Zdravotní politika MKV_VESP Tutorial 2. Zdravotní politika  vyjádření zájmů společnosti (státu) na zdraví obyvatelstva s cílem jeho zlepšování a.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Integrovaný systém kvality v dalším profesním vzdělávání KVALITA V DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ Liberec,
Advertisements

Generická preskripce a substituce Pozitivní listy
Finanční situace systému veřejného zdravotního pojištění a úhrady zdravotní péče v roce 2009 Praha, 20. listopadu 2008.
Je zdravotnictví veřejný statek? Zdravotnické statky nesplňují základní charakteristiky pro veřejný statek – nejsou nevylučitelné ze spotřeby a nejsou.
Odrazový můstek reformy zdravotnictví v oblasti zdravotních služeb
Evropský sociální fond
Role MZ ČR v souvislosti s veřejnou podporou – financování investic ve zdravotnictví
Rozhodčí soud pro zdravotnictví Externí přezkum nároků z veřejného zdravotního pojištění JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. České zdravotnické fórum Centrum.
Leoš Heger, květen 2011 Reformní kroky MZ ČR. Vývoj příjmů a nákladů systému mld. Kč.
Příprava koncepce kvality zdravotnických zařízení –aktuální stav
Restrukturalizace akutní lůžkové péče Ing. Petr Nosek náměstek pro zdravotní pojištění
Mechanismy evaluace kulturních služeb
Projekt zavádění jednotné bezpečnostní politiky v prostředí VZP ČR
Zdravotnictví V odvětví zdravotnictví v ČR je zaměstnáno pracovníků a výdaje státního rozpočtu do tohoto odvětví představuji asi 9% HDP. Po roce.
Kvalita a bezpečnost zdravotních služeb -současná priorita MZ
Dnešní možnosti zdravotních pojišťoven při nákupu zdravotní péče Vladimír Kothera generální ředitel Zdravotní pojišťovna METAL-ALIANCE Kladno, září 2005.
Role nelékařů v českém zdravotnictví
© GI, konzultační a vzdělávací skupina OLOMOUC Vyhodnocení a zefektivnění procesů plánování sociálních.
Informační strategie. řešíte otázku kde získat konkurenční výhodu hledáte jistotu při realizaci projektů ICT Nejste si jisti ekonomickou efektivností.
Tomáš Julínek Reforma zdravotnictví. Základní charakteristiky ideových pohledů na zdravotnictví - duben 2001  Zvýraznění role občana  Zdravotnická zařízení.
Zdravotnictví řízené občanem Pavel Vepřek Tým DG plus.
REFORMNÍ OPATŘENÍ MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ PhDr. Lucie Bryndová Seminář odboru 37 Ministerstva financí
REFORMNÍ OPATŘENÍ MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ MUDr. Markéta Hellerová, MUDr. Pavel Hroboň Jihlava,
REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ „Zdravotnictví nejvyšší kvality dostupné pro všechny!“ MUDr. David Rath.
Proč potřebujeme nákupčí zdravotní péče MUDr. Pavel Hroboň, M.S.
Role ceny zdravotní péče – ekonomický pohled PhDr. Lucie Antošová Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR.
SEKTOROVÉ DOHODY význam, příprava, realizace. Co je Sektorová dohoda?  Unikátní nástroj umožňující významně ovlivnit rozvoj lidských zdrojů v ČR prostřednictvím.
Reforma českého zdravotnictví poznámky a připomínky
VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
ÚVOD DO PRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
„Požadavky na jakost a hodnocení jakosti zdravotnických informačních systémů“ Praha Možné přístupy k analýze hospodaření bývalých okresních nemocnic.
Kvalita a bezpečnost IT ve zdravotnictví
Česká republika a Slovensko dvě země, dvě reformy Dialogem ke změně – slovenská zkušenost CERGE-EI, Praha, PhDr. Lucie Antošová Ministerstvo.
Základní struktura projektu Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice.
MARKETINGOVÝ MIX.
Implementace veřejného zájmu Veřejné politiky. CYKLUS VEP  KDE JSME ? (identifikace a formulace VZ) - různé varianty řešení problému (kriminalita, dopr.
Kvalita v českém zdravotnictví
ZDRAVÍZDRAVÍ Stav plné tělesné, duševní a sociální pohody, nikoliv pouze nepřítomnost nemoci nebo vady.
VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
Hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb
Regionalistika 2 Základní nástroje a možnosti rozvoje území.
Systém veřejného zdravotního pojištění v ČR a jeho vývoj Vladimír Kothera generální ředitel ZP M-A prezident SZP ČR Duben 2008.
ZÁSADY TRANSFORMACE ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN Praha,
Zkušenosti s uplatňováním principů veřejné podpory v Královéhradeckém kraji Systém řízení a financování sítě sociálních služeb v Královéhradeckém kraji.
Paragraf Fišerové – dopady na pacienty, pojišťovny a poskytovatele zdravotní péče.
Jan Bodnár Deinstitucionalizace: cesty vpřed 14. – , Praha Reforma psychiatrické péče v ČR.
Finanční situace systému veřejného zdravotního pojištění a úhrady zdravotní péče v roce 2008 Ministerstvo zdravotnictví Praha,
Konference Transformace a deinstitucionalizace sociálních služeb a Hradec Králové Národní centrum podpory transformace sociálních služeb.
Státní bytová politika Ing. David Slavata, Ph.D Ekonomika bydlení.
Dotační systém v sociálních službách jako bariéra jejich rozvoje Ladislav P r ů š a Praha, 25. listopadu 2013.
Financování zdravotnictví v ČR Kde jsme a jak dál? Ladislav Friedrich.
PROCESNÍ MODELOVÁNÍ AGEND VEŘEJNÉ SPRÁVY Rámcový návrh projektu.
Zdravotnické reformní zákony Mgr. Martin Plíšek náměstek ministra zdravotnictví.
Seminář Svazu měst a obcí České republiky , Praha Úloha architekta při rozvoji města Ing. arch. Marek Janatka, Ph.D.
Vypracování národních norem kódování pro český systém DRG číslo projektu CZ2005/017/ Program Evropské Unie Transition Facility pro Českou.
Leoš Heger Konference „Zdraví seniorů“ , PSP ČR Praha programové body TOP 09 zdravotnictví x senioři.
STABILIZACE A REFORMA ČESKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ Priority ministra zdravotnictví Tomáše Julínka pro funkční období Praha,
Cesta ke zvýšení kvality a bezpečnosti zdravotnického zařízení
REFORMA ČESKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ
Doc. PhDr. Kateřina Ivanová, Ph.D.
Ministerstva zdravotnictví ČR
Ing. Jaromír Gajdáček, Ph.D., MBA
Standardizace odborné zdravotní péče
REFORMA VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ Z POHLEDU ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY
ÚLOHA STÁTU VE ZDRAVOTNÍ POLITICE
Komunitní plánování Mirka Wildmannová.
Úvod, základní principy a cíle
Poptávka po zdravotní péči
Finanční situace systému veřejného zdravotního pojištění a úhrady zdravotní péče v roce 2009 Praha, 20. listopadu 2008.
10. seminář Zdravotnictví.
Transkript prezentace:

