EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Dědičnost krevních skupin, mimojaderná dědičnost Číslo vzdělávacího materiálu: ICT10/11 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název sady vzdělávacích materiálů: Molekulární biologie jako prohloubení učiva a opakování k maturitě Autor: Jakub Siegl Datum vytvoření: Garant (kontrola): Mgr. Šárka Kirchnerová Ročník: ročník čtyřletého gymnázia (septima – oktáva) Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Biologie Téma: Dědičnost krevních skupin, mimojaderná dědičnost Metodika/anotace: Materiál slouží k pochopení významu krevních skupin na genetické úrovni. Tj. jakou krevní skupinu mohou mít mé děti, pokud je budu mít s tímto mužem/s touto ženou?Dále se zde seznámíme s genetickými informacemi, které nevychází z jaderné DNA, ale z jiných částí buňky. Na tyto informace je v dnešní době upřena pozornost vědců. Jak velký je jejich význam pro fungování organismů? To zatím nevíme. Třeba na to přijdete vy. Časový rozvrh: 45 min Gymnázium Františka Křižíka a základní škola, s.r.o.

Dědičnost krevních skupin antigeny aglutinogeny Na membránách erytrocytů se vyskytují různé antigeny bílkovinné podstaty zvané aglutinogeny (příslušné reakce s těmito antigeny způsobují shlukování - aglutinaci - krve). Nejvýznamnější jsou právě aglutinogen A a aglutinogen B. Podle toho, které z těchto aglutinogenů jsou přítomny, se určuje krevní skupina: Skupina A Skupina A - Tvoří se pouze aglutinogen A Skupina B Skupina B - Tvoří se pouze aglutinogen B Skupina AB Skupina AB - Tvoří se oba aglutinogeny Skupina O Skupina O - Netvoří se žádný aglutinogen

Dědičnost krevních skupin aglutininy V krevní plazmě jsou naopak obsaženy bílkovinné protilátky zvané aglutininy (anti-A, anti-B). O tom, které typy protilátek jsou v krvi obsaženy, opět rozhoduje krevní skupina člověka. Skupina A Skupina A - Tvoří se pouze aglutinin anti-B Skupina B Skupina B - Tvoří se pouze aglutinin anti-A Skupina AB Skupina AB - Netvoří se žádný aglutinin Skupina O Skupina O - Tvoří se oba aglutininy (tj. anti-A i anti-B)

Dědičnost krevních skupin !!! Pokud při transfúzi dostane pacient s krevní skupinou A sérum od dárce s krevní skupinou B, začnou pacientovy anti-B protilátky shlukovat krev a pacient pravděpodobně zemře. Vzhledem k několika dalším faktorům neplatí ani známá poučka o krevní skupině O jako o univerzálním dárci či o krevní skupině AB jako o univerzálním příjemci (pokud se jedná o transfúzi plné krve). Při transfúzi se tedy může použít jen krev stejné skupiny, navíc je nutné udělat ještě poslední křížovou zkoušku kompatibility séra a pacientovy krve. !!!

Dědičnost krevních skupin Uplatňují se alely jednoho genu – ABO genu 9q34. Alely podmiňující tvorbu aglutinogenu (buď A nebo B) jsou dominantní vůči alele, která nepodmiňuje tvorbu žádného aglutinogenu, tj. O. Mezi sebou jsou kodominantní. Úkol: Zjistěte všechny možné rodičovské kombinace a potenciální fenotypy potomků. Fenotyp - krevní skupina A - Genotyp AA nebo AO Fenotyp - krevní skupina B - Genotyp BB nebo BO Fenotyp - krevní skupina AB - Genotyp AB Fenotyp - krevní skupina O - Genotyp OO

Příklad 1 Jeden z rodičů má krevní skupinu A, druhý B, u dětí byly zastoupeny všechny 4 skupiny. Jak vypadají genotypy všech zúčastněných.

Příklad 1 Jeden z rodičů má krevní skupinu A, druhý B, u dětí byly zastoupeny všechny 4 skupiny. Jak vypadají genotypy všech zúčastněných? Aby mohly vzniknout všechny čtyři typy krevních skupin, musí mít oba rodiče také alelu O – mluvíme o kodominanci – nula se projeví pouze jako homozygotně recesivní sestava:

Příklad 2 Kterého z mužů lze vyloučit jako otce dítěte? Dokažte: a) matka má krevní skupinu B, dítě 0, jeden muž A, druhý AB. b) matka má krevní skupinu B, dítě AB, jeden muž A, druhý B.

Příklad 2 Kterého z mužů lze vyloučit jako otce dítěte? a) matka má krevní skupinu B, dítě O, jeden muž A, druhý AB. Matka má krevní skupinu B – tzn., že může mít genotyp BB nebo BO. Pokud má dítě skupinu O, pak se u matky jedná o druhou možnost. Otec musí mít tedy také alespoň jednu alelu O. Tím pádem nemůže mít skupinu AB. b) matka má krevní skupinu B, dítě AB, jeden muž A, druhý B. Stejně jako v předchozím příkladu má matka krevní skupinu B, dítě má ovšem skupinu AB – otec musí být donorem alely A. Muž mající krevní skupinu B tudíž nemůže být otcem dítěte.

Mimojaderná dědičnost Týká se DNA, které nejsou uloženy v jádře buněk ale mimo něj. U Prokaryot Plazmidy U Prokaryot – Plazmidy v cytoplazmě U Eukaryot Plazmogeny U Eukaryot – Plazmogeny v cytoplazmě Chondriogeny Chondriogeny v mitochondriích Plastogeny Plastogeny v plastidech PLAZMON Soubor všech genů mimojaderně uložených se nazývá PLAZMON

Mimojaderná dědičnost maternálně paternální biparentální Co se týče dědičnosti genů vázaných mimo jádro, je častější dědičnost po matce - maternálně, př. samčí chloroplasty z pylových zrn tedy nevstupují do zygoty. U některých nahosemenných však byla objevena výhradně paternální dědičnost, tzn. že všechna plastidová DNA v potomstvu pochází z pylového zrna. U zbytku vyšších rostlin je v zygotě přítomna kombinace samčích i samičích chloroplastů a dědičnost pDNA je tedy biparentální. Podobně je tomu i u chondriogenů a plazmogenů