PASIVNÍ BANKOVNÍ OBCHODY. PLATEBNĚ ZÚČTOVACÍ BANKOVNÍ PRODUKTY.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
PLATEBNÍ KARTY. PLATEBNÍ STYK.
Advertisements

LEASING Iveta KAŠPAROVÁ & Hana RAKOVÁ & Petr SEDLÁČEK.
Finanční gramotnost Autor: Mgr.Eva Burdová Určeno pro 2. stupeň ZŠ speciální.
Činnost Investiční kapitálové společnosti Komerční banky v Pelhřimově.
Finanční trh Peníze. PENÍZE  PROSTŘEDEK SMĚNY  MÍRA HODNOT  UCHOVATEL HODNOT  MÍRA INFLACE.
P RAKTICKÉ ČINNOSTI Pracovní smlouva Vypracoval: Lukáš Karlík.
Období vzniku: duben _inovace_FG.9.48 Autor : Vladimír TesaříkČlověk a svět práce, finanční gramotnost, nové auto.
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary, Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: ING. JANA KOVAŘÍKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_06_CENTRALNI.
Hospodaření s oběžným majetkem Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jana Švejdová. Dostupné z Metodického portálu cz,
Současné teorie finančních služeb Téma Platební systémy, bankovní platby 5.přednáška ZS 2015 Skupina pFPH, Ing. Arnošt Klesla, Ph.D.
Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název školy:SOU a ZŠ Planá, Kostelní 129, Planá Vzdělávací oblast: Ekonomie Předmět:Finanční gramotnost Tematický.
Hospodářská politika. Hospodářskou politikou rozumíme opatření státu, kterými realizuje své sociální a hospodářské funkce.
Digitální učební materiál Název projektu: Inovace vzdělávání na SPŠ a VOŠ PísekČíslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Škola: Střední průmyslová škola a.
Soukromá hotelová škola Bukaschool s. r. o. Most Kmochova 1823, Most DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL.
9. Obchodní činnost podniku charakteristika, hlavní prodejní cesty velkoobchod, maloobchod franchising průběh obchodní činnosti, stanovení ceny ochrana.
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Škola budoucnosti s využitím IT Název materiálu: VY_9_INOVACE_EKO52 Název.
Digitální učební materiál Název projektu: Inovace vzdělávání na SPŠ a VOŠ PísekČíslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Škola: Střední průmyslová škola a.
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Škola budoucnosti s využitím IT Název materiálu: VY_9_INOVACE_EKO54 Název.
Seminář pro žadatele k 3.,4. a 9. výzvě IROP Ing. Helena Mertová Výběrová a zadávací řízení
FINANČNÍ GRAMOTNOST Bezhotovostní placení ro Název projektu: Nové ICT rozvíjí matematické a odborné kompetence Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/
Průvodní list Šablona: VI/2 Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí, schopností a dovedností v oblasti finanční gramotnosti Vzdělávací materiál: Prezentace.
FINANČNÍ GRAMOTNOST POPIS FUNKCÍ CENTRÁLNÍ BANKY.
FINANČNÍ GRAMOTNOST Spoření ro Název projektu: Nové ICT rozvíjí matematické a odborné kompetence Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název školy:
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ MĚSTEC KRÁLOVÉ T.G. MASARYKA 4 Ekonomika podniku.
Anotace Materiál je určen pro žáky středních odborných škol a středních odborných učilišť v rámci výuky finanční gramotnosti v bloku ekonomických a příbuzných.
Rozhodčí řízení Přednáška 5-6 VŠFS Rozhodčí soudy /RS/ stálé rozhodčí instituce -rozhodčí soudy (RS) Zřízeny podle právních předpisů státu, kde.
FINANČNÍ GRAMOTNOST Spoření ro Název projektu: Nové ICT rozvíjí matematické a odborné kompetence Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název školy:
Název školy:Střední škola dopravy, obchodu a služeb Autor: Lenka Komárková Název projektu: Zlepšení podmínek výuky Číslo projektu:CZ /
Ing. Veronika Dostálková MBA
Ing. Veronika Doňarová – SOŠ a SOU Čakovice
Banky, vklady, úvěry, půjčky z hlediska občana 2 – Půjčky apod.
Pasivní bankovní operace – vklady
PŘÍJMY A VÝDAJE DOMÁCNOSTÍ
Finanční gramotnost: Platební karty.
TNH 2 – 1. seminář Finanční trh a peníze
Pojem přeměna obchodní společnosti
Digitální učební materiál
nevýdělečné organizace (ČÚS a vyhláška 504/2002 Sb.)
Digitální učební materiál
Měnová soustava, měnová politika
FINANCE PODNIKU Podnik a finanční trhy..
Kód vzdělávacího materiálu:
Platební systémy Předmět Platební styk, Jaro 2008 Mgr. Bc. Libor Kyncl
Základní kapitál Základní kapitál je peněžní vyjádření souhrnu
Příjmy z kapitálového majetku
ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace
Úvod do podnikových financí
Obecná ekonomie 2 STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ
HOTOVOSTNÍ A BEZHOTOVOSTNÍ PLATEBNÍ STYK I.
Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hradec Králové, Vocelova 1338, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/
Období: září – prosinec 2011
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu.
2. ČNB a její role v platebním styku.
Bankovnictví Mgr. Yvetta Kałužová VY_INOVACE_Kaluzova_ Šek .
Finanční trh a peníze TNH 2 (S-5)
Digitální učební materiál
Legislativní změny na úseku EO, OP, CD (k datu )
VY_62_INOVACE_ – Bezhotovostní platební styk
Finance TNH 2 (S-5) Pavel Seknička.
Základy účetnictví změny rozvahových položek
1.
Definice finanční majetek (u úvěru cizí zdroj) držený ve firmě do jednoho roku vyznačuje se vysokou likvidností Aktivní účty - 21, 22, 26 Pasivní účty.
PENĚŽNÍ ÚSTAVY -BANKY Občanská výchova, 9.roč. Mgr. Renata Šimková.
Měnové a devizové právo II
Vklady, stavební spoření
NOVINKY OD BUŘINKY – DUBEN 2016
Seminář o stavebním spoření
Transkript prezentace:

