OBČANÉ A NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK Mgr. Petr Moucha

Nový občanský zákoník 2  Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník  Nabyl účinnosti dne  Ruší mimo jiné starý občanský zákoník a Obchodní zákoník či zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor.  Zákon č. 303/2013 Sb. – změna více než 70 zákonů

Principy právního jednání 3  Povinnost poctivého jednání  každý má povinnost jednat v právním styku poctivě – v souladu s kritériem čestnosti, absence zlé vůle, podvodného úmyslu  zákaz těžit z nepoctivého jednání, nebo vyvolaného či kontrolovaného protiprávního stavu  presumpce poctivosti a dobré víry

Principy právního jednání 4  Jednání průměrného člověka:  Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.  Jednání profesionála:  kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena X jinak to jde k jeho tíži.

Jednání za právnickou osobu 5  Zákonné zastoupení  člen statutárního orgánu, může být i právnická osoba  zaměstnanec, člen nebo člen jiného nezapsaného orgánu  osoba pověřená při provozu závodu určitou činnosti či jiná osoba v provozovně  Smluvní zastoupení  zmocněnec  prokurista

Zákonné zastoupení 6  Zákonné zastoupení zaměstnancem (§ 166 odst. 1 NOZ )  rozsah obvyklý vzhledem k pracovnímu zařazení nebo funkci  rozhoduje stav jak se jeví veřejnosti  omezující vnitřní předpisy mají účinky, jen když jsou třetí osobě známé  Zákonné zastoupení zástupcem podnikatele (§ 430 NOZ)  osoba pověřená určitou činností při provozu podniku, zastupuje podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází  jednání jiné osoby v provozovně podnikatele zavazuje, pokud byla třetí osoba v dobré víře, že jednající osoba je k jednání oprávněna  upraveno překročení oprávnění (§ 431 NOZ)

Předsmluvní odpovědnost 7  Smluvní právo – zásada svobodné vůle, která se projevuje již při vzniku závazku.  Nikdo není povinen smlouvu uzavřít, dokud není rozhodnutý, že tak skutečně chce učinit.  Je třeba však regulovat nepoctivé nebo zavádějící jednání při uzavření smlouvy.

Předsmluvní odpovědnost 8  NOZ definuje povinnosti, které strany musí při jednání předcházejícím uzavření smlouvy dodržet.  Budou-li porušeny, ta která strana jedná nepoctivě (§ 6).  Vznikne-li druhé straně újma, má nárok na náhradu (§2910)

Předsmluvní odpovědnost 9  Předstíraný úmysl uzavřít smlouvu – „jednání na oko“  Ten kdo z vlastní iniciativy zahájí jednání o smlouvě a nebo v takovém jednání pokračuje, aniž má v úmyslu smlouvu uzavřít, je odpovědný za škodu vzniklou v důsledku toho, že ke vzniku závazku nedošlo.

Předsmluvní odpovědnost 10  Neuzavření smlouvy – „za pět minut 12“  Nárok na náhradu škody v důvodu bezdůvodného neuzavření smlouvy. V případě, že jednání dospělo tak daleko, kdy se uzavření smlouvy jevilo jako vysoce pravděpodobné.  Výše náhrady – ztráta z neuzavřené smlouvy v obdobných případech. Není nutné prokázat ztrátu z konkrétní smlouvy.

Předsmluvní odpovědnost 11  Nesplnění informační povinnosti  K jednání patří i zjišťování údajů o skutečnostech podstatných pro konečné rozhodnutí o tom, jestli strany smlouvu uzavřou či nikoliv.  § 1728 NOZ – povinnost sdělit si veškeré skutkové a právní okolnosti, které jim jsou nebo musí být známy, aby se mohly přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu.  Porušení povinnosti – může založit nárok na náhradu škody.

Ochrana spotřebitele 12  V Novém občanském zákoníku a v zákoně č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.  V § 1810 a násl. jsou přehledně a srozumitelně regulována pravidla postupu uzavírání smluv mezi podnikatelem (§ 420 a 421) a spotřebitelem (§ 419), jejich náležitosti a obsah.  V zákoně uvedeny zakázané dohody.