Zdravotní politika MKV_VESP Tutorial 2

Zdravotní politika  vyjádření zájmů společnosti (státu) na zdraví obyvatelstva s cílem jeho zlepšování a posilování jeho potenciálu. cíl zdravotní politiky tedy považováno zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva. => nejen resort zdravotnictví zdravotní politika jako nástroj vlády k dosažení cílů v oblasti zdravotnictví.  Health policy x Health care policy  Zdravotní politika a její vztah mezi zdravotním stavem (produkční fce zdraví)

Prvky analýzy a kritéria hodnocení zdravotní politiky Prvky analýzy a tvorby zdravotní politiky Potůček (2005: ) Kritéria hodnocení Potůček (2005: ) Kritéria hodnocení Palfrey (2000: 58) zdravotnický systémcelospolečenské důsledkyefektivnost (effectiveness) principy, potřeby, hodnoty a veřejný zájem naplnění základního lidského práva na zdraví účinnost (efficiency) nástroje zdravotní politikyzdravotní stav obyvatelstva, dostupnost zdravotní péče ekvita (equity) financovánízdravotnické služby osobně přijatelné z hlediska pacienta akceptovatelnost (acceptability) obecné principy zdravotního pojištění řízení rizika výskytu nemocídostupnost (accessibility) ekonomická účinnost a udržitelnost, národohospodářská kritéria vhodnost (appropriateness)

Cíle zdravotní politiky  Zdravotní Např. snížení míry úmrtnosti na KVCH Snížení prevalence tuberkulózy  Ostatní Cíle v oblasti organizace a uspořádání zdravotnictví Např. způsob financování zdravotnictví, práva a povinnosti pacientů apod.