PASIVNÍ BANKOVNÍ OBCHODY. PLATEBNĚ ZÚČTOVACÍ BANKOVNÍ PRODUKTY.

PASIVNÍ BANKOVNÍ OBCHODY - odrážejí se na straně pasiv banky, - představují formu získávání cizího kapitálu, - banka vystupuje v roli dlužníka; Základní formy pasivních obchodů: - přijímání vkladů, - výpůjčky bank (emise bankovních dluhopisů, na mezibankovním trhu).

VKLADOVÉ PRODUKTY - vklady na viděnou (na požádání), - termínové (termínované) vklady, - spořící vklady. - krátkodobé, - střednědobé, - dlouhodobé.

Druhy klientských bankovních účtů Běžný účet Běžný účet + kontokorentní úvěr Úvěrové účty Termínové vklady Spořící vklady Depotní účty Platební styk Čerpání úvěruZhodnocení pen. prostředků Správa a úschova cenných papírů

VKLADY NA VIDĚNOU - vklady na požádání, vista vklady, běžné vklady, - kdykoli splatné vklady klientů, - nejde o úspory, ale o pokladní přebytky (transakční charakter), - slouží k provádění bezhotovostního platebního styku, - nízko úročené, - pro banku je to zdroj proměnlivý, kolísavý, - důležitý nástroj refinancování banky (vkladová sedlina)!

Vkladová sedlina stav na souhrnu běžných vkladů čas VKLADOVÁ SEDLINA

TERMÍNOVANÉ VKLADY - jsou ukládány pen. prostředky relativně vyšších částek na předem sjednanou dobu a zpravidla fixní úrokovou sazbu, - VKLADY NA PEVNOU LHŮTU (bez možnosti předčasné výpovědi), - VKLADY S VÝPOVĚDNÍ LHŮTOU - výše vkladu se v průběhu trvání zpravidla nemění, - vyšší úrokový výnos než vklady na viděnou, - úrokový výnos závisí na částce a době splatnosti / délce výpovědní lhůty, - REVOLVINGOVÉ TERMÍNOVANÉ VKLADY

