a zeleniny

Pitná voda pro Brno a její cesta k lidem úpravna vod Švařec trubní přivaděč vodojem Čebín vodojem Palackého vrch Březová n. Svitavou – prameniště, vrty m, m, m Vír – vodní nádrž

Úpravna vod odběrná místa – přehrada - 18, 36 a 51 metrů nade dnem tři nerezová potrubí k analyzátorům měření O2, pH, zákalu a teploty pomalé mísení a kontaktní filtrace přes pískové filtry  akumulační nádrže dezinfekční ozonizace, dezinfekční činidlo –> Cl, oxid chloričitý štola surové vody

Co dělat, když nám pitná voda nechutná Uhlíkový filtr - zbaví pitnou vodu nepříjemné chuti, chloru, zákalu a zápachu, výjimečně i dusičnanů a nemění její minerální složení. Filtruje studenou vodu z veřejných vodovodů a bakteriálně nezávadnou vodu studniční. voda z vodovodu je zdravotně nezávadná – dotaz na příslušné vodárně nevyplatí se kupovat balenou vodu možnost – různé filtry

Kanalizace – historie Čechy – ranný středověk hrady – suché záchody přímo na hradby města – otevřené rigoly na ulicích zápach nemoci (cholera, mor,...) ‏ první stoky – 2.pol. 17.stol – pisárecký vodovod výstavba kanalizační sítě – koncem 19. stol. už v mezopotámských městech – 2,5 tis.p.Kr. – kanalizační systémy na odvod odpadních vod (splachovací záchody -> přímo do kanalizace) -> do velkých řek, sběrných jam Knóssos na Krétě, Kartágo – koupelny, splachovaní záchody

česla – hrubé nečistoty lapák písku lapač tuků – dodatečné provzdušňování – tuková emulze na hladině I. sedimantace surový kal mechanicky vyčištěná voda (10% nečistot) ‏ lehké usazeniny 1) mechanický stupeň – zachycení unášeného materiálu + suspendovaných látek - absorpce rozpuštěných látek na suspenze a sedimentující materiál ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD ČOV Brno Modřice anaerobní fáze aerobní fáze skladování, pálení

anaerobní – schopnost mineralizovat velké množství organických látek - pomalé - nepříjemný zápach (bioplyn = metan + CO 2, sulfan, amoniak) ‏ 2) biologický stupeň mineralizace – rozklad organických látek na jednoduché anorganické sloučeniny aktivovaný kal = vločky osídlené mikroorganismy (bakterie, prvoci), houbovými vlákny, vířníky, hlísticemi aerobní – biochemická aktivita heterotrofních organismů, tj. baktérií + hub - rychlá, za nízkých teplot limitující faktor – udržení aerobního prostředí (dostatek kyslíku) ‏ aktivační nádrž kalové vyhnívací komory II. sedimentace

Kořenové čistírny + jezírka na odpadní vodu z domácnosti využívá přírodní samočisticí procesy v půdním prostředí nasyceném vodou průtok odpadní vody filtračním materiálem (biofilm na částicích) ‏ odstraňování nečistot kombinací fyzikálních, chemických a biologických procesů. umělé mokřady – výsadba běžných mokřadních rostlin - podpovrchový průtok odpadní vody

Co můžeme dělat lépe – prací prášky, myčky, hnojení (certifikace, eko-zemědělství) ‏

Toť vše!