VODA Daniel Beňo ZŠ Chrastava

Ledovec je nehomogenní přírodní těleso tvořené ledem. Ledovce, které jsou částí kryosféry a hydrosféry. mají jazykovitý nebo bochníkovitý tvar. Jejich studiem se zabývá glaciologie a jistou částí také geokryologie. Vznikají hromaděním sněhu, který se pod vlivem okolí mění na firn, z firnu na firnový led a z firnového ledu na led ledovcový. Proces přeměny sněhu ve firn je nazýván firnovatění. To je způsobeno především táním a znovu zamrzáním pod vlivem tlaku vyšších vrstev, ale dochází k němu i se změnami teploty. Tento zdánlivě jednoduchý proces tání a mrznutí se odborně nazývá regelace. Tato vlastnost činí z ledovce plastické těleso schopné vyplňovat a modelovat reliéf Země. Ledovce se vyskytují na všech kontinentech s výjimkou Austrálie. LEDOVCE

Vodní energie Velký podíl celkové produkce elektřiny vykazují vodní elektrárny např. v Norsku (99,5 %), Švýcarsku nebo v Kanadě. Důležité jsou dnes i přečerpávací vodní elektrárny, které akumulují energii a vyrovnávají rozdílnou spotřebu elektrické energie.

Člověk a voda Voda je pro člověka nepostradatelná. Živí nás a pročišťuje. Bez vody bychom do tří dnů zemřeli. Proto bychom ji měli pít v průběhu celého dne. Potřebujeme ji totiž k transportu, čištění a rozpouštění. Chybí-li nám voda, nemohou ledviny odvádět škodliviny a může tak dojít k otravě organismu, neboť se začnou v našem těle ukládat. Přitom dostatečný přísun tekutin může snížit riziko nemocí až o 70 %. Když pijeme vodu, probudí se zázračné síly a náš metabolismus se tak posílí.

Průměrná spotřeba vody v ČR Pitná voda se získává úpravou surové vody. Surová voda se získává v Česku podzemních (asi 45–55 %) nebo povrchových (asi %) vodních zdrojů. Z některých zdrojů – zejména podpovrchových – je možné získat pitnou vodu bez úpravy. K úpravě surové vody na vodu pitnou se používají metody fyzikální (např. filtrace) i chemické. Veškeré chemikálie používané pro úpravu vody musejí splňovat přísné zákonné normy. Posledním krokem výroby pitné vody je její hygienické zabezpečení - dezinfekce, jejímž cílem je zničení případných patogenů a vytvoření dezinfekčního rezidua, které má za úkol bránit sekundárnímu nárůstu mikroorganismů ve vodovodní distribuční síti. Dezinfekce se provádí přidáním oxidačního činidla (prostředky na bázi chlóru, ozón) nebo ozářením vody UV zářením. Pitná voda musí splňovat kvalitativní parametry stanovené vyhláškou 252/2004 Sb. a to v místě kde je spotřebovávána. V Česku je kvalita pitné vody dodávaná vodárenskými společnostmi na velmi vysoké světové úrovni. Eventuální pachuť, zákal či zabarvení vody je způsobeno reakcí dopravované vody s vnitřním povrchem potrubí (které bývá někdy i přes sto let staré) a v drtivé většině případů se jedná pouze o estetickou, nikoli zdravotní závadu.

Nedostatek vody Nedostatek pitné vody je globálním problémem lidstva. Jestliže dnes žije 8% světové populace v zemích, kde se projevuje silný nedostatek pitné vody a dalších 25% v zemích, kde je situace jen o málo lepší, předpokládá se, že budou-li současné trendy pokračovat, budou v roce 2025 žít v zemích s vážným nedostatkem pitné vody dvě třetiny lidí. Dostupné pitné vody přitom stále ubývá – ve srovnání s rokem 1950 poklesly její stavy na méně než polovinu. Problémy trpí nejvíce subsaharská Afrika. Příčiny je možné hledat v kombinaci omezených zdrojů, změn životního prostředí či špatného hospodaření. Příčinou je mimo jiné nedostatečný lokální důraz na tuto problematiku, neboť jen málo zemí považuje zajištění dostatku pitné vody a alespoň minimálního sanitárního zařízení za jednu ze svých priorit. Další vážný problém představuje to, že chudí lidé v rozvojových zemích jsou nuceni platit za čistou vodu často více než lidé bohatí. Tato nerovnost souvisí také s tím, že slumy a sídliště pro chudé jsou jen výjimečně napojeny na vodovodní síť. V Africe je dostatek vody pro každého, avšak nakládaní s vodními zdroji je tam velmi špatné. Voda je mocná a ti, kteří kontrolují tok vody, mohou využívat její síly mnoha způsoby. Často se říká, že čistá voda směřuje k bohatým a ta špinavá k chudým. Chudé země podle odhadů ztrácejí až 8 procent svého hrubého domácího produktu kvůli zhoršování životního prostředí. Kromě ekonomických problémů je nedostatek pitné vody především spojen se zdravím a životy lidí. Přes 2,5 miliardy lidí trpí špatnými hygienickými podmínkami. Na průjmová onemocnění a malárii umírá ročně asi 3,1 milionu lidí - z nich by 1,6 milionu mohlo být zachráněno, pokud by měli přístup k dostatku nezávadné vody a žili v lepších hygienických a zdravotních podmínkách. Kvůli nedostatku pitné vody umírá ročně 1,8 milionu dětí.