ČSOB Termínovaný vklad na dobu určitou - fixní sazba březen 2015 (listopad 2008) ČSOB Termínovaný vklad na dobu určitou - fixní sazba doba vkladu 1. pásmo2. pásmo3. pásmo4. pásmo od Kčod Kčod Kč do Kčdo Kčdo Kč 7 dní0,01 (1,30)0,01 (1,50)0,01 (1,75)0,01 (1,90) 14 dní0,01 (1,35)0,01 (1,55)0,01 (1,80)0,01 (1,95) 1 měsíc0,01 (1,45)0,01 (1,65)0,01 (1,90)0,01 (2,05) 3 měsíce0,01 (1,55)0,01 (1,70)0,01 (1,95)0,01 (2,10) 6 měsíců0,05 (1,90)0,05 (2,10)0,05 (2,35)0,05 (2,50) 9 měsíců0,10 (2,15)0,10 (2,30)0,10 (2,50)0,10 (2,75) 12 měsíců0,15 (2,40)0,15 (2,65)0,15 (2,85)0,15 (3,15) Fixní roční úrokové sazby (% p.a.). Minimální vklad a zůstatek ve výši Kč

Březen 2016

SPOŘÍCÍ VKLADY - pravidelné (ne)účelové vklady, kdy jejich majitelé vytvářejí úspory na budoucí výdaje, - termínované nebo na viděnou, - stavební spoření, - vkladní knížky.

VKLADNÍ KNÍŽKY - dlouhá tradice, - význam však postupně klesá, - dokumenty vydávané bankou věřitelům (klientům) jako potvrzení o jejich vkladech, - dispozice s vkladem je podmíněna předložením vkladní knížky, - splatné na viděnou (při předložení) nebo s výpovědní lhůtou, - výherní vkladní knížka, - na doručitele nebo na jméno (v ČR jsou vkladní knížky na doručitele od r zrušeny), - vedení VK, vklady i výběry zdarma, - nelze využít k provádění plateb převodem.

INVESTORSKÝ TROJÚHELNÍK výnos riziko likvidita

VÝPŮJČKY BANK - kontrolovatelná pasiva (na rozdíl od vkladů), - pro uspokojení zvýšené potřeby aktivních obchodů bank, k vyrovnání krátkodobých deficitů, - bankovní dluhopisy, - výpůjčky na mezibankovním trhu.

BANKOVNÍ DLUHOPISY Depozitní certifikát / Vkladový list - nástroj peněžního trhu, - banky jejich prostřednictvím nakupují dočasně volné peněžní zdroje (pro financování aktivních obchodů, ke krytí deficitů), - krátkodobý cenný papír vystavený na určitou nominální částku (většinou 100 tisíc Kč a více), - banka se zavazuje k vrácení vkladu včetně úroků, - je ze zákona pojištěn.

BANKOVNÍ DLUHOPISY Hypoteční zástavní list - zvláštní druh bankovních dluhopisů, - slouží k refinancování hypotečních úvěrů, - jmenovitá hodnota i výnos jsou kryty pohledávkami z hypotečních úvěrů (popř. náhradním krytím: hotovost, vklady u ČNB, státní cenné papíry,...).

PLATEBNĚ ZÚČTOVACÍ BANKOVNÍ PRODUKTY - zabezpečování platebního styku patří mezi nejvýznamnější úkol obchodních bank, platební styk - převod peněžních prostředků mezi jednotlivými subjekty, - hotovostní, bezhotovostní, - tuzemský, zahraniční.

ROZDĚLENÍ PLATEBNÍHO STYKU z hlediska formy použitých platebních prostředků - hotovostní, - bezhotovostní (Bezhotovostní peníze: mají dematerializovanou podobu a existují pouze ve formě zápisů na účtech) podle teritoria - tuzemský, - zahraniční.

ROZDĚLENÍ PLATEBNÍHO STYKU podle lhůty k provedení - přednostní platby, - standardní platby. podle náležitosti průvodních dokumentů - hladké platby, - dokumentární platby. podle organizace plat. styku - vnitrobankovní, - mezibankovní.

HOTOVOSTNÍ PLATEBNÍ OPERACE - provádějí banky nebo pošta, - vklady na účet, výběry z účtu (pokladna, bankomat, noční trezor), Platba v hotovosti může být provedena: - osobním předáním, - zasláním poštovní poukázkou, - zasláním cenným psaním, - předáním prostřednictvím třetí osoby.

RIZIKA HOTOVOSTNÍCH PLATEB - krádeže (loupeže), - zpronevěry, - přijetí padělaných peněz, - početní chyby.