Ochrana spotřebitele 13  § 1818, v případech, kdy má spotřebitel právo odstoupit od smlouvy podle NOZ, nemusí uvádět, z jakého důvodu tak činí. Stačí, je-li odstoupení od smlouvy ve stanovené lhůtě odesláno.  Podrovná ochrana u smluv uzavíraným pomocí prostředků komunikace na dálku a u smluv uzavíraným mimo obchodní prostory.  Neobjednané plnění. Spotřebitel není povinen na své náklady podnikateli vnucené zboží vracet, nic platit, ani jej nějakým způsobem vyrozumívat.

NOZ – řádné plnění § 1914 a násl. 14  Kdo plní za úplatu jinému, je zavázán plnit bez vad s vlastnostmi vymíněnými nebo obvyklými tak, aby bylo možné použít předmět plnění podle smlouvy, a je-li stranám znám, i podle účelu smlouvy.  Je-li splněno vadně, má příjemce práva z vadného plnění.

Práva kupujícího z vadného plnění dle NOZ 15  Věc je vadná, když není v ujednaném množství, jakosti a provedení (jinak v množství, jakosti a provedení vhodném pro účel patrný ze smlouvy, jinak pro účel obvyklý)  Za vadu se požaduje i plnění jiné věci.  Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci.

Práva z vadného plnění dle NOZ 16  Právo zakládá vada existující v době přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později.  I pozdější vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti.

Práva z vadného plnění dle NOZ 17  Kupující nemá právo z vadného plnění  jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, nebo zastřel-li vadu lstivě.

Práva z vadného plnění dle NOZ 18  Kupující podle možnosti věc prohlédne co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci a přesvědčí se o jejích vlastnostech a množství.

Zvláštní ustanovení o prodeji zboží v obchodě 19  Je-li prodávajícím podnikatel, platí pro prodej při jeho podnikatelské činnosti kromě obecných ustanovení o kupní smlouvě i další úprava o prodeji zboží v obchodě, ledaže je kupujícím také podnikatel a při uzavření smlouvy je z okolností zřejmé, že se koupě týká také jeho podnikatelské činnosti.

Jakost při převzetí 20  Převzetím koupené věci nabývá kupující k věci vlastnické právo.  Při samoobslužném prodeji nabývá kupující vlastnické právo k věci zaplacením kupní ceny. Do té doby může kupující vrátit věc na původní místo. Vznikne-li na věci škoda před zaplacením kupní ceny, nahradí se podle obecných ustanovení.

Jakost při převzetí 21  Prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal  má věc vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné,  se věc hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá,  věc odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze, bylo-li určeno dle vzorku či předlohy  je věc v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti,  Věc vyhovuje požadavkům právních předpisů.

Jakost při převzetí 22  Projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí.  Připouští-li to povaha koupě, má kupující právo, aby byla věc před ním překontrolována nebo aby byly předvedeny její funkce.  U zuživatelné věci se vyznačí doba nejkratší trvanlivosti, popřípadě, u věci podléhající rychlé zkáze, doba, po kterou lze věc použít.  Má-li věc vadu, která nebrání užívat věc k určenému účelu, lze ji prodat jen za nižší cenu, než je obvyklá cena bezvadné věci. Prodávající kupujícího upozorní, že věc má vadu a o jakou vadu se jedná, není-li to zřejmé již z povahy prodeje.

Práva z vadného plnění při prodeji v obchodě - § 2165 a násled. 23  Kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí.  Je-li na prodávané věci, na jejím obalu, v návodu připojenému k věci nebo v reklamě v souladu s jinými právními předpisy uvedena doba, po kterou lze věc použít, použijí se ustanovení o záruce za jakost.

Práva z vadného plnění při prodeji v obchodě - § 2165 a násled. 24  Uvedené na předchozím snímku se nepoužije  u věci prodávané za nižší cenu na vadu, pro kterou byla nižší cena ujednána,  na opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním,  u použité věci na vadu odpovídající míře používání nebo opotřebení, kterou věc měla při převzetí kupujícím, nebo  vyplývá-li to z povahy věci.  Zkrácení doby pro uplatnění práv  Ujednají-li prodávající a kupující zkrácení doby pro uplatnění práv z vadného plnění, nepřihlíží se k takovému ujednání. To neplatí, pokud strany zkrátily tuto dobu na polovinu zákonné doby při koupi již použitého spotřebního zboží; ujednaly-li si zkrácení větší, platí za ujednanou polovina zákonné doby.

Práva z vadného plnění při prodeji v obchodě - § 2165 a násled. 25  Potvrzení o povinnostech v případě vadného plnění  Požádá-li o to kupující, potvrdí mu prodávající v písemné formě, v jakém rozsahu a po jakou dobu trvají jeho povinnosti v případě vadného plnění. Prodávající má povinnosti z vadného plnění nejméně v takovém rozsahu, v jakém trvají povinnosti z vadného plnění výrobce. V potvrzení uvede i své jméno, sídlo a identifikující údaj, popřípadě i další údaje potřebné ke zjištění jeho totožnosti.  Je-li to potřebné, vysvětlí prodávající v potvrzení srozumitelným způsobem obsah, rozsah, podmínky a dobu trvání své odpovědnosti i způsob, jakým lze uplatnit práva z ní plynoucí. V potvrzení prodávající zároveň uvede, že další práva kupujícího, která se ke koupi věci vážou, nejsou dotčena. Nesplnění těchto povinností není na újmu platnosti potvrzení.  Nebrání-li tomu povaha věci, lze potvrzení podle odstavce 1 nahradit dokladem o zakoupení věci obsahujícím uvedené údaje.

Práva z vadného plnění při prodeji v obchodě - § 2165 a násled. 26  Nemá-li věc vlastnosti dle jakosti při převzetí, může kupující požadovat  i dodání nové věci bez vad, pokud to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené,  ale pokud se vada týká pouze součásti věci, může kupující požadovat jen výměnu součásti;  není-li to možné, může odstoupit od smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady.  Právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit.

Práva z vadného plnění při prodeji v obchodě - § 2165 a násled. 27  Neodstoupí-li kupující od smlouvy nebo neuplatní-li právo na dodání nové věci bez vad, na výměnu její součásti nebo na opravu věci, může požadovat přiměřenou slevu.  Kupující má právo na přiměřenou slevu i v případě, že mu prodávající nemůže dodat novou věc bez vad, vyměnit její součást nebo věc opravit, jakož i v případě, že prodávající nezjedná nápravu v přiměřené době nebo že by zjednání nápravy spotřebiteli působilo značné obtíže.

Práva z vadného plnění při prodeji v obchodě - § 2165 a násled. 28  Právo z vadného plnění kupujícímu nenáleží, pokud kupující před převzetím věci věděl, že věc má vadu, anebo pokud kupující vadu sám způsobil.  Má-li věc vadu, z níž je prodávající zavázán, a jedná-li se o věc prodávanou za nižší cenu nebo o věc použitou, má kupující místo práva na výměnu věci právo na přiměřenou slevu.

Práva z vadného plnění při prodeji v obchodě - § 2165 a násled. 29  Práva z vady se uplatňují u prodávajícího, u kterého věc byla koupena.  Je-li však v potvrzení uvedena jiná osoba určená k opravě, která je v místě prodávajícího nebo v místě pro kupujícího bližším, uplatní kupující právo na opravu u toho, kdo je určen k provedení opravy. Osoba takto určená k opravě provede opravu ve lhůtě dohodnuté mezi prodávajícím a kupujícím při koupi věci.  Uplatní-li kupující právo z vadného plnění, potvrdí mu druhá strana v písemné formě, kdy právo uplatnil, jakož i provedení opravy a dobu jejího trvání.  Ujednají-li strany ještě předtím, než kupující může uplatnit právo z vady věci, že se jeho práva omezí nebo že zanikají, nepřihlíží se k tomu.

Věcná práva – stavba součástí pozemku 30 „Součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen "stavba") s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech“.  Pro stavby, které ke dni účinnosti nového občanského zákoníku již existují, se uplatní přechodná ustanovení, která rozlišují následující případy:  a) stavba i pozemek jsou ve vlastnictví jedné osoby:  Stavba se stane součástí pozemku. To znamená, že dnem účinnosti zákona se již nejedná o dvě samostatné věci, od tohoto okamžiku tudíž bude možno disponovat již jen pozemkem, přičemž všechny tyto dispozice se budou týkat i staveb na něm umístěných (výjimka bude platit pro tzv. dočasné stavby).

Stavba součástí pozemku 31  b) stavba a pozemek mají rozdílného vlastníka:  Stavba nepřechází automaticky do vlastnictví vlastníka pozemku! Ust. § 3056 NOZ zakládá vlastníkovi pozemku předkupní právo ke stavbě a stejně tak vlastníkovi stavby předkupní právo k pozemku (resp. příslušné části pozemku), na němž stavba stojí.  V praxi to znamená, že bude-li chtít kterýkoli z vlastníků disponovat svojí věcí (stavbou či pozemkem), bude mít povinnost nabídnout ji nejprve druhému vlastníkovi k odkoupení. Nebude-li předkupní právo oprávněným subjektem využito, zůstane zachováno a bude zatěžovat věc i nadále (bude tedy působit i vůči nabyvateli převáděného pozemku či stavby).  Pokud bude předkupní právo využito (vlastník pozemku koupí stavbu na něm umístěnou či vlastník stavby koupí pozemek, na němž stavba stojí), stane se stavba součástí pozemku jako v případě a).

§  Kdo v dobré víře zřídil na cizím pozemku stavbu, má právo domáhat se po vlastníku pozemku, který o zřizování stavby věděl a bez zbytečného odkladu ji nezakázal, aby mu pozemek převedl za obvyklou cenu. Také vlastník pozemku má právo po zřizovateli stavby požadovat, aby pozemek koupil za obvyklou cenu.  Soud na návrh některé ze stran přikáže pozemek do vlastnictví zřizovatele stavby a rozhodne o jeho povinnosti zaplatit vlastníku pozemku náhradu.

Právo stavby § 1240 a násl. 33  Nový institut, jedná se o nový typ nemovité věci.  Nabývá se smlouvou, vydržením, rozhodnutím orgánu.  Zapisuje se do katastru.  Lze zřídit jen dočasně. Max. na 99 let.

Právo stavby 34  Právo lze převést i zatížit.  Přechází na dědice i právního nástupce.  Stavebník má předkupní právo k pozemku a vlastník pozemku k právu stavby. Lze ujednat odlišně, ujednání se zapisuje do katastru.

Omezení vlastnického práva 35  Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat.  Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

Omezení vlastnického práva 36  Ocitne-li se na pozemku cizí movitá věc, vydá ji vlastník pozemku bez zbytečného odkladu jejímu vlastníku, popřípadě tomu, kdo ji měl u sebe; jinak mu umožní vstoupit na svůj pozemek a věc si vyhledat a odnést.  Stejně tak může vlastník stíhat na cizím pozemku chované zvíře nebo roj včel; vletí-li však roj včel do cizího obsazeného úlu, nabývá vlastník úlu vlastnické právo k roji, aniž je povinen k náhradě.

Omezení vlastnického práva 37  Způsobí-li věc, zvíře, roj včel nebo výkon práva na pozemku škodu, má vlastník pozemku právo na její náhradu.  Způsobila-li movitá věc na cizím pozemku škodu, může ji vlastník pozemku zadržet, dokud neobdrží jinou jistotu nebo náhradu škody.

Omezení vlastnického práva 38  Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem.  Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.  Části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.

Omezení vlastnického práva 39  Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil.  Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.  Uvedené výše se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu.

Omezení vlastnického práva 40  Vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek.  Stéká-li však na pozemek přirozeným způsobem z výše položeného pozemku voda, zejména pokud tam pramení či v důsledku deště nebo oblevy, nemůže soused požadovat, aby vlastník tohoto pozemku svůj pozemek upravil.  Je-li pro níže položený pozemek nutný přítok vody, může soused na vlastníku výše položeného pozemku požadovat, aby odtoku vody nebránil v rozsahu, ve kterém vodu sám nepotřebuje.

Omezení vlastnického práva 41  Vlastník umožní sousedovi vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku nebo k hospodaření na něm, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak;  Soused však nahradí vlastníku pozemku škodu tím způsobenou.

Omezení vlastnického práva 42  Nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné.  Žádosti nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací.

Dědické právo 43  6 dědických skupin.  NOZ umožňuje dědici, aby se svého dědické práva zřekl ve smlouvě se zůstavitelem.  Lze uzavřít dědickou smlouvu.  Navrácen odkaz do našeho práva.  Nově tzv. privilegované závěti.

Dědické právo 44  Nepominutelnými dědici jsou dle NOZ (§ 1643 odst. 1) děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci. Pominutí nepominutelného dědice v závěti již nezpůsobuje její neplatnost, ale pouze zakládá právo nepominutelného dědice požadovat vyplacení svého povinného dílu.  Snižuje se rozsah práva nepominutelných dědiců na jejich zákonný dědický podíl.  V případě nezletilého potomka jsou to ¾ jeho zákonného dědického podílu  a v případě zletilého potomka pak ¼ zákonného dědického podílu.

Dědické právo 45  Nově i závěť s úlevami – pouze tento druh závěti nevyžaduje písemnou formu  Tato nová forma závěti, tzv. privilegovaná závěť je určena pro osoby, které se díky nějaké události (např. živelné pohromy, války apod.) nacházejí v situaci, kdy jsou v ohrožení života a nemohou využít tradiční formy pro pořízení závěti.  NOZ zná tyto druhy privilegované závěti:  Závěť ústní před třemi svědky (omezená platnost závěti na dva týdny).  Závěť zaznamenaná starostou obce, na jejímž území se zůstavitel nalézá (omezená platnost závěti na tři měsíce).  Závěť pořízená na palubě námořního plavidla, letadla, ve válce před velitelem vojenské jednotky ČR (omezená platnost závěti na tři měsíce).

Dědické právo 46  Primárně dochází k přechodu povinnosti k úhradě dluhů v plném rozsahu. Jde však omezit.  Dědic musí uhradit zůstavitelovy dluhy i nad rozsah nabytého dědictví, případně ze svého výlučného majetku.  Možnost ohraničení rozsahu povinnosti k úhradě zůstavitelových dluhů prostřednictvím soupisu pozůstalosti.  Dědic má právo vyhradit si soupis pozůstalosti, uplatní-li je do jednoho měsíce ode dne, kdy ho soud o tomto právu vyrozuměl (§ 1675 NOZ).

Majetková újma 47  Škoda představuje jakoukoli ztrátu na majetku.  škoda skutečná,  ušlý zisk.  NOZ preferuje náhradu škody uvedením do původního stavu.  Však umožňuje, aby si poškozený místo této formy zvolil náhradu peněžitou (§ 2951).

Nemajetková újma 48  Za nemajetkovou újmu je v obecném pojetí možné považovat jakoukoli újmu, která pro poškozeného neznamená přímou ztrátu na majetku. Typicky se jedná o zásah do zdraví, cti, soukromí osoby.  Má být zvoleno takové řešení, které má potenciál způsobenou újmu dostatečně účinně odčinit. Jestliže takové zadostiučinění není možné zvolit, má být poskytnuto v penězích (§ 2951).  Náhradu nemajetkové újmy mohou za určitých okolností požadovat nejenom přímo dotčené osoby, ale i osoby, které újmu důvodně pociťují jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit (§ 2971).

Náhrada za ublížení na zdraví a usmrcení 49  Kdo způsobí jinému ublížení na zdraví (zlomeninu, zranění vedoucí k amputaci končetiny, ochrnutí apod.) je povinen poskytnout mu (peněžitou) náhradu.  Stejně tak ten, kdo usmrtí člověka, je povinen (peněžně) odškodnit pozůstalé (manžela, děti, rodiče a další osoby, které byly usmrcenému blízké).  Tabulky s výší náhrad zrušeny.

Újma za narušení dovolené 50  V případě, že cestovní kancelář například nedopraví své klienty do požadovaného letoviska, budou po ní moci požadovat nejenom navrácení ceny zájezdu ale i náhradu újmy za narušení dovolené, tedy určitou formu nemajetkové újmy (§ 2543). Výše náhrady  Konkrétní výše náhrady bude posuzována podle míry porušení smluvních podmínek ze strany cestovní kanceláře. Zohledněny budou i další okolnosti zájezdu jako například jeho cena, účel či osobní význam pro rekreanta.

Rodinné právo 51  Právo manžela na informace o příjmech, stavu jmění a o stávajících i uvažovaných pracovních, studijních a podobných činnostech druhého manžela (§ 688 NOZ).  Povinnost manžela brát zřetel na zájem rodiny, druhého manžela a nezletilého dítěte při volbě svých pracovních, studijních a podobných činností (§ 689 NOZ).

Konec Děkuji za pozornost. 52