EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Půdy v ČR Číslo vzdělávacího materiálu: ICT8-10 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Název sady vzdělávacích materiálů: ICT8 – Z -Regionální geografie Autor: Jana Plachá Datum vytvoření: Garant (kontrola): Petr Ustohal Ročník: vyšší gymnázium Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Téma: Česká republika – přírodní podmínky Metodika/anotace: Prezentace popisuje půdotvorné činitele, kteří mají vliv na rozmístění jednotlivých půdních druhů a typů v České republice. Vymezuje jednotlivé půdní typy a druhy a popisuje v jakých oblastech ČR se nachází. Dále popisuje diferenciaci České republiky podle zemědělských výrobních oblastí. Gymnázium Františka Křižíka a základní škola, s.r.o.
geologická stavba – horniny, u nás nejsou příliš rozdílné podnebí - teplota a srážky vegetace – listnaté a jehličnaté lesy => půdní druhy a typy reliéf – nadmořská výška, sklon svahu vliv člověka Činitelé půd
podle procenta jílových částic s průměrem <0,01 mm lehké < 20% -dobře propustné -písčité, hlinitopísčité -oblasti skalních měst střední 21 – 45% -písčitohlinité, hlinité -moravské úvaly, části České tabule Půdní druhy Obr. 1
těžké >45% -jílovitohlinité, jílovité -dobře vážou vodu, ale jsou špatně obdělávatelné -jejich výskyt je malý – oblast České tabule štěrkovité, kamenité -v okrajových pohořích Půdní druhy Obr. 1
Půdní typy Obr. 2
černozemě (smonice) -na spraších, vznikly v době, kdy u nás byly stepi -Středolabská tabule, Moravské úvaly šedozemě – jedna z nejproduktivnějších půd, nejnáročnější plodiny, Královehradecko, částečně na Hané hnědozemě – v nižších pahorkatinách, okraje nížin -hodnotné zemědělské půdy – pšenice, ječmen, cukrovka -Hornomoravský úval, Kutnohorsko, Jičínsko Půdní typy
hnědé půdy – kambizemě -nejrozšířenější -střední kvalita – brambory, žito, oves, len nivní půdy – Polabí, Pomoraví – louky, cukrovka rendziny – na vápencích, Český a Moravský kras -malé zemědělské využití Půdní typy
Obr. 3
kukuřičná -Dolnomoravský a Dyjsko – svratecký úval -nivní půdy, černozemě na spraších, do 200 m n.m., mm srážek -slunečnice, cukrovka, ovoce, zelenina, kukuřice řepařská -Polabí, Hornomoravský úval -hnědozemě, černozemě na spraších, do 350 m n.m., 600 mm srážek -pšenice, sladovnický ječmen, kukuřice, cukrovka Diferenciace podle zemědělských výrobních oblastí
obilnářská -hnědé půdy nižších poloh -do 500 m n.m., 700 mm, pahorkatiny -pšenice, ječmen, žito, oves, brambory bramborářská - hnědé lesní půdy, šedé lesní půdy -do 700 m n.m., srážky nad 700 mm -Českomoravská, Brněnská a Karlovarská vrchovina -ječmen, len, brambory Diferenciace podle zemědělských výrobních oblastí
Obr. 4
Obr. 5
Obr. 1 _druhy_podle_zrnitostniho_slozeni&site=puda _druhy_podle_zrnitostniho_slozeni&site=puda Obr. 2 ud_u_nas_mame&site=puda ud_u_nas_mame&site=puda Obr Obr. 4, c.htm 95c.htm