BEZHOTOVOSTNÍ PLATEBNÍ STYK Příkazy k pohybu peněžních prostředků na běžných účtech mohou podávat pouze majitelé účtů a osoby, které mají dispoziční právo k těmto účtům. - písemně, - pomocí dálkového přenosu dat (home banking, office banking).

NÁSTROJE PLATEBNÍHO STYKU - Bankovní převody (příkaz k úhradě, příkaz k inkasu). - Platební karty. - Šeky. - Směnky.

PŘÍKAZ K ÚHRADĚ - největší část tuzemského platebního styku, - majitel účtu dává bance příkaz, aby provedla platbu z jeho účtu ve prospěch účtu jiného subjektu, - rychlý, levný a jednoduchý nástroj. - jednotlivě, hromadný, trvalý příkaz k úhradě. Základní náležitosti: - bankovní spojení plátce a příjemce, částka, splatnost, - konstantní symbol (označuje charakter platby), - variabilní symbol (k identifikace platby u příjemce), - specifický symbol (číselný údaj po dohodě s bankou), - doplňující údaje.

PŘÍKAZ K INKASU - příjemce platby dává bance příkaz, aby na jeho účet byl připsán příslušný obnos, - banka příjemce žádá banku plátce o provedení inkasa z účtu plátce, - majitel účtu – plátce – musí dát souhlas, - je dohodnuto, kdo je oprávněn zadat příkaz k inkasu, může být stanovena i max. částka.

PŘÍKAZ K INKASU

SMĚNKA - obchodovatelný cenný papír, kterým se výstavce bezpodmínečně zavazuje, že osobě uvedené ve směnce zaplatí ve stanovené době směnečnou sumu (směnka vlastní), popř. v němž výstavce přikazuje třetí osobě (směnečníkovi), aby zaplatila osobě uvedené ve směnce směnečnou sumu za něj (cizí směnka); - používání směnky upravuje zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový

Náležitosti směnky -Označení listiny jako "směnka" v textu listiny, -Bezpodmínečný příkaz zaplatit částku uvedenou ve směnce, -Jméno toho, kdo má platit - u směnky vlastní je to výstavce, u cizí směnky směnečník, -Splatnost směnky jedním z možných způsobů: -na viděnou - směnka je splatná při předložení, -na určitý čas po viděné - směnka je splatná uplynutím stanoveného času po předložení směnky, -na určitý čas po datu vystavení směnky - směnka je splatná uplynutím stanovené lhůty po datu vystavení směnky, -na určitý den - směnka je splatná v den uvedený na směnce. -Místo, kde má být placeno. Není-li místo uvedeno, směnka je platná, ale místem placení je ze zákona uvedené sídlo nebo bydliště směnečníka. -Datum a místo vystavení směnky. -Vlastnoruční podpis výstavce pod textem listiny.

SMĚNKA vlastní

SMĚNKA cizí

ŠEK - cenný papír, který nahrazuje při placení hotovost, - cenný papír, v němž výstavce šeku přikazuje třetí osobě (šekovníkovi, obvykle bance), aby za něj zaplatila osobě v šeku uvedené určitou částku, - je vždy splatný na viděnou, - používání šeku upravuje směnečný a šekový zákon č. 191/1950 Sb.,

PLATEBNÍ KARTY. PLATEBNÍ STYK.

PLATEBNÍ KARTY - plastiková karta odpovídající mezinárodním normám, kterou oprávněný držitel může provádět bezhotovostní platby a výběry hotovosti z běžného / úvěrového účtu, k němuž je karta vystavena. Norma ISO 3554 – (rozměr karty: 85,6 x 54,0 x 0,76 mm) Základní náležitosti platební karty: - označení vydavatele platební karty, - jméno držitele karty, - číslo platební karty, - platnost platební karty, - záznam dat (magnetický proužek nebo mikročip).

PLATEBNÍ KARTY První platební karta vydaná v Československu Živnostenskou bankou -1988

PLATEBNÍ KARTY - klasifikace Klasifikace dle vydavatele: - platební karty bankovní, - platební karty nebankovní.

PLATEBNÍ KARTY - klasifikace Klasifikace dle způsobu zúčtování: ­ debetní karty (debet cards) – s běžným účtem; ­ kreditní karty (credit cards) – s úvěrovým účtem, (revolvingový úvěr); ­ charge karty (charge cards) – obdoba kreditních karet – banka na konci měsíce sestaví vyúčtování, které je splatné jednorázově, z čerpané částky není obvykle účtován úrok.