Vztah mezi výdaji na zdravotnictví v PKS na osobu (v USD) a standardizovanou mírou úmrtnosti na 100tis. obyvatel v roce 2004 v Evropě.

Analýza závislosti mezi mírou spokojenosti se zdravotním stavem (v %) a výdaji na zdravotnictví v paritě kupní síly (USD), pro rok 2002 v Evropě

Důvody pro formulaci zdravotní politiky  Selhání trhu … nutnost zásahu státu informační asymetrie; odvozená poptávka po zdravotní péči; působení externalit; nejistota (nepředvídatelná D). NeDoKo  Přání voličů  Vývoj sociálních práv  Další okolnosti Zvýšené transakční náklady; vliv míry regulace a dohledu nad „plátci“ na efektivnost celého systému; chování jednotlivých aktérů a jejich motivaci.

Součásti zdravotní politiky PotůčekGladkijPažitný Koncepční činnostSystém zákonů, norem a standardů Definování priorit FinancováníFinanční prostředky a způsob jejich alokace Financování, management dluhu Organizační uspořádání zdravotnických služeb InstitucePlatební mechanismy Právní rámec, zdravotnické právo InformaceOrganizace Obecné principy zdravotního pojištění Vyjednávání mezi účastníky procesu zdravotní péče Regulace

Alternativy zdravotní politiky  Sociální Stát nese odpovědnost a náklady Všem stejná péče (x rozdílné příspěvky) Problém: dostupnost, kvalita, omezení svobody pacienta  Liberální Pacient nese odpovědnost a náklady Problém: sociální tvrdost, nespravedlnost, neschopnost vidět důsledky svého jednání (epidemie, drogy…)

Aktéři a jejich zájmy  Pacienti – dostupná a kvalitní zdravotní péče s nulovými (minimálními) přímými náklady Nadužívání, problém kapacit  Poskytovatelé – dostatek prostředků na platy lékařů a zdravotnické vybavení Problém – nemůžou mít všichni top vybavení, kvalita jednotlivých zařízení  Pojišťovny – zisk x povinnost pojistit Dopady „konkurence“ na chování pojišťoven  Farmaceutické firmy – zisk Lobbing  Stát - ? Ministr?, ministerstvo?, parlament?,… Plátci Poskytovatelé Pacienti

Úloha klíčových aktérů ve fázi tvorby a realizace zdravotní politiky Legenda: vliv během fáze tvorby vliv během fáze implementace Zájmové skupiny Parlament Ministerstvo zdravotnictví, Ministr Vláda

Zdravotní politika MinistrKoncepcePrincipy a cíle Ivan David (505) Koncepce zdravotnictví: dlouhodobý program vlády (autor: úřad vlády)  princip solidarity,  dosažení maximální možné cenové místní a časové dostupnosti kvalifikované péče v dostatečném rozsahu,  státní garance dostupnosti a kvality,  důraz na prevenci,  dosažení vyšší ekonomické efektivnosti Bohumil Fišer (887) Koncepce nebyla zveřejněna  Návaznost na dlouhodobé záměry vlády Marie Součková (639) Koncepce reformy zdravotnictví  vnímavost k potřebám obyvatel,  zlepšování kvality péče,  standardizace závazných a doporučujících ukazatelů s cílem dosáhnout dlouhodobě udržitelný,  jednotný a bilančně vyrovnaný systém integrovaných a koordinovaných služeb.

Zdravotní politika Jozef Kubinyi (112) Základní teze koncepce systému zdravotnictví ČR  veřejné zdravotní pojištění, solidarita  důsledná transparentnost nakládání s veř.prostředky,  dostupnost kvalitní péče pro všechny,  vymezení mimostandardní péče,  sledování, vyhodnocování a zveřejňování indikátoru kvality a nákladů zdravotní péče,  jasné vymezení kompetencí (stát, kraje, pojišťovny),  svobodný výběr poskytovatele i zdravotní pojišťovny,  ekonomická rovnováha,  posílení role pacienta v systému zdravotnictví. Milada Emmerová (434) Lidsky důstojné a efektivně fungující zdravotnictví. Návrh Koncepce péče o zdraví v CR v letech ,  ekonomická rovnováha, ekvita  zdravotní péče je poskytována na základe hodnocení potřeb a v rámci veřejného práva,  svobodná volba lékaře a poskytovatelů zdravotnických služeb,  řízení rizika výskytu nemoci cestou zdravotního pojištění odpovědné jednání všech zúčastněných aktéru  Efektivní fungování systému David Rath (270) Koncepce nebyla zveřejněna

Ostatní „nevládní“ koncepce“  Kromě výše uvedených koncepcí byly dále představeny 4 koncepce politických stran, 3 koncepce zpracované veřejnoprávními subjekty a 10 koncepcí (návrhů) zpracovaných ostatními subjekty.  Obsahové i formální zpracování jednotlivých koncepcí je velmi proměnlivé. Základními okruhy se téměř vždy dotýkají těchto oblastí: postavení pojišťoven ve zdravotnickém systému – jejich právní forma, pravomoci, úloha; postavení pacienta v systému – jeho práva a povinnosti; úloha poskytovatelů – forma, kvalita a rozsah poskytovaných zdravotnických služeb; obecné principy financování zdravotnictví; hledání dlouhodobě udržitelného optima.

„Aktuální“ zdravotní politika v ČR  Zdraví 21 Iniciativa WHO 1999 ČR 2000 Cíle napříč odvětvími  Koncepce T. Julínka

Reforma zdravotnictví 2007  Hlavní cíle Posílení práv pacientů Efektivnost systému Zavedení prvků řízené konkurence mezi plátce (i poskytovatele)

DŮVODY PRO REFORMU Dlouhodobé důvody Stárnutí obyvatelstva Nové medicínské postupy Zvyšující se očekávání občanů Okamžité důvody Plýtvání v systému ve výši minimálně 20 miliard Nestabilní prostředí plynoucí z nedostatečné právní úpravy a přílišného vlivu státu Zajištění dostupnosti zdravotní péče a požadavky na reformu ze strany občanů

DOPADY STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA NA V.Z.P Při dnešním způsobu výběru a využití prostředků veřejného zdravotního pojištění dokážeme v roce 2050 zaplatit jenom 50% potřebné péče Dnešní rozsah péče kryté v.z.p.

PŘIPRAVOVANÉ ZMĚNY ZÁKONŮ A JEJICH CÍLE 1. Stanoven í vymahateln é ho n á roku poji š těnce, možnosti výběru pojistky a zvý š en í možnost í zdravotn í ch poji š ťoven ř í dit n á klady – n á vrh z á kona o veřejn é m zdravotn í m poji š těn í 2. Zaveden í profesion á ln í ho dohledu nad finančn í m zdrav í m poji š ťoven a plněn í m jejich povinnost í při zabezpečov á n í dostupnosti zdravotn í ch služeb - n á vrh z á kona o Ú řadu pro dohled nad zdravotn í mi poji š ťovnami 3. Zlep š en í řiditelnosti, výkonnosti a transparentnosti zdravotn í ch poji š ťoven a zaji š těn í jejich motivace k ř í zen í n á kladů – n á vrh z á kona o zdravotn í ch poji š ťovn á ch

Reforma zdravotnictví – veřejné zdravotní pojištění2008  změna právní formy pojišťoven a vymezení jejich práv a povinností – řízená konkurence  vytvoření několika typů zdravotně pojistných plánů, které si budou jednotlivé pojišťovny nabízet a tyto plány si tedy budou konkurovat jak mezi sebou tak i s jinými plány.  vznik Úřadu pro dohled nad zdravotními pojišťovnami – vymezení jeho práv a povinností Přístup pojištěnce ke zdravotním službám není řízen Přístup pojištěnce ke zdravotním službám je řízen Minimální rozsah úhrady zdravotní plán s vyšší spoluúčastí zdravotní plán řízené péče s vyšší spoluúčastí Standardní rozsah úhrady standardní zdravotní plánzdravotní plán řízené péče

Literatura  Potůček, M. – Veřejná politika – ktp.12