Stáří a osobnost člověka Marie Blahutková

Ontogeneze Tím, že vědci lépe popisují zákonitosti v involuci psychické ontogeneze, jsme schopni se na toto období lépe připravit a využívat je pro aktivní stáří, pozitivně, seberegulačně a tím přispívat k plnohodnotnějšímu životu (Kuric et al., 1986).

Ontogenetické přístupy se v průběhu rozvoje vědeckých poznatků rozvíjely v závislosti na studiu osobnosti člověka ČR - Příhoda (1963), Havlínová (1995, 1998), Švancara (1967), Osecká & Blatný (1993), Matějček (2000), Smékal (2002), Hradecká (1980), Kohoutek (2000), Vaněk et al. (1980) Slovensko Pardel (1982), Koščo (1975), Pavlovič (1975) a Kováč (1998, 2001)

Havinghurst (1963) deklaruje pro každé období ontogeneze jisté dominantní črty 0 – 10 směřování k nezávislosti 10 – 20 formování vlastní osobnosti 20 – 30 jádro života 30 – 40 shromažďování energie 40 – 50 námaha o potvrzení sebe sama 50 – 60 vytváření nového životního stylu 60 – 70 relaxace

Kuric et al. (1986) Prenatální období (stadium nitroděložního vývoje) Kojenecké stadium (začíná porodem a je charakteristické adaptací dítěte na prostředí) Stadium raného dětství (někdy označovaném jako věk batolecí) Stadium předškolního dětství (tvarová přeměna postavy) Stadium školního dětství (někdy se dělí na mladší a starší školní věk) Stadium puberty (někdy označováno jako střední školní věk) Stadium adolescence (někdy označováno jako mládenecký věk) Stadium mladšího dospělého věku (do 30. roku) Stadium středního dospělého věku (období končívá kolem 45. roku) Stadium staršího dospělého věku (hranice je individuální a končí mezi 55. a 65. rokem) Stadium počátečního stáří (většinou pojímaném od 61. roku do 75. roku) Stadium pokročilého stáří (od 76. roku do 90. roku) Stadium krajního stáří (patriarchium zahrnuje úsek od 91. roku do 110. roku)

5 cyklů podle Gadamera (1975) atentátní etapa (od početí po narození) etapa evoluce – dětství a mládenectví dospělost důchodci (odchod do důchodu, změny sociálních rolí, ukončení profesionální činnosti, v některých případech vyvrcholení profesionální kariéry a společenského postavení, ubývání fyzických sil, minimum rozvodů, začátek možného selhávání, maximum duševních chorob) kmetství (selhávání životně důležitých funkcí, choroby, úmrtnost, minimum žijícího obyvatelstva).

Podle odhadu demografů měla v roce 2000 v Evropě zhruba jedna pětina obyvatel šedesát a více let - dlouhověkost život ve vysokohorském prostředí nebo v prostředí co nejméně zamořeném exhalacemi – je to však dáno také odlišností životního stylu a způsobu života (např. statistiky udávají, že v Jerevanu žije nejvíce stoletých lidí). strava a složení potravin (bylo prokázáno, že nadváha zkracuje život o 25 %) tělesný pohyb a tělesná aktivita (prodlužuje zejména aktivní část života) průběh onemocnění ve stáří – pro vysoký věk jsou typické mnohočetné poruchy, které mohou postupně vyústit do systémového selhání.

Gerontologie – věda o stáří „ Stáří se projevuje „úhrnným stavem opotřebování, jemuž bylo tělo vystaveno“. (Selye, 1993)

Gerontologie je věda multidisciplinární gerontologie experimentální (biologická) – zabývá se tím, jak a proč živé organizmy stárnou, gerontologie sociální – zabývá se vzájemným vztahem člověka a společnosti, gerontologie klinická – zabývá se zvláštnostmi zdravotního stavu seniorů

Stáří a funkce Prarodičovská Moudrosti Snižování motoriky Nemoc a její vliv Snižování pozornosti Změna přístupu ke smysluplnosti života

Berlínský model moudrosti  deklarativní (faktická) znalost věcí, které se týkají vedení života  procedurální znalost pragmatiky života (znalost heuristických postupů a hodnot)  obecné znalosti o individuální a sociální životní problematice (rodině, přátelství, spolupráci a soupeření)  uznávání existence nejistoty  dobrá orientace v nečekaných situacích.

Mühlpachr (2004) uvádí tyto skupiny seniorů: důvěřivé stáří - objekt kriminální činnosti podivínské stáří – způsob chování, který neodpovídá společenským konvencím bláznivé stáří - střídání nálad (ztráta reality) intelektově upadající stáří – demence nesnášenlivé stáří - pokles schopnosti tolerance odbržděné stáří –deliberace sexuálního pudu osamělé stáří – emocionální zranitelnost