PLATEBNÍ KARTY - klasifikace Dle způsobu provedení: ­ elektronické, ­ embosované. Dle technologie: ­ s magnetickým proužkem, ­ s čipem, ­ hybridní, ­ laserové.

PLATEBNÍ KARTY - klasifikace Dle rozsahu použitelnosti: - pouze v systému vydavatele (uzavřený systém), - v rámci jednoho státu (vnitrostátní systém), - mezinárodně použitelné (otevřený systém).

Elektronická peněženka - čipová karta, - obsahuje záznam finanční částky, jež může majitel použít, - částka je průběžně doplňována pomocí spec. terminálů.

Platební karty v ČR Zdroj: Sdružení pro bankovní karty

Platební karty v ČR Zdroj: Sdružení pro bankovní karty

Platební karty v ČR Zdroj: Sdružení pro bankovní karty

Zdroj: E

DOKUMENTÁRNÍ PLATBY Dokumentární akreditiv Dokumentární inkaso

PLATEBNĚ ZÚČTOVACÍ BANKOVNÍ PRODUKTY - zabezpečování platebního styku patří mezi nejvýznamnější úkol obchodních bank, platební styk - převod peněžních prostředků mezi jednotlivými subjekty,

ROZDĚLENÍ PLATEBNÍHO STYKU z hlediska formy použitých platebních prostředků - hotovostní, - bezhotovostní (Bezhotovostní peníze: mají dematerializovanou podobu a existují pouze ve formě zápisů na účtech) podle teritoria - tuzemský, - zahraniční.

ROZDĚLENÍ PLATEBNÍHO STYKU podle náležitosti průvodních dokumentů - hladké platby, - dokumentární platby.

DOKUMENTÁRNÍ PLATBY - platby, které se uskutečňují výhradně oproti předání dokumentů (dispoziční dokumenty - námořní list, skladištní list atp.) - používané zejména v zahraničním obchodě; - s cílem eliminovat riziko nesplacení protistranou; - vývozce vyžaduje, aby měl kontrolu nad zbožím až do okamžiku zaplacení, dovozce, aby platil až po převzetí zboží; - existují mezinárodní pravidla pro užívání dokumentárních plateb – vydává Mezinárodní obchodní komora (Paříž) – UCP 500; URP 522; - v ČR – Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.)

Dokumentární akreditiv - představuje písemný závazek banky zaplatit třetí osobě (příjemci akreditivu, dodavateli, vývozci) z účtu příkazce (dovozce) stanovenou částku, pokud příjemce akreditivu bance řádně předloží požadované dokumenty; - Klient - DOVOZCE, na jehož příkaz banka vystavuje akreditiv, získá potřebné dokumenty a obvykle i zboží až po jeho zaplacení!

Dokumentární akreditiv - otevření DOVOZCE (PŘÍKAZCE) VÝVOZCE (BENEFICIENT) BANKA DOVOZCE (otevírá akreditiv) BANKA VÝVOZCE 1 – kupní smlouva + sjednání podmínek akreditivu; 2 – jednání o otevření akreditivu; 3 – oznámení o otevření akreditivu. 3b 1 3a 2

Dokumentární akreditiv - použití DOVOZCE (PŘÍKAZCE) VÝVOZCE (BENEFICIENT) BANKA DOVOZCE (otevírá akreditiv) BANKA VÝVOZCE 1 – odeslání zboží; 2 – předání dokumentů; 3 – kontrola dokumentů + platba; 4 – předání dokumentů; 5 – platba; 6 – dovozce platí platby spojené s akreditivem; 7 – dovozce získá dokumenty

Dokumentární akreditiv - druhy neodvolatelný akreditiv - neodvolatelný závazek banky poskytnout plnění za sjednaných podmínek; - změnit nebo zrušit lze jen se souhlasem všech zúčastněných stran; odvolatelný akreditiv - může být otevírající bankou kdykoli zrušen nebo změněn (i bez souhlasu ostatních zúčastněných).

Dokumentární akreditiv - druhy - nepotvrzený akreditiv, - potvrzený akreditiv, - revolvingový akreditiv.

Výhody / nevýhody dokumentárního akreditivu Výhody: - vývozce má garanci banky na zaplacení dohodnuté ceny (po splnění akreditivních podmínek); - dovozce má zajištěno, že po zaplacení získá předmětné dokumenty. Nevýhody: - relativně časově náročné, - pro dovozce spojeno s náklady v podobě provizí bance.

Dokumentární inkaso - představuje platební instrument, kdy vývozce dává příkaz své bance, aby pro něj sama inkasovala (resp. prostřednictvím korespondenční banky) od dovozce (odběratele) příslušnou peněžní částku oproti předání dokumentů; - banka nepřebírá žádný závazek; - pro vývozce představuje vyšší riziko než dokumentární akreditiv (ale riziko je stále nižší než u hladkých plateb);

Dokumentární inkaso DOVOZCE (PŘÍKAZCE) VÝVOZCE (BENEFICIENT) BANKA DOVOZCE (inkasní banka) BANKA VÝVOZCE (vysílající banka) 1 – kupní smlouva + sjednání inkasních podmínek; 2 – odeslání zboží; 3 – žádost o provedení inkasa + předání dokumentů; 4 – příkaz k inkasu + předání dokumentů; 5 – platba; 6 – předání dokumentů oproti platbě; 7 – převod plnění (platba); 8 – převod plnění (platba)

Výhody / nevýhody dokumentárního inkasa Výhody - je levnější než dokumentární akreditiv; Nevýhody - plnění (platba) není bankou garantována.

MEZIBANKOVNÍ PLATEBNÍ SYSTÉMY - umožňuje zúčtování mezi klienty různých bank, - nejprve musí dojít ke zúčtování mezi bankami:  přímým spojením (korespondentský plat. systém),  prostřednictvím zúčtovací banky (clearingový plat. systém)

KORESPONDENTSKÝ PLATEBNÍ SYSTÉM - použití především v zahraničním platebním styku, - banky si vzájemně otevírají účty (korespondentské účty) a vytvářejí tzv. síť obchodního spojení, Korespondentské účty: - NOSTRO účet (z ital. ≈ naše) – účet, který má (naše) banka otevřen u jiné banky, - LORO účet (z ital. ≈ vaše) – účet, který vede (naše) banka pro jinou banku; - dle mezinárodních uzancí nejsou zpravidla úročeny.

KORESPONDENTSKÝ PLATEBNÍ SYSTÉM BANKA A BANKA C BANKA D BANKA F BANKA E BANKA B Zdroj: Dvořák. Bankovnictví pro bankéře a klienty.

KORESPONDENTSKÝ PLATEBNÍ SYSTÉM - v praxi není možné, aby každá banka měla přímé spojení se všemi ostatními bankami; - nemá-li přímé spojení, pak platba probíhá nepřímo prostřednictvím jiné banky; - řetězec korespondentských bank = platební cesta;

CLEARINGOVÉ PLATEBNÍ SYSTÉMY - použití především ve vnitrostátním platebním styku; - zúčtování plateb probíhá prostřednictvím zúčtovací banky; - banky zapojené do systému mají otevřen svůj nostro účet u zúčtovací banky; - banka tak může mít vázán menší objem prostředků (pouze jeden účet pro platební styk);

CLEARINGOVÉ PLATEBNÍ SYSTÉMY BANKA A BANKA B ZÚČTOVACÍ BANKA BANKA E BANKA D BANKA C BANKA F Zdroj: Dvořák. Bankovnictví pro bankéře a klienty.

CLEARINGOVÉ PLATEBNÍ SYSTÉMY - založené na netto principu - zúčtovací banka provádí vzájemné zúčtování veškerých plateb za určité období a na konci období připíše kladné saldo plateb / sráží záporné saldo plateb z účtu příslušné banky; - založené na brutto principu - zúčtování se provádí transakce po transakci bez vzájemného kompenzování došlých a odešlých plateb, - každá platba musí být v okamžiku zúčtování kryta.

CLEARINGOVÉ PLATEBNÍ SYSTÉMY Zúčtovací banka (clearingová banka) - centrální banka, - komerční banka, - jiná finanční instituce.

PLATEBNÍ STYK v ČR Tuzemský platební styk je organizován prostřednictvím clearingového centra ČNB - platební systém CERTIS (Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement Systém), - v provozu od roku 1992; - clearingové centrum vede každé bance jeden účet platebního styku (nostro účet), - od roku 2001 jsou příkazy ke zúčtování do clearingového centra předávány na principu elektronické pošty – s digitálními podpisy.

PLATEBNÍ SYSTÉM CERTIS - platební styk probíhá především formou příkazů k úhradě, - zúčtovací centrum provádí zúčtování platebních příkazů v reálném čase (založen na brutto principu); - na účtech mezibankovního platebního styku není povoleno záporné saldo; - zůstatky na těchto účtech jsou součástí PMR; - komunikace pouze s centrálami jednotlivých bank.

PLATEBNÍ SYSTÉM TARGET - evropský platební systém ( Trans Automated Real Time Gross Settlement Express Transfer ), - uveden do provozu se zavedením eura v lednu 1999, - platby pouze v euru, - je založen na propojení jednotlivých národních platebních systémů zemí Eurozóny + Dánska, Švédska a GB.

SEPA = Single Euro Payments Area (Jednotná oblast pro platby v eurech) oblast, v níž spotřebitelé, podniky a další hospodářské subjekty budou moci provádět a přijímat platby v eurech uvnitř jednotlivých zemí i mezi nimi, a to za stejných podmínek, práv a povinností a bez ohledu na svou zeměpisnou polohu. integrovaný trh pro platební služby, na kterém v rámci eurozóny není rozdílu mezi přeshraničními a vnitrostátními platbami.

SEPA Nástroje (prozatím definované): Bezhotovostní úhrady SEPA, přímé inkaso SEPA, rámec SEPA pro platební karty. Výhody SEPA: - Zvýšení konkurence, - Posílení integrace, - Snížení nákladů spojených s platebním stykem, - Zrychlení platebního styku.

SWIFT Zahraniční platební styk využívá mezibankovní telekomunikační síť SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication), která byla založena v roce 1973 v Bruselu a v současnosti zahrnuje téměř institucí (včetně burz, investičních společností,..); - nejedná se o clearingový systém, banky si pouze předávají různé informace; - pro potřeby korespondentského i clearingového systému plat. styku; - význam především v zahraničním platebním styku.

SWIFT - v rámci SWIFTu má každá banka / pobočka svou jedinečnou adresu – kód BIC (Bank Identifier Code); BIC (SWIFT kód) - kód banky abecedními znaky, - kód země, - kód regionu/města, kde má banka sídlo, - kód pobočky banky (nepovinný údaj). např. BIC Komerční banky KOMB CZ PP XXX

IBAN IBAN (International Bank Account Number) ; - mezinárodní standard čísel bankovních účtů, - slouží k jednoznačné identifikaci účtu klienta, - používá se výhradně v zahraničním platebním styku, např. CZ

FINANČNÍ ARBITR - zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, - harmonizace českého právního řádu s EU – vyžaduje rychlé a efektivní řešení sporů mezi bankou a klientem; - řeší spory mezi bankou a klientem např. v případě zpožděných / neuskutečněných plateb, při neúspěšné reklamaci v bance; dále spory mezi vydavateli platebních karet a jejich uživateli – mimosoudní cestou (běžně do 30 dnů); - nález arbitra je vykonatelný. - Finančního arbitra i jeho zástupce volí Poslanecká sněmovna - Mgr. Monika Nedelková

FINANČNÍ ARBITR Oblasti řešených sporů: - Platební služby, - Vydávání a výměny elektronických peněz, - Spotřebitelské úvěry, - Kolektivní investování.

CASH POOLING  nástroj úrokové optimalizace,  soustřeďování přebytků (i deficitů) peněžních prostředků na jediném účtu,  především pro ekonomicky propojené osoby,  reálný / fiktivní cash pooling,  víceúrovňové struktury.

NETTING  varianta cash poolingu,  umožňuje vyrovnávat závazky a pohledávky mezi spřízněnými subjekty na netto bázi,  i v rámci spřízněných osob dochází k platbám prostřednictvím komerčního bankovního systému – cílem je optimalizace nákladů spojených s platbami,  mnohostranný netting – zápočtové centrum.

Struktura pohledávek a závazků společností bez nettingu Zdroj: Zajištění kurzového rizika [online].

Struktura pohledávek a závazků společností po mnohostranném nettingu Zdroj: Zajištění kurzového rizika [online].