ENERGETICKÁ POLITIKA EU: udržitelná, bezpečná a dostupná energie Petr Zahradník, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a EPOS při MMR

Potřeba Připravit se na radikální změnu ve výrobě energie, její distribuci a spotřebě Energetická politika členského státu EU ≠ Evropská energetická politika Evropská energetická politika determinována společným zájmem a strategickými prioritami Energetika – mimořádně komplexní strategický sektor

Energetické aktivity Energetické zdroje: -konvenční/ neobnovitelné - plyn, ropa, uhlí, -obnovitelné – biopaliva/ biomasa, voda vzduch slunce, -jádro, -generované úspory, restrukturalizace; Distribuce: -přesun mezi státy, kontinenty; potřeba zajištění nepřerušované dodávky energie po mnoho dekád (technologická náročnost, ohromné finanční nároky) Spotřeba: -osobní; investiční, výrobní – kompetentní odhad udržitelné poptávky po energii; limity pro znečištění životního prostředí; úspory

Konsekvence energetických aktivit Navíc, Evropa dbá na sociální a environmentální standardy a současně je mimořádně a stále více závislá na dovozu konvenčních zdrojů i komponentů pro jaderné palivo (celkem cca 50%; uhlí 40%, ropa 83%, plyn 63%) – celková suma 350 mld. EUR; Lpí na konceptu udržitelného rozvoje: Strategie Evropa 2020 a Víceletý finanční rámec pro období 2014 – 2020; - Strategie Evropa 2020: tři cíle – jeden z nich udržitelný růst (založený na posílení konkurenceschopnosti a ekologičtějším využívání zdrojů), pět kvantifikovaných cílů – jeden z nich „20 – 20 – 20“ (20% redukce emisí skleníkových plynů v porovnání s rokem 1990, 20% spotřebované energie z obnovitelných zdrojů, 20% zlepšení v oblast energetické efektivnosti a úspor

Strategie Evropa 2020 Kvantifikovaný cíl rozpracován na úroveň národních států: v případě České republiky národní cíl stanoven v případě redukce emisí oxidu uhličitého ve výši 9% a dosažení podílu obnovitelných zdrojů ve výši 13%; národní cíl v oblasti redukce energetické spotřeby není vymezen; Navíc v současných podmínkách propojení klíčových strategických směrů (Evropský semestr, sankční proces v Kohezní politice) může jejich neplnění vést k restrikcím v jiných oblastech; Nadto: jednou ze sedmi vlajkových iniciativ je Zdrojově efektivní Evropa

Víceletý finanční rámec 2014 – 2020 a energetika 960 mld. EUR CEF (Nástroj k propojení Evropy) – celkem 29,3 mld. EUR Kohezní politika – celkem 325,1 mld. EUR – z toho přesně energetická opatření nelze identifikovat, ale v našem případě to bude přibližně 17% (z 20,5 mld. EUR) Horizon 2020 – celkem 75 mld. EUR (z toho taktéž odhadováno přibližně 20% výdajů spojených s výzkumem a inovacemi v energetice); Při té příležitosti je absorpční kapacita energetických projektů v EU přibližně 250 mld. EUR ve stejném časovém výhledu

Nástroj na propojení Evropy Geneze; Nyní předpokládáno 29,3 mld. EUR, z toho na energetiku 5,2 mld. EUR, Propojení energetické infrastruktury a sítí mezi členskými státy, preventivní opatření před black- out, bezpečnost dodávek, rovnoměrné pokrytí distribuce – klíčový je zde přeshraniční prvek

Kohezní politika Konkretizace v případě České republiky: OP jsou ve fázi pokročilé tvorby – klíčové téma energetické efektivnosti; další témata: výroba technologií pro energetiku OP ŽP: energetické úspory; Prioritní osa 5: Energetické úspory; Investiční priority: 1 – Podpora energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů ve veřejných infrastrukturách a v sektoru bydlení; velmi předběžně 0,86 mld. EUR

Kohezní politika OP PIK: šetrné zacházení se zdroji; Prioritní osa 3: Udržitelné hospodaření s energií, podpora OZE a rozvoj inovací v energetice; Investiční priority: 4a – Podpora produkce a šíření obnovitelných zdrojů energie, 4b – Podpora energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů v podnicích, 4d – Vyvíjení a zavádění inteligentních rozvodných systémů nízkého a středního napětí, 4f - Podpora výzkumu, inovací a zavádění nízkouhlíkových technologií, 4g – Podpora využívání vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny na základě poptávky po užitečném teple; velmi předběžně 0,78 mld. EUR

Kohezní politika IROP: energetická účinnost; Prioritní osa 1: Zvýšení konkurenceschopnosti v území, Investiční priorita 4c: Podpora energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů ve veřejných infrastrukturách, mimo jiné ve veřejných budovách a v sektoru bydlení (čl. 5, odst. 4, písm. c); Investiční priorita 4e: : podpora nízkouhlíkových strategií pro všechny typy oblastí, zejména městské oblasti, včetně podpory udržitelné městské mobility a adaptačních opatření, jejichž cílem je zmírnění změny klimatu (ERDF, čl.5, bod 4 e); velmi předběžně 0,82 mld. EUR; Celkem téměř 2,5 mld. EUR = 65 mld. Kč

Společný jmenovatel pro energetickou politiku Zajištění dodávek energie (volný trh); Zajištění, aby ceny energií nepůsobily negativně na konkurenceschopnost evropské ekonomiky; Ochrana životního prostředí a zejména zaměření se na vypořádání se s klimatickými změnami; Zlepšení energetických sítí; Členské státy mají volnost ve výběru energetických zdrojů – musejí nicméně respektovat cíle obnovitelné energie; navíc evropské politiky směřují čenské státy k určitému jednání; Zelená kniha 2030 a dále

Petr Zahradník Děkuji Vám za Vaši pozornost !!!

Prezentace vznikla v rámci projektu OP VK Inovace výuky regionálního rozvoje, reg. číslo: CZ.1.07/2.2.00/