Vzdělávací oblast:Ekonomické vzdělávání Tematická oblast:Ekonomika pro kuchaře Název vyučovací oblasti: Cena a tržní mechanismus Ročník / obor studia:I. – III. r./Kuchař - číšník Vypracoval:Ing. Kovač Lukáš Škola: Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb, Litoměřice (do – SŠHGS) Ověřeno : I. a II. pololetí šk. r. 2012/2013 DUM Klíčová slova: Cena, nabídka, poptávka Anotace: Odborná prezentace pro podporu výkladu učitele s využitím interaktivních prvků prezentace.

Cena a tržní mechanismus

Obsah 1.Cena 2.Nabídka 3.Poptávka 4.Tržní rovnováha 5.Tržní mechanismus

Cena  Je peněžitá částka, jíž se oceňuje jednotka výkonu podniku (výrobek, zboží, služba) sjednaná při nákupu a prodeji. Funkce ceny Je důležitým marketingovým nástrojem a nástrojem obchodní politiky podniku, Ovlivňuje chování zákazníků a tím i poptávku a nabídku, Informuje a signalizuje užitek, který může kupující od výrobku/služby/zboží očekávat, Určuje rozsah spotřeby obyvatelstva a ovlivňuje směr spotřeby.

Druhy cen Cena tržní –Je dána vzájemným působením nabídky a poptávky. –Není nijak omezována. Rovnovážná cena –Je tržní cenou, při které se nabídka a poptávka v rovnováze. –Ceny se na trzích neustále pohybují, proto tato cena není příliš reálná. Cena běžná (aktuální) –Je cena statků a služeb, za níž se kupuje zboží v určitém okamžiku. Cena prodejní a nákupní –Je cenou kdy cena jednoho subjektu je nákupní cenou druhého subjektu. Cena volná (smluvní) –Cena se stanoví na základě dohody mezi kupujícím a prodávajícím. Cena regulovaná –Je regulována státem (regulované nájemné bytů). Cena světová –Je platnou cenou při obchodování na světových trzích.

Složky ceny Cenu tvoří dvě základní složky: –Náklady Náklady spojené s výrobou, Náklady spojené s provozem, Mzdové a sociální náklady pracovníků v obchodě, Náklady s pojené s prodejními, skladovacími plochami, Dopravní náklady, atd. –Zisk Je odměna podniku za podnikatelské riziko, které podnik podstupuje. Bývá stanoven většinou v % sazbě.

Nabídka Nabídka je množství jednotlivých druhů zboží, které jsou prodávající ochotni za určitou cenu prodat. Nabídka může být: agregátní –suma všech zamýšlených prodejů, individuální –nabídka jednoho výrobce (firmy, prodejce), dílčí –nabídka jednoho určitého výrobku Zdroj: and-demand/ and-demand/

Zákon nabídky S rostoucí cenou nabízené množství vzrůstá Jak velká bude nabídka určitého zboží rozhoduje ve velké míře cena tohoto zboží. Čím je cena určitého zboží nebo služby na trhu vyšší, tím více výrobců přichází na trh a chce prodat své zboží, nabídka roste. Je-li cena zboží nebo služby nízká, výrobci nemají zájem prodávat své zboží, nabídka klesá. V každém určitém okamžiku tedy existuje vztah mezi cenou a nabíze­ným množstvím zboží nebo služby. Tento vztah se nazývá nabídkový vztah nebo nabídková funkce.

