Rodopisný výzkum – jak postupovat a jak zpracovat výsledky bádání, zpracování rodinné kroniky, genealogické informace na internetu, genealogická praxe, Základy genealogie – aneb jak sestavit rodokmen 7.

Rodopisný výzkum 1. Shromažďování podkladů a informací 2. Zhodnocení, třídění a kategorizace 3. Zpracování výsledků do rodokmenu, rodového vývodu, historie rodu či rodové kroniky

1.1. Přípravné práce – viz přednáška č. 2 Shromáždění a zhodnocení rodinných dokladů a dokumentů (křestní, oddací a úmrtní listy, fotografie, školní vysvědčení, domovské listy atd.) vč. zapůjčení od příbuzných a známých Rozhovory s pamětníky – rodiče, prarodiče, sourozenci a ostatní známí příbuzní, následně přátelé a známí (dotazník, identifikace fotografií a míst, různé informace, vysvětlení a objasnění osobních, majetkových, dobových a jiných záležitostí, apod.) Kritický rozbor – informace mohou být subjektivní, nedoložené, ovlivněné sympatiemi nebo antipatiemi, různé rodinné mýty a legendy Vytvoření základu rodinného a rodového archivu nebo alespoň soupisu dokumentů a památných předmětů u koho se nacházejí Vytvoření přehledu předků za poslední století (rodiče, prarodiče, praprarodiče - cca do roku 1900, až 14 předků), případně první verzi rodokmenu přímé linie Rodopisný výzkum

1.2 Rozhodnutí o předmětu výzkumu (linie rodu z otcovy nebo matčiny strany) a jeho výstupu ( rodokmen, rodový vývod, rodová či rodinná kronika) 1.3 Rozhodnutí o výběru pracovní metody – kartotéka osobních a rodinných listů, způsob číslování nebo počítač a genealogický software 1.4. Shromažďování podkladů a informací ( matriky a mimomatriční prameny)

Rodopisný výzkum 2.1 Vytvoření rodinného a rodového archivu Originály dokumentů nebo jejich papírové kopie a fotografie zařadit dle osob nebo rodin a doplnit inventářem – kancelářské šanony, fotografie doplnit popisky nebo štítky, nikdy nelepit trvale (rožky, pásky na lepení), papírové kopie doplnit informací o uložení originálu (archiv, číslo a název fondu, inventární číslo položky) Pro každého člena rodu, kde jsou k dipozici jakékoliv doklady, založit osobní list – viz příklad přednáška č. 2. ( může to být OL vytvořený softwarem) Co shromažďovat – přednáška č. 2 ( v podstatě všechno co je k dispozici) Pořídit digitální kopie všech položek 2.2 Třídění a kategorizace Pokud je k dipozici PC se softwarem je nutno všechny získané informace přenést do databáze (např. matriční zápisy, opisy a přepisy dokumentů), možno k jednotlivým osobám přikládat digitální kopie dokumentů, fotografií, videí a audionahrávek Databáze je velmi důležité pravidelně zálohovat !!

Rodopisný výzkum Pokud je pracovní metoda „papírová“ ve formě kartotéky je nutno matriční záznamy a další dokumenty opsat či přepsat na předem připravené formuláře a založit k jednotlivým osobám stejně jako kopie dalších dokladů a dokumentů Rodový nebo rodinný archiv nebude nikdy „hotový a uzavřený“ - vždy bude co přidávat a doplňovat. Nastane ale chvíle, kdy bude možno přistoupit k sepsání rodové kroniky či historie rodu ( máte k dipozici rodokmen či rodový vývod vytvořený na základě matričních údajů, získali jste i informace z důležitých mimomatričních pramenů – katastrů, pozemkových knih, sčítání lidu atd. - viz přednáška č. 6)

Rodová či rodinná kronika 3. Zpracování rodové kroniky či historie rodu - vlastní text kroniky, či „kniha“ kroniky a tzv. akcesoria kroniky (alba fotografií, kopie nejdůležitějších dokladů a dokumentů) Hlavní zásady: nikdy nepíšeme rovnou načisto, všechny důležité údaje musí být pravdivé a ověřené (pokud nelze doložit, pak uvést že se jedná pouze o názor, tvrzení či spekulaci a kdo to vyslovil), uvádět odkazy na prameny a literaturu, pečlivě vést záznamy o původu údajů, abychom se nemuseli k hledání znovu vracet Rodová kronika (historie rodu) postupuje většinou podle rodokmenu od nejstaršího známého předka Rodinná kronika vychází od probanta, tz. podle vývodu z předků, jedná se ale jen o zvyklost a v řadě kronik se postupuje též od nejstaršího předka Následující výklad je pouze návodem nikoliv závaznou směrnicí Kronika by měla mít název (rodová nebo rodinná kronika rodu …..., pod názvem může být jméno autora, na titulní stranu uvést místo vzniku a letopočet, dále věnování

