© IHAS 2011 Tento projekt je financovaný z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR PROJEKT:Hodnocení průmyslových rizik PRODUKT:3 - Vlastnosti produktů BPS a jejich využití DÍLČÍ MODUL:3 - Vlastnosti produktů BPS a jejich využití

© IHAS 2011 Prezence účastníků a organizační záležitosti Formální představení projektu, financování a MSK Představení zpracovatele IHAS, tým odborníků Představení účastníků Cíl školení, co se naučíte, co budete umět Kdo je kdo a co tady děláme? Úvodem

© IHAS 2011 za pomoci kontrolované mikrobiální přeměny organických látek bez přístupu vzduchu - anaerobní digestace vznik: 1.bioplynu 2.digestátu 1. Výroba bioplynu

© IHAS 2011 Základní prvky bioplynové stanice 1.Reaktory 2.Plynojemy 3.Plynovody a další technologické prvky (čerpadla) 4.Spotřebiče plynu: Hořáky a kotle Zařízení k využití bioplynu pro výrobu elektrické a tepelné energie 5.Zařízení pro zneškodňování zbytkového bioplynu 1. Výroba bioplynu

© IHAS BPS zemědělské 2.2 BPS odpadové Rozdělení bioplynových stanic, jejich náležitosti 2. Blok I Členění bioplynových stanic z pohledu použitých surovin

© IHAS 2011 Dle typu použitých surovin lze bioplynové stanice rozdělit na:  Zemědělské  Odpadové 2 Členění BPS

© IHAS 2011 jsou nejrozšířenější využití cíleně pěstovaných zemědělských plodin (kukuřice, olejniny, cukrová řepa…) - hlavní surovina jako doplněk možno použít kejdu, hnůj vstupní materiál není potřeba upravovat před vstupem do fermentace 2.1 BPS zemědělské

© IHAS 2011 Výhody relativně jednoduchá a levná technologie dostupná surovina pro fermentaci další využití digestátu - hnojivo vyzkoušený, zaběhnutý provoz 2.1 BPS zemědělské

© IHAS 2011 Nevýhody zvýšená dopravní infrastruktura závislost na dodavatelích přebytky nevyužitého procesního tepla 2.1 BPS zemědělské

© IHAS 2011 Určené ke zpracování biologicky rozložitelných odpadů: komunální odpad maloobchod, potravinářský průmysl - prošlé potraviny, kaly, zemědělský odpad odpad z lesní výroby (kůra, větve, zbytky dřeva…) 2.2 BPS odpadové

© IHAS 2011 Výhody příjem ze zpracování (likvidace) bioodpadu odpadá závislost na dodavatelích (kukuřice…) 2.2 BPS odpadové

© IHAS 2011 Nevýhody vyšší investiční náklady, než u BPS zemědělských složitější technologie než u BPS zemědělských vstupní materiál nehomogenní, znečištěný, může obsahovat nežádoucí mikroorganismy - třídění, čištění, hygienizace před vstupem do fermentačního procesu problémy se získáváním surovin 2.2 BPS odpadové

© IHAS Členění BPS podle způsobu plnění fermentoru 3.2 Členění BPS podle konzistence substrátu 3.3 Členění BPS podle stupňů procesu Rozdělení bioplynových stanic, jejich náležitosti 3. Blok I Členění bioplynových stanic podle technologických postupů

© IHAS 2011 diskontinuální - s přerušovaným provozem - doba jednoho pracovního cyklu = doba setrvání materiálu ve fermentoru. semikontinuální - doba mezi dávkami je kratší, než je doba setrvání materiálu ve fermentoru. - nejpoužívanější způsob plnění fermentorů při zpracování tekutých organických materiálů kontinuální - používá se v případě zpracování tekutých organických materiálů s velmi malým obsahem sušiny 3.1 Členění podle způsobu plnění fermentoru

© IHAS 2011 na zpracování tuhých materiálů - vstupní substrát s podílem sušiny cca 18 až 35 %, výjimečně i více na zpracování tekutých materiálů - vstupní substrát s podílem sušiny 3 až 14 % 3.2 Členění podle konzistence substrátu

© IHAS 2011 Jednostupňové BPS - vše probíhá v jednom fermentoru Vícestupňové BPS - oddělení jednotlivých fází výroby bioplynu do více reaktorů 3.3 Členění podle stupňů procesu

© IHAS Využití bioplynu 4.2 Využití digestátu 4. Blok I Využití produktů BPS

© IHAS 2011 nejstarší způsob využití - ke svícení spalováním v kotlích: - vytápění budov - ohřev užitkové vody využití části tepla pro ohřev fermentorů využití části tepla např. pro hygienizační zařízení využití např. pro sušení dřeva 4.1 Využití bioplynu

© IHAS 2011 využití bioplynu v kogenerační jednotce: - výroba elektrické energie - výroba tepla 4.1 Využití bioplynu

© IHAS 2011 Skladování bioplynu - nízkotlaký mokrý plynojem plynojem, ve kterém je plyn jímán v prostoru pod plovoucím zvonem provozní (pracovní) tlak plynu je dán hmotností zvonu těsnost plynového prostoru zajištuje vodní uzávěr (výška sloupce vody mezi tělesem zvonu a základnovou nádrží) 4.1 Využití bioplynu

© IHAS 2011 Skladování bioplynu - nízkotlaký suchý plynojem plynojem, ve kterém je plyn jímán v kruhové (mnohoúhelníkové) nádrži pod pohyblivým stropem (pístem) provozní tlak plynu je dán hmotností pohyblivého pístu, těsněného těsnícími lištami po obvodu pístu, ponořenými do těsnícího oleje těsnící lišty jsou přitlačovány k plášti plynojemu pákami se závažím 4.1 Využití bioplynu

© IHAS 2011 Skladování bioplynu - nízkotlaký membránový plynojem plynojem, ve kterém je plyn jímán mezi základovou deskou a vnitřní membránou - vakem(plynová část) provozní tlak plynu zajištuje: 1.tlak vzduchu mezi vnitřní a vnější membránou, nebo 2.pomocí pohyblivé vodní nebo tuhé zátěže přiléhající na plynový vak nebo 3.pružinovým systémem působícím na plynový vak 4.1 Využití bioplynu

© IHAS 2011 Digestát - fermentovaný zbytek z provozu bioplynové stanice. Rozdělení digestátu - tuhá složka - separát - tekutá složka - fugát. Kalová hospodářství ČOV - produkce čistírenského kalu Použití digestátů z BPS - v případě, že vyhovují limitům obsahu cizorodých látek, mohou být použity jako organické hnojivo 4.2 Využití digestátu

© IHAS 2011 Použití digestátů z BPS - dále mohou být použity jako rekultivační digestát na nezemědělské půdě Tuhé digestáty mohou být: A.kompostovány B.upravovány na pěstební substráty Fugát po odvodnění digestátu: A.může být částečně recyklován v provozu BPS B.může být vypouštěn na ČOV Fugát se nesmí vypouštět do vodotečí 4.2 Využití digestátu

© IHAS 2011 Diskuse Otázky a odpovědi