KAREL VÁCLAV RAIS KALIBŮV ZLOČIN

I. Kdo byl kdo, aneb hlavní postavy knihy (radím, sestavte si rodokmen) Vojtěch Kaliba, Karla Boučková, matka Boučková, otec Kaliba, Kukelka, Smrž, Manča Konopáčová, Rachota, Nána Nedomlelová, Konopáč, Karel Kaliba, Manka Smržová, matka Kalibová 1) Jaký příbuzenský vztah měla Nána Nedomlelová k otci Kalibovi? 2) Jaký příbuzenský vztah měla matka Boučková ke Konopáčovi? 3) Jaký příbuzenský vztah měl otec Kaliba ke Karle Boučkové? 4) Jaký příbuzenský vztah měla Manka Smržová k matce Kalibové? 5) Jaký příbuzenský vztah měl voják Rachota ke Karlu Kalibovi? 6) Jaký příbuzenský vztah měl Kukelka k otci Kalibovi? 7) Jaký příbuzenský vztah měla Karla Boučková k Manče Konopáčové? 8) Jaký příbuzenský vztah měla Manča Konopáčová k Vojtěchu Kalibovi?

II. Ke každému ze znaků realismu přidejte konkrétní příklad z knihy - průměrný typický člověk - typické, běžné prostředí - hrdina se vyvíjí v době a za určitých okolností - spisovatel má objektivní pohled na skutečnost - děj se odehrává v současnosti (doba vzniku díla)

III. Doplňující otázky k dílu 1) Jak se jmenovala vesnice, kde se děj odehrává? 2) Kromě děje je v knize bohatý popis. Čeho především? 3) V které části Čech se děj odehrává? 4) V jakém příbuzenském vztahu je Smrž k Boučkové? 5) Kde se Karla a Vojta viděli poprvé? 6) Co se jedlo a pilo na námluvách? 7) Kdo přispěl k tomu, že se otec Kaliba bál o budoucnost syna? (2) 8) Proč si Karla přivedla matku na statek? Je to dobře i v dnešní době? 9) Nejoblíbenější činnost Boučkové 10) Při jaké příležitosti se konala velká tancovačka? 11) Kdo byl dítěti za kmotry? 12) Co pěstoval Vojta na polích? 13) Jak dopadl na zábavě tanec Vojty a Karly?

IV. Vysvětlete pojmy týkající se venkova (použijte popřípadě Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost) cep, bylo po otavách, domek ohraničený vejměnkem, kazajka, jupka, lán, lavice s lenochem (není to člověk), strniště, hvozd, jesenní barvy, sednice, snítka, zápraží, skráň, lamentovat, zavdat si, budou tři ohlášky, roráty, rov, kyselo, došek, funus, šindel, ruchadlo, ozim, opratě, bandory Vyberte z pojmů knižní výrazy, archaismy, dialektismy, hovorové a nespisovné výrazy.

V. Vysvětlete literární prostředky z textu 1) Co to znamená, že Kalibovi při sklizni brambor „jednali beze stravy“? 2) Jak se v době děje řeklo: „porcelánový hrnek“ 3) „Karla je dívka jako pivoňka.“ Jaká tedy je? 4) „Skoro mi to taky nejde do kotrby.“ Co to je kotrba? 5) „Vyndal malou zelenou lahvičku, do které … si kupoval … čertoviny pro posilu.“Co to je? 6) „Dáš se beztoho zas do těch liter!“ Co ten člověk dělá? 7) „Řeči se povídají, když lidé poslouchají.“ Vysvětli smysl tohoto rčení.

VI. Napište během daného času, které činnosti, popsané autorem, se vykonávaly na statku.

VII. Zapište podle čteného textu, co vše se nacházelo v místnosti (popis Kalibova statku) (jen ilustrační foto)

VIII. Co je výminek? Výměnek (poněkud zast. ob. výminek, vejměnek, vejminek, vejmínek, vejminěk, nářečně také vejmenek, výměna, výměnka, výminka či výměnice, latinsky reservatum rusticum byl venkovský zvykový právní útvar, prostřednictvím něhož se na statek nově nastupující hospodář zavazoval k tomu, že někdejšímu hospodáři, který mu statek předával do užívání a odcházel na odpočinek (tzv. na vejminek, tj. do obydlí většinou v rámci statku nebo v jeho těsném sousedství za tím účelem postaveného), bude doživotně zaručovat ubytování a určité množství nejčastěji naturálních dávek (výjimečně dávek finančních nebo služeb). Odstupujícím hospodářem býval zpravidla otec, který statek předával do užívání svému synu a sám odcházel na vejminek.venkovský V českých zemích byl výměnek jako institut zrušen roku 1948 uzákoněním národního pojištění, jímž byl (vynuceně) nahrazen Vysvětlete text vlastními slovy.

Řekněte vlastními slovy, co obnášel výminek pro otce Kalibu a pro matku Boučkovou. O čem rozhovor svědčí? „Sám nesám, vejměnek jako vejměnek! Dají mi 2 hektory žita, 2 ječmene, hektor pšenice, 20 liber másla, 10 sýra, každý den půllitr mléka, jak se nadojí, kopu vajec, 8 hektorů brambor, třetí díl ze všech stromů na zahradě, sáh dříví, kopu otýpek a toť se rozumí, že náš vejměnek k volnému obývání.“ „Pánečku, pánečku, hodně – ale jaká pomoc, musím dětem svým vejměnkem pomáhat, sama ho beztoho nespotřebuju!“ „Já taky ne, panímámo, a budou-li ke mně, budu já k nim.“ „Ale pak máte ještě ten tisíc, ten prý chcete dát do knih?“ „Ten dám do knih, do hrobu ho nevezmu,“ přisvědčil. O čem se baví dva výminkáři, Kaliba a Kukelka? „Tak vidíš, brachu, už jsi taky v tom předposledním (pokoji) jako já, až nás dají ještě do menšího, bude svatý pokoj,“ řehtal se Kukelka.

Použité zdroje: Rais, Karel Václav. Kalibův zločin. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění,