Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem Zaniklé tramvajové provozy ČR - Opava Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem TRAMVAJE V ÚSTÍ NAD LABEM 1899 - 1970 Zaniklé tramvajové provozy – Ústí nad Labem

Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem Zaniklé tramvajové provozy ČR - Opava Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem Zaniklé tramvajové provozy – Ústí nad Labem

Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem Zaniklé tramvajové provozy ČR - Opava Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem ÚSTÍ NAD LABEM Jo Ústí, ty jsi to Ústí nad Labem přijdem a zase trošičku si nakradem Z tohoto města na severu Čech místama až zastavuje se dech Nevadí mi, že tě zničili protože já tě stejně miluji Tvoji krásu prachem zadusili ale já si tě dle sebe maluji… Petr Lüftner ústecký harmonikář a písničkář Zaniklé tramvajové provozy – Ústí nad Labem

Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem Zaniklé tramvajové provozy ČR - Opava Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem Několik slov o Ústí nad Labem Jméno vzniklo ve vztahu k umístění na soutoku dvou řek – Labe + Bílina Oblast s historickou tradicí , nedaleko od Ústí jsou v údolí řeky Bíliny Stadice odkud byl povolán na knížecí stolec a ke svatbě s kněžnou Libuší Přemysl Oráč Ve 14. století zakládá Jan Lucemburský hrad Střekov jako strážní hrad na Labi 1813 nedaleko Ústí proběhla bitva mezi Napoleonem a spojeneckými vojsky, která předcházela porážce napoleonských vojsk v bitvě národů u Lipska 1841 zahájení paroplavby, na přelomu 19. a 20. století byl v Ústí nejvýkonnější přístav Rakouska-Uherska, větší obrat lodí a nákladů než v Terstu V 19. století bouřlivý rozvoj města, dopravní křižovatka, těžba vysoce kvalitního hnědého uhlí, v roce 1830 mělo město 1759 obyvatel, v roce 1900 už 37 tisíc obyvatel 1851 zprovozněna železnice z Prahy do Drážďan 1945 na konci války město poškozeno nálety amerických a sovětských letadel – poškozen kostel Nanebevzetí Panny Marie, věž vychýlena o 2 metry 13.7. 1947 největší tramvajové neštěstí v Evropě Zdymadlo a jez pod Střekovem byly největším vodním dílem v prvorepublikovém Československu Ústecká tramvajová síť byla nejrozsáhlejším úzkorozchodným tramvajovým systémem v českých zemích. Maximální délky dosáhla v roce 1953 - 36 km. Zaniklé tramvajové provozy – Ústí nad Labem

Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem Zaniklé tramvajové provozy ČR - Opava Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem Několik slov o Ústí nad Labem Vychýlená věž (198 cm) kostela Nanebevzetí Panny Marie po bombardování v r.1945 Panorama Mariánské skály a tří mostů přes Labe. V popředí železniční, uprostřed most E. Beneše v pozadí Mariánský lanový most Hrad Střekov a Masarykovo zdymadlo na řece Labi Zaniklé tramvajové provozy – Ústí nad Labem

Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem Zaniklé tramvajové provozy ČR - Opava Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem Městské zastupitelstvo rozhodlo již v roce 1895 o zřízení městské kolejové dráhy, 16.10. 1896 byla udělena Ministerstvem železnic ve Vídni koncese. Stavbu tratí a elektrárny zajistila vídeňská firma AEG. 1.7.1899 byl zahájen provoz na 7,5 km dlouhé trati o rozchodu 1 000 mm. Zaniklé tramvajové provozy – Ústí nad Labem

Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem Zaniklé tramvajové provozy ČR - Opava Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem První linky tvořilo spojení centra města s obcemi Předlice a Krásné Březno s vedlejší tratí od hlavní pošty k mostu přes Klíšský potok. Z této vedlejší tratě byla také odbočka k elektrárně v níž byla i vozovna. Celá síť byla jednokolejná , traťová rychlost byla koncesí stanovená na 10 km/h v zástavbě a 15 km/h mimo ní. Bylo dodáno 16 MV a protože byla na tratích pouze malá stoupání, byly MV dodány jako jednomotorové. Zaniklé tramvajové provozy – Ústí nad Labem

Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem Zaniklé tramvajové provozy ČR - Opava Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem V roce 1909 město tramvajový provoz i elektrárnu od AEG vykoupilo, založilo akciový dopravní podnik. První stavební akcí nového podniku byla stavba tratě k Hlavnímu nádraží. V roce 1912 začal provoz na nové podhorské lince do Telnice. Vzhledem k dlouhému intervalu byly zakoupeny vleky a s ohledem na podhorský charakter trati změněny kladky na lyrové sběrače. V roce 1913 zdvojkolejnění tratě Divadlo – Bukov a stavba nové vozovny. V roce 1914 začala stavba tratě do Trmic a následující rok do Neštěmic. Nové vozy od Ringhoffera došly se zpožděním a tak další vozy byly opět objednány v Grazu. V roce 1922 zprovozněny nové vozy dokončené ve vlastních dílnách ze skříní z Grazu, podvozků od Ringhoffera a elektrické výzbroje AEG či BBC. Důvodem byl výhodný kurz koruny k šilinku a celní bariéra na dovoz celých vozů. Zaniklé tramvajové provozy – Ústí nad Labem

Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem Zaniklé tramvajové provozy ČR - Opava Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem V roce 1923 se v Ústí konala velká průmyslová a kulturní výstava německých oblastí českého pohraničí. Bylo potřebné posílit vozový park. Díky hyperinflaci v německých zemích se podařilo výhodně získat vlečné vozy z Krefeldu (7 ks) a z Würzburgu (5 ks), dodány byly dva nové MV z Grazu a 10 ks od Ringhoffera s elektrickou výzbrojí od čs. závodu Brown- Boveri. Další vleky vznikly přestavbou prvních jednomotorových vozů. 1924 stavba tratě do Vrkoče – Vaňova. 1929 stavba tratě do Chabařovic. 1930 okružní trať do čtvrti Klíše. 1936 stavba tratě na Střekov – návazně na dokončení mostu přes Labe. Tramvajový provoz se tak stal co do rozsahu sítě třetím největším v tehdejší ČR po Praze a Brnu. Zaniklé tramvajové provozy – Ústí nad Labem

Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem Zaniklé tramvajové provozy ČR - Opava Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem Poválečný odsun Němců přinesl určitou personální destabilizaci podniku s dopadem do spolehlivosti a úrovně dopravy. Tragickým důsledkem bylo i tramvajové neštěstí 13.7.1947. 1951 zahájení stavby nové vozovny v Předlicích a postavena nová trať do Neštěmic. Od roku 1952 dodávky tramvají 6MT 1953 prodloužení tratě k nádraží Střekov 1955 zastaven provoz do Telnice 1958 zastaven provoz do Vaňova Od roku 1960 dodávky tramvají TII 1963 zastaven provoz do Chabařovic 1966 zastaven provoz na Klíše 1968 zastaven provoz do Všebořic a na Střekov 1.6.1970 zastavení provozu tramvají a jejich nahrazení autobusy Zaniklé tramvajové provozy – Ústí nad Labem

Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem Zaniklé tramvajové provozy ČR - Opava Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem Hospodářská situace a rozsáhlé průmyslové prostředí vedlo v roce 1916 k zavedení nákladní dopravy. Vozilo se uhlí, škvára, písek, kamenivo ale i mléko a pivo. Napojeny byly vlečky do cukrovaru, dolů, na labské překladiště, lihovaru, cihelny i do chemické továrny. V areálu bukovské vozovny byla dokonce zřízena meziskládka uhlí, která měla vyrovnávat přerušení dodávek z dolů. Zaniklé tramvajové provozy – Ústí nad Labem

Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem Zaniklé tramvajové provozy ČR - Opava Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem V roce 1918 je zachycen vůz č. 14 na Tržním (Mírovém náměstí) u dnešního hotelu Bohemia Na počátku II. světové války je zachycen vůz č. 97 u divadla Zaniklé tramvajové provozy – Ústí nad Labem

Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem Zaniklé tramvajové provozy ČR - Opava Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem Tramvajový vůz 6MT ev. č. 115 v Hrnčířské ulici Tramvajový vůz TII ev. č. 154 v Hrnčířské ulici Zaniklé tramvajové provozy – Ústí nad Labem

Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem Zaniklé tramvajové provozy ČR - Opava Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem Největší tramvajové neštěstí v Evropě se odehrálo v neděli 13.7.1947. Hrůzná bilance 30 mrtvých a 79 zraněných. Na konečné stanici tramvaje v Telnici čekala více než stovka lidí. Při hodinovém intervalu se chtěli všichni dostat dovnitř. Tramvaj s vlekem měla kapacitu 88 osob, nakonec nastoupilo 140 osob. Za jízdy se projevila závada na brzdách. V prudkém klesání 52 až 65 promile ze Všebořic nešel vůz zastavit a nakonec narazil do sloupu trolejového vedení. Zaniklé tramvajové provozy – Ústí nad Labem

Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem Zaniklé tramvajové provozy ČR - Opava Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem Příčina tragédie nikdy nebyla jednoznačně vysvětlena. Šlo o souhru nešťastných náhod – nepořádek v podniku, porucha brzd, přetížení vozů a pozdní obsluha brzd. Hlavní podezřelý řidič tramvaje zemřel na místě srážky. O pořádku v podniku svědčí i kuriozní nehoda ze 7.1.1950. Z haly bukovské vozovny, která byla bez dozoru vyjel MV č. 30 poté, co si v něm hrál osmiletý chlapec (ve voze zůstala klika na kontroléru!). Vůz se vydal po nesprávné koleji k centru města. Při výjezdu z jedné zastávky jej spatřil řidič tramvaje na lince č.1 jedoucí do Telnice. Okamžitě změnil směr jízdy, aby ztlumil náraz. Když takto vůz zpomalil, podařilo se do něj naskočit kolemjdoucímu řidiči, který jej zcela zastavil. Výsledkem bylo vykolejení vozů, poškození tratě a 19 lehce zraněných osob. Zaniklé tramvajové provozy – Ústí nad Labem

Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem Zaniklé tramvajové provozy ČR - Opava Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem Vozový park 1 Od roku 1899 bylo dodáno celkem 112 vozů pro osobní dopravu, 97 bylo zakoupeno přímo u výrobců, jeden vyroben ve vlastních dílnách a 14 bylo získáno od jiných dopravců. Celkově je lze rozdělit do osmi typových skupin (TS). TS A zahrnuje dvě dodávky z let 1899 č. 1-16 (A1) a 1903 č. 17-20 (A2). Graz + UEG Berlín. A1-1 motor 15 kW, A2-2 motory 2x15 kW. V letech 1913-1951 20 vozů přestavěno na vleky. TS B zahrnuje čtyři dodávky z let 1909–26 č. 21-24 Ringhoffer + AEG (B1), č.25-26 Ringhoffer + AEG (B2), č. 27-30 Graz + AEG (B3), č.52-57 Graz/Ringhoffer + AEG/BBC (B4) Motory 2x26/30/33 kW TS C dodávka z roku 1916 č. 35-39 Graz + AEG motory 2x30 kW, měly být určeny k tahání vleků. Zaniklé tramvajové provozy – Ústí nad Labem

Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem Zaniklé tramvajové provozy ČR - Opava Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem Vozový park 2 TS D představuje nejslavnější ústecké tramvaje. Zahrnuje dvě dodávky z let 1929 č. 71-80 (D1) a 1930 č. 91-98 (D2). Ringhoffer + BBC Drásov. Motor 2x44 kW, tzv. „bovery“ byly velmi technicky progresivní. Dodnes v Bovera klubu v Liberci. TS E představuje pouze 1 vůz, který vzniknul v r.1951 ve vlastních dílnách. č.81, podvozek TS B. TS 6MT z Vagonky Česká Lípa. V roce 1952 dodány č.99-105, 1953 č.106-118. Celkem 20 nových vozů a 10 použitých (Teplice, Jablonec a Liberec). Výzbroj BEZ+ZVIL, motory 2x60 kW. Značná část prošla přestavbou na jednosměrné vozy. Rekordman v přesunech - 1953-55 Teplice č.55, 1959-61 Most č.43, 1961-65 Jablonec č.118, 1965-71 Ústí č.128 a 1971-73 Liberec č.50, vyřazen 1980 jako služební vůz č.101 v Liberci. Zaniklé tramvajové provozy – Ústí nad Labem

Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem Zaniklé tramvajové provozy ČR - Opava Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem Vozový park 3 TS T posledním typem dodávaným do Ústí byly tramvaje T II. Uskutečnily se dvě dodávky. V roce 1960 dva vozy č.151 a 152 a na přelomu 1961-62 16 vozů č. 153 – 168. Vozy dodávala ČKD Tatra a výzbroj byla z ČKD Trakce. Motory 4 x 40 kW. Mnohočlenné řízení se nepoužívalo. Tři vozy poškodil v roce 1962 požár v předlické vozovně. V roce 1965 přešlo 5 vozů do Liberce. V letech 1970-71 odešly 4 vozy opět do Liberce, 6 vozů do Ostravy a jako náhradní skříně 1 vůz do Mostu a dva do Plzně. Skříně ústeckých vozů 152 a 153 se v letech 1995-96 dostaly z Ostravy (594, 598) do Liberce (21 a 25), kde začaly znovu jezdit na rozchodu 1000 mm. Vůz č. 21 dostal v r.1999 znovu podvozky 1435 mm. Po jejich vyřazení byl původní ústecký vůz č. 153 převezen do předlické vozovny, kde dodnes chátrá. Zaniklé tramvajové provozy – Ústí nad Labem

Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem Zaniklé tramvajové provozy ČR - Opava Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem Vozový park 4 – vlečné vozy 1911 Ringhoffer 4 VV pro provoz linky do Telnice 22 VV přestavěné z původních MV TS A v letech 1913-51 5 VV 1918-21 od firmy O&K. 2 podvozky, příčné lavice, podélné lávky pro nástup 7 VV 1924 získáno z Krefeldu. Původně MV vagonky Weyer Düsseldorf 5 VV přestavěné z původních MV TS B v letech 1955-61 5 VV původem z Teplic 1895-98 Graz Zaniklé tramvajové provozy – Ústí nad Labem

Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem Zaniklé tramvajové provozy ČR - Opava Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem Tramvajové requiem K definitivnímu zastavení provozu došlo k 1.6.1970. Ústecké tramvaje zůstávají pro mnohé stále nejvhodnějším, bohužel už ztraceným, prostředkem městské hromadné dopravy . Zaniklé tramvajové provozy – Ústí nad Labem

Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem Zaniklé tramvajové provozy ČR - Opava Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem Tramvajové requiem Památník obětem tramvajového neštěstí z 13.7.1947 Památník tramvajového provozu v Bílinské ulici Zaniklé tramvajové provozy – Ústí nad Labem

Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem Zaniklé tramvajové provozy ČR - Opava Zaniklé tramvajové provozy ČR – Ústí nad Labem Děkuji za pozornost Prezentace zpracována s použitím podkladů z publikace 100 let městské hromadné dopravy v Ústí nad Labem od autorského týmu pracovníků a spolupracovníků DP – Vydal DPmUL v roce 1999 a 110 let městské hromadné dopravy v Ústí nad Labem 1899-2009 autor Ivan Grisa a kolektiv – vydal DPmUL v roce 2009 Ing. Rudolf John Senior manager Pragoimex a.s. Pod náspem 795/12 Praha 9 john@pragoimex.cz Zaniklé tramvajové provozy – Ústí nad Labem