Rodová či rodinná kronika 3.1. Osnova kroniky Úvod, předmluva, úvodní slovo – základní podnět, kdo přispěl radou či vzpomínkou, jaké hlavní prameny, stručný životopis autora Kapitola o rodovém příjmení Pokus o výklad rodového jména, jeho vznik, proměny (dle odborné literatury), výskyt v různých lokalitách (kdejsme.cz), způsoby zapisování v různých pramenech (matriky, urbáře, katastry aj.) Pasáž o kolébce rodu Popis nejstarší zjištěné lokality, její dějiny, historické a společenské souvislosti

Rodová či rodinná kronika Nejstarší dějiny rodu Nejobtížnější část kroniky, někdy se věrohodný pohled na tuto dobu vůbec nedá rekonstruovat. Většinou lze od konce 30leté války stanovit alespoň nějakou posloupnost generací a popsat životní i jiné poměry. Popis předchozí doby je velmi komplikovaný kvůli válce, předbělohorská doba je složitá vzhledem k náboženským poměrům. V rámci této kapitoly se zmíníme i o nejstarším zjištěném předkovi a uvedeme jeho základní údaje. Historie dalších generací až do přítomnosti Vlastní jádro celé kroniky, které se opírá o matriky a o ostatní prameny a zdroje informací. Směrem do přítomnosti narůstá množství informací, při zpracování je třeba dbát na to, aby zde nebyla uváděna jenom data, ale také aby kronika byla čtivá tato část by měla mít i určitý bod či milník k němuž se má vyprávěním dospět. Tímto bodem mohou být zlomová data 20. století 1918, 1945, 1948, 1989 Další pokračování, dodatky a nově získané informace – nová kniha

Rodová či rodinná kronika Rodová bilance demografické údaje o celém rodu jako např. průměrný a nejdelší věk, četnost porodů, četnost výskytu křestních jmen, genetické vlivy a nemoci, nejčastější povolání atd. Rejstřík, poznámky a vysvětlivky Rejstřík osobním místní věcný, poznámky a vysvětlivky buď „pod čarou“ na příslušné stránce nebo na konec knihy samostatně před rejstřík Obsah (může být i na začátku kroniky) Názvy jednotlivých kapitol s označením strany v knize Tiráž (autor, ilustrátor, datum, počet výtisků atd.) Akcesoria kroniky Většinou fotoalba členů rodu a kopie dokumentů, které se k nim vztahují, možno i další

Genealogické informace na internetu České stránky: genealogie.cz – Česká genealogická a heraldická společnost mghs.cz – Moravská genealogická a heraldická společnost Genea (genea.cz) – stránky českých genealogů (pomůcky, slovníčky, různé rady atd.) - více zaměřeny na Čechy než na Moravu Genealogické fórum (genealogie.taby.cz) – fórum badatelů (pomoc při čtení starých textů, otázky a odpovědi, hledání příbuzných, o archivech a matrikách, dotaz a rady atd.) Zahraniční stránky Family search (familysearch.org) – stránky mormonské církve (The Church of Jesus Christ of Latter-Day Saints) – možnost prohlížení matrik archivů v Třeboni, Opavě a Zámrsku, některá sčítání lidu Čechy i Morava, atd. my-history.co.uk - vybavení pro genealogii (pořadače, fotoalba, opravné pásky, obaly, atd.)

Možná úskalí badatelské práce (míry a váhy, peníze, zkratky a značky, jazykové problémy a jejich řešení, genealogické slovníky, témata a problémy na které se dříve nedostalo) Základy genealogie – aneb jak sestavit rodokmen 8.

Úskalí práce rodopisného badatele 1. Formální úskalí a problémy – např. nepřístupnost či omezená přístupnost některých fondů v archivech, problémy s fotografováním atd. 2. Věcná úskalí a problémy – nečitelné zápisy (rukopis nebo písmo a pravopis), používání více jazyků v jednom zápisu, zápisy čitelné ale nesrozumitelné kvůli časování, používaným jednotkám měr a vah, peněžním jednotkám, zkratkám, atd Kalendář (reforma Řehoře XIII. z února r. 1582) a) juliánský až do roku 1582 v katolických zemích, pak gregoriánský b) evangelické země odmítaly nový kalendář, v Německu až do roku 1700, značný zmatek, Švédsko 1753, Anglie 1752 c) Čechy přechod z 6. na , Morava z 3. na d) ortodoxní církev dodnes reformu nepřijala (rozdíl 13 dní), problém s VŘSR

Kalendář V nejstarších matrikách se občas vyskytuje datování podle svátků (např. 2. neděle po velikonocích) – nutno použít některou chronologickou příručku (např. Historická chronologie M. Bláhové) Příklad: Promulg: I. Dom. VI. post Pentecostes 2. července 1893 II. Fest. SS. Apostolorum Cyrilli et Methodii 5. července 1893 III. Dom. VII. post Pentecostes 9. července Míry a váhy Desetinná soustava byla zavedena v RU v r Délkové ( sáh, loket, píď, palec, dlaň, prst) Čechy – do pol. 16. století zcela lokální, pak pražská soustava Morava – dolnorakouský (vídeňský) systém, v roce 1758 (Marie Terezie) sjednocení, použity dolnorakouské míry (Čechy od r. 1764) sáh (Klafter) – 1,896 m = 6 stop (Schuh)= 72 palců (Zoll), loket(Elle) – 0,777 m

Míry a váhy 1 míle (Meile) = 4000 sáhů = 7,586 km Plošné dolnorakouské: Morava 17. stol. - lán (lánové rejstříky, pro různá panství různá velikost), měřice (Metz), Achtl (1 M= 8 Achtl), 1 M cca 0,19 ha, jitro (Joch) = 3 M Př. Hradčany 1 lán (Ganzlahner) – 56 M panství Tišnov Malá Lhota 1 lán (Ganzlahner) – 30 M panství Černá Hora další míry – čtvereční sáh ( □ Klafter, 3,596 m²), čtvereční loket ( □ Elle, 0,6 m²), Korec (Strich) – 2877m² (800 □ Klafter) 1 Joch = 3 Metzen= 2 Strich = 1600 □ Klafter = 5754,6 m² = 0,5755 ha Duté dolnorakouské: Tekutiny – vědro (Eimer, 56,589 l), máz (Mass, 1,415 l), holba (0,7 l), žejdlík (Seidel, 0,35 l) 1 vědro = 40 mázů = 80 holb = 160 žejdlíků Obilí – Strich - korec (1,5 měřice, 93 l), měřice (62,4 l), věrtel (15,372 l), achtl (7,686 l) 1 Měřice = 4 věrtely = 8 achtlů 1 met = 32 měřic – 1714 l (urbář 1632) Váhy cent – od r (56 kg, 100 liber), libra (Pfunt, 0,56 kg), kámen – 20 liber (11,2 kg)

Měnový systém Morava 17. století – zlatý moravský (30 grošů = 60 krejcarů), moravská hřivna (32 bílých grošů= 70 krejcarů), menší jednotky denár, haléř ( 1 groš = 7 denárů. 1 denár = 2 haléře) Morava 18. stol. - od r tzv. konvenční měna (C.M.)– 1 zlatý = 60 krejcarů, dvacetník, desetník, pětník, menší krejcarové mince, po roce 1811 W.W. (Wiener Währung), do 1857 papírové peníze od r. 1762, na poč. 19. stol. velké znehodnocení a v r státní bankrot Morava 19. století – od r desítková soustava – 1 zlatý = 100 krejcarů od r korunová soustava ( 1 zlatý – 2 koruny, 1 krejcar – 2 haléře)

Pravopis Od 16. století se čeština psala tzv. bratrským pravopisem rozdíly oproti současnému: j, ij – í; au – ou; ßß – š; w – v; v – u, ú; g – j; ğ – g; ay, ey, oy – aj, ej, oj; i a y – různé užití, po sykavkách s, c, z většinou „y“; délky samohlásek se většinou neoznačovaly vůbec, cz,rz,čz,řz 1819 – po c pouze „i“, po s,z, obojí; spojka y změněna na „i“, u na poč. slova psáno jako „v“ ve 20. letech 19. století - ßß nahrazeno š reforma 1842 – místo j „i“, místo g „j“, g bez háčku jako „g“ poslední úprava 1848/50 – místo w „v“, ou místo „au“ Akceptace nových pravidel probíhala zvláště na venkově až do konce století Rozdíly v pravopise samozřejmě i v němčině

Genealogické zkratky a značky Zkratky používali ve svých rukopisech, nápisech i na svých mincích již staří Římané. Středověk některé tyto zkratky převzal a dále je rozmnožil. Z všech těch značek a zkratek se v současnosti používá snad pouze „&“. (viz Capelli : Lexicon abbreviaturarum) Příklady viz příloha