DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: EU peníze středním školám Gymnázium a Střední odborná škola, Podbořany, příspěvková organizace Šablona: DUM č. 3/2 – 4/9 Sada: Světové dějiny po roce 1945 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Marcela Svejkovská. Dostupné z Metodického portálu ISSN Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).
TÉMA: Projevy odporu ve východním bloku PŘEDMĚT: dějepis – moderní poválečné dějiny KLÍČOVÁ SLOVA: totalita, RVHP, Varšavská smlouva, berlínská zeď, povstání v Poznani, invaze, Budapešť, operace Dunaj JMÉNO AUTORA: Mgr. Marcela Svejkovská
„Satelity“ Které státy řadíme k tzv. sovětským satelitům? Proč je takto označujeme? Které z nich byly ekonomicky nejvyspělejší? Jaké režimy zde byly před a během 2. světové války? Který stát se ze Stalinova vlivu vymanil a jaké postavení mezi ostatními státy východního bloku zaujímal? Máš představu o tom, jak se v těchto státech lidem žilo v 50. a 60. letech?
SSSR a jeho vliv 15 svazových republik = největší stát světa během několika poválečných let získal vliv i ve většině států střední a jihovýchodní Evropy v Polsku, východním Německu, Československu, Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku, Jugoslávii a Albánii vliv v mimoevropských státech: severní Korea, severní (později celý) Vietnam, Čína, Mongolsko, Kuba
Shodné znaky nastupující totality znárodňování kolektivizace pronásledování církve zastrašování opozice politické procesy na vše dohlížejí sovětští poradci cenzura vliv tajné policie propaganda omezování základních lidských práv a svobod SSSR řídí plánovanou ekonomiku (soustředí se na těžký průmysl) atd.
Účast na Marshallově plánu SSSR odmítl účast zakázal i státům východního bloku Obr. 1
RVHP Rada vzájemné hospodářské pomoci, založena: leden 1949 mocenský nástroj k ovládání ekonomik jednotlivých států v bloku mělo jít o sovětský protipól Marshallova plánu nutná vzájemná hospodářská závislost pětiletky Obr. 2
Varšavská smlouva 1955, “spolupráce ve vojenské obl. při společné obraně socialismu, suverenity a nezávislosti“ reakce na vstup NSR do NATO Albánie smlouvu vypověděla r na protest proti intervenci do Československa Rumunsko – se intervence nezúčastnilo Obr. 3
Vzpurná Jugoslávie maršál Josip Broz Tito v čele komunistů, autoritativní jako Stalin spory se Stalinem: spolupráce ano, závislost ne přátelštější vztahy i se Z nevstoupila do Varš. smlouvy, v RVHP jen částečně Zeptej se rodičů/prarodičů, co to byla výjezdní doložka. Obr. 4
Projevy nespokojenosti v Československu „naše měna je pevná“ pronesl krátce před jejím provedením Antonín Zápotocký – komunistické vedení státu rozhodlo o provedení měnové reformy = znehodnocení úspor (50:1) zrušení přídělového systému – zvýšení cen potravin, oděvů ad. = ztráta důvěry i mnoha dosud loajálních občanů Praha, Brno, Plzeň – spontánní demonstrace (potlačeny armádou a milicemi) doporučený film: Ve stínu, rež. David Ondříček, 2012 Jaké podle vás byly příčiny toho, že odpor u nás byl ve srovnání s NDR, Polskem a Maďarskem velmi mírný?
Nespokojenost berlínských stavebních dělníků stávka – podnět k nepokojům na řadě míst NDR potlačeny sovětskými tanky vyhlášení výjimečného stavu represivní opatření proud uprchlíků na Západ: v l. 1949–1961 šlo o 2,7 mil. obyvatel („odliv mozků“) v noci na – nečekaně zahájena stavba berlínské zdi
Zahájení stavby berlínské zdi Obr. 5
Polský říjen 1956 XX. sjezd KSSS – únor 1956 odhalení krvavého Stalinova kultu zjištění, že vůdci polských komunistů byli před válkou vyvražděni v sovětských věznicích + válečné zločiny způsobené na Polácích nejsilnější opozice mezi polskými katolíky červen 1956 – v Poznani – povstání (příčina: nízké mzdy) – násilně potlačeno (50 mrtvých)
W. Gomulka a L. Brežněv Obr. 6
po zemi vznikají dělnické rady „dohlížejí“ sovětské tanky ale mezi polskými komunisty rozpor (neostalinisté x reformisté) do čela dosazen Wladyslaw Gomulka (po 8 letech věznění), chápán jako národní hrdina krátké uvolnění režimu obnoveno soukromé hospodaření na venkově a vliv římskokatolické církve Gomulka neschopen odolat sov. tlaku – už v r obnovena cenzura
Pomník obětem odhalen již v r Obr. 7
Lidové povstání v Maďarsku, 1956 nepříznivá hospodářská i sociální situace opozice silně perzekuována vliv polských událostí vynucené odstoupení Matyáše Rákosiho z funkce generálního tajemníka
Obr. 8
– v Budapešti demonstrace solidarity s poznaňskými dělníky – demonstrantů!!! – podpořena vojáky požadavek: jmenování I. Nagyho předsedou vlády, odchod sovětských jednotek ze země, potrestání viníků stalinských procesů šíří se do dalších měst večer bezobsažný projev nového vůdce komunistů Ernö Gerö rozhořčení demonstranti obsazují veřejné budovy, shozena Stalinova socha
Obr. 10Obr. 9
Postoj západních demokracií USA – se neangažují (snaha o bližší vztahy s Chruščovem) Francie a Velká Británie – zaměstnány konfliktem o Suezský průplav Rakousko – umožnilo přechod maďarským běžencům přes své hranice rádio Svobodná Evropa se postavilo na stranu povstání
Vystřižená vlajka… ráno – útok sovětských tanků na Budapešť (operace Vichr, velí maršál Koněv) pouliční boje v Budapešti trvají více než týden, jinde i déle Obr. 11Obr. 12
Důsledky porážky exodus – jen do Rakouska uprchlíků OSN – sovětský útok neodsoudilo nový režim Jánose Kádára – opírá se o ozbrojené sověty Nagy a jeho tři nejbližší spolupracovníci zatčen a r po tajném procesu zastřelen Kádár uvěznil asi povstalců (většina amnestována 1963) mrtvých Maďarů a sov. vojáků
Reakce médií, Rudé právo versus F. Peroutka porovnej hodnocení maďarských událostí v podání novináře Rudého práva (viz příloha) a autentickou nahrávku Ferdinanda Peroutky, který byl v této době redaktorem Svobodné Evropy va/jan-bednar-ferdinand-peroutka-mluvi-o- madarske-revoluci va/jan-bednar-ferdinand-peroutka-mluvi-o- madarske-revoluci
János Kádár obr. 13
Obr. 14
Československo, srpen 1968 zasahují vojska Varšavské smlouvy hranice překročily „spřátelené“ armády okupace svobodné země vlastními spojenci – nemá obdoby svět přihlížel, pohoršen operace „Dunaj“ (SSSR, PLR, NDR, MLR, BLR) vojska Varšavské smlouvy nenarazila na vojenský odpor naši občané jim rusky vysvětlovali, že tu žádná občanská válka nehrozí
Pokus se srovnat projevy odporu v jednotlivých zemích. Jak se lišily formy zásahu SSSR? Jaké byly příčiny toho, že západní svět vyjadřoval pouze formální nesouhlas? Porovnej důsledky porážek pro další vývoj sovětských satelitů.
Demonstrace v Helsinkách Obr. 15
Literatura KONTLER, László. Dějiny Maďarska. 2., dopl. vyd. Překlad Miloslav Korbelík. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008, 613 s. Dějiny států. ISBN KUKLÍK, Jan a Jan KUKLÍK. Dějepis pro gymnázia a střední školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, c2002, 215 s. ISBN KUKLÍK, Jan a Jan KUKLÍK. Dějiny 20. století: učebnice pro střední školy. 1. vyd. Praha: Práce, 1995, 191 s. ISBN X. MÜLLER, Helmut M, Karl-Friedrich KRIEGER, Hanna VOLLRATH a Ivona ŘEZANKOVÁ. Dějiny Německa. 2. dopl. vyd. [i.e. 3. vyd.]. Překlad František Kubů. Praha: Lidové noviny, 2004, 609 s. Dějiny států. ISBN NÁLEVKA, Vladimír. Kapitoly z dějin studené války. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 1997, 146 s. ISBN NÁLEVKA, Vladimír. Světová politika ve 20. století. Vyd. 1. Praha: Aleš Skřivan ml., 2000, 287 s. ISBN Sovadina, J. Počátky studené války ( ) [online] , [2013–07-02]. Dostupné z: dejiny.cz/clanek/pocatky-studene-valky / dejiny.cz/clanek/pocatky-studene-valky / Šimoňák, M. Fenomén berlínské zdi a vnitroněmecké hranice [online] , [2013–07-02]. Dostupné z: TIGRID, Pavel. Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu. Vyd. 2., v Odeonu 1. Praha: Odeon, 1990, 316 s. ISBN VÁLKOVÁ, Veronika a Jan KUKLÍK. Dějepis 9 pro základní školy: nejnovější dějiny. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2009, 159 s. ISBN
Obrázky Obr. 1: Reijn Dirksen. [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 2: Froztbyte. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 3: Fenn-O-manniC. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 4: White house. [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 5: National Archives. [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 6: Ulrich Kohls. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Parteitag,_Er%C3%B6ffnung.jpg Obr. 7: Radomil. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 8: The American Hungarian Federation.[cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 9: Militaryace.[cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW:
Obr. 10: Waldir. [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 11: Thommy. [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Obr. 12: Guilherme Paula. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: vg Obr. 13: Unknown Romanian photographer. [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: a.iiccr.ro).jpg Obr. 14: Jarba. [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: _Hungarian_revolution_1956_memorial_nearby_Parliament.jpg Obr. 15: Szilas.[cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: n_of_Czechoslovakia_in_1968.jpg