Grafické znázornění nabídky Grafickým znázorněním tohoto vztahu je nabídková křivka. Graf nabídky (značíme písmenem S - supply) zobrazujeme tak, že nezávislá proměnná p (cena) je na svislé ose a funkční proměnná q (nabízené množství) je na vodorovné ose. Křivka nabídky má rostoucí charakter, protože zde působí zákon rostou­cí nabídky, který říká, že s růstem cen roste nabízené množství Zdroj:

Faktory ovlivňující nabídku Náklady výroby a obchodu na jednotku produkce –Ty se mění vlivem změn cen (dražší suroviny a energie, zvyšování nominálních mezd nebo naopak snižování nákladů, zavádění nejnovějších technologií zvy­šujících produktivitu práce, zvyšování některých daní atd.). Ceny alternativních výrobků, –které může výrobce vyrábět s danými zdroji. –Alternativní výrobky jsou výrobky obdobné užitné hodnoty. Změny vnějších podmínek různého druhu. –Například výkyvy počasí v zemědělství zmenšují nebo zvětšují úrodu, přírodní katastrofy, války ap. Očekávání –očekávají-li výrobci zvýšení cen svých výrobků, ponechá­vají své výrobky na skladě (pokud to povaha výrobku dovoluje) a uve­dou je na trh až po zvýšení ceny.

Proč platí zákon nabídky? Nabídková křivka může mít stoupající tvar z několika příčin: Výrobci mohou s danými zdroji měnit strukturu výroby –(při zvýšení ceny sledovaného výrobku zvýší jeho podíl a sníží podíl výroby jiných výrob­ků, výrobek s vyšší cenou je pro ně zajímavější). Do odvětví vstoupí noví výrobci - konkurence –ti, kteří mají vyšší náklady a při nižší ceně nemohli daný výrobek vyrábět. Vyšší cena přináší větší tržby, –což umožní výrobu rozšířit a nabízet větší množství výrobků. Zdroj: wikispaces.com/Chapter+4+%28JEM%29+- +The+Market+Forces+of+Supply+and+Demandhttp://mrski-apecon wikispaces.com/Chapter+4+%28JEM%29+- +The+Market+Forces+of+Supply+and+Demand

Nabídka – zadání příkladu Při ceně pronájmu 1.500,- Kč za 1 měsíc se nabízí volných místností, při ceně 3.000,- Kč za 1 měsíc již volných místností a tak dále podle tabulky: –Sestrojte graf vývoje nabídky. Cena pronájmu za 1 měsíc v Kč Nabízené množství místností

Nabídka – řešení příkladu

Poptávka Poptávku představuje množství jednotlivých druhů zboží, které jsou kupující ochotni při určité ceně na trhu koupit. Poptávku můžeme rozdělit na: agregátní, –což je celková suma všech zamýšlených koupí, individuální, –kdy jde o poptávku jediného kupujícího, dílčí, –kdy jde o poptávku po jednom určitém výrobku. Zdroj: and-demand/ and-demand/

Zákon poptávky S rostoucí cenou poptávané množství klesá!!! Jak velká bude poptávka po určitém zboží, rozhoduje ve velké míře cena tohoto zboží. Čím je cena vyšší, tím více budete o koupi daného zboží přemýšlet a vaše poptávka bude asi menší, než kdyby cena tohoto zboží byla nízká. A naopak, čím bude cena nižší, tím více si daného zboží bude­te moci koupit a vaše poptávka bude stoupat. Grafickým znázorněním tohoto vztahu je poptávková křivka. Zdroj:

Grafické znázornění poptávky Poptávková křivka má klesající charakter, protože zde platí zákon klesající poptávky, který říká, že s růstem cen klesá poptávané množství. Graf poptávky (značíme písmenem D - demand), zobrazujeme tak, že nezávislá proměnná p (cena) je na svislé ose a funkční proměnná q (poptávané množství) je na vodorovné ose. Zdroj:

Faktory ovlivňující poptávku Výše důchodu (mezd) Substituty –je zboží, které může nahradit zkoumané zboží. –(např. hoř­ká čokoláda a mléčná čokoláda, hruškový kompot a meruňkový kom­pot, houska a rohlík). Komplement (komplementární zboží) –je takové zboží, které doprovází spotřebu zkoumaného zboží, kupuje se paralelně s ním. (např. auto a benzin, tiskárna a toner, propisovací tužka a náplň do ní). Změny v preferencích lidí –zvyky, móda, změny potřeb atd. Demografické změny –změny v počtech a charakteristikách kupujících. Očekávání –očekává-li se růst cen určitého výrobku, lidé začnou tento výrobek kupovat a zvýšená poptávka vyvolá růst ceny.

Proč platí zákon poptávky? Kolísání poptávkové křivky je způsobeno především následujícími efekty: Důchodový efekt –je-li důchod (příjem) kupujících daný, mohou za něj při nižších cenách koupit větší množství zboží a naopak. Co platí pro jednotlivého kupujícího, platí i pro velký počet kupujících. Substituční efekt při zvýšené ceně lidé mění strukturu své spotřeby, sníží podíl zdraženého výrobku a zvyšují podíl levnějších výrobků. Zdroj: wikispaces.com/Chapter+4+%28JEM%29+- +The+Market+Forces+of+Supply+and+Demandhttp://mrski-apecon wikispaces.com/Chapter+4+%28JEM%29+- +The+Market+Forces+of+Supply+and+Demand

Poptávka – zadání příkladu Poptávka po rajčatech se bude vyvíjet tak, že při ceně 35,- Kč bude poptávané množství kg, při ceně Kč 30,- to bude kg a tak dále podle tabulky: –Sestrojte graf vývoje poptávky. Cena rajčat za 1 kg Poptávané množství v kg

Poptávka – řešení příkladu

Tržní rovnováha Shodnou-li se při určité výše ceny kupující a prodávající, pak se nabízené a poptávané množství dostane do rovnováhy. Dochází k uspokojení prodávajícího i kupujícího a dochází k tzv. „vyčištění trhu“ – není co prodávat i kupovat. Podmínky pro tržní rovnováhu: Existuje trh jednoho zboží Existuje dokonalá konkurence –S = D –S<D –S>D Zdroj:

Tržní mechanismus Tržní mechanismus znamená automatické vyrovnávání nabídky a poptávky. Reguluje se tak množství vyráběného, nabízeného, kupovaného a spotřebovaného zboží v celé ekonomice a národním hospodářství, což vede k hospodárnému rozdělení zdrojů ve společnosti. Základem fungování tržního mechanismu je “tržní chování” všech ekonomických subjektů, vládou počínaje a občanem konče. Pro správné fungování tržního mechanismu je důležitá správně nastavená cena výrobků a služeb.

Znaky tržního mechanismu 1.výrobky prochází směnou, 2.příjmy jsou důsledkem prodeje, 3.prodávající a kupující je závislý na cenách, 4.musí být zajištěna možnost svobodné volby povolání.

Úloha státu v tržní ekonomice stát velmi významně ovlivňuje fungování tržní ekonomiky, neboť tržní mechanismus není dokonalý a vždy nezajistí ekonomickou rovnováhu, stát má důležitou úlohu v těchto oblastech: 1. stanovuje legislativu a dbá na její dodržování, v případě porušování stanovuje sankce, 2. zasahuje v případě tržního selhání (např. antimonopolní zákony), 3. řeší ekonomickou a sociální nerovnost přerozdělováním příjmů či bohatství (např.daněmi), 4. řeší problematiku inflace, nezaměstnanosti, ekonomického růstu či krizového vývoje v hospodářství prostřednictvím hospodářské politiky, 5. financuje oblasti, které není trh schopen samostatně zajistit – veřejný sektor…..

Použitá literatura KOČÍ, Jana a Lenka ŠAMŠOVÁ. Základy ekonomiky: pro střední a vyšší hotelové školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2009, 143 s. ISBN ŠVARCOVÁ, Jena. Ekonomie stručný přehled: Teorie a praxe aktuálně a v souvislostech. 1. vyd. Zlín: CEED nakladatelství, 2002, 279 s. ISBN Ekonomie on-line [online]. Dostupné z: